velikost textu

The role of exposure assessment in development of risk reduction strategies for air quality

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
The role of exposure assessment in development of risk reduction strategies for air quality
Název v češtině:
Role určení expezice při vytváření strategií pro snížení zdravotních rizik ve vztahu ke kvalitě ovzduší
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Alena Bartoňová, Ph.D.
Školitel:
prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.
Oponenti:
doc. RNDr. Iva Hůnová, CSc.
MUDr. Ivana Holcátová, CSc.
Id práce:
93206
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav pro životní prostředí (31-550)
Program studia:
Environmentální vědy (P3931)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
11. 11. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
kvalita ovzduší, hodnocení expozice,
Klíčová slova v angličtině:
air quality, exposurure assessment, accountancy
Abstrakt:
Abstrakt Vztah mezi zhoršenou kvalitou vnějšího ovzduší a lidským zdravím je jedním z nejvíce studovaných problémů v oblasti životního prostředí. Jak však charakterizovat kvalitu ovzduší? Pojem expozice jako spojujícího článku mezi stavem ovzduší a lidským zdravím se výrazněji objevil koncem 70. let 20. století, jako concept, který umožní přesněji popsat zátěž, které jsme vystaveni. Až do té doby byla tato zátěž převážně charakterizována měřěními na pevných monitorovacích stanicích. Snaha charakterizovat expozici jednotlivce nebo subpopulace přesněji, jinak než přímo měřenou koncentrací, nás nicméně přivádí k otázce jak smysluplně využít těchto informací pro legislativu a management kvality ovzduší, kde je přímo měřená koncentrace jediným regulovaným indikátorem. Tato práce se zabývá odhadem expozice z různých hledisek. Cílem je ozřejmit roli expozice v managementu ochrany ovzduší. Studujeme, je-li informace o expozici relevantní pro rozhodování o opatřeních na zlepšení kvality ovzduší, jakou informaci poskytne odhad expozic pro podskupiny obyvatel a jak vyřešit konkrétní situaci, kdy přímá informace o expozicích není k dispozici. Dále studujeme, jak experti hodnotí kvalitu informací o expozici v poměru k informacím v ostatních krocích odhadování rizik. Opatření na snížení znečistění ovzduší je možné uplatnit ve všech krocích takzvaného “úplného řetězce“ s (legislativní opatření, zdroje znečistění, koncentrace znečisťujících látek v ovzduší, expozice, zdravotní stav a společenský dopad zhoršeného zdravotního stavu). Odhad expozice pro evropskou populaci a její podskupiny jasně naznačuje, že ochranná a mitigační opatření je třeba navrhovat diferencovaně tak, aby došlo k ochraně např. dětí - skupiny, která je zároveň považována za zváště citlivou, a je nejvíce exponována. Dále jsme zjišťovali, jak hodnotí experti kvalitu informací o expozici v poměru k ostatním krokům při odhadu rizik. Ve studiích na téma environmentálních zdravotních rizik jsme se ptali expertů “Jaká je míra důvěry, kterou máte ve schopnost předpovědět… (jednotlivé prvky “úplného řetězce“)“. Expozice je často identifikována jako limitující oblast. Je pro to pravděpodobně mnoho důvodů, jedním z nich je i to, že odhady expozice vyžadují spolupráci týmu odborníků z různých oborů. Ilustrujeme to na příkladu odhadu expozic v případě, kde chybí základní informace o kvalitě ovzduší. Expozici jsme odhadli s pomocí emisí a úspěšně jsme tento odhad použili k odhadu rizika spojeného s mírou zatížení bydliště pacienta. Interdisciplinární podstata expozice jako discipliny je výzvou pro vědeckou práci metodicky i komunikačně. Práce v závěru ukazuje, jaké jsou běžné problémy, a jak je možné v těchto situacích postupovat. Na příkladu velkého multidisciplinárního projektu jsme ukázali, že univerzální metoda pravděpodobně neexistuje: nejlepší, co můžeme udělat je se poučit od druhých disciplin a kolegů, v jednotlivých případech se spolehnout na vyjednávání, a soustavně se učit z praxe.
Abstract v angličtině:
Abstract The relationship between deteriorated outdoor air quality and human health is one of the most studied environmental health issues. The concept of exposure, the link between environmental status and human health, has emerged in the late 1970’s, recognizing that fixed monitoring stations do not represent concentrations at the places where persons spend time. Many advances have been made since. Characterizing the individual’s exposure reduces uncertainty in links with health, but it implies a question about how exposure (as opposed to directly using concentrations) can be used in the regulatory process. This thesis addresses exposure assessment from several perspectives, with the aim to address its role in air quality management. We are interested in how to use exposure information for policy- and decision making, we investigate if a European-level subgroup-based exposure estimate can provide useful information for designing differentiated measures to protect specific groups, we design an exposure estimate for risk assessment in a specific situation with limited health and air pollution data, and we describe the challenges of the inherent inter-disciplinarity and suggest how to deal with them. We introduce the “full chain” approach to environmental health that links policy – pollution source – concentration – exposure – effect – impact, and show that mitigation measures can be taken in all of its steps. The estimated European-level exposure differences between population subgroups imply the need for mitigation measures to address the subgroups specifically. Exposure matters, but is it widely acknowledged? We investigate how “exposure assessment” is perceived compared to other elements of the “full chain” framework. Based on six case studies, where experts are asked “what is your level of confidence in the scientists’ ability to predict... (individual elements of the framework)”, we find that exposure is often perceived as the issue where least knowledge is available. We illustrate how exposure was assessed using emission inventorying aided by remote sensing and used for risk assessment relating respiratory disease and local emission strength at the patient’s home. The interdisciplinary nature of exposure assessment poses challenges to scientists in their choice of methods, and in communication within and outside the research community. In this thesis, we describe a concrete example. Experiences from a large interdisciplinary project tell us that there probably is no universal method and that the best we can do is to learn from each other, rely on contextual negotiation and learn from experience.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Alena Bartoňová, Ph.D. 5.82 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Alena Bartoňová, Ph.D. 232 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Alena Bartoňová, Ph.D. 229 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Iva Hůnová, CSc. 41 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Ivana Holcátová, CSc. 90 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 894 kB