velikost textu

Společenské implikace myrmekologie mezi Aldrovandim a Wilsonem

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Společenské implikace myrmekologie mezi Aldrovandim a Wilsonem
Název v angličtině:
Social applications of myrmecology between Aldrovandi and Wilson
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Petr Hampl
Školitel:
prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.
Oponenti:
prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc.
RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D.
Id práce:
93185
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Program studia:
Filozofie a dějiny přírodních věd (P6144)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 1. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
mravenci myrmekologie společenské aplikace
Klíčová slova v angličtině:
ants myrmecology social applications
Abstrakt:
Abstrakt Předložená práce se zabývá dějinami myrmekologie od doby působení Ulisse Aldrovandiho až k pracím Edwarda O. Wilsona ve 20. století. Zčásti jsou pojednány též nejstarší zmínky o mravencích v antice a středověku. Důraz je kladen na obecný obraz mravenců u každého z autorů a na zmapování dobových představ o sociálním hmyzu. Práce ukazuje, že obraz mravence vždy souvisel s dobovou představou o lidské společnosti a člověku jako takovém. Myrmekologie byla po celé své dějiny silně ovlivněna antropomorfizací, neboť obraz mravence byl odvislý od společenského uspořádání, politického systému a názoru na lidskou přirozenost. Na druhé straně ovšem také myrmekologie pomáhala utvářet obraz člověka, neboť závěry z myrmekologických prací byly přenášeny na člověka. Docházelo tedy k vzájemnému ovlivňování entomologie antropologií a naopak. V antice byli mravenci viděni v zásadě jako rolníci, pozorovány byly pouze druhy zrnojedů, jak pracují na poli, chodí na trhy či slaví slavnosti. Středověký obraz mravence silně vycházel z antiky, ale přidal morální a náboženské podobenství a z mravence udělal obraz Boží prozřetelnosti, dobroty, skromnosti a pracovitosti. Novověcí autoři tento obraz obohatili o velké stavitelské schopnosti mravenců, občanská řemeslná povolání a diskuse o jejich inteligenci. V devatenáctém století spolu s velkými společenskými změnami byli mravenci viděni jako agresivní válečníci, byly objeveny otrokářské druhy, uvažovalo se o jejich nacionalismu i individualitě, vznikaly socialistické a eugenické interpretace společenského hmyzu. Ve dvacátém století byla velkým zlomem druhá světová válka, po které se v myrmekologii prosadila neodarwinistická interpretace chování společenského hmyzu s důrazem na „propočet“ zisků a ztrát, „investování“ do příbuzných a boj o moc uvnitř kolonie. V současných pracích se objevují počítačové a informační analogie sociálního hmyzu. Teoreticky je tato práce založena v dílech Lorraine Dastonové a jejím popisu procesu „naturalizace“, v díle Ernsta Topitsche, ze kterého si bere především jeho pojem sociomorfní modelování, a dále ve starší kuhnovské tradici historiografie vědy s odkazem k Foucaultově koncepci epistémé. Zmíněn je též Peter Burke a užití jeho pojmu „mentalita“ pro dějiny vědy.
Abstract v angličtině:
Abstract The following dissertation presents the history of myrmecology from the times of Ulisse Aldrovandi up to the works of Edward O. Wilson in the 20th century. The oldest mentions of ants in the Antiquity and the Middle Ages are also partially elaborated upon. A special emphasis is given to the general idea about ants as developed by each of the authors, as well as to the mapping out of the contemporary ideas about social insect. This work points out that the portrait of the ant has always been related to the contemporary conception of human society and humanity as such. Throughout its history, myrmecology has always been strongly influenced by anthropomorphism, as the picture of the ant would be derived from the social order, political system and the general opinion on what constitutes human nature. On the other hand, though, myrmecology has also helped to shape the picture of humanity, because the conclusions drawn from myrmecological studies were applied to humans. Therefore, entomology started to influence anthropology and vice versa. In the Antiquity, ants were viewed basically as farmers; only harvester ants were known, they were seen as working on a field, going to the marketplace or holding celebratory festivals. The medieval picture of the ant drew heavily on the Antiquity ideas, but it added the dimension of moral and religious parables which transformed the ant into the picture of God’s providence, goodness, humility and diligence. The Early Modern authors enriched this picture with the idea of an immense engineering ability of ants, civic technical occupations, and discussions concerning their intelligence. In the 19th century, together with large-scale changes in society, ants were viewed as aggressive warriors; slavery among ants was discovered, there were first deliberations of their nationalism or their individuality, the first socialist or eugenic interpretations of social insect started to take shape as well. In the 20th century, the most important turning point was World War II, following which myrmecology developed a Neo-Darwinist interpretation of the behaviour of social insect with special emphasis on „calculation“ of losses and profits, „investment“ into relatives, and fighting for power within the colony. In the present-day studies we may encounter computer and IT analogies of social insect. From the theoretical viewpoint, this dissertation is based upon Lorraine Daston’s works and her description of the process of “naturalization.” The theoretical basis is also rooted in the work of Ernst Topitsch whose concept of sociomorphic modelling is largely dealt with in this dissertation and furthermore in the older Kuhn tradition of historiography of science, with referrence to Foucault’s conception of epistémé. Peter Burke is also mentioned, and so is his concept of “mentality” with regard to the history of science.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Petr Hampl 2.16 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Petr Hampl 54 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Petr Hampl 54 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc. 136 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. 133 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 369 kB