velikost textu

Hledání archetypů politického systému v právní a politické filosofii

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Hledání archetypů politického systému v právní a politické filosofii
Název v angličtině:
Finding of the Archetypes of the Political System in the Law and Political Philosophy
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Jan Chválek
Vedoucí:
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Oponent:
doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.
Id práce:
85455
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
5. 4. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
demokracie, politický systém, právní filosofie
Klíčová slova v angličtině:
democracy, political system, law philosophy
Abstrakt:
Jan Chválek – Rigorózní práce Abstrakt (česky) Základní snahou práce je najít archetypální ideu politického systému, očištěnou od hodnotového zabarvení po vzoru toho, jak metodologie ryzí právní nauky očišťovala ideu práva. Tato metodologie bude dále představena, aby mohla být ukázána jako určitá analogie k tomu, čeho bych rád dosáhnul. Práce zkoumá demokracii a její historické kořeny, ukazuje její historickou a technologickou podmíněnost a pokouší se ukázat nedokonalost jejích legitimizačních postupů. To je provedeno na Rousseauově teorii tak, že je nejprve představena Rousseauova koncepce Společenské smlouvy, jako jedna z ideálních konstrukcí. Zároveň je však ukázáno, že není do důsledku proveditelná, z čehož vyplývá, že ačkoliv politické systémy v ní nacházejí svůj vzor, fungují jen na základě fakticity, a to ještě díky technickému stupni vyspělosti společnosti. Práce se snaží poukázat na rozpory a úskalí, která z toho plynou, a v některých případech i zamyšlení nad jejich možným řešením. V rámci demokratismu se uvažuje nad možnostmi aristokratismu, neboť ten kromě nevýhod má i řadu předností. Přestože je nutné přijmout rovnost jako základní stavební kámen, je možné poukázat na to, že západní společnosti, které si některé prvky aristokratismu ponechaly, jsou i v moderních dobách schopné je využít ke svému prospěchu. Rozbor Rousseaua a jím inspirované úvahy pak pokračují úvahami o spravedlnosti a rovnosti vedenými pod vlivem myšlenek z díla O původu nerovnosti mezi lidmi. Úvaha se uzavírá návratem k Rousseauovi a myšlenkou snad nutně vždy platnou, že ke skutečné svobodě nestačí jen svoboda politická (tedy vnější), ale je nutná i svoboda vnitřní, která se uskutečňuje prostřednictvím morálky a svobody ducha. Práce se uzavírá završením předchozích úvah tak, že bylo nutno dojít k tomu, že demokratický systém je podmíněný a nelegitimizovatelný a funguje tím pádem jen fakticky. To vede k hledání dějinných archetypů, v tomto případě konkrétně u politického systému. Aniž by práce pokračovala nějakým konkrétním rozborem, vytyčuje určitá pravidla, podle nichž lze v tomto ohledu postupovat. V podstatné části se práce se zabývá myšlenkami J.J.Rousseaua. Důvodem toho je zejména to, že on byl tím hlavním autorem, který stál na nejvýznamnějším ideologickém zlomu dějin mezi tzv. ancien regime a novou občanskou společností. Důvodem, proč se práce zabývá dílem O společenské smlouvě, bylo především to, že se zde střetávají ideje filosofické a právní a ze všeho nejvíce se hodí pro rozbor práce určené pro právnickou fakultu. Důvod, proč práce pracuje se právní teorií Kelsena, je ten, že použil zcela výjimečnou a kuriosní metodu, která stejně jak je možné shledat u Rousseaua (nebo třeba i Hobbese), pracuje s určitými idealitami, kterých sice zřejmě nelze dosáhnout, ale už to, že se vytknou, má vliv na další postup v jiných, třeba už uskutečnitelných myšlenkách.
Abstract v angličtině:
Jan Chválek – Rigorous Thesis Abstract (English) The main objectives of this work are summarised on a separate sheet, which I have named the Fundamental Theses. I intentionally bring forward additional issues for discussion, which, I hope, will be received positively. In fact, it is an area that I would like to focus on personally in the future. The thesis is interwoven with the effort to interconnect issues with law and philosophy that, in my opinion to our common detriment, are not put into context. These namely include technological development, art, or, in a wider sense, the cultural aspects of the society. The thesis seeks to identify the archetypal idea of a political system, purged of any value load after the fashion of how the methodology of the genuine doctrine of law purged the idea of law itself. This methodology will be presented in greater detail so that it may be shown as a certain analogy to what I would like to achieve. At the same time, however, the purpose and the final goal of my intent differ. I believe that these differences will be clarified in the following text. I am aware of the complexity of this project; nonetheless, I am also convinced that it is due to the complexity of the subject of the intent itself, which is largely universal. The thesis follows a pre-determined scheme by examining democracy and its historical roots, by presenting its historical and technological contingencies, and by attempting to show the deficiencies of its legitimization processes. For this purpose, it implements Rousseau's theory, in particular, by first introducing his conception of the social contract, which I consider as one of the ideal constructs. Concurrently, it demonstrates that this theory is not ultimately feasible. This implies that while the theory serves as a model for political systems, their functioning is solely based on facticity and especially on the level of the technical development of the society. Subsequently, the thesis attempts to identify the controversies and drawbacks resulting therefrom and, in some cases, it contemplates the possible solutions. The options offered by aristocratism are examined in relation to democratism as, apart from disadvantages, aristocratism also has a number of advantages. I believe that in times when aristocratism was refuted and displaced, only its negative features were considered. And while it is necessary to accept equality as a fundamental building block, it should be noted that modern Western societies that have preserved certain elements of aristocratism are capable of using them to their benefit. An analysis of Rousseau and the reasoning inspired by him is provided in the subsequent chapter. The chapter subsequently presents a separate contemplation on justice, which partly stems from my own observations resulting from my studies of the works of philosophical authors. Similarly, my contemplation on equality is influenced by the ideas brought forward in the Discourse on the Origin and Basis of Inequality Among Men. In the end, the chapter returns to Rousseau and his perhaps perpetually valid idea that actual freedom requires not only political (i.e. external) freedom but also internal freedom, which is accomplished through morale and the freedom of the spirit. The final part of the thesis builds on the previous contemplations and concludes that the democratic system is conditional and non-legitimizable and, as such, it functions only factually. This leads to a search for historical archetypes: in our case specifically with respect to the political system. Without providing any concrete analyses, the thesis lays down specific rules that may be followed in this respect. The major part of the thesis focuses on the ideas and concepts of Jean Jacques Rousseau. The reason why I have chosen this philosopher is that he is the main author who witnessed the most important ideological breaking point in history between the ancien régime and the new civil society. I have namely focused on his work On the Social Contract because it presents both philosophical and legal ideas and it is therefore best suited for analysis in a thesis designated for the faculty of law. To a reasonable extent, I have also added conclusions based on other works by Rousseau. The reason for choosing Kelsen was based on the fact that he had used a quite unique and somewhat curious method that, as I have found with Rousseau (or Hobbes), works with certain, hardly achievable idealities, which by merely being presented may affect the further process in relation to other, perhaps achievable ideas.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jan Chválek 677 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jan Chválek 170 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jan Chválek 96 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. 941 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D. 30 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 246 kB