velikost textu

Struktura populace a modelování jejích změn: Neolitická demografická tranzice ve střední Evropě.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Struktura populace a modelování jejích změn: Neolitická demografická tranzice ve střední Evropě.
Název v angličtině:
Modelling population structure and their changes: Neolithic demographic transition in Central Europe.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Patrik Galeta, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc.
Oponenti:
doc. Mgr. Viktor Černý, Dr.
doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.
Id práce:
88083
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Program studia:
Antropologie (P1512)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
neolitická tranzice; střední Evropa; populační projekce; stochastické modelování; konečná plodnost; přirozený přírůstek, kultura s lineární keramikou
Klíčová slova v angličtině:
Neolithic transition; Central Europe; population projections; stochastic modeling; total fertility rate; growth rate, Linear Pottery Culture
Abstrakt:
ABSTRAKT Neolitická tranzice v Evropě je alternativně vysvětlována rozšířením zemědělců z Předního Východu (migrační teorie) nebo pouze rozšířením neolitických dovedností (teorie původních obyvatel). Smíšená vysvětlení uvažují oba procesy (integrační teorie). Neolitizace střední Evropy byla tradičně vysvětlována migračním procesem, podle kterého kolonizující zemědělci nahradili místní lovce a sběrače. V posledním desetiletí se autoři přiklonili k integračním teoriím, když ve střední Evropě pozorovali kontinuitu mezi mezolitickým a neolitickým osídlením. Je zajímavé, že nejnovější genetické analýzy znovu přinesly doklady pro kolonizaci střední Evropy. Málo pozornosti bylo při studiu neolitické tranzice ve střední Evropě věnováno demografickým analýzám. Zemědělství se ve střední Evropě rychle rozšířilo mezi 5 600 a 5 400 calBC. V případě kolonizace musel být takto rychlý proces demograficky podmíněn vysokým populačním přírůstkem. Cílem práce je testovat, zda plodnost neolitické populace střední Evropy mohla dosáhnout intenzity, která by umožnila kolonizaci bez populačního příspěvku lovců a sběračů. V práci jsme vytvořili čtyři stochastické modely populační dynamiky zemědělců během jejich rozšíření ve střední Evropě. Princip Modelů 1–3 vychází z populačních projekcí. Model 4 navazuje na model postupující vlny. Vstupní proměnné modelů jsme odvodili z archeologických, etnografických a demografických studií. Výstupní proměnnou modelů je intenzita plodnosti potřebná ke kolonizaci střední Evropy. Pro srovnání úrovně plodnosti odhadnuté z modelů s demografickými možnostmi neolitických populací jsme vytvořili tzv. srovnávací soubor a kritickou hodnotu plodnosti. Výsledky modelování přinesly pouze slabou podporu hypotéze kolonizace. Většina odhadů intenzity plodnosti přesáhla kritickou hodnotu. Z modelů jsme odvodili, že kolonizace mohla proběhnout, kdyby (a) populace zemědělců přirůstala na téměř celém osídleném území, (b) rozšíření trvalo déle než 150 let, spíše ale déle než 200 let, (c) průměrného věku matek se dožívalo více než 35 % žen. Ukázali jsme, že tyto podmínky jsou v rozporu se současnými archeologickými poznatky. Naše studie podpořila integrační teorie neolitické tranzice ve střední Evropě. Poměr míšení mezi šířícími se zemědělci a místními lovci a sběrači jsme z modelů odhadli na hodnotu 30:70.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Neolithic dispersal in Europe has been alternatively explained through spread of farmers (migrationist position) or by adoption of farming by Mesolithic foragers (indigenist position). Mixed explanations have considered a combination of both processes. Neolithic dispersal in Central Europe was traditionally viewed as migrationist process. It was believed that farmers colonized the area and replaced indigenous foragers. During the last decade, authors have adhered to integrationist view as they have observed the continuity between Mesolithic and Neolithic technologies. Interestingly, the most recent genetic analyses again invoked the idea of colonization. Surprisingly, little attention has been paid to demographic modeling. The farming quickly spread in Central Europe between 5 600 and 5 400 calBC. Assuming colonization, Neolithic dispersal in Central Europe would have to be associated with high fertility rate of farmers. Our goal was to test whether the fertility rate of farmers was high enough to allow them to colonize Central Europe without admixture with local foragers. We produced four stochastic models of population dynamics of farmers during their colonization in Central Europe. The principle of Model 1–3 is based on methods of population projections. Model 4 stems from the wave of advance model. The data for input parameters of models were derived from archaeology, ethnography, and human demography. Output parameter was total fertility rate of farmers as would be required by colonization in Central Europe. To compare fertility rate estimated from our models with demographic potential of early Neolithic farmers, we created a comparative sample and a critical value of total fertility rate. The demographic models presented show weak support for colonization in Central Europe. The majority of TFR estimates exceeded the critical value. Based on our models, the colonization would be possible if (a) the population of farmers grew across the entire area settled at the time (b) the spread took more than 150 or likely more than 200 years, and (c) more than 35% of women survived to mean age of childbearing. These results, however, contradict current archeological evidence. Our study supported the view that the foragers significantly contributed to the spread of farming in central Europe. The admixture proportion between farmers and foragers we estimated to 30:70.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Patrik Galeta, Ph.D. 6.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Patrik Galeta, Ph.D. 83 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Patrik Galeta, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Patrik Galeta, Ph.D. 396 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. 100 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc. 144 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 739 kB