velikost textu

Náboženství v pojetí Davida Huma

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Náboženství v pojetí Davida Huma
Název v angličtině:
Religion in the Concept of David Hume
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Bruno Filip Valdéz, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Ilona Semrádová, CSc.
doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc.
Id práce:
93986
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Oddělení pro vědeckou činnost (41-OVC)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFILV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 6. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
NÁZEV: Náboženství v pojetí Davida Huma AUTOR: PhDr. Bruno Filip Valdéz KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou náboženského myšlení prominenta britské empirické filosofie 18. století Davida Huma, který svým důrazem na smyslové evidence a fakta posouvá empirickou tradici evropského myšlení k důsledným antimetafyzickým generalizacím. Na pozadí Lockova gnoseologického modelu rehabilituje zkušenostní bázi lidského myšlení proti dobovému racionalismu a vyvozuje neblahé důsledky pro neempirickou racionalitu. Do ní situuje kompromitující metafyzické obsahy: kauzalitu, substanci, nutné určení, kauzální důkaz Boží existence aj., neguje je a vykazuje za hranice smysluplného poznání. Teologie a články víry ztrácejí v Humově myšlenkovém světě relevanci. V tomto ohledu jsou jeho zkoumání dějin náboženství i jeho dialogy o náboženství namnoze zdrcující kritikou než nestrannou religionistickou studií. Hume s lehkostí nezúčastněného pojednává o víře bez víry a stává se nepřehlédnutelným intelektuálním inspirátorem pozitivistického a objektivistického myšlení o náboženství. Tato neteistická pozice, kterou Hume v dějinách západní filosofické sebereflexe úspěšně prezentuje, neztratila na přitažlivosti a je dodnes v hojné míře nereflektovaně akceptována. Nedostatečná reflexe Davida Huma v současném českém myšlení, kromě ojedinělých počinů orientovaných povýtce jen na jeho teorii poznání, je evidentní. Cílem autora této disertační práce je přispět ke skromnému počtu odborných článků a studií věnovaných Humovu myšlenkovému dědictví u nás. Záměrem je poukázat na jeho značný vliv na filosofii náboženství v souvislosti s jeho kritikou kauzality a substancionality, která položila základy novověké metafyzické skepse a pozitivismu. Kýženým závěrem je i kritické zhodnocení jeho východiska i důsledků jeho filosofie pro metafyziku a náboženství. KLÍČOVÁ SLOVA: Empirismus, víra, rozum, zkušenost, tázání, tajemství.
Abstract v angličtině:
TITLE: Religion in the Concept of David Hume AUTHOR: PhDr. Bruno Filip Valdéz DEPARTMENT: Department of Civics and Philosophy SUPERVISOR: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRACT: The presented dissertation deals with analysis of religious thought of the prominent figure of the British empirical philosophy in the 18th century, David Hume, who moves empirical tradition of European thought to consistent anti-metaphysical generalizations by his emphasis on sensory evidence and facts. Against the background of Lock’s epistemological model he rehabilitates experimental basis of human thought against contemporary rationalism and draws baleful consequences for non-empirical rationality. Into which he situates the compromising metaphysical contents: causality, substance, necessary determination, casual proof of God’s existence, etc., he negates them and expels them beyond meaningful knowledge. Theology and articles of faith lose, in Hume’s world of ideas, relevance. In this respect, his examination of history of religion and his dialogues about religion are more devastating criticism than impartial religionistic study. With levity of the disinterested Hume discusses faith without faith and becomes noticeable intellectual inspirator of the positivist and objectivist thinking about religion. This non-theistic position, which Hume successfully presents in the history of Western philosophical self-reflection, did not lose an appeal and is still unreflectively accepted in abundance. Inadequate reflection of David Hume in contemporary Czech thinking, apart from rare achievements oriented only on his theory of knowledge after censure, is evident. The aim of the author of this dissertation is to contribute to the modest number of professional articles and studies devoted to Hume’s intellectual heritage of this country. The intention is to show his considerable influence on philosophy of religion in the context of his critique of causality and substancionality that laid the foundations of Modern metaphysical skepticism and positivism. The desired conclusion covers also critical evaluation of his assumptions and implications of his philosophy for metaphysics and religion. KEYWORDS: Empiricism, Faith, Sense, Experience, Questioning, Secret.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Bruno Filip Valdéz, Ph.D. 664 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Bruno Filip Valdéz, Ph.D. 51 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Bruno Filip Valdéz, Ph.D. 54 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Ilona Semrádová, CSc. 85 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc. 111 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 265 kB