velikost textu

Ústava pro Evropu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ústava pro Evropu
Název v angličtině:
Constitution for Europe
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Jiří Feichtinger, Ph.D.
Školitel:
JUDr. Věra Jirásková, CSc.
Oponenti:
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc.
Prof. nzw. et Doc. Karel Klíma, CSc. dr.hab.
Id práce:
9538
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra ústavního práva (22-KUP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo I - Ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo (VI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
21. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Evropská unie, Smlouva o Ústavě pro Evropu, Lisabonská smlouva
Klíčová slova v angličtině:
European Union, Treaty establishing a Constitution for Europe, Lisbon Treaty
Abstrakt:
Abstrakt disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu („ ústavní smlouvy“) a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „zakládací smlouvy“) z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější dis kuse o míře evropské integrace, o její potřebě a sm yslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu . V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl -li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám , zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by t yto smlouvy mohl y sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, co ž je hlavním sm yslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se státem , nebo zda se jím už dokonce stala. Obdobně zkoumám, zda ústavní smlouva byla skutečnou ústavou, a p ři vědomí obsahové návaznosti Lisabonské smlouvy na ústavní smlouvu obdobnému zkoumání podrobuji i zakládací smlouvy po jejím přijetí . V úvodu diserta ční práce krátce zmiňuji vývoj e vropské integrace, přesněji t y události a milníky, které považuji z hlediska předmětu disertační práce za důležité. Vývoji integrace totiž přikládám důležit ý význam pro výklad významu zkoumaných smluv stejně jako pro zkoumání „státoprávní“ povahy Evropské unie. Důraz v této části kladu zejména na tvorbu návrhů obou smluv a udál osti bezprostředně předcházející jejich ratifikačnímu procesu. V další části shrnuji ty části obsahu jednotlivých smluv, které považuji za významné z hlediska předmětu mé práce, tj. z hlediska obecné státovědy a ústavního práva. V případě ústavní smlouvy to je především její p reambule, první část a Listina základních práv Evropské unie, v případě zakládacích smluv pak především jejich preambule, Smlouva o Evropské unii a opět Listina základních práv Evropské unie. Všechny zkoumané preambule jsou důležit ým vodítkem při výkladu sm yslu, účelu a významu jak ústavní smlouvy, tak obou zakládacích smluv. Obsah preambulí a jejich výklad považuji za mimořádně důležit ý z hlediska předmětu disertační práce . Preambule ústavní smlouvy hovořila jednoznačně o sjednocené Evropě, zatímco Lisabonská smlouva toto slovní spojení do zakládacích smluv nezanesla. Z preambulí zakládacích smluv po Lisabonské smlouvě je stále patrno, že v případě Evropské unie by se mělo stále jednat především o svazek suverénních států, byť svazek h luboce integrovaný. První část ústavní smlouvy obsahovala typicky ústavněprávní materii – orgány a instituce Unie, jejich pravomoci a vzájemné vztahy a vzájemné vztahy mezi Unií jako celkem a členskými stát y jako jejími jednotkami. Obdobný obsah má i Smlo uva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy. Listina základních práv Evropské unie pak jak v případě ústavní smlouvy, tak v případě zakládacích smluv obsahuje druhou t ypickou součást ústav členských států Unie – katalog lidských práv a svobod. V dalších částech práce zkoumám povahu jednotlivých smluv z hlediska právně teoretického vymezení ústavy. Zkoumané smlouvy považuji za dokument y, které poprvé zakládají jediný právní subjekt sdružující evropské stát y na základě, který není jen úzce hospodářské nebo např. obranné povahy. Zkoumané smlouvy poprvé jako pramen evropského práva nabývají obsahu charakteristického pro ústavy jednotlivých členských států, jakkoli se stále z formálního hlediska jedná o mezinárodní smlouv y. Docházím dále k závěru, že jak při tvorbě a přijímání zkoumaných smluv, tak v rámci ustavování jednotlivých unijních orgánů i jejich rozhodovacího procesu není uplatňována suverenita lidu dostatečným způsobem, tj. tak , jak je tomu v rámci jednotlivých členských států. Při zkoumání „státní kvalit y“ Evropské unie ji podrobuji testu danému různými státovědeckými i sociologickými definicemi pojmu stát . Pro mé zkoumání jsem nejvíce využíval klasickou „tříprvkovou“ definici státu formulovanou Georgem Jellinekem. Evropská unie dle mého názoru zcela splňuje dva prvky státu dle této definice; má vlastní, jednoznačně definované území, na němž vykonává organizovanou moc, kterou je schopna jednak vynutit, jednak vyloučit působení jiné moci. A čkoli Evropskou unii obývá samozřejmě i ob yvatelstvo, které je na jejím území trvale usedlé, dle mého toto obyvatelstvo nedosahuje kvalit státního obyvatelstva jako prvku státu, neboť Evropskou unii nepovažuje za jednotný stát. Proto Evropská unie nesplňuje třetí kritérium státu dle Jellinekovy definice a z tohoto hlediska státem není. Z hlediska struktury Evropské unie jako celku tvořeného jednotlivými členskými stát y jsem zkoumal kvalitu spojení těchto států v celek – zda se jedná o pouhé seskupení států na základě mezinárodní smlouvy, konfederaci nebo federaci . Na základě zkoumání projevů jednotlivých prvků státu považuji Evropskou unii za útvar, vykazující silné federativní prvky , např. přednost práva Evropské unie a jeho přímá použitelnost a vynutiteln ost na území členských států, možnost právních kroků unijních orgánů proti členským státům, právní subjektivita Evropské unie, v zakládacích smlouvách zakotvené rozdělení pravomocí mezi Unii a členské stát y nebo občanství Evropské unie. Domnívám se, že Evropská unie se postupně stává federativním státem; doposud však státem z výše uvedených důvodů není. Závěrečná část se zabývá zakotvením ochrany lidských práv a svobod na unijní úrovni. Zatímco do ústavní smlouvy byla Listina základních práv Evropské unie přímo vtělena, Lisabonská smlouva ji mezi prameny primárního práva zařazuje pouhým odkazem. Tato část současně nastiňuje některé především aplikačně -interpretační problém y vypl ývající z možného budoucího střetu Listiny základních práv Evropské u nie a tzv. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Lisabonská smlouva totiž Evropské unii přikazuje přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto hlediska problematickým je rozsah, v jakém k Evropské úmluvě (zejména k jejím protokolům) přistoupil y jednotlivé členské stát y. Otázkou dále zůstává, zda se Evropská unie bude nějakým způsobem podílet na činnosti Rady Evropy. Velké obtíže pak může přinést správné podání stížnosti při porušení Evropské úmluvy při řádném plnění práva Evropské unie.
Abstract v angličtině:
Abstract of Content and Conclusions of Dissertation Constitution for Europe JUDr. Jiří Feichtinger The central subject -matter of the dissertation is the assessment of the Treat y establishing the Constitution for Europe (“constitutional treat y”) and the co called founding treaties, i.e. the Treat y on European Union and the Treat y on the Functioning of th e European Union (“fo unding treaties”) from the viewpoint of the constitutional law and the general theory of state. From the same viewpoints I also examine the nature of the European Union itself. When choosing this topic of m y dissertation I was inspired by ever growing discussions on the extent of the European integration and its purpose, whether it is at all necessary, and whether the European Union is becoming a state or rather remains an international organization sui generis. I am trying to answer, to what extent the content of the constitutional treat y correspond ed to its name and whether this document could at all be called a constitution; the same question is being answered with regards to the founding treaties. I further examine, whether the constitutional and/or the founding treaties lead to the united Europe as perceived not onl y within the notion of the European integration, but also by the general theory of state , i.e. whether these treaties can serve as a fundamental rule of law of the single state of Europe, which is the pri mary purpose of any constitution. Consequentl y, I further examine, to what extent the European Union is able to become a state, or rather whether it already became one. Correspondingl y, I examine whether any of the treaties mentioned was, could be or is a constitution. I begin m y dissertation with a brief overview of the main milestones and events of the European integration that are of major relevance to the subject matter of the dissertation , whereas I lay emphasis on the drafting and pre - ratification periods. In m y opinion the development of the integration greatl y affects the interpretation of the treaties as well as the examination of the “statehood” of the European Union. The next part of my work contains the summary of the content of the treaties significant from the point of view of the general theory of state and the constitutional law, which is in the first place the Preamble and Part One of the constitutional treat y, the preambles of both founding treaties, the Treat y establishing the European Union and always the Charter of Fundamental Rights of the European Union. All preambles give useful hints regarding the interpretation of the Treaties, their raison d’etre and purpose. I consider the content of preambles and their interpretation significan t with regards to the subject of m y dissertation. The Preamble of the constitutional treat y speaks literall y of the united Europe, whereas the Lisbon Treaty implemented no such notion . The preambles of the founding treaties after the Lisbon Treaty hint to the European Union as an association of sovereign states, although deepl y integrated. The Part One of the constitutional treat y contained provisions of constitutional nature – bodies and institutions of the Union, their competence and mutual relationship, and mutual relationship between the Union and its Member States as its units. Similar content can be found in the Treat y on European Union after the Lisbon revision. The Charter of Fundamental Rights of the European Union , as part of the constitutional treat y as well as after the Lisbon revision contains the second set of provisions t ypicall y contained in the constitutions of the individual Member States – a catalogue of human rights and freedoms. M y further examination aimed to find, to what extent the treaties fulfill the attributes of a constitution as defined by the theory of the constitutional law. I consider the treaties under examination to be the first legal documents establishing a single legal entit y associating European states on much broader than just economic or defense basis. Although still mere international treaties, the treaties under examination contained for the first time ever content t ypical for the Member States’ constitutions . I further conclude that contrary to the situation within the individual Member States, the people of Europe as a sovereign lacked sufficient influence on the drafting and ratification of the treaties, and continue to lack significant influence on the process of constitution of the Union’s bodies and most importantl y on their decision -making procedures. When examining the “state qualit y” of the European Union I use the test determined by various legal and sociological definitions of the state. In m y examination I used predominantl y the classic “three -element” definition b y Georg Jellinek. In my opinion the European Union fulfills the two elements of this definition – it has its undisputed territory upon which it exercise its organized and enforceable power, able to exclude the exercise of any other power. Of course the European Union is inhabited by permanentl y settled population, nevertheless this population cannot be considered a third element in the sense of the above mentioned definition; these people in their majorit y do not consider the European Union a single state. Therefore the European Union does not fit the Jellinek’s definition and it is not a state. In relation to the structure of the European Union, a complex of individual Member States, I examined the qualit y of their association – whether it is a mere association established by means of an international treat y, a confederation or a federation. After a thorough examination of the presence of the individual elements of the state within the European Union I conclude that the European Union shows strong federative characteristics, such as the supremacy of EU law and its direct applicabilit y and enforceabilit y on the territory of individual Member States, the competence of the EU bodies to sue directl y an individual Member State for breach of EU law, the legal personalit y of the Union, the division of competence between the Union and the Member States in the founding treaties or the citizenship of the Union. I further conclude that the European Union is becoming a federative state; however it is not a state yet, as reasoned above. The last part deals with the regulation of human rights and freedoms in the EU law. The constitutional treat y contained the Charter of Fundamental Rights of the European Union, whereas the Lisbon Treat y ranks it among the primary sources of EU law onl y by mere reference. This part further illustrates some problems in legal appli cation and interpretation resulting from the possible future conflict of the Charter of Fundamental Rights of the European Union and the (European) Convention on Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. The Lisbon Treat y stipulates that the European Union accedes to the (European) Convention on Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. In this respect it is difficult to determine the extent if its accession (particularl y as far as the individual Protocols to the Convention are concern ed), as the extent of accession of each individual state may differ, and indeed does. It remains to answer, whether the European Union will participate on the activities of the Council of Europe. It may also prove very difficult to file a complaint of viol ation of the Convention when appl ying the EU law.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jiří Feichtinger, Ph.D. 1.03 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jiří Feichtinger, Ph.D. 137 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jiří Feichtinger, Ph.D. 175 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Věra Jirásková, CSc. 455 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. 781 kB
Stáhnout Posudek oponenta Prof. nzw. et Doc. Karel Klíma, CSc. dr.hab. 1021 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 267 kB