velikost textu

Klinický význam použití nových technologií při vedení mimotělního oběhu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Klinický význam použití nových technologií při vedení mimotělního oběhu
Název v angličtině:
The clinical relevance of implementation of new technologies in extracorporeal circulation
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Vladimír Svitek, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jan Harrer, CSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc.
prof. MUDr. Jan Černý, CSc.
Konzultant:
doc.MUDr. Vladimír Lonský, Ph.D.
Id práce:
95091
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Katedra chirurgie (15-440)
Program studia:
Chirurgie (P5116)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Klinický význam použití nových technologií při vedení mimotělního oběhu Souhrn Úvod: Kardiochirurgická operace s použitím mimotělního oběhu (MO) je spojena s rozvojem systémové zánětové reakce organizmu s aktivací imunokompetentních buněk a produkcí celého spektra mediátorů, kterých účinky mohou vést k orgánové dysfunkci. Současný výzkum je orientován na inovaci technologií systémů pro MO s cílem minimalizovat jeho negativní účinky na organizmus. Jednou z posledních komplexních inovací je tzv. miniinvazivní mimotělní oběh (mCPB). Doposud se nepodařilo jednoznačně prokázat přínos použití těchto systému ve smyslu snížení pooperačních komplikací po operaci srdce. Metoda: Skupina 54 nemocných, kteří byli indikováni k provedení elektivní chirurgické revaskularizace myokardu, byla randomizovaná do dvou skupin: 28 pacientů operovaných s pomocí konvenčního MO v otevřené modifikaci (cCPB) a skupina 26 pacientů operovaných s pomocí mCPB. U obou skupin byly sledované a porovnávané sérové koncentrace interleukinu-6, neutrofilové elastázy, monocytového chemoatrakčního proteinu-1, interleukinu-10 a solubilních receptorů pro tumor nekrotizující faktor-α v peroperačním období. Rovněž byla v obou skupinách vyhodnocena a porovnána četnost jednotlivých pooperačních komplikací. Výsledky: Obě skupiny byly bez statistického rozdílu v základních předoperačních parametrech (věk, riziko operace, ejekční frakce levé komory srdeční, počet periferních anastomóz, délka MO...). Ve skupině mCPB byly zaznamenány nižší minutový průtok a nižší objem primární náplně. V průběhu operace byl v této skupině výrazně vyšší hematokrit. Výskyt pooperačních komplikací byl v obou skupinách bez statisticky významného rozdílu. Sérové koncentrace imunologických parametrů poukazovali na větší aktivaci imunitního systému při použití konvenčního MO. Závěr: Použití minisystému představuje slabší podnět k aktivaci imunitního systému než konvenční MO. Jde o bezpečnou metodu perfuze, která zabezpečuje uspokojivou hemodynamickou podporu během CABG a není zatížená větší peroperační a pooperační morbiditou. Klíčové slová: mimotělní oběh, miniinvazivní mimotělní oběh, zánětová odpověď, cytokiny, aortokoronární bypass
Abstract v angličtině:
The clinical relevance of implementation of new technologies in extracorporeal circulation Summary Background: An organism’s inflammatory response related to cardiopulmonary bypass (CPB) use is caused by activation of immune system cells with the production of a whole spectrum of mediators, whose activity can result in organ dysfunction. Current research, in trying to eliminate the negative effects of CPB, is engaging in innovating technology of systems for CPB. One of the last complex innovations is the so-called miniinvasive cardiopulmonary bypass. Till now though, the clinical benefits of using this system has not been clearly proven. Methods: A group of 54 patients, who were indicated for elective coronary surgery were randomised into two groups – group cCPB (patients operated on using classic CPB in the open modification) and group mCPB (patients operated on using minicircuit). We monitored and compared concentration of interleukin-6, polymorphonuclear elastase, monocyte chemoattractant protein-1, interleukin-10 and soluble receptors for tumour necrosis factor-α in both groups during operation and postoperatively. At the same time we compared the postoperative clinical course. Results: Both groups did not differ in the basic pre and peroperative characteristics (age, EuroScore, ejection fraction, number of anastomoses, duration of extracorporeal circulation...). We recorded a lower pump flow, priming for mCPB (p < 0,001) and significantly reduced hemodilution during CPB. There were no differences in the clinical outcome when comparing both groups. The serum concentrations of monitored laboratory markers of immune system reaction towards CPB showed higer activity while using standard CPB. Conclusion: The use of mCPB is a safe method with good clinical results, which are comparable to classic CPB. New technologies used in minisystems have proven lower immune system activation, which we can monitor using kinetics of proinflammatory and antiinflammatory mediators. Inspite of these comparable laboratory results, we did not find differences in the short-term clinical result when comparing both groups of low risk patients. Key words: cardiopulmonary bypass, miniinvasive extracorporeal circulation, inflammatory response, cytokines, coronary artery bypass grafting
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Vladimír Svitek, Ph.D. 951 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Vladimír Svitek, Ph.D. 26 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Vladimír Svitek, Ph.D. 15 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Vladimír Svitek, Ph.D. 290 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc. 160 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Jan Černý, CSc. 203 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 120 kB