velikost textu

Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů
Název v angličtině:
Correlation of morphologic and moleculargenetic features of selected tumors
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Mgr. Radek Šíma, Ph.D.
Školitel:
Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc.
Oponenti:
Doc. MUDr. Ludmila Boudová, Ph.D.
prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc.
Id práce:
93512
Fakulta:
Lékařská fakulta v Plzni (LFP)
Pracoviště:
Šiklův ústav patologie (14-500)
Program studia:
Patologie (P5145)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 4. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni  Šiklův patologicko anatomický ústav         Korelace morfologických a molekulárně  genetických vlastností vybraných nádorů  Radek Šíma      Autoreferát doktorské dizertační práce            Plzeň 2010  1 Dizertační práce byla zpracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na  Šiklově patologicko‐anatomickém ústavu LF UK v Plzni v letech 2006‐2010.          Uchazeč: Radek Šíma                   Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni        Školitel: Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc.                 Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni          Oponenti: Doc. MUDr. Ludmila Boudová, PhD.                     Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni                       Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, PhD.                     Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci              Stanovisko k dizertační práci vypracoval vedoucí školícího pracoviště:  Prof. MUDr. Michal Michal, Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni              Autoreferát byl rozeslán dne:                   Obhajoba se koná na Šiklově patologicko‐anatomickém ústavu, Dr. E. Beneše 13, Plzeň, před komisí  pro obhajoby doktorských dizertačních prací v oboru patologie dne 27.4.2010 ve 14:00.      S dizertační prací je možné se seznámit na děkanátu LF UK v Plzni v Husově ulici, č.p. 13.  2 Předmluva  Doktorská  dizertační  práce  je  shrnutím  autorovy  publikační  činnosti  v  oblasti  molekulární  biologie  nádorů a jiných onemocnění. Spis je členěn do tří částí.   První  část  se  zabývá  výskytem  mutací  genu  CYLD  u  pacientů  s  Brooke  Spieglerovým  syndromem.  Práce  reviduje  všechny  doposud  publikované  mutace  genu  CYLD.  Experimentální  část  projektu  byla  zaměřena  na  identifikaci  nových  zárodečných  mutací  genu  CYLD.  Dále  byly  studovány  mnohočetné  neoplázie pacientů s Brooke Spieglerovým syndromem s cílem odhalit sekundární genetické události  vedoucí k tvorbě neoplázií.  Druhá část dizertační práce je věnována popisu nové jednotky nádoru slinných žlaz, tzv. sekrečního  karcinomu  slinných  žlaz  analogického  karcinomu  prsu,  kde  molekulárně  biologické  techniky  významně  přispěly  k  odlišení  této  nádorové  jednotky  od  jakýchkoliv  doposud  známých  nádorů  slinných žlaz.  Třetí oddíl představuje souhrn dalších autorových publikací souvisejících s tématem dizertační práce.  Tato  část  demonstruje  uplatnění  molekulárně  biologických  metod  ve  všech  oblastech  moderní  patologie i dalších odvětvích medicíny.                Poděkování  Rád bych na tomto místě poděkoval své školitelce Prof. MUDr. Aleně Skálové, CSc. za odborné vedení  a cenné připomínky při vypracování této dizertační práce. Dále bych chtěl poděkovat všem kolegyním  a kolegům  ze Šiklova patologicko anatomického ústavu za možnost podílet se  na řešení zajímavých  výzkumných projektů. Bez nich by tato práce nikdy nemohla vzniknout.                            Prohlášení autora  Autor souhlasí s půjčováním autoreferátu dizertační práce "Korelace morfologických a molekulárně  genetických vlastností vybraných nádorů".    V Plzni 15.3.2010      Radek Šíma  3 Obsah 1. Brooke-Spieglerův syndrom: Popis nových zárodečných mutací genu CYLD...5 1.1. Úvod..5 1.1.1. Gen CYLD a jeho produkt..5 1.1.2. Asociace genu CYLD s lidskými genetickými onemocněními..5 1.2. Cíle práce.. ..6 1.3. Materiál a metody.. ..6 1.3.1. Detekce zárodečných mutací..6 1.3.2. Detekce sekundárních somatických změn..6 1.4. Výsledky.. ..7 1.4.1. Klinickopatologická data..7 1.4.2. Molekulárně biologická data..7 1.5. Diskuze.. ..10 1.6. Závěr.. ..11 1.7. Summary..11 1.8. Seznam použité literatury.. ..12 2. Sekreční karcinom slinných žlaz analogický karcinomu prsu nesoucí fúzní gen ETV6-NTRK3..15 2.1. Úvod..15 2.2. Cíle práce..16 2.3. Materiál a metody..16 2.3.1. Histochemie a imunohistochemie..16 2.3.2. Molekulární genetika..16 2.3.2.1. RT-PCR..16 2.3.2.2. FISH..17 2.4. Výsledky..17 2.4.1. Klinická data a follow up..17 2.4.2. Histopatologické a imunohistochemické nálezy..19 2.4.3. Molekulárně genetické nálezy..21 2.5. Diskuze..22 2.6. Závěr..23 2.7. Summary..24 2.8. Literatura..25 3. Seznam všech publikací autora dizertační práce..27 4 1. Brooke‐Spieglerův syndrom: Popis nových zárodečných mutací genu CYLD u  10 pacientů z 8 rodin  1.1. Úvod  1.1.1. Gen CYLD a jeho produkt  Gen CYLD kóduje evolučně konzervovaný protein o velikosti 120 kDa (956 aminokyselin), který patří  do proteinové rodiny DUB. Stejně jako další členové této rodiny enzymů nese protein CYLD na svém  C‐konci  katalytickou  doménu  složenou  ze  dvou  konzervovaných  subdomén  obsahujících  aktivní  cystein  a  aktivní  histidin,  které  tvoří  katalytickou  kapsu.  Protein  CYLD  dále  obsahuje  tři  CAP‐Gly  motivy, u kterých se předpokládá, že se podílejí na vazbě k mikrotubulům (1). Přesto zůstává nejisté,  zda  protein  CYLD  interaguje  s mikrotubuly  přímo.  Většina  mutací  nalézaných  u  genu  CYLD  patří  do  skupiny posunových, nebo nonsense mutací, které vedou ke zkrácení proteinu a vyřazení katalytické  domény z funkce (2, 3). U genu CYLD bylo popsáno pouze malé množství missense mutací. Všechny,  kromě jedné, postihují esenciální aminokyseliny v katalytické doméně.    1.1.2. Asociace genu CYLD s lidskými genetickými onemocněními  Brooke‐Spieglerův syndrom (BSS) (OMIM# 605041) je dědičné, autozomálně dominantní onemocnění  charakterizované  rozvojem  mnohočetných  adnexálních  kožních  neoplázií,  jako  jsou:  spiradenomy,  cylindromy,  spiradenocylindromy  a  trichoepiteliomy  (=  kribriformní  trichoblastomy  podle  poslední  WHO klasifikace kožních nádorů). Penetrance onemocnění je vysoká, existují velké rozdíly v klinické  prezentaci  onemocnění  mezi  jednotlivými  pacienty.  Kožní  léze  se  u  pacientů  začínají  zpravidla  objevovat  v časné  dospělosti  a  častěji  se  vyskytují  u  žen.  Cylindromy  se  typicky  vyskytují  ve  kštici  a  mohou  narůst  do  obřích  rozměrů  (tzv.  turbanový  tumor).  Mnohočetné  trichoepiteliomy  bývají  převážně lokalizovány na obličeji (4‐7).  Kromě  kůže  mohou  morfologicky  podobné  neoplázie  vznikat  také  ve  slinných  žlazách,  nebo  jiných  orgánech,  ale  tyto  jsou  extrémně  vzácné  (8‐12).  Vzácně  se  mohou,  jinak  benigní,  nádory  u  BSS  maligně změnit (13, 14).  Familiální  cylindromatóza  (FC)  (OMIM#  132700)  je  vzácné  dědičné  nádorové  onemocnění,  které  je  charakterizované  tvorbou  benigních  nádorů  nazývaných  cylindromy  na  vlasatých/ochlupených  částech  těla,  převážně  na  hlavě  (5).  Předpokládá  se,  že  cylindromy  vznikají  transformací  folikulo‐ sebaceózních  apokrinních  jednotek,  které  dávají  vznik  vlasům  (chlupům)  a  s  nimi  asociovaným  žlazám.  Dalším  genetickým  onemocněním,  které  sdílí  podobnosti  s familiální  cylindromatózou,  je  mnohočetný  familiální  trichoepiteliom  (MFT)  (OMIM#  601606).  MFT  je  rovněž  způsoben  mutacemi  genu  CYLD  (15‐19).  Mutace  genu  CYLD  nalézané  u  MFT  se  neliší  od  těch  způsobujících  cylindromatózu.  5 Je známo, že u některých pacientů s cylindromatózou se mohou rovněž vyskytovat trichoepiteliomy,  benigní  nádory  vznikající  z vlasových  folikulů,  a  že  postižení  jedinci  jedné  rodiny  mohou  reprezentovat různé fenotypy se smíšenými typy nádorů (20).     1.2. Cíle práce  1. nalézt nové zárodečné mutace genu CYLD u pacientů s BSS  2.  prostudovat  různé  (mnohočetné)  neoplázie  od  stejných  pacientů  a  identifikovat  spektrum  sekundárních genetických událostí vedoucích k tvorbě neoplázií  3. revidovat všechny publikované mutace genu CYLD u BSS a příbuzných onemocnění (mnohočetné  familiální trichoepiteliomy)  4. korelovat genetický nález (typ mutace) s histologickým typem nádoru    1.3. Materiál a metody  1.3.1. Detekce zárodečných mutací  Do studie bylo zařazeno deset pacientů s BSS pocházejících z osmi rodin. Ze  dvou rodin se podařilo  získat  po  dvou  pacientkách  v příbuzenském  vztahu  matka‐dcera.  K identifikaci  zárodečných  mutací  byla u všech případů dostupná buď periferní krev, nebo nenádorová tkáň.  Analýza  zárodečných  mutací  v  exonech  1‐20  genu  CYLD  byla  provedena  pomocí  PCR  a  přímého  sekvenování.    1.3.2. Detekce sekundárních somatických změn  Dále  bylo  analyzováno  19  formalínem  fixovaných,  v parafínu  zalitých  vzorků  nádorů  získaných  od  9  pacientů za účelem zjištění přítomnosti somatických mutací. Detekce mutací byla provedena stejným  způsobem jak je uvedeno výše.   Zároveň byla u těchto vzorků provedena analýza ztrát heterozygotnosti (LOH) chromozomální oblasti  16q. LOH analýza byla provedena pomocí PCR amplifikace STR markerů D16S304, D16S308, D16S419,  D16S476  a  D16S541  lokalizovaných  na  chromozomovém  raménku  16q  a  markeru  D16S407  lokalizovaného na chromozomovém raménku 16p a fragmentační analýzy.   Vzorek  byl  považován  za  LOH  pozitivní,  pokud  byl  poměr  intenzity  signálů  dvou  alel  u  vzorku  nádorové tkáně dělěný poměrem intenzity signálů dvou alel u vzorku zdravé tkáně >2, nebo <0,5.  Všechny  nalezené  mutace  (zárodečné  i  somatické),  resp.  LOH  byly  potvrzeny  dvojím  opakováním  zahrnujícím novou izolaci DNA, PCR a sekvenování, resp. LOH analýzu.   6 K vyloučení  možnosti,  že  abnormality  genu  CYLD  by  mohli  představovat  polymorfismy  (benigní  mutace) spíše než mutace asociované se vznikem nádorů (maligní mutace), byly stejným způsobem  otestovány vzorky DNA z periferní krve od 110 náhodně vybraných, zdravých, nepříbuzných jedinců.  U jednoho případu (Případ 5) (viz výsledky) byla provedena predikce vlivu mutace na funkci proteinu  za použití PolyPhen software.  Jeden případ (Případ 8) byl již dříve publikován, ovšem bez molekulárně biologických dat (22).  Za  použití  databáze  PubMed  a  křížových  odkazů  v jednotlivých  článcích  byly  zrevidovány  všechny  publikace pojednávající o zárodečných a/nebo somatických mutacích genu CYLD u BSS.    1.4. Výsledky  1.4.1. Klinickopatologická data  Soubor  pacientů  se  skládal  z osmi  žen  a  dvou  mužů  ve  věku  od  22  do  66  let  (Tabulka  1.1).  Všichni  pacienti  byli  postiženi  mnohočetnými,  různě  velkými  papulami  a  uzlíky  lokalizovanými  především  v pokožce hlavy. K histopatologickému prozkoumání bylo k dispozici celkem 38 nádorů ve složení 16  cylindromů,  11  spiradenomů,  7  spiradenocylindromů  a  4  trichoepiteliomy  (kribriformní  trichoblastomy). Navíc, malá trichoblastomatózní ohniska byla identifikována u 1 z 11 spiradenomů a  u 2 ze 16 cylindromů.    1.4.2. Molekulárně biologická data  V souboru pacientů bylo nalezeno osm nových, dříve nepopsaných zárodečných mutací (Tabulka 1.1).  Sekvenováním  DNA  od  110  náhodně  vybraných,  zdravých,  nepříbuzných  jedinců  nebyla  nalezena  žádná z těchto sekvenčních variant.  Dále bylo analyzováno celkem 19 formalínem fixovaných, v parafínu zalitých vzorků nádorových tkání  získaných  od  9  pacientů.  U  devíti  z  nich  byly  odhaleny  somatické  sekvenční  mutace,  u  zbývajících  deseti byl prokázán LOH (Tabulka 1.1). U Případu 5 nebylo možné analýzu provést z důvodu silného  poškození DNA formalínovou fixací.  Zjištěné mutace (zárodečné i somatické) byly substituce, delece, inzerce a duplikace. Všechny kromě  jedné vedly ke vzniku předčasného stop‐kodonu (Tabulka 1.1). Případ s aminokyselinovou substitucí  (Případ  5)  byl  analyzován  pomocí  PolyPhen  softwaru,  který  předpověděl  pravděpodobný  škodlivý  efekt  této  mutace  na  strukturu  a  funkci  proteinu.    U  případů  u  kterých  byl  detekován  LOH  byla  zároveň přítomna hemizygotní zárodečná sekvenční mutace.  U čtyřech případů (Případy 1, 2, 7, 9) byly nalezeny u různých nádorů téhož pacienta různé somatické  mutace (Tabulka 1.1). U Případu 1 nesl každý ze tří spiradenocylindromů různou somatickou mutaci  (změnu).  U  prvního  byl  prokázán  LOH,  druhý  nesl  duplikaci  a  u  třetího  byla  nalezena  substituce.  U  Případu 2 byl u jednoho spiradenocylindromu prokázán LOH a u druhého duplikace. U případu 7 byla  7 u jednoho cylindromu nalezena substituce, u druhého byla odhalena inzerce. U případu 9 byl u dvou  ze tří cylindromů nalezen LOH, kdežto u třetího byla prokázána substituce. Ve všech těchto případech  vedla sekvenční somatická mutace ke zkrácenému proteinu.  8 Tabulka 1.1. Hlavní klinicko patologické údaje a výsledky molekulárně biologických studií u pacientů s Brooke‐Spieglerovým syndromem  zárodečná mutace  somatická mutace (změna)  Případy  Nádory dostupné  Pohlaví  Nádory dostupné k  Klinický projev  ke genetickému  c.DNA  Protein  c.DNA  Protein  Věk  histologickému vyšetření  vyšetření  SC 1455T>G  Y485X*  1736_1739dupTGGA  E580DfsX36  Více než 50 nádorů vyskytujících se na celém  Případ 1  Ž/69  3 spiradenocylindromy  SC povrchu těla  1455T>G  Y485X*  LOH  SC 1455T>G Y485X* 1794C>A Y598X  C 1455T>G  Y485X*  LOH  Více než 20 nádorů vyskytujících se ve kštici,  2 spiradenocylindromy     1  Případ 2  Ž/37  SC na krku a v pubické oblasti  cylindrom  1455T>G  Y485X*  LOH  SC 1455T>G Y485X* 1540dupA T514NfsX29  Případ 3  Ž/42  Více než 20 nádorů ve kštici  3 cylindromy  C  2104delA  I702X  1112C>A  S371X  Případ 4  Ž/22  Mnohočetné nádory ve kštici  1 cylindrom  C  2104delA  I702X  2467C>T  Q823X  Mnohočetné, 1 až 2 cm velké nádory ve kštici,  2 cylindromy                         1  Případ 5  M/34  na trupu a vnějším zvukovodu, některé léze  NA  2108G>C  R703T  NA  NA  trichoepiteliom  bolestivé  C 3 cylindromy                          1  2119C>T  Q707X  2806C>T  R936X  Mnohočetné nádory ve kštici, na trupu a  Případ 6  Ž/67  trichoepiteliom                2  S končetinách přítomné po mnoho let  2119C>T  Q707X  LOH  spiradenomy  S 2119C>T Q707X LOH Mnohočetné nádory ve kštici, první léze se  2 cylindromy                        1  C  2170_2171insTC  K724IfsX12  2713C>T  Q905X  Případ 7  Ž/66  objevila ve 46 letech  spiradenom  C  2170_2171insTC  K724IfsX12  2046_2047insAGATCCG  E683RfsX43  Mnohočetné velké nádory na čele, ve kštici,  8 spiradenomů                     2  Případ 8  Ž/44  na obličeji, uších, horních končetinách a hrudi,  S  2299A>T  K767X  LOH  trichoepiteliomy  první léze se objevila v 18 letech  C 2729dupC  E911RfsX31  LOH  Případ 9  Ž/63  Mnohočetné nádory ve kštici  4 cylindromy  C 2729dupC  E911RfsX31  2107A>T  R703X  C 2729dupC E911RfsX31 LOH SC Případ 10  M/47  Mnohočetné papuly a nádory ve kštici  2 spiradenocylindromy  2814_2817delGCTT  L939VfsX13  LOH  SC 2814_2817delGCTT L939VfsX13 LOH Případy 1 a 2 jsou v příbuzenském vztahu matka ‐ dcera, stejně tak i případy 3 a 4.  Mutace na úrovni proteinu je odvozena od isoformy 1 mRNA.  * Tato mutace je známá na proteinové úrovni, ale zde je důsledkem jiné nukleotidové záměny, než dříve publikovaná mutace (2).  Vysvětlivky: C cylindrom, LOH loss of heterozygosity (ztráta heterozygotnosti), M muž, NA nelze analyzovat, S spiradenom, SC spiradenocylindrom, Ž žena  9 1.5. Diskuze  Mutace genu CYLD bývají spojovány s FC, MFT a BSS. Gen CYLD je tvořen dvaceti exony, z nichž první  tři  nejsou  translatovány.  Exony  3  a  7  podléhají  alternativnímu  splicingu  (5).  Gen  kóduje  cytoplasmatický deubiquitační protein, který reguluje několik signálních drah. Protein je složen ze tří  CAP‐GLY  (cytoskeletal‐associated  protein‐glycine‐conserved)  domén,  NEMO  a  TRAF‐2  vazebných  domén, fosforylační domény a katalytické domény (23, 24).  Tato studie přináší informace o osmi nových zárodečných mutacích genu CYLD u pacientů s BSS, čímž  je rozšířen seznam známých zárodečných mutací genu CYLD na 66. Všechny nalezené mutace, kromě  jedné, vedou k vytvoření předčasného stop‐kodonu a tedy ke zkrácení proteinu, což je nejčastější typ  mutací  nalézaných  u  genu  CYLD  (3,  21,  25,  26).  Substituční  mutace  u  případu  5  byla  analyzována  pomocí  Polyphen  softwaru  za  účelem  zjištění,  zda  tato  záměna  skutečně  představuje  mutaci  spojenou  se  vznikem  nádoru.  Tato  analýza,  společně  s  výsledky  sekvenování  u  110  zdravých,  nepříbuzných jedinců, prokázala kauzální roli této mutace pro vznik nádoru.   V souladu s Knudsonovou teorií vyžaduje tumor supresorový gen dva zásahy (29), aby byl inaktivován  a  došlo  ke  vzniku  nádoru.  Ačkoliv  první  zásahy  –  zárodečné  mutace  –  byly  u  BSS  a  příbuzných  lézí  hojně studovány, druhé zásahy – somatické změny – byly analyzovány pouze vzácně a informace o  spektru  somatických  změn  u  různých  neoplázií  stejného  pacienta  jsou  prakticky  neznámé.  Pouze  několik málo badatelů analyzovalo jeden nádor u jednoho pacienta a identifikovalo LOH, nebo mutaci  (4, 5, 16, 27).  V  této  studii  byla  testována  pomocí  sekvenování  a  LOH  analýzy  série  19  nádorů  od  9  pacientů.  Analýza somatických mutací přinesla několik zajímavých nálezů. Za prvé, druhý zásah může být u BSS  reprezentován  buď  LOH,  nebo  mutacemi  vedoucími  ke  změně  v  nukleotidové  sekvenci.  Za  druhé,  mnohočetné nádory stejného histologického typu (např. cylindromy) mohou mít u stejného pacienta  různé  somatické  mutace  (Případy  1,  2,  7,  9,  Tabulka  1.1).  Tyto  nálezy  naznačují,  že  mnohočetné  nádory  u  jednotlivých  pacientů  s  BSS  vznikají  nezávisle,  samostatnou  somatickou  změnou  (druhým  zásahem) genu CYLD. Pokud je nám známo, naše práce představuje první popis tohoto fenoménu u  genu CYLD.  Z  morfologického  hlediska  naše  studie  potvrdila  dříve  publikované  práce  popisující  výskyt  různých  typů  adnexálních  nádorů  u  BSS.  Ačkoliv  původně  byly  u  pacientů  s  BSS  popisovány  cylindromy  a  obličejové  trichoepiteliomy,  do  dnešních  dnů  byly  u  těchto  pacientů  nalezeny  i  další  typy  nádorů,  jakými jsou např. spiradenomy, spiradenocylindromy a jejich maligní analogy (6, 22, 28).   I  když  jsme  neprováděli  přesnou  statistickou  analýzu,  je  z  našich  dat  evidentní,  že  zde  není  žádná  korelace  genotypu  a  fenotypu  ve  smyslu,  že  jednotlivé  typy  nádorů  nejsou  spojeny  s  nálezem  specifické zárodečné, nebo somatické změny (mutace), což je v souladu s dříve publikovanými daty.  10 1.6. Závěr  Bylo  identifikováno  8  nových  zárodečných  mutací  (substituce,  delece  a  inzerce/duplikace),  z nichž  všechny,  kromě  jedné,  vedly  ke  vzniku  předčasného  stop‐kodonu.  V jednom  případě  byla  nalezena  substituční  mutace,  která  nevedla  k předčasnému  stop‐kodonu,  ale  bylo  předpovězeno,  že  rovněž  vede k poruše funkce proteinu a je tedy kauzální pro vznik nádoru.  Jako  první  jsme  demonstrovali,  že  somatické  změny  (LOH,  nebo  sekvenční  mutace)  se  mohou  lišit  mezi  mnohočetnými  nádory  vyskytujícími  se  u  jednoho  pacienta.  A  to  i  v případě,  že  jsou  stejného  histologického typu.   Výsledky tého studie byly použity k přípravě publikace přijaté do tisku v Diagnostic Molecular  Pathology (Sima R., Vanecek T., Kacerovska D., Trubac P., Cribier B., Rutten A., Vazmitel M., Spagnolo  DV., Litvik R., Vantuchova Y., Wyers W., Pearce RL., Pearn J., Michal M., Kazakov DV., Brooke‐Spiegler  syndrome: report of 10 patients from 8 families with novel germline mutations. Evidence of diverse  somatic mutations in the same patient regardless of tumor type.).    1.7. Summary  Brooke‐Spiegler syndrome (BSS) is an inherited autosomal dominant disease characterized by the  development of multiple adnexal cutaneous neoplasms including spiradenoma, cylindroma,  spiradenocylindroma and trichoepithelioma (cribriform trichoblastoma). BSS patients have various  mutations in the CYLD gene, a tumor suppressor gene located on chromosome 16q. Our search of  the literature revealed 52 germline CYLD gene mutations reported to date. Somatic CYLD mutations  have rarely been investigated. We studied ten patients from 8 families with BSS. Analysis of germline  mutations of the CYLD gene was performed using either peripheral blood or nontumorous tissue.  Additionally, 19 formalin‐fixed paraffin‐embedded tumor samples were analyzed for somatic  mutations, including loss of heterozygosity (LOH) studies. A total of 38 tumors were available for  histopathological review. We have identified 8 novel germline mutations, all of which consisted of  substitutions, deletions and insertions/duplications and all except one led to premature stop codons.  The substitution mutation in a single case was also predicted to disrupt protein function and seems  causally implicated in tumor formation. We demonstrate for the first time that somatic events, LOH  or sequence mutations, may differ among multiple neoplasms even of the same histological type,  occurring in the same patient.    11 1.8. Seznam použité literatury  1. Riehemann K, Sorg C. Sequence homologies between four cytoskeleton‐associated proteins.  Trends Biochem Sci. 1993 Mar;18(3):82‐3.  2. Courtois  G, Gilmore  TD.  Mutations  in  the  NF‐kappaB  signaling  pathway:  implications  for  human disease. Oncogene. 2006 Oct 30;25(51):6831‐43.  3. Almeida S, Maillard C, Itin P, Hohl D, Huber M. Five new CYLD mutations in skin appendage  tumors and evidence that aspartic acid 681 in CYLD is essential for deubiquitinase activity. J  Invest Dermatol. 2008 Mar;128(3):587‐93.  4. Leonard  N,  Chaggar  R,  Jones  C,  Takahashi  M,  Nikitopoulou  A,  Lakhani  SR.  Loss  of  heterozygosity at cylindromatosis gene locus, CYLD, in sporadic skin adnexal tumours. J Clin  Pathol. 2001 Sep;54(9):689‐92.   5. Bignell GR, Warren W, Seal S, Takahashi M, Rapley E, Barfoot R, Green H, Brown C, Biggs PJ,  Lakhani SR, Jones C, Hansen J, Blair E, Hofmann B, Siebert R, Turner G, Evans DG, Schrander‐ Stumpel  C,  Beemer  FA,  van  Den  Ouweland  A,  Halley  D,  Delpech  B,  Cleveland  MG,  Leigh  I,  Leisti J, Rasmussen S. Identification of the familial cylindromatosis tumour‐suppressor gene.  Nat Genet. 2000 Jun;25(2):160‐5.  6. LeBoit  PE,  Burg  G,  Weedon  D,  Sarasin  AE.  World  Health  Organization  Classification  of  Tumours. Pathology and Genetics of Skin Tumours. IARC Press: Lyon 2006. 2006.  7. Kazakov  DV,  Soukup  R,  Mukensnabl  P,  Boudova  L,  Michal  M.  Brooke‐Spiegler  syndrome:  report  of  a  case  with  combined  lesions  containing  cylindromatous,  spiradenomatous,  trichoblastomatous, and sebaceous differentiation. Am J Dermatopathol. 2005 Feb;27(1):27‐ 33.  8. Pingitore R, Campani D. Salivary gland involvement in a case of dermal eccrine cylindroma of  the  scalp  (turban  tumor).  Report  of  a  case  with  lung  metastases.  Tumori.  1984  Aug  31;70(4):385‐8.   9. Rockerbie  N,  Solomon  AR,  Woo  TY,  Beals  TF,  Ellis  CN.  Malignant  dermal  cylindroma  in  a  patient with multiple dermal cylindromas, trichoepitheliomas, and bilateral dermal analogue  tumors of the parotid gland. Am J Dermatopathol. 1989 Aug;11(4):353‐9.  10. Antonescu CR, Terzakis JA. Multiple malignant cylindromas of skin in association with basal  cell  adenocarcinoma  with  adenoid  cystic  features  of  minor  salivary  gland.  J  Cutan  Pathol. 1997 Aug;24(7):449‐53.   11. Kostler  E,  Schonlebe  J,  Mentzel  T,  Haroske  G,  Wollina  U.  Psoriasis  and  Brooke‐Spiegler  syndrome with multiple malignancies. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2005 May;19(3):380‐1.  12. Nonaka D, Rosai J, Spagnolo D, Fiaccavento S, Bisceglia M. Cylindroma of the breast of skin  adnexal type: a study of 4 cases. Am J Surg Pathol. 2004 Aug;28(8):1070‐5.  12 13. Argenyi ZB, Nguyen AV, Balogh K, Sears JK, Whitaker DC. Malignant eccrine spiradenoma. A  clinicopathologic study. Am J Dermatopathol. 1992 Oct;14(5):381‐90.  14. Kazakov  DV,  Zelger  B,  Rütten  A,  Vazmitel  M,  Spagnolo  DV,  Kacerovska  D,  Vanecek  T,  Grossmann  P,  Sima  R,  Grayson  W,  Calonje  E,  Koren  J,  Mukensnabl  P,  Danis  D,  Michal  M.  Morphologic  diversity  of  malignant  neoplasms  arising  in  preexisting  spiradenoma,  cylindroma and spiradenocylindroma based on the study of 24 cases, sporadic or occurring in  the setting of Brooke‐Spiegler syndrome. Am J Surg Pathol. 2009 May;33(5):705‐19.   15. Espana  A,  Garcia‐Amigot  F,  Aguado  L,  Garcia‐Foncillas  J.  A  novel  missense  mutation  in  the  CYLD gene in a Spanish family with multiple familial trichoepithelioma. Arch Dermatol. 2007  Sep;143(9):1209‐10.   16. Salhi  A,  Bornholdt  D,  Oeffner  F,  Malik  S,  Heid  E,  Happle  R,  Grzeschik  KH.  Multiple  familial  trichoepithelioma  caused  by  mutations  in  the  cylindromatosis  tumor  suppressor  gene.  Cancer Res. 2004 Aug 1;64(15):5113‐7.   17. Zheng G, Hu L, Huang W, et al. CYLD mutation causes multiple familial trichoepithelioma in  three Chinese families. Hum Mutat 2004;23:400.  18. Zuo  YG, Xu  Y, Wang  B, Liu  YH, Qu  T, Fang  K, Ho  MG.  A  novel  mutation  of  CYLD  in  a Chinese  family with multiple familial trichoepithelioma and no CYLD protein expression in the tumour  tissue. Br J Dermatol. 2007 Oct;157(4):818‐21.   19. Zhang  XJ,  Liang  YH,  He  PP,  Yang  S,  Wang  HY,  Chen  JJ,  Yuan  WT,  Xu  SJ,  Cui  Y,  Huang  W.  Identification of the cylindromatosis tumor‐suppressor gene responsible for multiple familial  trichoepithelioma. J Invest Dermatol. 2004 Mar;122(3):658‐64.  20. Poblete  Gutiérrez  P, Eggermann  T, Höller  D, Jugert  FK, Beermann  T, Grussendorf‐Conen  EI, Zerres  K, Merk  HF, Frank  J.  Phenotype  diversity  in  familial  cylindromatosis:  a  frameshift  mutation in the tumor suppressor gene CYLD underlies different tumors of skin appendages.  J Invest Dermatol. 2002 Aug;119(2):527‐31.   21. Liang  YH,  Sun  CS,  Ye  XY,  Zhang  W,  Yang  S,  Zhang  XJ.  Novel  substitution  and  frameshift  mutations  of  CYLD  in  two  Chinese  families  with  multiple  familial  trichoepithelioma.  Br  J  Dermatol. 2008 May;158(5):1156‐8.    22. Weyers  W,  Nilles  M,  Eckert  F,  Schill  WB.  Spiradenomas  in  Brooke‐Spiegler  syndrome.  Am  J  Dermatopathol. 1993 Apr;15(2):156‐61.   23. Massoumi  R,  Paus  R.  Cylindromatosis  and  the  CYLD  gene:  new  lessons  on  the  molecular  principles of epithelial growth control. Bioessays. 2007 Dec;29(12):1203‐14.  24. Courtois  G.  Tumor  suppressor  CYLD:  negative  regulation  of  NF‐kappaB  signaling  and  more.  Cell Mol Life Sci. 2008 Apr;65(7‐8):1123‐32.   13 25. Saggar S, Chernoff KA, Lodha S, Horev L, Kohl S, Honjo RS, Brandt HR, Hartmann K, Celebi JT.  CYLD mutations in familial skin appendage tumours. J Med Genet. 2008 May;45(5):298‐302.  26. Zhang G, Huang Y, Yan K, Li W, Fan X, Liang Y, Sun L, Li H, Zhang S, Gao M, Du W, Yang S, Liu  J, Zhang  X.  Diverse  phenotype  of  Brooke‐Spiegler  syndrome  associated  with  a  nonsense  mutation in the CYLD tumor suppressor gene. Exp Dermatol. 2006 Dec;15(12):966‐70.   27. Heinritz W, Grunewald S, Strenge S, Schütz A, Froster UG, Glander HJ, Paasch U, Simon JC. A  case  of  Brooke‐Spiegler  syndrome  with  a  new  mutation  in  the  CYLD  gene.  Br  J  Dermatol. 2006 May;154(5):992‐4.  28. Kazakov DV, Thoma‐Uszynski S, Vanecek T, Kacerovska D, Grossmann P, Michal M. A case of  Brooke‐Spiegler  syndrome  with  a  novel  germline  deep  intronic  mutation  in  the  CYLD  gene  leading  to  intronic  exonization,  diverse  somatic  mutations  and  unusual  histology.  Am  J  Dermatopathol. 2009 Aug 7. [Epub ahead of print]  29. Knudson AG, Jr. Introduction to the genetics of primary renal tumors in children. Med Pediatr  Oncol. 1993;21(3):193‐8.   14 2. Sekreční karcinom slinných žlaz analogický karcinomu prsu nesoucí fúzní  gen ETV6‐NTRK3. Doposud nepopsaná jednotka nádoru slinných žlaz  2.1. Úvod  Sekreční  karcinom,  známý  také  jako  juvenilní  karcinom  prsu,  je  vzácnou  variantou  duktálního  karcinomu  prsu,  původně  popsaného  McDivittem  a  Stewartem  u  pacientů  ve  věku  3‐15  let  (11).  Histologicky  je  sekreční  karcinom  tvořen  ohraničenými  noduly  složenými  z uniformních  neoplastických  epiteliálních  buněk  uspořádaných  do  mikrocystických,  tubulárních  a  solidních  růstových struktur. Nádorové buňky mají low‐grade jádra s vesikulárním chromatinem a objemnou,  světle  růžovou,  granulární,  nebo  vakuolizovanou  cytoplasmu.  V mikrocystických  a  tubulárních  prostorech  je  přítomna  hojná,  pěnitá  sekrece.  Imunohistochemicky  jsou  sekreční  karcinomy  často  negativní  v reakci  s protilátkami  proti  estrogenovým  a  progesteronovým  receptorům  a  proti  HER‐ 2/neu a jsou často pozitivní s protilátkami proti proteinu S‐100, EGFR a vimentinu (4).  Acinický  karcinom  prsu  (AciCC)  byl  poprvé  popsán  skupinou  Roncaroli  a  kol.  v roce  1996  (13).  Histologicky  je  AciCC  prsu  složen  z buněk  uspořádaných  do  mikrocystických,  solidních  a  mikroglandulárních  struktur  podobajících  se  AciCC  slinných  žlaz  a  mammární  mikroglandulární  adenóze  (3).  V nedávné  studii  popsali  Hirokawa  a  kol.  (8)  podobnost  imunohistochemických  a  klinickopatologických  znaků  pozorovaných  u  sekrečního  karcinomu  prsu  a  AciCC  slinných  žlaz.  Na  základě těchto nálezů vyslovili hypotézu, že sekreční karcinom prsu a AciCC slinných žlaz mohou být  identickými jednotkami.   V nedávné  době  bylo  prokázáno,  že  sekreční  karcinom  prsu  nese  balancovanou  chromozomální  translokaci t(12;15)(p13;q25), která vede ke vzniku fúzního produktu složeného z genu ETV6 ležícího  na  chromozomu  12  a  genu  NTRK3  ležícího  na  chromozomu  15  (14).  Fúzní  gen  ETV6‐NTRK3  kóduje  chimerickou  tyrozin  kinázu,  u  které  byla  prokázána  transformační  aktivita  v  epiteliálních  a  myoepiteliálních  buňkách  myší  mléčné  žlázy  (10).  Tato  translokace  se  zdá  být  mezi  prsními  nádory  specifická pouze pro sekreční karcinom.  V průběhu naší konzultační praxe jsme narazili na zvláštní, doposud neznámý karcinom slinných žlaz  charakterizovaný  morfologickými  a  imunohistochemickými  vlastnostmi  připomínajícími  sekreční  karcinom prsu. Z našeho archivu nádorů slinných žlaz jsme získali celkem 16 případů, které byly dříve  klasifikovány  jako:  neobvyklá  varianta  AciCC  slinných  žlaz,  nebo  jako  blíže  nespecifikovaný  cystadenokarcinom.  Nádory  jsou  tvořeny  mikrocystickými  a  solidními  oblastmi  s hojným,  vakuolizovaným,  koloidním,  PAS‐pozitivním  sekrečním  materiálem  vyplňujícím  mikrocystické  prostory. Navrhujeme pro tuto skupinu nádorů označení sekreční karcinom slinných žlaz analogický  karcinomu prsu (Mammary analogue secretory carcinoma of salivary glands = MASC).  15 2.2. Cíle práce  1. prostudovat přítomnost translokace t(12;15)(p13;q25) ETV‐NTRK3 u souboru nádorů slinných žlaz  se sekreční morfologií (14 případů), prsních sekrečních karcinomů (3 případy) a u 16 případů MASC  2. zjistit, zda jsou MASC a AciCC odlišnými jednotkami  3. pokud ano, navrhnout jejich samostatné zařazení v klasifikaci salivárních nádorů    2.3. Materiál a metody  Soubor  byl  tvořen  16  případy  neobvyklého  karcinomu  slinných  žlaz  morfologicky  připomínajícího  sekreční  karcinom  prsu.  Za  účelem  porovnání  bylo  do  histologické  a  imunohistochemické  studie  zařazeno dalších 30 případů nádorů slinných žlaz se sekrečními rysy, zahrnujících AciCC (12 případů),  low  grade  a  high  grade  mukoepidermoidní  karcinom  (6  případů),  adenoidní  cystický  karcinom  (4  případy),  low  grade  kribriformní  cystadenokarcinom  (1  případ),  salivární  duktální  karcinom  (2  případy), adenokarcinom blíže nespecifikovaný (3 případy) a pleomorfní adenom (2 případy).  Molekulárně  biologicky  byly,  kromě  studovaných  případů  MASC,  analyzovány  také  3  případy  sekrečního  karcinomu  prsu  jako  pozitivní  kontroly,  14  případů  nádorů  slinných  žlaz  se  sekreční  morfologií a 10 případů normálních, nenádorových tkání slinných žlaz.    2.3.1. Histochemie a imunohistochemie  Tkáň  byla  fixována  ve  formalínu,  rutinně  zpracována,  zalita  do  parafínu,  nakrájena  a  obarvena  hematoxylínem – eosínem. Ve většině případů byla provedena také další barvení, včetně PAS barvení  s diastázou i bez, barvení mucikarmínem a alcian blue při pH 2,5. U 15 případů MASC byly k dispozici  parafínové bločky k imunohistochemickému vyšetření.     2.3.2. Molekulární genetika  2.3.2.1. RT‐PCR  RNA  z formalínem  fixovaných,  v parafínu  zalitých  tkání  byla  izolována  pomocí  RecoverAll  Total  Nucleic Acid Isolation Kit (Ambion, Austin, TX, USA). cDNA byla syntetizována za použití First Strand  cDNA Synthesis Kit (Roche Diagnostics, Mannheim, Germany). Všechny kroky byly provedeny přesně  podle protokolů výrobců. Ke kontrole kvality extrahované RNA byla použita PCR amplifikace 105 bp  fragmentu  transkriptu  genu  kódujícího  β2‐mikroglobulinu,  126  bp  fragmentu  transkriptu  genu  kódujícího PBGD a 247 bp fragmentu transkriptu genu kódujícího PGK (1, 7, 15).  Detekce 110 bp velkého fragmentu fúzního transkriptu ETV6‐NTRK3 byla provedena podle metodiky  popsané skupinou Burgeois a kol. (2).     16 2.3.2.2. FISH  Detekce  translokace  zahrnující  gen  ETV6  byla  dále  potvrzována  metodou  FISH  za  použití  sondy  LSI  ETV6 (TEL) (12p13) Dual Color, Break Apart Rearrangement Probe (VYSIS/Abbott).  Vyhodnocení  bylo  provedeno  spočítáním  fluorescenčních  signálů  ve  100  náhodně  vybraných,  nepřekrývajících  se  jader  nádorových  buněk.  Skla  byla  nezávisle  vyhodnocena  dvěmi  pozorovateli.  Hodnoty  cut‐off  byly  stanoveny  spočtením  100  nepřekrývajících  se  jader  u  10  případů  normálních,  nenádorových, kontrolních tkání slinných žlaz. Průměrný počet rozdělených (translokovaných) signálů  byl u normální, kontrolní tkáně 2,34% a standardní odchylka (SD) 1,83. Vzorky byly klasifikovány jako  pozitivní,  pokud  více  než  10%  (průměr  +  3  SD,  zaokrouhleno  nahoru)  jader  neslo  rozdělěný  (translokovaný) signál.    2.4. Výsledky  2.4.1. Klinická data a follow up  Nejdůležitější klinická data a makroskopické vlastnosti všech 16 případů MASC jsou shrnuty v Tabulce  2.1. Průměrný věk pacientů byl 46 let (rozmezí od 21 do 75 let). Z 16 případů MASC se 9 vyskytlo u  mužů  a  zbývajících  7  u  žen.  U  jednoho  pacienta  byl  tumor  lokalizován  v  malých  slinných  žlazách  bukální sliznice, jeden měl nádor patra, další měl nádor horního rtu,  u ostatních 13 případů se nádor  vyskytl  v  příušní  žláze.  Průměrná  velikost  nádorů  byla  2,1  cm  (rozmezí  od  0,7  do  5,5  cm).  Původní  diagnózy  zahrnovaly  AciCC,  adenoidní  cystický  karcinom,  cystadenokarcinom  a  nízce  maligní  karcinom blíže nespecifikovaný. Trvání symptomů bylo zaznamenáváno u 14 případů a pohybovalo se  v rozmezí od dvou měsíců do třiceti let. 7 pacientů popsalo svoje léze jako pomalu rostoucí noduly  přítomné  po  mnoho  let.  U  3  pacientů  byl  zaznamenán  rychlý  růst  nádorů.  U  2  pacientů  se  vyskytl  multinodulární tumor a mnohočetné recidivy izolovaných nádorových nodulů. U 1 případu byl nádor  cystický a zvětšoval se pomalu (Tabulka 2.1).  17 Tabulka 2.1. Sekreční karcinom slinných žlaz analogický karcinomu prsu (MASC): Důležitá klinická data  Případ  Věk/  Lokalizace  Velikost  Trvání symptomů  Klinický projev Stage v čase  Léčba Follow‐up Pohlaví  (mm)  před operací  diagnózy  1  51/Ž Ústní sliznice  10  1 rok Pomalu rostoucí, nebolestivý uzlík T1N0M0 NRE NED,4 roky  2  44/Ž Příušnice  9x8x8 3 měsíce Multinodulární nádor  T2N0M0 NRE NED, 6 let 3  48/M Měkké patro  10x15 NA Pomalu rostoucí uzlík T1N0M0 NRE NED,9 let 4  55/M Příušnice  55x45x30 2 měsíce Rychlý růst T4N2M0 RP/RT ME 2 roky, DOD 2  roky  5  34/M Příušnice  16  1 rok Dobře ohraničený uzlík  T1N0M0 NRE NED,7 let 6  53/M Příušnice  15  NA Recidivující nádor s extraglandulární extenzí T3N0M0 CP RE,6 let 7  53/M Příušnice  35  1,5 roku Nebolestivý uzlík tvrdé konzistence fixovaný k  T3N0M0 CP/RT RE, 2 roky,3 roky  přilehlé tkáni, extraglandulární extenze, 60 ×  DOD,6 let  40 mm   8  55/Ž Příušnice  10  30 let Mnohočetné recidivy izolovaných nádorových  T1N0M0 NRE,  Mnohočetná RE,  uzlíků  RP/RT  NED,3 roky  9  26/M Příušnice  15  14 let Nádor levé příušnice rozšířený do pokožky  T3N0M0 RP/RT RE 6 měsíců, NED  obličeje  22 měsíců  10  35/Ž Příušnice  30x25x20 NA Cystický, nebolestivý, pomalu se zvětšující  T1N0M0 NRE/RT NED,9 let nádor  11  46/M Příušnice  14  26 let Nebolestivý, neohraničený, bílý nádor, dlouhá  T1N0M0 CP/RT NED,10 let přítomnost nebolestivého uzlíku  12  55/M Příušnice  40  23 let Nebolestivý, neohraničený, bílý nádor,  T2N0M0 RP NED,3 roky  rostoucí posledních 6 měsíců  13  59/Ž Příušnice  NA  14 let Tuhý, nebolestivý nádor  NA NRE Nebyl k dispozici  14  21/Ž Příušnice  27  NA Nebolestivý uzlík T2N0M0 NRE NED nový případ  15  75/Ž Příušnice  7  NA Nebolestivý uzlík T1N0M0 NRE NED nový případ  16  32/M Horní ret  10  Několik měsíců Nebolestivý, ale zvětšující se uzlík T1N0M0 NRE, re‐ LN ME 86 měsíců,  excize,  NED 27 měsíců  RT/ND  Vysvětlivky: Ž žena, M muž, NRE  neradikální odstranění nádoru, RP  radikální parotidektomie, CP  konzervativní parotidektomie, RT  radioterapie, ND – bloková krční  disekce, NED  bez známek onemocnění, DOD smrt následkem onemocnění, NA není k dispozici, ME metastáza, RE recidiva, LN lymfatická uzlina  18 2.4.2. Histopatologické a imunohistochemické nálezy  Nádory  byly  z  makroskopického  pohledu  pružné  konzistence,  na  řezu  bělavé  až  šedé.  Histologicky  představovaly všechny případy ohraničenou, laločnatou masu rozdělěnou fibrózními septy a složenou  z  mikrocystických,  tubulárních  a  solidních  struktur.  Okraje  nádorů  byly  obvykle  ohraničené,  ale  nezapouzdřené  a  často  byl  přítomen  invazivní  růst  do  slinné  žlázy.  U  4  případů  se  tumor  šířil  i  do  okolních tkání mimo slinnou žlázu. Nádorové buňky měly low grade vesikulární jádra s jemně zrnitým  chromatinem,  výrazná,  centrálně  lokalizovaná  jadérka  a  světle  růžovou,  granulární,  nebo  vakuolizovanou  cytoplasmu.  Buněčné  atypie  byly  mírné  a  mitotické  figury  byly  ve  většině  případů  vzácné.  Nebyl  nalezen  žádný  důkaz  perineurální,  nebo  vaskulární  invaze,  nebyla  přítomna  ani  nekróza.  Oproti  AciCC  nebyla  u  žádného  případu  pozorována  serózní  acinární  diferenciace.  V  mikrocystických  a  tubulárních  prostorách  byla  přítomna  hojná  bublinkovitá  sekrece.  Sekreční  materiál  byl  PAS  pozitivní  a  to  jak  s  natrávením  diastázou,  tak  i  bez.  Dále  byl  pozitivní  v  barvení  mucikarminem, MUC1 (11 z 12 vyšetřených případů) a MUC4 (8 z 12 vyšetřených případů).  Histochemické  a  imunohistochemické  profily  všech  16  nádorů  jsou  shrnuty  v  Tabulce  2.2.  Všechny  případy MASC se barvily silně s protilátkami proti CK7, CK8, CK18, S‐100 proteinu a vimentinu. Dále  byla většina případů signifikantně pozitivních s protilátkami proti CK19 (11 z 12 vyšetřených případů),  GCDFP‐15 (8 z 11 vyšetřených případů) a EMA (9 z 11 vyšetřených případů). Nádorové buňky rovněž  vykazovaly  ve  všech  případech  silnou  expresi  STAT5a  a  mammaglobinu.  Markery  bazálních  a  myoepiteliálních buněk, jako např. p63, calponin, CK14, aktin hladké svaloviny a CK5/6 byly negativní.  Proliferační aktivita byla variabilní s MIB1 indexy v rozmezí 5‐28%.  19 Tabulka 2.2. Výsledky imunohistochemických studií  IHC marker  MASC  SC prsu (Pozitivní kontroly)  Konvenční AciCC,     Počet případů: 15  Počet případů: 4  (Negativní kontroly)  Počet případů: 12  S‐100 protein  15/15  4/4   4/12  Vimentin  15/15  4/4  3/12  CK7  15/15  4/4  8/9  CK8  15/15  4/4  2/10  CK19  15/15  2/4  2/10  CK18  15/15  4/4  9/10  GCDFP‐15  8/11  3/4  4/10  Mammaglobin  15/15  4/4  1/11  STAT 5a  15/15  4/4  7/11  MUC1  11/12  4/4  6/8  MUC4  9/11  4/4  0/8  EMA  9/9  4/4  NT  Ki‐67  5‐28%  5‐10%  5‐50%  P63  0/9*  0/4*  0/6  Calponin  0/9  0/4  0/6  EGFR  0/9  0/4  0/6  c‐erbB‐2  0/9  0/4  0/6  ER  0/9  0/4  0/6  PR  0/9  0/4  0/6  AR  0/9  1/4  0/6  *buňky byly imunohistochemicky negativní, ale sekretorický materiál se barvil silně pozitivně  Vysvětlivky: NT –  nebylo testováno, IHC –  imunohistochemický, SC –  sekreční karcinom, MASC –   sekreční karcinom slinných žlaz analogický karcinomu prsu, AciCC –  acinický karcinom  20 2.4.3. Molekulárně genetické nálezy  16  vzorků  MASC  od  15  pacientů  bylo  analyzováno  pomocí  RT‐PCR.  Ve  14  případech  byla  kvalita  extrahované  RNA  dostatečná  pro  následné  zjišťování  přítomnosti  fúzního  genu  ETV6‐NTRK3  (tzn.  amplifikovaly  se  alespoň  dva  kontrolní  geny).  Přítomnost  fúzního  transkriptu  ETV6‐NTRK3  byla  potvrzena u 13 případů MASC (Tabulka 2.3) a u všech tří pozitivních kontrol (sekreční karcinom prsu).  Případ  8  byl  negativní  (Tabulka  2.3).  U  žádné  z  negativních  kontrol  (různé  nádory  slinných  žlaz  se  sekreční morfologií a normální, nenádorové kontroly) nebyla prokázána přítomnost translokace genu  ETV6.  Translokace zahrnující gen ETV6 byla potvrzena metodou FISH za použití sondy LSI ETV6 (TEL) (12p13)  Dual  Color,  Break  Apart  Rearrangement  Probe  (VYSIS/Abbott)  u  všech  11  analyzovatelných  případů  MASC  a  u  všech  pozitivních  kontrol.  Zlom  genu  ETV6  nebyl  detekován  u  žádného  ze  14  případů  nádorů slinných žlaz se sekreční morfologií, ani u 10 normálních, nenádorových kontrol.     Tabulka 2.3. Výsledky molekulárně genetických studií MASC     Kontrolní geny  fúzní gen  FISH  Souhrn  β2M  PBGD  PGK  ETV6‐NTRK3  zlom ETV6  51/Ž  Případ 1  +  +  ‐  +  NA  +  44/Ž  Případ 2  +  +  ‐  +  NA  +  48/M  Případ 3  +f  ‐  ‐  NA  +  +  +  +  ‐  +  +  +  55/M  Případ 4  +  +  +  +  +  +  34/M  Případ 5  +  +  ‐  +  NA  +  53/M  Případ 6  +  +  +  +  +  +  53/M  Případ 7  +  +  ‐  +  +  +  55/Ž  Případ 8  +  +  +  ‐  NA  ‐  26/M  Případ 9  +  +  +  +  +  +  35/Ž  Případ 10  +f  ‐  ‐  NA  NA  NA  46/M  Případ 11  +  +  +  +  +  +  55/M  Případ 12  +  +  +  +  +  +  59/Ž  Případ 13  NT  NT  NT  NT  NT  NT  21/Ž  Případ 14  +  +  +  +  +  +  75/Ž  Případ 15  +  +  +  +  +  +  32/M  Případ 16  +  +  +  +  +  +  Vzorky byly uznány za translokované, pokud buď RT‐PCR, nebo FISH vyšly pozitivní.  Vysvětlivky  Ž žena, M muž  MASC – Sekreční karcinom slinných žlaz analogický karcinomu prsu, NA – nelze analyzovat, NT‐  nebylo testováno, f – slabý PCR produkt  21 2.5. Diskuze  Představujeme klinicko‐patologickou studii 16 případů nádorů slinných žlaz s histomorfologickými a  imunohistochemickými  vlastnostmi  připomínajícími  sekreční  karcinom  prsu.  Po  dobu  několika  let  jsme  si  uvědomovali  existenci  neobvyklé,  doposud  nepopsané,  charakteristické  skupiny  nádorů  slinných  žlaz  nesoucích  některé  morfologické  znaky  salivárního  AciCC  a  sekrečního  karcinomu  prsu.  Tato skupina nádorů je charakterizovaná silnou pozitivitou v reakci s protilátkou proti vimentinu a S‐ 100 proteinu.   Mikroskopicky  jsou  nádory  charakterizovány  lobulárním  růstem,  přítomností  mikrocystických  a  glandulárních  prostor  s hojným  výskytem  eosinofilního,  homogenního,  nebo  pěnitého  sekrečního  materiálu, který je pozitivní v PAS reakci, v barvení mucicarminem, MUC1 a MUC4.  U  všech  analyzovatelných  případů,  kromě  jednoho,  zahrnutých  v  naší  studii  byla  odhalena  translokace  t(12;15)(p13;q25)(ETV6/NTRK3).  Tato  translokace  se  běžně  vyskytuje  u  sekrečního  karcinomu prsu. Na základě těchto výsledků navrhujeme pro tuto skupinu nádorů označení sekreční  karcinom  slinných  žlaz  analogický  karcinomu  prsu  (Mammary  analogue  secretory  carcinoma  of  salivary glands).   V diferenciální  diagnostice  připadá  v úvahu  jako  první  AciCC.  Nádorové  buňky  MASC  připomínají  buňky  vmezeřených  vývodů,  mají  low  grade  jádra  s výraznou  jadernou  membránou  a  centrálně  lokalizovanými  jadérky.  Ale  nejsou  zde  přítomny,  pro  AciCC  typické,  velké,  serózní  acinární  buňky,  které  mají  v  cytoplazmě PAS  pozitivní  granula  připomínající  zymogenní  granula.  Navíc,  AciCC  je  charakterizován  cytologickou  a  strukturní  diverzitou.  Nalézáme  zde  směs  serózních,  acinárních,  vmezeřených,  duktálních,  vakuolizovaných,  vodojasných  a  nespecifických  glandulárních  buněk  uspořádaných  do  solidních/lobulárních,  mikrocystických,  papilárně  –  cystických  a  folikulárních  struktur (6). Oproti tomu MASC je strukturně homogenní, celý tumor je prostoupen mikrocystickými  a lehce dilatovanými glandulárními prostory s přítomností sekrečního materiálu v luminu.   Většina  případů  MASC  byla  v  minulosti  klasifikována  jako  low  grade  cystadenokarcinom  blíže  nespecifikovaný,  nebo  AciCC  slinných  žlaz.  Podle  našeho  názoru  může  jednotka  AciCC,  tak  jak  je  popsána v modré knize WHO (6) a svazku AFIP (5) zahrnovat heterogenní skupinu nádorů. MASC se  zjevně liší morfologicky od jakýchkoliv doposud známých nádorů slinných žlaz, mají charakteristický  imunohistochemický  profil  a  nesou  translokaci  ETV6‐NTRK3,  která  se  nevyskytuje  u  konvenčního  AciCC. Jsme proto přesvědčeni, že MASC reprezentují skutečně samostatnou skupinu a měly by být  klasifikovány odděleně od konvenčního AciCC. Hlavním diferenciálně diagnostickým znakem MASC je  absence  acinárních  buněk.  Další  diagnostická  kritéria  zahrnují  mikrocystický,  plástvovitý  vzhled  složený z malých cyst často splývajících do větších útvarů připomínajících thyroidní folikuly; tubulární  prostory  obsahující  sekreční  materiál  a  uniformní  neoplastické  buňky  s  hojnou  eozinofilní  cytoplazmou, která může mít příležitostně pěnitý vzhled.  22 V nedávné  době  bylo  prokázáno,  že  sekreční  karcinom  prsu  nese  balancovanou  chromozomální  translokaci  t(12;15)(p13;q25),  která  vede  ke  vzniku  fúzního  produktu  tvořeného  genem  ETV6  z  chromozomu  12  a  genem  NTRK3  z  chromozomu  15  (14).  V  této  studii  jsme  jako  první  prokázali  přítomnost translokace t(12;15)(p13;q25) u MASC. V našem souboru jsme tuto translokaci prokázali  u všech případů MASC, kromě jednoho. Negativita u tohoto jednoho případu mohla být důsledkem  nízké exprese fůzního produktu (2). Oproti tomu, u žádného ze studovaných konvenčních salivárních  AciCC  nebyla  nalezena  translokace  zahrnující  gen  ETV6.  Reis‐Filho  a  kol.  (12)  ve  své  nedávné  studii  neprokázali pomocí FISH přítomnost translokace zahrnující gen ETV6 u AciCC prsu. Toto pozorování  silně podporuje představu, že sekreční karcinom prsu a AciCC prsu jsou dvě různé nádorové jednotky.  Podobně jsme také my přesvědčeni, že naše případy MASC slinných žlaz reprezentují jednotku, která  je odlišná od konvenčního salivárního AciCC, resp. jakéhokoliv doposud známého karcinomu slinných  žlaz.  Doposud se soudilo, že se sekreční karcinom vyskytuje pouze v mléčné žláze, nicméně my věříme, že  tato studie přináší průkaz dalších analogických nádorů vyskytujících se v obou orgánech, kde MASC je  protějškem sekrečního karcinomu prsu vyskytujícím se ve slinné žláze.  Navzdory morfologickým a imunohistochemickým podobnostem se sekreční karcinom prsu a MASC  slinných  žlaz  liší  pokud  jde  o  klinický  průběh.  Sekreční  karcinomy  prsu  mají  spíše  mírný  klinický  průběh,  mají  sklon  k lokálním  recidivám  a  je  pro  ně  charakteristické  delší  přežití  (9).  Oproti  tomu  salivární  MASCs  reprezentují  široké  spektrum  klinických  manifestací  zahrnujících  případy  s mírným  průběhem,  ale  i  případy  s rychlým  klinickým  průběhem  charakterizovaným  maligní  diseminací  onemocnění a končící smrtí.    2.6. Závěr  Prostudovali  jsme  přítomnost  translokace  t(12;15)(p13;q25)  ETV‐NTRK3  u  souboru  konvenčních  salivárních  AciCC  (12  případů),  prsních  sekrečních  karcinomů  (3  případy)  a  u  16  případů  MASC.  Přítomnost  translokace  t(12;15)(p13;q25)  ETV‐NTRK3  byla  prokázána  u  všech  analyzovatelných  případů  MASC,  kromě  jednoho  a  u  žádného  konvenčního  salivárního  AciCC.  MASC  se  zjevně  liší  morfologicky  od  jakýchkoliv  doposud  známých  nádorů  slinných  žlaz,  mají  charakteristický  imunohistochemický  profil  a  nesou  translokaci  ETV6‐NTRK3,  která  se  nevyskytuje  u  konvenčního  AciCC. Jsme proto přesvědčeni, že MASC reprezentují skutečně samostatnou skupinu a měly by být  klasifikovány odděleně od konvenčního AciCC.  Výsledky tého studie byly použity k přípravě publikace přijaté do tisku v American Journal of Surgical  Pathology (Skalova A., Vanecek T., Sima R., Laco J., Weinreb I., Perez‐Ordonez B., Starek I., Geierova  M., Simpson RHW., Passador‐Santos F., Ryska A., Leivo I., Kinkor Z., Michal M. Mammary analogue  23 secretory carcinoma of salivary glands, containing the ETV6‐NTRK3 fusion gene: a hitherto  undescribed salivary gland tumor entity.).    2.7. Summary  We present a series of 16 salivary gland tumors with histomorphological and immunohistochemical  features  reminiscent  of  secretory  carcinoma  of  the  breast.  This  is  a  hitherto  undescribed  and  distinctive salivary gland neoplasm, with features resembling both salivary acinic cell carcinoma and  low  grade  cystadenocarcinoma,  as  well  as  displaying  strong  similarities  to  breast  secretory  carcinoma.  Microscopically,  the  tumors  have  a  lobulated  growth  pattern  and  are  composed  of  microcystic  and  glandular  spaces  with  abundant  eosinophilic  homogenous  or  bubbly  secretory  material positive for PAS, mucicarmine, MUC1, MUC4 and mammaglobin. The neoplasms also show  strong  vimentin,  S‐100  protein,  and  STAT5a  positivity.  For  this  tumor  we  propose  a  designation  mammary analogue secretory carcinoma of salivary glands (MASC).   The 16 patients comprised 9 men and 7 women, with a mean age of 46 years (range 21‐75). Thirteen  cases occurred in the parotid gland, and one each in the minor salivary glands of the buccal mucosa,  upper lip, and palate.  The mean size of the tumors was 2.1 cm (range 0.7 to 5.5 cm). The duration of  symptoms was recorded in 11 cases and ranged from 2 months to 30 years. Clinical follow‐up was  available in 13 cases, and ranged from 3 months to 10 years. Four patients suffered local recurrences.  Two  patients  died,  one  of  them  due  to  multiple  local  recurrences  with  extension  to  the  temporal  bone, and another due to metastatic dissemination to cervical lymph nodes, pleura, pericardium and  lungs.  We have demonstrated a t(12;15) (p13;q25) ETV6‐NTRK3 translocation in all but one case of MASC  suitable  for  analysis.  One  case  was  not  analyzable  and  another  was  not  available  for  testing.  This  translocation was not found in any conventional salivary acinic cell carcinoma (12 cases), nor in other  tumor types including pleomorphic adenoma (1 case) and low grade cribriform cystadenocarcinoma  (1  case),  whereas  ETV6‐NTRK3  gene  rearrangements  were  proven  in  all  three  tested  cases  of  mammary secretory carcinoma. Thus, our results strongly support the concept that MASC and acinic  cell carcinoma are different entities.  24 2.8. Literatura 1. Antonescu  CR,  Kawai  A,  Leung  DH,  Lonardo  F,  Woodruff  JM,  Healey  JH,  Ladanyi  M.  Strong  association  of  SYT‐SSX  fusion  type  and  morphologic  epithelial  differentiation  in  synovial  sarcoma. Diagn Mol Pathol. 2000;9(1):1‐8.  2. Bourgeois  JM,  Knezevich  SR,  Mathers  JA,  Sorensen  PH.  Molecular  detection  of  the  ETV6‐ NTRK3 gene fusion differentiates congenital fibrosarcoma from other childhood spindle cell  tumors. Am J Surg Pathol. 2000;24(7):937‐46.   3. Damiani S, Pasquinelli G, Lamovec J, Peterse JL, Eusebi V. Acinic cell carcinoma of the breast:  an immunohistochemical and electron microscopic study. Virchows Arch 2000:437:74‐81.  4. Diallo R, Schaeffer KL, Bankfalvi A, et al: Secretory carcinoma of the breast: a distinct variant  of  invasive  ductal  carcinoma  assessed  by  comparative  genomic  hybridization  and  immunohistochemistry. Hum Pathol 2003:34:1299‐305.  5. Ellis  GL,  Auclair  PL.  Acinic  cell  adenocarcinoma.  In:  AFIP  Atlas  of  Tumor  Pathology,  Fourth  Series, Fascicle 9. Tumors of Salivary Glands. ARP Press. Silver Spring, Maryland, 2008.  6. Ellis G, Simpson RHW. Acinic cell carcinoma. In: Barnes EL, Eveson JW, Reichart P, et al, eds.  World  Health  Organization  Classification  of  Tumours.  Pathology  and  Genetics  of  Head  and  Neck Tumours. Lyon, IARC Press, 2005, pp. 216‐218.  7. Gaffney  R,  Chakerian  A,  O'Connell  JX,  Mathers  J,  Garner  K,  Joste  N,  Viswanatha  DS.  Novel  fluorescent  ligase  detection  reaction  and  flow  cytometric  analysis  of  SYT‐SSX  fusions  in  synovial sarcoma. J Mol Diagn. 2003;5:127–135.   8. Hirokawa M, Sugihara K, Sai T, et al. Secretory carcinoma of the breast: a tumour analogous  to salivary gland acinic cell carcinoma. Histopathology 2002:40:223‐229.  9. Krausz T, Jenkins D, Grontoft O, Pollock DJ, Azzopardi JG. Secretory carcinoma of the breast in  adults: emphasis on the late recurrence and metastasis. Histopathology 1989:14: 25‐36.  10. Li Z, Tognon CE, Godinho FJ, et al. ETV6‐NTRK3 fusion oncogene initiates breast cancer from  committed  mammary  progenitors  via  activation  of  AP1  complex.  Cancer  Cell  2007:12:542‐ 558.  11. McDivitt RW, Stewart FW: Breast carcinoma in children. JAMA 1966:195:144‐146.  12. Reis‐Filho  JS,  Natrajan  R,  Vatcheva  R,  Lambors  MBK,  Marchio  C,  Mahler‐Araujo  B,  Paish  C,  Hodi  Z,  Eusebi  V,  Ellis  IO.  Is  acinic  cell  carcinoma  a  variant  of  secretory  carcinoma?  A  FISH  study using ETV6 split apart probes. Histopathology 2008:52:840‐846.  13. Roncaroli F, Lamovec J, Zidar A, Eusebi V. Acinic cell‐like carcinoma of the breast. Virchows  Arch 1996:429:69‐74.  14. Tognon  CE,  Knezevich  SR,  Huntsman  D,  Roskelly  CD,  Meinyk  N,  Mathers  JA,  Becker  L,  Corneiro  F,  MacPherson  N,  Horsman  D,  Poremba  C,  Sorensen  PH.  Expression  of  the  ETV6‐ 25 NTRK3  gene  fusion  as  a  primary  event  in  human  secretory  breast  carcinoma.  Cancer  Cell  2002:2:367‐376.  15. Tsuji S, Hisaoka M, Morimitsu Y, Hashimoto H, Shimajiri S, Komiya S, Ushijima M, Nakamura  T.  Detection  of  SYT‐SSX  fusion  transcripts  in  synovial  sarcoma  by  reverse  transcription‐ polymerase chain reaction using archival paraffin‐embedded tissues. Am J Pathol. 1998;153:  1807–1812.  26 3. Seznam všech publikací autora dizertační práce  1. Hes O, Hora M, Vanecek T, Sima R, Sulc M, Havlicek F, Beranova M, Michal M. Conventional  renal  cell  carcinoma  with  granulomatous  reaction:  a  report  of  three  cases.  Virchows  Arch.  2003 Aug;443(2):220‐1.  2. Boudova L, Vanecek T, Sima R, Bouda J, Hes O, Fakan F. Role of p27Kip1 protein in the cell  cycle  and  its  appearance  in  lymphoid  tissues,  particularly  non‐Hodgkin's  B‐cell  lymphomas.  (Review). Cesk Patol. 2003 Jul;39(3):126‐9.  3. Daum O, Hes O, Vanecek T, Benes Z, Sima R, Zamecnik M, Mukensnabl P, Hadravska S, Curik  R, Michal M. Vanek's tumor (inflammatory fibroid polyp). Report of 18 cases and comparison  with three cases of original Vanek's series. Ann Diagn Pathol. 2003 Dec;7(6):337‐47.  4. Michal  M,  Vanecek  T,  Sima  R,  Mukensnabl  P,  Boudova  L,  Brouckova  M.  Primary  capillary  hemangioblastoma of peripheral soft tissues. Am J Surg Pathol. 2004 Jul;28(7):962‐6.  5. Daum  O,  Vanecek  T,  Sima  R,  Curik  R,  Zamecnik  M,  Yamanaka  S,  Mukensnabl  P,  Benes  Z,  Michal  M.  Reactive  nodular  fibrous  pseudotumors  of  the  gastrointestinal  tract:  report  of  8  cases. Int J Surg Pathol. 2004 Oct;12(4):365‐74.  6. Kazakov  DV,  Pitha  J,  Sima  R,  Vanecek  T,  Shelekhova  K,  Mukensnabl  P,  Michal  M.  Hybrid  peripheral  nerve  sheath  tumors:  Schwannoma‐perineurioma  and  neurofibroma‐ perineurioma.  A  report  of  three  cases  in  extradigital  locations.  Ann  Diagn  Pathol.  2005  Feb;9(1):16‐23.  7. Kazakov DV, Hes O, Hora M, Sima R, Michal M. Primary intranodal cellular angiolipoma. Int J  Surg Pathol. 2005 Jan;13(1):99‐101.  8. Hes O, Benakova K, Vanecek T, Sima R, Michal M. Clear cell type of renal cell carcinoma with  numerous hyaline globules: a diagnostic pitfall. Pathol Int. 2005 Mar;55(3):150‐4.  9. Daum  O,  Klecka  J,  Ferda  J,  Treska  V,  Vanecek  T,  Sima  R,  Mukensnabl  P,  Michal  M.  Gastrointestinal stromal tumor of the pancreas: case report with documentation of KIT gene  mutation. Virchows Arch. 2005 Apr;446(4):470‐2.  10. Daum  O.,  Sima  R.,  Mukensnabl  P.,  Vanecek  T.,  Brouckova  M.,  Michal  M.:  Pigmented  Solid‐ Pseudopapillary Neoplasm of the Pancreas. Pathol Int. 2005 May;55(5):280‐4.  11. Hes O, Vanecek T, Sima R, Hora M, Velickinova H, Grossmann P, Kovar J, Michal M. Tumorous  diseases  in  patients  with  the  testicular  feminization  syndrome  ("androgen  insensitivity"  syndrome) ‐ description of two cases. Ceska Gynekol. 2005 Mar;70(2):113‐7.  12. Kazakov  DV,  Sima  R,  Michal  M.  Hemosiderotic  fibrohistiocytic  lipomatous  lesion:  clinical  correlation with venous stasis. Virchows Arch. 2005 Jul;447(1):103‐6.  13. Kazakov  DV.,  Vanecek  T.,  Sima  R.,  Kutzner  H.,  Michal  M.  Dendritic  cell  neurofibroma  with  pseudorosettes  lacks  mutations  in  exons  1‐15  of  the  neurofibromatosis  type  2  gene.  Am  J  Dermatopathol. 2005 Aug;27(4):286‐9.  14. Boudova L., Kazakov DV., Sima R., Vanecek T., Torlakovic E., Lamovec J., Kutzner H., Szepe P.,  Plank L., Bouda J., Hes O., Mukensnabl P., Michal M. : Cutaneous lymphoid hyperplasia and  other lymphoid infiltrates of the breast nipple: a retrospective clinicopathologic study of 56  patients. Am J Dermatopathol. 2005 Oct;27(5):375‐86.  15. Kazakov  DV,  Bisceglia  M,  Sima  R,  Michal  M.  Adenosis  tumor  of  anogenital  mammary‐like  glands: a case report and demonstration of clonality by HUMARA assay. J Cutan Pathol. 2006  Jan;33(1):43‐6.  16. Kinkor Z, Sima R, Skalova A, Boudova L, Pekova S, Dvorakova D, Dedic K, Kracik M, Janousek  M, Michal M. Isolated lymphadenopathy as the first presentation of systemic mastocytosis‐‐ description of two cases Cesk Patol. 2006 Jan;42(1):34‐8.  17. Michal  M,  Vanecek  T,  Sima  R,  Mukensnabl  P,  Hes  O,  Kazakov  DV,  Matoska  J,  Zuntova  A,  Dvorak  V,  Talerman  A.  Mixed  germ  cell  sex  cord‐stromal  tumors  of  the  testis  and  ovary.  27 Morphological, immunohistochemical, and molecular genetic study of seven cases. Virchows  Arch. 2006 Mar 15  18. Kralickova M, Sima R, Vanecek T, Sima P, Rokyta Z, Ulcova‐Gallova Z, Sucha R, Uher P, Hes O.  Leukemia  inhibitory  factor  gene  mutations  in  the  population  of  infertile  women  are  not  restricted  to  nulligravid  patients.  Eur  J  Obstet  Gynecol  Reprod  Biol.  2006  2006  Aug;127(2):231‐5  19. Skalova A, Gnepp DR, Simpson RH, Lewis JE, Janssen D, Sima R, Vanecek T, Di Palma S, Michal  M. Clonal nature of sclerosing polycystic adenosis of salivary glands demonstrated by using  the polymorphism of the human androgen receptor (HUMARA) locus as a marker. Am J Surg  Pathol. 2006 Aug;30(8):939‐44.    20. Boudova L, Kazakov DV, Jindra P, Sima R, Vanecek T, Kuntscher V, Vera V, Bouda J, Michal M.  Primary  cutaneous  histiocyte  and  neutrophil‐rich  CD30+  and  CD56+  anaplastic  large‐cell  lymphoma with prominent angioinvasion and nerve involvement in the forehead and scalp of  an immunocompetent woman. J Cutan Pathol. 2006 Aug;33(8):584‐9.    21. Kazakov DV, Belousova IE, Sima R, Michal M. Mammary type tubulolobular carcinoma of the  anogenital  area:  report  of  a  case  of  a  unique  tumor  presumably  originating  in  anogenital  mammarylike glands. Am J Surg Pathol. 2006 Sep;30(9):1193‐6.    22. Daum  O,  Grossmann  P,  Vanecek  T,  Sima  R,  Mukensnabl  P,  Michal  M.  Diagnostic  morphological  features  of  PDGFRA‐mutated  gastrointestinal  stromal  tumors:  molecular  genetic  and  histologic  analysis  of  60  cases  of  gastric  gastrointestinal  stromal  tumors.  Ann  Diagn Pathol. 2007 Feb;11(1):27‐33.    23. Belousova IE, Nikonova SM, Sima R, Kazakov DV. Granulomatous slack skin with clonal T‐cell  receptor‐gamma gene rearrangement in skin and lymph node. Br J Dermatol. 2007 Jun 15    24. Kazakov  DV,  Bisceglia  M,  Spagnolo  DV,  Kutzner  H,  Belousova  IE,  Hes  O,  Sima  R,  Vanecek  T,  Yang  Y,  Michal  M.  Apocrine  Mixed  Tumors  of  the  Skin  With  Architectural  and/or  Cytologic  Atypia:  A  Retrospective  Clinicopathologic  Study  of  18  Cases.  Am  J  Surg  Pathol.  2007  Jul;31(7):1094‐1102.    25. Michal  M,  Kazakov  DV,  Síma  R,  Vanecek  T.  Primitive  small  cell  tumor  with  epithelial,  gangliocytic, neuroendocrine, and mesenchymal differentiation: report of 2 cases. Int J Surg  Pathol. 2007 Oct;15(4):429‐36.    26. Králíčková M, Síma R, Martínek P, Vanecek T, Ulcová‐Gallová Z, Síma P, Krizan J, Kalis V,  Stepán Jr, Stepán J, Rokyta Z, Uher P, Hes O. The leukemia inhibitory factor gene mutations in  the population of infertile women: the heterozygote transition G to A on the position 3400  does not affect the outcome of the infertility treatment. Ceska Gynekol. 2007 Aug;72(4):293‐ 8.    27. Hes O, Michal M, Síma R, Vaněček T, Brunelli M, Martignoni G, Kuroda N, Alvarado Cabrero I,  Perez‐Montiel D, Hora M, Urge T, Dvořák M, Jarošová M, Yang X. Renal oncocytoma with and  without intravascular extension into the branches of renal vein have the same  morphological, immunohistochemical, and genetic features. Virchows Arch. 2008  Feb;452(2):193‐200.    28. Králícková M, Ulcová‐Gallová Z, Síma R, Vanecek T, Síma P, Krizan J, Suchá R, Uher P, Hes O,  Novotný Z, Rokyta Z, Vetvicka V. Association of the leukemia inhibitory factor gene mutation  28 and the antiphospholipid antibodies in the peripheral blood of infertile women. Folia  Microbiol (Praha). 2007;52(5):543‐8.    29. Vazmitel M, Michal M, Shelekhova KV, Sima R, Mukensnabl P, Kazakov DV. Vascular changes  in merkel cell carcinoma based on a histopathological study of 92 cases. Am J  Dermatopathol. 2008 Apr;30(2):106‐11.    30. Skalova A, Síma R, Bohuš P, Cuřík R, Lukáš J, Michal M. Endolymphatic sac tumor (aggressive  papillary tumor of middle ear and temporal bone) Report of two cases with analysis of the  VHL gene. Pathol Res Pract. 2008;204(8):599‐606.    31. Kazakov DV, Belousova IE, Kacerovska D, Sima R, Vanecek T, Vazmitel M, Pizinger K, Michal  M. Hyperplasia of hair follicles and other adnexal structures in cutaneous lymphoproliferative  disorders: a study of 53 cases, including so‐called pseudolymphomatous folliculitis and overt  lymphomas. Am J Surg Pathol. 2008 Oct;32(10):1468‐78.    32. Hes O, Síma R, Nemcová J, Hora M, Bulimbasic S, Kazakov DV, Urge T, Reischig T, Dvorák M,  Michal M. End‐stage kidney disease: gains of chromosomes 7 and 17 and loss of Y  chromosome in non‐neoplastic tissue. Virchows Arch. 2008 Oct;453(4):313‐9.    33. Shelekhova KV, Sima R, Orlov AIu, Kozakov DV, Michal M. Intraneural perineurioma: clinical  and morphological characteristics and a molecular genetic study of the neurofibromatosis  type 2 gene. Arkh Patol. 2008 Jul‐Aug;70(4):20‐2.    34. Michal M, Hes O, Nemcova J, Sima R, Kuroda N, Bulimbasic S, Franco M, Sakaida N, Danis D,  Kazakov DV, Ohe C, Hora M. Renal angiomyoadenomatous tumor: morphologic,  immunohistochemical, and molecular genetic study of a distinct entity. Virchows Arch. 2009  Jan;454(1):89‐99.    35. Kazakov DV, Zelger B, Rütten A, Vazmitel M, Spagnolo DV, Kacerovska D, Vanecek T,  Grossmann P, Sima R, Grayson W, Calonje E, Koren J, Mukensnabl P, Danis D, Michal M.  Morphologic Diversity of Malignant Neoplasms Arising in Preexisting Spiradenoma,  Cylindroma, and Spiradenocylindroma Based on the Study of 24 Cases, Sporadic or Occurring  in the Setting of Brooke‐Spiegler Syndrome. Am J Surg Pathol. 2009 Feb 3.    36. Kazakov DV, Ivan D, Kutzner H, Spagnolo DV, Grossmann P, Vanecek T, Sima R, Kacerovska D,  Shelekhova KV, Denisjuk N, Hillen U, Kuroda N, Mukensnabl P, Danis D, Michal M. Cutaneous  hidradenocarcinoma: a clinicopathological, immunohistochemical, and molecular biologic  study of 14 cases, including Her2/neu gene expression/amplification, TP53 gene mutation  analysis, and t(11;19) translocation. Am J Dermatopathol. 2009 May;31(3):236‐47.    37. Kazakov DV, Sima R, Vanecek T, Kutzner H, Palmedo G, Kacerovska D, Grossmann P, Michal  M. Mutations in exon 3 of the CTNNB1 gene (beta‐catenin gene) in cutaneous adnexal  tumors. Am J Dermatopathol. 2009 May;31(3):248‐55.    38. Bulimbasic S, Ljubanovic D, Sima R, Michal M, Hes O, Kuroda N, Persec Z. Aggressive high‐ grade mucinous tubular and spindle cell carcinoma. Hum Pathol. 2009 Jun;40(6):906‐7.  29   39. Skálová A, Sima R, Vanecek T, Muller S, Korabecna M, Nemcova J, Elmberger G, Leivo I,  Passador‐Santos F, Walter J, Rousarova M, Jedlickova K, Curik R, Geierova M, Michal M.  Acinic Cell Carcinoma With High‐grade Transformation: A Report of 9 Cases With  Immunohistochemical Study and Analysis of TP53 and HER‐2/neu Genes. Am J Surg Pathol.  2009 May 20.    40. Kacerovska D, Sima R, Michal M, Hes O, Roucka P, Zarybnicka M, Hora M, Chudacek Z,  Kazakov DV. Carney complex: a clinicopathologic and molecular biological study of a sporadic  case, including extracutaneous and cutaneous lesions and a novel mutation of the PRKAR1A  gene. J Am Acad Dermatol. 2009 Jul;61(1):80‐7.    41. Novotný Z, Krízan J, Síma R, Síma P, Uher P, Zech N, Hütelová R, Baborová P, Ulcová‐Gallová  Z, Subrt I, Ulmanová E, Houdek Z, Rokyta Z, Babuska V, Králícková M. Leukaemia inhibitory  factor (LIF) gene mutations in women diagnosed with unexplained infertility and  endometriosis have a negative impact on the IVF outcome. A pilot study. Folia Biol (Praha).  2009;55(3):92‐7.    42. Yamaguchi T, Kuroda N, Imamura Y, Hes O, Michal M, Sima R, Nakayama K, Sato N. Imprint  cytologic  features  of  chromophobe  renal  cell  carcinoma  morphologically  resembling  renal  oncocytoma:  Is  this  an  oncocytic  variant  of  chromophobe  renal  cell  carcinoma?  Diagn  Cytopathol. 2009 Nov 25. [Epub ahead of print]    43. Petersson F, Bulimbasic S, Sima R, Michal M, Hora M, Malagon HD, Matoska J, Hes O. Large  cell calcifying Sertoli cell tumor: a clinicopathologic study of 1 malignant and 3 benign tumors  using  histomorphology,  immunohistochemistry,  ultrastructure,  comparative  genomic  hybridization,  and  polymerase  chain  reaction  analysis  of  the  PRKAR1A  gene.  Hum  Pathol.  .  [Epub ahead of print]  30
Abstract v angličtině:
Summary  We present a series of 16 salivary gland tumors with histomorphological and immunohistochemical  features  reminiscent  of  secretory  carcinoma  of  the  breast.  This  is  a  hitherto  undescribed  and  distinctive salivary gland neoplasm, with features resembling both salivary acinic cell carcinoma and  low  grade  cystadenocarcinoma,  as  well  as  displaying  strong  similarities  to  breast  secretory  carcinoma.  Microscopically,  the  tumors  have  a  lobulated  growth  pattern  and  are  composed  of  microcystic  and  glandular  spaces  with  abundant  eosinophilic  homogenous  or  bubbly  secretory  material positive for PAS, mucicarmine, MUC1, MUC4 and mammaglobin. The neoplasms also show  strong  vimentin,  S‐100  protein,  and  STAT5a  positivity.  For  this  tumor  we  propose  a  designation  mammary analogue secretory carcinoma of salivary glands (MASC).   The 16 patients comprised 9 men and 7 women, with a mean age of 46 years (range 21‐75). Thirteen  cases occurred in the parotid gland, and one each in the minor salivary glands of the buccal mucosa,  upper lip, and palate.  The mean size of the tumors was 2.1 cm (range 0.7 to 5.5 cm). The duration of  symptoms was recorded in 11 cases and ranged from 2 months to 30 years. Clinical follow‐up was  available in 13 cases, and ranged from 3 months to 10 years. Four patients suffered local recurrences.  Two  patients  died,  one  of  them  due  to  multiple  local  recurrences  with  extension  to  the  temporal  bone, and another due to metastatic dissemination to cervical lymph nodes, pleura, pericardium and  lungs.  We have demonstrated a t(12;15) (p13;q25) ETV6‐NTRK3 translocation in all but one case of MASC  suitable  for  analysis.  One  case  was  not  analyzable  and  another  was  not  available  for  testing.  This  translocation was not found in any conventional salivary acinic cell carcinoma (12 cases), nor in other  tumor types including pleomorphic adenoma (1 case) and low grade cribriform cystadenocarcinoma  (1  case),  whereas  ETV6‐NTRK3  gene  rearrangements  were  proven  in  all  three  tested  cases  of  mammary secretory carcinoma. Thus, our results strongly support the concept that MASC and acinic  cell carcinoma are different entities. 
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Mgr. Radek Šíma, Ph.D. 2.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Mgr. Radek Šíma, Ph.D. 463 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Mgr. Radek Šíma, Ph.D. 103 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc. 724 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. MUDr. Ludmila Boudová, Ph.D. 1.29 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc. 1.35 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Bohumila Černá 73 kB