velikost textu

Úloha hnízda při reprodukci rákosníka velkého

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Úloha hnízda při reprodukci rákosníka velkého
Název v angličtině:
The role of nest in reproduction of the Great Reed Warbler
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Václav Jelínek
Školitel:
RNDr. Petr Procházka, Ph.D.
Oponenti:
Mgr. Miloš Krist, Ph.D.
prof. RNDr. Alfréd Trnka, Ph.D.
Konzultant:
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D.
Id práce:
92845
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Ekologie (P1514)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
2. 2. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Ptačí hnízdo, hnízdní kotlinka, rákosník velký, rákosník obecný, kukačka obecná, predace, hnízdní parazitismus, výběr partnera, signalizace, přírodní výběr
Klíčová slova v angličtině:
Bird nest, nest cup, great reed warbler, reed warbler, common cuckoo, predation, brood parasitism, mate choice, signalling, natural selection
Abstrakt:
Abstrakt Ptačí hnízda poskytují ochranu vejcím a mláďatům, umožňují rodičům bezpečně opustit potomstvo a zase se k němu vrátit, jejich termoregulační vlastnosti snižují energetické náklady na inkubaci vajec a zahřívání mláďat, a jsou tedy klíčovými strukturami v reprodukci drtivé většiny druhů ptáků. Díky svému významu by tedy měla podléhat přírodnímu výběru. Bylo proto navrženo několik hypotéz, které popisují selekční tlaky, jež na velikost hnízda samého nebo některých jeho částí působí. Ve své dizer- tační práci jsem testoval platnost několika z nich u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) – otevřeně hnízdícího druhu pěvce, jehož hnízda jsou k tomu velmi vhodná, neboť vykazují značnou ve- likostní variabilitu. K tomuto účelu jsem využil jak rozsáhlého datového souboru několika set změře- ných hnízd tohoto druhu, tak i experimentů, při kterých jsem s velikostí rákosničích hnízd aktivně ma- nipuloval. Ve shodě s předchozími studiemi se nám nepodařilo prokázat, že by velikost hnízda rákosníka velkého měla vliv na pravděpodobnost jeho parazitace kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Ta byla ovšem ovlivněna několika jinými faktory, a to načasováním hnízdění, hustotou rákosového porostu v blízkosti hnízda, a především jeho viditelností z nejbližšího potenciálního místa, ze kterého kukačky hostitelská hnízda vyhledávají. Zároveň jsme ukázali, že kukačky mění svoji strategii při hledání hnízd podle jejich dostupnosti. V době, kdy byl hostitelských hnízd nedostatek, totiž parazitovaly všechna hnízda včetně těch nejlépe ukrytých, zatímco v době, kdy hnízdilo velké množství hostitelských párů, se spíše soustředily na hnízda nápadnější, snadněji nalezitelná (vše Kapitola 1). To, zda bylo hnízdo parazitováno kukačkou, mělo vliv i na pravděpodobnost jeho predace ve fázi inkubace (Kapitola 2), nejspíše právě z toho důvodu, že si kukačky vybíraly k parazitaci hůře ukrytá hnízda (Kapitola 1). Obecně jsou ale hnízda rákosníka velkého predována ve srovnání s ostatními druhy evropských pěvců mnohem vzácněji. Pravděpodobnost, že přežijí fázi inkubace, dosahovala na naší studijní lokalitě vyso- kých 88 až 94 % právě v závislosti na tom, zda hnízdo bylo parazitováno, nebo ne (Kapitola 2). Možná i díky takto nízkému predačnímu tlaku jsme v pokusu s umělými hnízdy nezaznamenali, že by jejich velikost významně ovlivňovala pravděpodobnost jejich predace. Pouze aktivní hnízda, experimentálně zvětšená na velikost odpovídající horní hranici přirozené velikostní variability, byla predována margi- nálně nesignifikantně častěji než mnohem menší hnízda kontrolní (vše Kapitola 3). Samci, jimž byla hnízda takto zvětšena, zvýšili svou aktivitu během krmení a nosili mláďatům více potravy než samci z kontrolních hnízd, zatímco samice krmily mláďata se stejným úsilím u obou typů hnízd. Protože hnízda rákosníka velkého jsou stavěna výhradně samicemi, ukazuje tento výsledek na to, že by u tohoto druhu mohla velikost hnízda fungovat jako postkopulační signál kvality samice. Kvalitnější samice by v tomto případě stavěly větší hnízda, na což by samci reagovali zvýšením svého reprodukčního úsilí. Tomu nasvědčuje i analýza velkého vzorku nemanipulovaných hnízd, kdy do větších hnízd bylo snášeno i signifikantně více vajec a bylo z nich vyváděno i více mláďat (vše Kapitola 4). Velikost snůšky by ale spíše než s velikostí celého hnízda měla především souviset s velikostí hnízdní kotlinky, jejíž rozměry by měly odpovídat počtu snesených vajec. Tento vztah se ovšem u rákosníka velkého podařilo prokázat pouze u hloubky kotlinky, ale nikoliv pro její šířku. Oba rozměry byly zároveň ovlivněny i velikostí samice, kdy větší samice stavěly i větší kotlinky. Rozměry kotlinek stavěných stejnými samicemi během jedné hnízdní sezony se ovšem signifikantně lišily – náhradní hnízda měla kotlinky menší (mělčí i užší), což korespondovalo i s rozdíly mezi prvními a náhradními hnízdy v jejich celkové velikosti a počtu vajec. To nasvědčuje tomu, že by samice rákosníka velkého mohly rozměry svých hnízdních kotlinek přizpůsobovat očekávané velikosti snůšky, ačkoliv robustní analýza například většího počtu hnízd sta- věných stejnými jedinci v různých hnízdních sezonách bohužel stále chybí (vše Rukopis 5). 6
Abstract v angličtině:
Abstract Bird nests protect eggs and nestlings, allowing the parents to leave their offspring and subsequently return to them. Their thermoregulatory properties reduce energetic costs of incubation and brooding of nestlings. For all these reasons, nests are key structures for the reproduction of a majority of avian species and as such they should be subject to natural selection. Several hypotheses describing selection pressures which affect the size of nests or some of their parts have been suggested. In my PhD thesis, I investigated some of them in the great reed warbler (Acrocephalus arundinaceus) – an open nesting passerine species with very variable nest size. For this purpose, I used a large dataset of several hundred measured great reed warbler nests, nest enlargement experiments and an experiment with artificial nests. In accordance with previous studies, we did not find that nest size affects the probability of common cuckoo (Cuculus canorus) brood parasitism, while it was influenced by other factors, such as timing of breeding, reed density around the nest and nest visibility from the nearest potential cuckoo perch site. More interestingly, we found that cuckoos adjust their nest-searching strategy in relation to availability of host nests. When host nests were scarce, cuckoos parasitized all of them regardless of their concealment; however, when many host pairs bred simultaneously, they chose rather more conspicuous and visible nests (all in Chapter 1). We also found that brood parasitism was an important predictor of nest predation in the incubation stage of the nesting cycle (Chapter 2) probably because cuckoos more likely parasitized less concealed nests (Chapter 1) even though great reed warbler nests rank among the least predated European passerines. The probability of surviving the incubation stage was 88% or 94% in relation to brood parasitism, with lower nest survival in parasitized nests (Chapter 2). Maybe due to such a low predation pressure we did not find that the probability of survival of artificial experimental nests was significantly influenced by its size. Only active natural nests experimentally enlarged to the size of the largest great reed warbler nests were depredated marginally non-significantly more often than the much smaller non-manipulated controls (all in Chapter 3). Males with such enlarged nests brought more food to their offspring than those in control nests, while females fed their nestlings similarly in both treatments. As great reed warbler nests are built exclusively by females, this result suggests that nest size could serve as a signal of female quality. Accordingly, higher quality females should build larger nests which should stimulate males to increase their parental investment. This possibility is supported also by the analysis of an extensive dataset of non-manipulated great reed warbler nests where larger nests contained larger clutches and produced more fledglings (all in Chapter 4). Clutch size should be primarily related to the size of the nest cup, dimensions of which should correspond to the number of laid eggs to ensure the best conditions for incubation and sufficient space for the whole brood of nestlings. Nonetheless, we found such a relationship only in nest cup depth but not in nest cup width, while both nest cup dimensions were influenced by the size of the female as larger females built larger nest cups. However, the same females did not always build nest cups of the same size, because nest cups in replacement nests were smaller than nest cups in first nests in both their dimensions which corresponded to the change in external nest size as well as in the clutch size. These results suggest that great reed warbler females could adjust nest cup size to the intended clutch size. Unfortunately, a robust analysis which would resolve this problem by using a sufficient sample of nests built by the same female in different breeding seasons is still missing (all in Chapter 5). 7
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Václav Jelínek 19.57 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Václav Jelínek 190 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Václav Jelínek 188 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Václav Jelínek 952 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Miloš Krist, Ph.D. 705 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Alfréd Trnka, Ph.D. 205 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 427 kB