velikost textu

Problematika smyslu lidského života v díle Milana Machovce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Problematika smyslu lidského života v díle Milana Machovce
Název v angličtině:
Problems of Search for the Meaning of Life by Milan Machovec
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Jiří Šlégl
Školitel:
doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc.
Oponenti:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Miroslav Pauza
Id práce:
88025
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Oddělení pro vědeckou činnost (41-OVC)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFILV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
11. 6. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt v Čj Milan Machovec přistupoval k otázce a hledání smyslu lidského života velice originálně a inspirativně. Je patrné, že jednotlivá období: a) Marxistické řešení (1946 - 1964), b) Naděje a konverze (1965 - 1989) a c) Mistr dialogu (1989 - 2003) se v pojetí otázky po smyslu lidského života lišila. Tyto rozdíly byly dány především historickou, politickou a společenskou situací doby. Také intelektuální zrání a životní zkušenosti se do chápání tohoto fenoménu podstatně promítly. V první části („Marxistické řešení“) byl patrný Machovcův silně marxistický přístup, kterým se snažil nahlížet na otázku po smyslu lidského života. Vzhledem ke společenským okolnostem a možnostem je toto zpracování tématu zcela poplatné době, ve které vzniklo. Jde spíše o epigonské uchopení problému s malým podílem vlastní originality. Po interpretaci důležitých myšlenkových období v dějinách filosofie dochází k závěru, že jedinou možnou odpovědí na tuto složitou otázku je socialistické řešení, jehož základem je sociálně nediferencovaná společnost, postavená na rovnosti všech bez důrazu na lidskou individualitu a jedinečnost. Druhá část („Naděje a konverze“) se podstatným způsobem liší od prvního zpracování. Myšlenky socialismu ustupují do pozadí a objevuje se existenciální interpretace smyslu lidského života, v jejímž pozadí stojí marxistické myšlenky. V této etapě je opět vidět silný vliv společenských změn, ale také nových možností, které Machovec měl, například cestování, jehož účelem většinou byly přednášky a styky s filosofy a teology jiných zemí na pojetí jeho klíčové problematiky. Tato doba je také podstatná tím, že se mění Machovcovo společenské postavení z úspěšného vysokoškolského pedagoga v člověka, který má existenční problémy. Všechny tyto okolnosti jsou v pojetí smyslu lidského života patrné. A konečně v poslední etapě („Mistr dialogu“) dochází k dalším důležitým posunům v chápání tohoto fenoménu. Po roce 1989 se Machovec opět vrací do veřejného života. Přednáší, vydává a publikuje témata, o kterých musel dlouhou dobu mlčet. Jedním z nich je také téma smyslu lidského života, které je opět doplněno (např. o ženskou otázku, fetiš nebo o ekologické snahy) a rozvedeno v souřadnicích doby a Machovcova života. Důležitými osobnostmi, které ovlivnily jeho pojetí této otázky, byli Erich Fromm a Konrad Lorenz. V tomto období tak vrcholí Machovcovy snahy o uchopení problematiky smyslu lidského života, která je v celém jeho díle nejdůležitější. Můžeme v ní spatřovat existenciálně- marxistickou interpretaci tohoto fenoménu s důrazem na lidskou humanitu. To je vrchol celého Machovcova díla. Jinak řečeno, od poplatného socialistického řešení problematiky smyslu lidského života přechází Machovec k existenciálně-marxistické interpretaci, která v poslední etapě vrcholí hlubokým porozuměním otázce člověka s důrazem na lidskou humanitu. V tomto smyslu je důležité upozornit na existenciální přístup, který je určující především ve druhé polovině Machovcova života. Pokud si položíme otázku: „Co je podle Milana Machovce smyslem lidského života?“ nedostaneme konkrétní odpověď. Je to pochopitelné, protože jde o velice složitou problematiku. A navíc, podobnou otázkou se zabývají myslitelé celého světa již téměř čtyři tisíce let a doposud se nepodařilo odpověď najít. Machovec k tomuto problému přistupuje jinak. Nedává odpovědi, ale naopak klade otázky a nároky na člověka. Témata, která s hledáním smyslu lidského života souvisejí, jsou tak Machovcem jasně vymezena: humanismus, žena, ekologie, vesmír, práce, bůh, fetiš, osobnost, systém, dějiny, budoucnost a především dialog. Tyto okruhy problémů je třeba chápat celostně, a ne izolovaně. V tomto smyslu je tak Machovec myslitelem celku, který klade otázky a okruhy problémů. Ty pak ukazují člověku cesty při hledání smyslu lidského života. Každý si z nich podle svých osobních souřadnic vybere to podstatné. To, co je ale určující, je vlastní přežití člověka na této planetě. Jinak řečeno, pokud bude existovat člověk jako druh, bude tu stále někdo, kdo se po smyslu svého bytí bude ptát. Pokud člověk vyhyne a Země se stane neobyvatelná, nebude tu již nikdo, kdo se po smyslu lidského života bude tázat. Jedním ze způsobů takové záchrany je celoplanetární dialog lidí různých vyznání, vzdělání, barvy pleti nebo smýšlení. Právě při dialogu začíná mezilidské porozumění, člověk se člověku otevře a začíná spolu-pobývat tento „přirozený“ svět. Právě v něm se uskutečňuje pravý dialog a právě v něm hledá Machovec smysl lidského života.
Abstract v angličtině:
SUMMARY Milan Machovec (1925 - 2003) was one of the most significant Czech philosophers of the second half of the 20th centutry. This work is focused on a dilemma which connects all interests of Machovec into one unit. The topic is Search for the Meaning of Life. Due to personal, political and social changes the view at this topic has changed during Machovec´s creative life. The work is divided into three main periods, in which we trace this continuous evolvement. At first, it is „Marxist solution“ (1946 - 1964), where Machovec is trying to use a historial analysis to show the evolvement, understanding and search of the meaning of men´s life from the times of antigue up to present. He comes to the conclusion that the only acceptable possibility is a socialist solution. This result is quite under the influence of a historical contemporary context. Thereby, Machovec is identified with the ideology of the leading communist party. In the second period „Expectation and Conversion“ (1965 - 1989) the approach to this dilemma is changed completely. Machovec is not searching for the meaning of life in a historical context of this phenomena but he is trying to make his own conclusions. He is attempting to find the meaning of life thanks to human work, universe, history, humanism, god, delight, future or dialogue. Marxian way of understanding of this problem is weakening progressively at the expense of existentialist influence. At this point, the most important is to understand the dialogue as a meaning for essential communication among individuals. In the third period „Master of dialogue“ (1989 - 3003) Machovec ´s way of understanding the Meaning of Life is changed again. At this time he is expanding and elaborating this dilemma. To the above mentioned topics he is adding the dilemma of fetish and a woman, which intensifies this theme. One of the most important conclusions of this section is also a new comprehension of dialogue, which is influenced by contemporary historical and social circumstances. It is a matter of planetary dialogue, which is needed to survive and preserve the mankind, according to Machovec. He does not offer a particular answer to the search of meaning of life but he shows everyone one´s own way to its finding by means of dilemma sphere such as god, universe, work, history, fetish, woman or dialogue. Each person is able to discover his own way to find the meaning of life based on his own life experience in connection with Machovec conclusions. Machovec contribution is set just in interrogating and searching for the meaning of life.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Jiří Šlégl 1.01 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Jiří Šlégl 56 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Jiří Šlégl 49 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek 102 kB
Stáhnout Posudek oponenta Miroslav Pauza 42 kB