velikost textu

Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik)
Název v angličtině:
Culturological aspects in lessons of Russina and German (based on the material regarding Czech, Russian and German lores)
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Lenka Havelková, Ph.D.
Školitel:
PhDr. Hana Žofková, CSc.
Oponenti:
PhDr. Pavla Nečasová, Ph.D.
doc. PhDr. Eva Vysloužilová, DrSc.
Id práce:
93624
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Oddělení pro vědeckou činnost (41-OVC)
Program studia:
Pedagogika (P7501)
Obor studia:
Pedagogika (XPGD)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
23. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
cizojazyčná výuka, jazykový obraz světa, komunikativní kompetence, lidové pranostiky, porovnání pranostik, sociolingvistická kompetence, užití pranostik v cizojazyčné výuce
Klíčová slova v angličtině:
communicative competence, comparison of lores, (folk)lores, foreign-language education, language picture of the world, sociolinguistic competence, use of lores in foreing-language teaching
Abstrakt:
HAVELKOVÁ, L. Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik) : Disertační práce. Praha : Univerzita Karlova, 2011. 254 s. Školitelka: PhDr. Hana Žofková, CSc. Klíčová slova: cizojazyčná výuka, jazykový obraz světa, komunikativní kompetence, lidové pranostiky, porovnání pranostik, sociolingvistická kompetence, užití pranostik v cizojazyčné výuce Abstrakt: Disertační práce se zabývá kulturologickými hledisky cizojazyčné výuky, přičemž se podrobněji zaměřuje na lidové pranostiky, jejich kulturologický potenciál, jejich srovnávání a možnosti jejich využití ve výuce ruštině a němčině; práce je tedy věnována problematice, která dosud nebyla podrobněji ani teoreticky, ani prakticky rozpracována. Hlavním cílem práce je zjištění, zda lze lidové pranostiky využít v cizojazyčné výuce v rámci formování komunikativní kompetence, případně jakým způsobem. Práce vychází z obecných vztahů jazyka a kultury, z poznatků o národní kultuře a jejích složkách a z analýzy základních principů moderní lingvodidaktiky. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a vztahy k příbuzným disciplínám, které jsou pro řešení problematiky klíčové, jakož i pojetí komunikativní kompetence a jejích složek. Je definován obor reálie jako základna pro rozvoj sociolingvistické kompetence, bez níž nelze hovořit o komplexním ovládání cizího jazyka. Jsou představena jednak teoretická východiska oboru reálie (lingvistická, psychosociální a lingvodidaktická), jednak jeho klíčové otázky (výběr kulturologického materiálu nebo role učitele v takto zaměřené výuce). Teoretická část práce se rovněž zabývá kulturologickými aspekty cizojazyčné výuky z hlediska evropských a českých vzdělávacích standardů a dokumentů, přičemž jsou analyzovány zejména následující dokumenty: Společný evropský referenční rámec pro jazyky a Rámcové vzdělávací programy. Druhý oddíl teoretické části práce je věnován obecným poznatkům o lidových pranostikách, jejich pojetí, významu, vývoji, typologii, obsahovým a formálním znakům, přičemž již v této části jsou uváděny příklady konkrétních českých, ruských a německých pranostik. Tuto teoretickou část dále rozvíjí podrobná analýza českých, ruských a německých pranostik, které jsou roztříděny a srovnávány na základě jednotlivých obsahových a formálních kritérií s cílem najít především zcela shodné nebo podobné znaky, které by byly dále využitelné ve výuce ruštině a němčině. Vzhledem k obsáhlosti dostupného materiálu byly pro komparaci vybírány pouze takové pranostiky, které jsou uplatnitelné v moderní cizojazyčné výuce, které mohou být dnešním žákům základních a středních škol blízké a které jsou pochopitelné a srozumitelné pro různé věkové skupiny; při výběru pranostik bylo tedy vždy uplatňováno lingvodidaktické hledisko. Vytvoření konkrétních námětů předcházela i analýza stávajících učebnic ruštiny a němčiny s cílem zjištění uplatňování lidových pranostik i kulturologického materiálu obecně v moderních učebnicích. Analýzou bylo zjištěno, že ačkoli jsou kulturologické aspekty lingvodidaktickou teorií značně akcentovány, ne všechny učební soubory tyto požadavky plně respektují. Toto zjištění potvrzuje nutnost zabývat se kulturologickými hledisky i nadále v teoretické a především v praktické rovině lingvodidaktického bádání. Na základě provedené analýzy a komparace byly vybrány konkrétní pranostiky, které byly použity pro tvorbu různých cvičení pro cizojazyčnou výuku, byly vytvořeny náměty pro různá fonetická, gramatická či lexikální cvičení nebo pro jazykové hry, které jsou uvedeny v závěrečné části práce. Tyto náměty jsou pak zjevným důkazem pro tvrzení, že lidové pranostiky v cizojazyčné výuce využívat lze a že jejich uplatňování může vhodně napomáhat formování komplexní komunikativní kompetence i celkovému povědomí žáků o kulturní diverzitě světa.
Abstract v angličtině:
HAVELKOVÁ, L. Culturological aspects in lessons of Russian and German (based on the material regarding Czech, Russian and German lores) : Dissertation thesis. Praha : Univerzita Karlova, 2011. 254 p. Supervisor: PhDr. Hana Žofková, CSc. Key words: communicative competence, comparison of lores, (folk)lores, foreign-language education, language picture of the world, sociolinguistic competence, use of lores in foreing- language teaching Abstract: The dissertation thesis deals with culturological aspects of foreign-language education when concentrating on folklores, their culturological potential, their comparison and the possibility of their use in German and Russian language class work. The thesis is dedicated to the issue that has not been either theoretically or practically developed yet. The main objective was the discovery whether folklores can be used in foreign-language education while shaping communicative competence and eventually how they can be used. The thesis comes out from general relation between a language and culture, from knowledge about national culture and its components and from the analysis of basic modern linguistic didactic principles. The theoretical part explains basic terms and relations towards related disciplines which are crucial for the issue solution as well as the communicative competence conception. The field of language studies is defined as the base for development of sociolinguistic competence which is essential for complex language skills. Not only theoretical resources of the language studies field (linguistic, psychosocial and linguistic didactic) are introduced but also its key questions (choice of culturological material or the teacher’s role in lessons focused this way). The theoretical part of the thesis also deals with culturological aspects of foreign language teaching from the European and Czech educational standards and documents points of view. The second section of the theoretical part is dedicated to general knowledge of folklores, their conception, importance, development, typology, content and formal features, while examples of particular Czech, Russian and German lores are stated already in this part. This theoretical part is further developed by a detailed analysis of Czech, Russian and German lores which are classified and compared according to particular content and formal criteria with the aim of finding especially completely identical or similar attributes which would be further used in teaching Russian and German. Considering the comprehensiveness of the available material, only lores possibly used in modern language teaching which would be close to primary and secondary students and easily understandable for various age groups have been chosen for the comparison. The linguistic didactic aspect has always been taken into consideration. Creating particular subject matters was preceded by an analysis of current textbooks of Russian and German with a view to learn how lores as well as culturological material are generally applied in textbooks. It was found that although culturological aspects are higly emphasized by linguistic didactic theory, unfortunately not all teaching files fully respect these requirements. This finding confirms the need to deal with all culturological aspects in theoretical as well as especially in the practical level of linguistic didactical research. On the basis of executed analysis and comparison, particular lores had been chosen which have been used for creating various exercises for foreign-language education, subject matters for different grammar or lexical exercises or language games have been made and all this is stated in the final part of the thesis. These subjects are an obvious evidence for the statements that lores may be used in foreign-language education and that their application can help to appropriately form a complex communicative competence and to form students‘ general awareness of the world’s cultural diversity.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. 2.26 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. 133 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. 12 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. 252 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Hana Žofková, CSc. 59 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Pavla Nečasová, Ph.D. 107 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Eva Vysloužilová, DrSc. 67 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 295 kB