Náboženství v pojetí Davida Huma
Religion in the Concept of David Hume
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/52875Identifikátory
SIS: 93986
Kolekce
- Kvalifikační práce [18099]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Semrádová, Ilona
Demjančuk, Nikolaj
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Oddělení pro vědeckou činnost
Datum obhajoby
13. 6. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
NÁZEV: Náboženství v pojetí Davida Huma AUTOR: PhDr. Bruno Filip Valdéz KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou náboženského myšlení prominenta britské empirické filosofie 18. století Davida Huma, který svým důrazem na smyslové evidence a fakta posouvá empirickou tradici evropského myšlení k důsledným antimetafyzickým generalizacím. Na pozadí Lockova gnoseologického modelu rehabilituje zkušenostní bázi lidského myšlení proti dobovému racionalismu a vyvozuje neblahé důsledky pro neempirickou racionalitu. Do ní situuje kompromitující metafyzické obsahy: kauzalitu, substanci, nutné určení, kauzální důkaz Boží existence aj., neguje je a vykazuje za hranice smysluplného poznání. Teologie a články víry ztrácejí v Humově myšlenkovém světě relevanci. V tomto ohledu jsou jeho zkoumání dějin náboženství i jeho dialogy o náboženství namnoze zdrcující kritikou než nestrannou religionistickou studií. Hume s lehkostí nezúčastněného pojednává o víře bez víry a stává se nepřehlédnutelným intelektuálním inspirátorem pozitivistického a objektivistického myšlení o náboženství. Tato neteistická pozice, kterou Hume v dějinách západní filosofické sebereflexe úspěšně prezentuje, neztratila na přitažlivosti a je dodnes v hojné...
TITLE: Religion in the Concept of David Hume AUTHOR: PhDr. Bruno Filip Valdéz DEPARTMENT: Department of Civics and Philosophy SUPERVISOR: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRACT: The presented dissertation deals with analysis of religious thought of the prominent figure of the British empirical philosophy in the 18th century, David Hume, who moves empirical tradition of European thought to consistent anti-metaphysical generalizations by his emphasis on sensory evidence and facts. Against the background of Lock's epistemological model he rehabilitates experimental basis of human thought against contemporary rationalism and draws baleful consequences for non-empirical rationality. Into which he situates the compromising metaphysical contents: causality, substance, necessary determination, casual proof of God's existence, etc., he negates them and expels them beyond meaningful knowledge. Theology and articles of faith lose, in Hume's world of ideas, relevance. In this respect, his examination of history of religion and his dialogues about religion are more devastating criticism than impartial religionistic study. With levity of the disinterested Hume discusses faith without faith and becomes noticeable intellectual inspirator of the positivist and objectivist thinking about religion. This non-theistic...