velikost textu

Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně
Název v angličtině:
Urbanization and suburbanization in urban regions of Prague and Vienna
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Darina Posová, Ph.D.
Školitel:
prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.
Oponenti:
RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.
doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc.
Id práce:
85325
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra sociální geografie a region. rozvoje (31-340)
Program studia:
Geografie (P1301)
Obor studia:
Socioekonomická geografie a regionální rozvoj (XSOCG)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
15. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
suburbaniyace; bytová výstavba; postsocialistické město
Klíčová slova v angličtině:
suburbanisation; sprawl; postsocialist city
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje URBANIZACE A SUBURBANIZACE V MĚSTSKÝCH REGIONECH PRAHY A VÍDNĚ Souhrn dizertační práce Mgr. Darina Posová Praha 2010 Školitel: doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Školitel - konzultant: Ass.-Prof. Mag. Dr. Walter Matznetter, M.Sc. ÚVOD Dizertační práce se zaměřuje na studium urbanizace a urbanizačních procesů v městských regionech Prahy a Vídně. Dizertační práci tvoří dvě části. První část představuje přístupy ke studiu urbanizace a suburbanizace a shrnutí výsledků analýz městských regionů Prahy a Vídně. Druhá část je kolekcí šesti publikovaných a k publikování odeslaných příspěvků analyzujících rozmístění obyvatelstva a bydlení, novou bytovou výstavbu v městském regionu Prahy a srovnávajících urbanizaci v městských regionech Prahy a Vídně v 80. a 90. letech 20. století. Vstupní část představuje zaměření dizertační práce a vývoj přístupu ke studiu suburbanizace v kontextu urbánního vývoje postsocialistických měst. Klíčová je kapitola věnovaná obecným perspektivám, která utřiďuje soubor poznání a ukazuje využití těchto přístupů na příkladu Prahy a Vídně. Poslední kapitola je věnována srovnání Prahy a Vídně s ohledem na odlišné historické a politicko-ekonomické podmíněnosti vývoje obou měst a jejich regionů. V rámci studia urbanizace v městských regionech Prahy a Vídně jsem dospěla ke čtyřem přístupům, jak nahlížet na urbanizaci, suburbanizaci a jiné urbanizační procesy. Jeden z přístupů vyhodnocuje jednu formu urbanizačního procesu pro region jako strukturovaně se vyvíjející celek. Tuto rovinu poznání jsem použila jako výchozí při srovnávací analýze městských regionů Prahy a Vídně. Druhý přístup hodnotí urbanizaci a suburbanizaci jako procesy, které probíhají v rámci metropolitního území současně. Z tohoto úhlu pohledu jsem sledovala především rozložení nové bytové výstavby, ale i obyvatelstva. Podobně jako v prvním přístupu je hodnocen růst jádra a zázemí, nicméně ve srovnání se strukturálním hodnocením, jehož výsledkem je jedna forma urbanizace, je zde posuzována velikost a míra růstu obou územních složek městského regionu a jejich vzájemná proporce. Z hlediska morfologie zástavby je řešen prostorový vzorec metropolitních oblastí, jenž představuje třetí přístup ke studiu urbanizace. Ten jsem využila výhradně pro sledování rozmístění nové bytové výstavby. Čtvrtý přístup klade důraz na migraci jako vysvětlující faktor ovlivňující urbanizační procesy. Obecné přístupy jsou využity při výzkumu urbanizačních a suburbanizačních procesů v městských regionech Prahy a Vídně v období od 80. let 20. století až do roku 2006. V poslední kapitole věnované srovnání obou městských regionů v letech 1980-2002 jsem shrnula a také doplnila to, co bylo nad rámec přiložených příspěvků. V historickém úvodu se věnuji podmíněnostem odlišností a podobností obou měst, poté představuji oba 2 městské regiony v kontextu národního systému Česka a Rakouska. Dále prezentuji výběr výsledků srovnávací analýzy, který zakončuji vysvětlením politicko-ekonomických podmíněností urbanizačního procesu. Záměrem dizertační práce je sledovat několik křížících se rovin srovnání. Práce ukazuje vývoj města při jeho transformaci ze socialistického na postsocialistické, a to ve srovnání s kontinuálním vývojem města kapitalistického. Na vstupní část navazuje kolekce šesti publikovaných a k publikování odeslaných příspěvků. První dvě práce (Posová 2004a, 2004b), patřící mezi prvotní tvorbu, odrážejí počátky mého studia urbanizace a suburbanizace prostřednictvím hodnocení změn v rozmístění obyvatel a bytového fondu v městském regionu Prahy. Chronologicky třetí a čtvrtá práce (Ouředníček, Posová 2006; Sýkora, Posová 2007) pochází z období, kdy jsem svůj výzkum zaměřila na studium nové bytové výstavby jako významného faktoru určujícího rozvoj suburbanizace v městském regionu Prahy. Z posledního období pochází pátá a šestá práce (Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). Tyto odborné články srovnávají urbanizaci v Praze a Vídni v 80. a 90. letech 20. století a využívají zkušenosti získané při pobytu v Rakousku na Universität Wien. Všechny samostatné příspěvky analyzují a hodnotí změny v rozmístění bytů v městském regionu. Čtyři příspěvky se zabývají jak změnami v rozmístění bytů, tak zároveň změnami v rozmístění obyvatelstva (Posová 2004a, 2004b; Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). Všechny přiložené práce se zaměřují na městský region Prahy, dvě poslední na srovnání městských regionů Prahy a Vídně, které je pro dizertační práci klíčové. Tři z příspěvků řeší období 1980-2001 (Posová 2004b; Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010), srovnávají tak situaci dvou zhruba desetiletých období před pádem a po pádu železné opony, tzn. urbanizaci komunistického a postkomunistického města. Dva závěrečné články srovnávají urbanizaci města, které se vyvíjelo v rámci tržně orientované ekonomiky, s urbanizací města, které se vyvíjelo vlivem totalitního politického systému a centrálně plánované ekonomiky. Rovněž se věnují srovnání kapitalistického města s městem, které se přizpůsobuje kapitalistickým principům. Stabilní rozvoj Vídně může pomoci naznačit, kam by mohl směřovat vývoj Prahy, je-li v souladu s Hamplem (2005) období socialismu zvláštní případ poruchy vývoje společnosti a její geografické organizace a přechodná forma vývoje považována za nápravnou změnu a návrat do „přirozené“ vývojové trajektorie. Ostatní příspěvky se zaměřují pouze na období transformace. Při hodnocení jsem používala absolutní i relativní hodnoty, abych vystihla různorodost situací a zejména podchytila ty, kde použití absolutních a relativních údajů vytváří rozdílné obrazy proměny městských regionů. 3 STRUKTURA DIZERTAČNÍ PRÁCE I. ČÁST: Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně: přístupy ke studiu a shrnutí výsledků analýz 1 ÚVOD 2 VÝVOJ STUDIA URBANIZACE A SUBURBANIZACE 2.1 Suburbanizace v kontextu proměn prostorové struktury Prahy 2.2 Rezidenční suburbanizace v postsocialistickém městě: nová bytová výstavba v městském regionu Prahy 2.2.1 Počátky a rozvoj suburbanizace v Praze 2.2.2 Suburbanizace nebo urbanizace? 2.3 Urbanizace a suburbanizace: srovnávací analýza městských regionů Prahy a Vídně 2.4 Vymezení zájmového území: jádro a zázemí městských regionů 3 OBECNÉ PERSPEKTIVY A PŘÍKLADY VÝSLEDKŮ 3.1 První přístup: Strukturální hodnocení forem urbanizace regionu jako celku 3.1.1 Model stadií vývoje měst 3.1.2 Klasifikace forem urbanizace 3.2 Druhý přístup: Urbanizační procesy v městském regionu 3.3 Třetí přístup: Prostorový vzorec metropolitní oblasti 3.4 Čtvrtý přístup: Stěhování v rámci, z a do městského regionu 4 PRAHA A VÍDEŇ VE SROVNÁNÍ 4.1 Historický vstup 4.2 Postavení městských regionů v národním systému 4.3 Srovnávací analýza městských regionů Prahy a Vídně 5 SHRNUTÍ 6 LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE 6.1 Literatura 6.2 Ostatní zdroje 7 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A PŘÍLOH 8 PŘÍLOHY 4 II. ČÁST: Soubor publikovaných a k publikování odeslaných příspěvků A ZMĚNY V ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA A BYDLENÍ V MĚSTSKÉM REGIONU PRAHY POSOVÁ, D. (2004a): Změny v prostorovém rozmístění obyvatelstva a bydlení v metropolitní oblasti Prahy. In: Balej, M., Jeřábek, M. (eds): Geografický pohled na současné Česko. Acta Universitatis Purkynianae 100. Studia Geographica VI. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, s. 61-72. ISBN 80-7044-577-7. POSOVÁ, D. (2004b): Změny v prostorovém rozmístění trvalého bydlení a obyvatelstva v Praze: období socialistického a postsocialistického města. In: Wahla, A. (ed.): Geografie a proměny poznání geografické reality. Sborník příspěvků z Mezinárodní geografické konference. Ostravská univerzita, Ostrava, s. 238-253. ISBN 80-7042-788-4. B REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V POSTSOCIALISTICKÉM MĚSTĚ: NOVÁ BYTOVÁ VÝSTAVBA V MĚSTSKÉM REGIONU PRAHY OUŘEDNÍČEK, M., POSOVÁ, D. (2006): Suburbánní bydlení v Pražském městském regionu: etapy vývoje a prostorové rozmístění. In: Ouředníček, M. (ed.): Sociální geografie Pražského městského regionu. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 96-113. ISBN 80-86561-94-1. SÝKORA, L., POSOVÁ, D. (2007): Specifika suburbanizace v postsocialistickém kontextu: nová bytová výstavba v metropolitní oblasti Prahy 1997-2005. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, č. 3, s. 334-356. ISSN 1212-0014. C URBANIZACE A SUBURBANIZACE: SROVNÁVACÍ ANALÝZA MĚSTSKÝCH REGIONŮ PRAHY A VÍDNĚ SÝKORA, L., POSOVÁ, D. (2010): Formy urbanizace: kritické zhodnocení modelu stadií vývoje měst a návrh alternativní metody klasifikace forem urbanizace. Odborný článek odeslaný do redakce časopisu Geografie - Sborník České geografické společnosti. POSOVÁ, D., SÝKORA, L. (2010): Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně: strukturální rozdíly v podmínkách odlišných politicko-ekonomických režimů. Odborný článek odeslaný do redakce časopisu Geografie - Sborník České geografické společnosti. VÝVOJ STUDIA URBANIZACE A SUBURBANIZACE Ve své prvotní tvorbě (Posová 2004a, 2004b) jsem byla ovlivněna a inspirována pracemi svého školitele L. Sýkory a jeho kolegy M. Ouředníčka (např. Sýkora 2001b; Ouředníček, Sýkora 2002; Sýkora 2002). Oslovily mě práce zaměřené na teoreticko- metodologické aspekty geografického výzkumu prostorové struktury města (Matlovič 1998, Sýkora 2001a). Aktuálním předmětem zájmu byly výsledky nového sčítání lidu, domů a bytů (Sčítání lidu, domů a bytů 2001), což mě podnítilo k vypracování empirické analýzy metropolitní oblasti Prahy. Zatímco cílem jednoho příspěvku bylo poukázat na probíhající proces suburbanizace na základě hodnocení změn v rozmístění obyvatelstva a trvale 5 obydlených bytů (doplňkově domů) v metropolitní oblasti Prahy (Posová 2004a), druhý příspěvek si kladl za cíl zjistit nejvýznamnější změny v prostorovém rozmístění bydlení i obyvatelstva socialistické a postsocialistické Prahy a tím poukázat na probíhající proces suburbanizace (Posová 2004b). Uprostřed studia jsem svou pozornost zaměřila na proměny fyzického prostředí města, především na novou bytovou výstavbu jako důležitý prvek rozvoje metropolitní oblasti. Položila jsem si otázku, jakou roli hraje bytová výstavba v geografické organizaci metropolitní oblasti. Bytová výstavba reprezentuje sice dílčí, ale významný faktor ovlivňující formování geografické organizace metropolitních oblastí, který je důležité sledovat a analyzovat pro poznání a hodnocení suburbanizace. Proč je významné zjišťovat rozmístění nové bytové zástavby ve vztahu k suburbanizaci? V příspěvku, který byl mou první zkušeností spolupráce v rámci publikační činnosti (Ouředníček, Posová 2006), jsem přesunula své zaměření ještě více na příměstskou oblast. Ve spolupráci s M. Ouředníčkem jsme si kladli tyto cíle: (1) vymezit etapy suburbánní výstavby a vysvětlit podmínky ovlivňující vznik lokalit rezidenční suburbanizace v období transformace, (2) hodnotit rozmístění nové příměstské rezidenční zástavby. O rok a půl později vzniká další příspěvek analyzující a hodnotící metropolitní oblast Prahy na základě sledování nové bytové výstavby, avšak z jiného úhlu pohledu. Cílem článku bylo postihnout a vyhodnotit územně diferencovaný růst v metropolitní oblasti Prahy na základě sledování bytové výstavby, a tak přispět k poznání procesu suburbanizace (Sýkora, Posová 2007). Oproti předešlé práci analyzujeme se školitelem L. Sýkorou rozmístění nové bytové výstavby s důrazem na porovnání jádra a zázemí. Příspěvek se snaží rozšířit stávající neúplné poznání hodnotící suburbanizaci v postsocialistických městech jen na základě charakteristik relativního růstu a intenzity změny o pohled zdůrazňující absolutní růst v jednotlivých částech metropolitních oblastí (Sýkora, Posová 2007). V poslední fázi svého studia se vracím ke své původní myšlence z počátku studia, a to srovnávat Prahu a Vídeň. Můj další učitel, rakouský školitel W. Matznetter, se věnuje srovnávací analýze dvou městských regionů Vídně a Bratislavy (Matznetter 2004; Matznetter, Nitsch, Wisbauer 2004). Dotazy ve vztahu k Vídni, Praze a jejich srovnání přicházejí především od W. Matznettera, ale i od P. Dostála. Matznetter využívá model stadií vývoje měst van den Berga a kol. (1982) a zařazuje městský region Bratislavy v letech 1991-2001 do stadia desurbanizace. Řada prací pojednává o suburbanizaci Prahy v 90. letech a zejména od druhé poloviny 90. let 20. století. Článek Sýkory a Posové (2007) ukazuje na dvě alternativy růstu odehrávající se na území metropolitní oblasti, z nichž suburbanizace představuje sice 6 významnou, ale ne jedinou a jednoznačně dominující variantu růstu. Pro téměř stejné období, 90. léta 20. století a počátek 21. století, se u dvou městských regionů Prahy a Bratislavy setkávám s termíny urbanizace, suburbanizace, desurbanizace, a to v různých úhlech pohledu. Proto se obracím tentokrát podrobně ke knize van den Berga a kol. (1982) jako k teoreticko- metodologickému základu, na kterém postavím svou práci. Srovnání urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně jsem připravila ve spolupráci se svým školitelem L. Sýkorou ve dvou článcích, které mají mezi sebou spojitost (Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). Cílem článku, který analyzuje, srovnává a hodnotí urbanizační a suburbanizační trendy v městských regionech Prahy a Vídně v 80. a 90. letech 20. století, bylo ukázat, jak se lišil urbanizační proces v bývalém komunistickém a současném postkomunistickém městě od urbanizace v metropolitní oblasti, jejíž rozvoj nebyl ovlivněn principy direktivně řízeného společenského systému (Posová, Sýkora 2010). Původním teoreticko-metodologickým východiskem srovnávací analýzy se po vzoru prací mého školitele - konzultanta W. Matznettera (Matznetter 2004; Matznetter, Nitsch, Wisbauer 2004) stal model stadií vývoje měst (van den Berg a kol. 1982). Ten však při aplikaci v městských regionech Prahy a Vídně přinášel rozdílné výsledky. Cílem článku vyplývajícím z použití modelu stadií vývoje měst (van den Berg a kol. 1982) ve srovnávací analýze Prahy a Vídně bylo ukázat neúplné formulace a nedostatky modelu stadií vývoje měst (Sýkora, Posová 2010). OBECNÉ PERSPEKTIVY A PŘÍKLADY VÝSLEDKŮ V kapitole „Obecné perspektivy a příklady výsledků“ jsem se pokusila vysvětlit podstatu a komplexnost hodnocení urbanizace a suburbanizace a zároveň obecné perspektivy doložit na příkladech výsledků analýz. (1) Na základě empirické analýzy městských regionů Prahy a Vídně při použití modelu stadií vývoje měst (van den Berg a kol. 1982) jsem zjistila, že metodika van den Berga a kol. přináší v některých situacích zcela odlišné výsledky (obr. 1). Rozdílné výsledky jsem diskutovala společně se školitelem L. Sýkorou, a tak vznikl základ pro společný článek (Sýkora, Posová 2010). Zaměřili jsme se na situace, kde model přináší rozporuplné výsledky (obr. 1; Praha 1991-2001, Vídeň 1981-1991) a kde naopak funguje. Při použití relativních údajů v případě Prahy dostáváme pro region výsledek (region roste), který neodpovídá realitě (skutečnému poklesu regionu, -2,54 %). Ve Vídni 1981-1991 při použití absolutních a 7 relativních hodnot dostáváme urbanizaci a suburbanizaci (tzn. centralizaci a decentralizaci). K tomu dochází v takových městských regionech, které mají velmi odlišnou váhu jádra a zázemí. Obr. 1: Praha a Vídeň v modelu klasifikace vývojových typů městských regionů Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1981, 1991, 2001; Volkszählung 1981, 1991, 2001; Sýkora, Posová 2010 Detailní studium práce van den Berga a kol. (1982) a dalších prací (Hall a Hay 1980; Gaebe 1987; Cheshire 1995; Osada 2003) se stalo podnětem a inspirací k vypracování alternativní metody klasifikace forem urbanizace (tab. 1). Tato metoda přiřazuje městskému regionu jednu formu urbanizace: urbanizaci, suburbanizaci, desurbanizaci a reurbanizaci pomocí kombinace dvou charakteristik: (1) růstu/poklesu celého funkčního městského regionu, (2) centralizace/decentralizace uvnitř městského regionu (tab. 1). Výsledky ukazuje tab. 2. 8 Tab. 1: Klasifikace forem urbanizace Centralizace Decentralizace (růst podílu jádra) (růst podílu zázemí) Růst regionu urbanizace suburbanizace Pokles regionu reurbanizace desurbanizace Zdroj: Sýkora, Posová 2010 Tab. 2: Formy urbanizace v městských regionech Prahy a Vídně Obyvatelstvo Byty Forma Forma Centralizace/ Centralizace/ urbanizačního urbanizačního decentralizace decentralizace procesu procesu Praha Absolutní Relativní Urbanizace Urbanizace 1980-1991 centralizace centralizace Praha Absolutní Absolutní Desurbanizace Suburbanizace 1991-2001 decentralizace decentralizace Vídeň Relativní Relativní Suburbanizace Suburbanizace 1981-1991 decentralizace decentralizace Vídeň Relativní Relativní Suburbanizace Suburbanizace 1991-2001 decentralizace decentralizace Zdroj: upraveno ze Sýkora, Posová 2010 a Posová, Sýkora 2010 (2) V druhé rovině poznání a hodnocení je předmětem studia urbanizace zachycení všech urbanizačních procesů, které mohou v jednom městském regionu probíhat současně. K urbanizaci nebo suburbanizaci dochází příchodem obyvatelstva a jeho aktivit (bydlení, obchod, skladování, výroba) do jádra (urbanizace) nebo do zázemí (suburbanizace) (Gaebe 1987, Friedrichs 1995, Sýkora 2003). Suburbanizace zahrnuje všechna přemístění a nová založení domácností a firem mimo jádrové město, pokud zůstávají funkčně úzce propojená s jádrovým městem (Gaebe 1987). Na základě empirické analýzy jsem zjistila, že urbanizace kompaktního města a suburbanizace příměstské zóny představovaly v městském regionu Vídně po celé sledované období a v městském regionu Prahy od roku 1997 dvě tváře společného obrazu proměn metropolitních území. V rámci městských regionů přináší bytová výstavba vyšší růst v zázemí a tím i její mírně se zvyšující podíl na celku. V jádru městských regionů se však staví více bytů než v příměstské zóně. (3) Hodnocení prostorového vzorce využívá hodnocení vybraných charakteristik morfologické struktury metropolitních území (např. Galster a kol. 2001). Inspirováni Galsterem a kol. (2001) jsme se školitelem L. Sýkorou připravili článek přispívající k poznání, zda dochází k rozpínání bytové výstavby směrem od centra k okrajům metropolitní oblasti Prahy a jak se svým charakterem liší nově stavěné byty v závislosti na rostoucí vzdálenosti od centra (Sýkora, Posová 2007). Jaká je průměrná vzdálenost bytu postaveného 9 Obr. 2: Zóny městského regionu Prahy v pětikilometrových vzdálenostech od centra Obr. 3: Zóny městského regionu Vídně v pětikilometrových vzdálenostech od centra 10 v metropolitní oblasti Prahy od centra? Výsledky analýzy bytové výstavby v závislosti na vzdálenosti od centra Prahy ukazují, že ve sledovaných deseti letech (1997-2006) nedošlo k decentralizaci výstavby do větších vzdáleností od centra. Stejné výsledky přineslo obdobné hodnocení rozmístění nové bytové výstavby v městských regionech Prahy a Vídně. V městském regionu Vídně se nacházejí obce až do vzdálenosti posledního pásma od 55 do 60 km (obr. 3) od centra města, v případě Prahy ve srovnatelném regionu pouze do vzdálenosti 35 km (obr. 2). Rozpínání do vzdálenějších lokalit se nepotvrdilo ani v jednom ze sledovaných regionů. (4) Urbanizační procesy jsou v literatuře spojovány se stěhováním. Při definování suburbanizace používají migraci např. Ouředníček (2003, 2005, 2008) a Tammaru a kol. (2009). Stěhování vytváří největší část suburbanizační dynamiky. Přestože se v první práci (Posová 2004a) objevuje krátký vstup o stěhování obyvatelstva mezi Prahou a zázemím, nebylo a ani není mým cílem se této oblasti věnovat, neboť migraci považuji za doplňující charakteristiku, nikoliv však za definiční charakteristiku. PRAHA A VÍDEŇ VE SROVNÁNÍ Srovnávací analýzu dvou městských regionů je nutné vnímat v kontextu postavení a rozvoje obou městských regionů v rámci jejich národních systémů, tzn. pohledem na vývoj váhy městských regionů Prahy a Vídně v rámci Česka a Rakouska. Metropolizace (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987; Hampl a kol. 1996; Hampl 2005) ve smyslu růstu váhy metropolitního území v rámci národního systému se potvrdila pouze v případě Prahy v letech 1980-1991. Mezi lety 1991 a 2001 se podíl regionu Prahy v tomto vymezení na národním systému snižoval. Tento závěr kontrastuje s výrazným růstem dominance Prahy jako mezoregionálního centra ve stejném období (Hampl 2005). V rámci studia diferenciace růstu metropolitního území se nabízela další otázka: Kde se koncentruje největší množství nově postavených bytů? Koncentraci bytové výstavby v jednotlivých katastrálních územích Prahy, městských okresech Vídně a okolních obcích v rámci obou městských regionů ilustrují obr. 4 a 5. 11 Obr. 4: Počet dokončených bytů a intenzita bytové výstavby v městském regionu Prahy v letech 1997-2002 Legenda: stupně šedi: intenzita výstavby bytů na 10 tis. obyvatel; velikost kruhů: počet nově dokončených bytů; přepočteno na 1 rok. Zdroj: Bytová výstavba 1997-2002 V Praze v 80. letech 20. století se nová bytová výstavba koncentrovala do zóny sídlišť. Urbanizace byla upřednostňována investiční politikou státu. Vlivem zásahu státu a uplatňováním střediskové soustavy osídlení byla výstavba bydlení v příměstské zóně omezena. Po roce 1989 dochází k dokončování rozestavěných budov v rámci komplexní bytové výstavby (Sýkora 2004) na okraji kompaktního města a v příměstské oblasti se začíná rozvíjet pozvolna suburbanizace, která sílí po roce 1997 v souvislosti s využíváním státních podpor pro financování bydlení – např. Jesenice, Hostivice (obr. 4). Staví se také byty do osobního vlastnictví (kondominia) – např. Jinonice. 12 Obr. 5: Počet dokončených bytů a intenzita bytové výstavby v městském regionu Vídně v letech 1997-2002 Legenda: stupně šedi: intenzita výstavby bytů na 10 tis. obyvatel; velikost kruhů: počet nově dokončených bytů; přepočteno na 1 rok. Zdroj: Wohnen 1997-1999, Wohnbautätigkeit 2000-2002 Ve Vídni se střídaly fáze rozšiřování města a obnovy města. Nová bytová výstavba se odehrávala jak ve Vídni formou nových obytných komplexů a také rezidenčních parků (urbanizace) – např. Donaustadt, tak v jejím zázemí (suburbanizace), uskutečňovaly se revitalizace starého bytového fondu a brownfields – např. Simmering (obr. 5). Ve Vídni je velmi silná komunální výstavba bydlení. Rozhodující roli ve výstavbě bydlení má městská správa, Lichtenberger (1993a, 1993b, 1994, 1995) hovoří o obecním socialismu. 13 Srovnáním urbanizace Prahy a Vídně v letech 1980-2002 jsem ukázala základní odlišnosti v prostorové struktuře městských regionů. Vídeň představuje město, jehož prostorová organizace odráží dlouhodobý kontinuální rozvoj za podmínek kapitalismu, zatímco Praha je příkladem dynamické reorganizace v důsledku přizpůsobování se revoluční změně v základních principech organizace společnosti (Sýkora 2008). Tyto odlišnosti jsem vysvětlila s důrazem na politicko-ekonomické podmíněnosti urbanizačního procesu. Vídeň jako modelové město, jehož rozvoj nebyl ovlivněn principy direktivně řízeného společenského systému a centrálně plánovaným hospodářstvím, představuje kontinuální vývoj. Vídeň se rozvíjela v kontextu tržně orientovaného sociálního státu jako specifické formy kapitalismu, a proto ji nelze označit za ryze kapitalistické město. Při sledování růstu obyvatelstva a bytů je patrná plynulost přírůstků v jádru i zázemí. Zhruba stejně srovnatelná polovina obyvatelstva přibyla současně v jádru i zázemí a více než dvojnásobné množství bytů přibylo v jádru Vídně ve srovnání se zázemím při porovnání dvou desetiletých období před pádem a po pádu železné opony. Nepřetržitost ve vývoji ukazují také relativní změny při hodnocení relativního růstu obyvatelstva i bytů jádra a zázemí Vídně, v zázemí je přírůstek větší přibližně o 10 %. I když se celkově nárůst obyvatelstva i bytů v městském regionu Vídně, ale současně také v jeho jádru a zázemí, nepatrně zvýšil, vykazuje stálost. Tím se Vídeň velmi liší od Prahy. Dynamika růstu ve Vídni je poměrně stálá při hodnocení změn obyvatelstva i bytů v obou obdobích a v obou případech docházelo k decentralizaci v rámci regionu. Sledování urbanizačních procesů s využitím ukazatelů relativních změn v kontextu postsocialistických měst s vysokým podílem kompaktně zastavěného území zděděného z období komunismu a rovněž v městech s rozsáhlou bytovou výstavbou podporovanou z veřejných zdrojů posilující kompaktní morfologii města přináší pouze jednu stránku obrazu. Kontrast mezi vyššími absolutními hodnotami růstu v kompaktním městě a vyššími relativními hodnotami růstu v příměstské zóně je dán strukturálními charakteristikami městských regionů, pro které je typický malý podíl zázemí na celkovém regionu. Urbanizace určuje trend vývoje regionu společně se suburbanizací. Tato situace se podstatně liší od struktury metropolitních území v zemích s dlouholetou historií suburbanizace a velkým podílem obyvatel žijících v příměstských oblastech (např. v USA, Kanadě). Praha je modelem města socialistického před pádem železné opony a města postsocialistického po jejím pádu. Praha je tak ukazována při své transformaci ze socialistické na kapitalistickou společnost, při přizpůsobování se kapitalistickým principům. Období socialismu je často označováno za zvláštní případ poruchy vývoje společnosti a její 14 geografické organizace (Hampl 2005). Suburbanizaci rozbíhající se v postsocialistickém období je pak možné chápat jako žádoucí. Transformační proces může být chápán jako historicky unikátní fáze vývoje. A tak lze hovořit o transformaci ve smyslu parciálních nápravných změn spojených s návratem do „přirozené“ vývojové trajektorie společnosti. Zatímco jádro v období socialismu v Praze výrazně rostlo a příměstská zóna spíše stagnovala, v postsocialistickém období stagnuje spíše jádro nebo dokonce ubývá a naopak roste příměstská zóna. Ve srovnání s městským regionem Vídně a jeho kontinuálním vývojem se v městském regionu Prahy odehrávají dynamické změny, které se výrazně promítají do rozmístění rezidenční zástavby (Horáková 2000; Posová 2004a, 2004b; Ouředníček, Posová 2006; Sýkora, Posová 2007). V období socialismu měla Praha vyšší dynamiku růstu způsobenou zejména komplexní bytovou výstavbou soustředěnou do sídlišť na okraji města, ale počet obyvatel rostl pomaleji než v následujícím období. Dynamika změny v postsocialistické Praze je nepatrně nižší při hodnocení bytů a mnohem vyšší u obyvatelstva ve srovnání s předchozím obdobím, ale tentokrát jde o výstavbu a soustředění obyvatel do příměstské oblasti (Posová, Sýkora 2010). LITERATURA BERG, L. VAN DEN, DREWETT, R., KLAASSEN, L. H., ROSSI, A., VIJVERBERG, C. H. T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe, 1. Pergamon Press, Oxford, 162 s. BEZÁK, A. (2000): Funkčné mestské regióny na Slovensku. Geografický ústav SAV, Bratislava, 88 s. BOBEK, H., LICHTENBERGER, E. (1966): Wien: bauliche Gestalt und Entwicklung seit der Mitte des 19. Jahrhunderts. Böhlau, Graz, 394 s. BOGART, W. T. (2006): Don't call it sprawl: metropolitan structure in the 21st century. Cambridge University Press, Cambridge, New York, 218 s. BURDACK, J. (2005): Die metropolitane Peripherie zwischen suburbanen und postsuburbanen Entwicklungen. In: Burdack, J., Herfert, G., Rudolph, R. (eds): Europäische metropolitane Peripherien. Leibnitz-Institut für Länderkunde, Leipzig, s. 8- 24. BURCHELL, R. W., DOWNS, A., MCCANN, B., MUKHERJI, S. (2005): Sprawl Costs: Economic Impacts of Unchecked Development. Island Press, Washington, 197 s. COMET (2004): Competitive Metropolises: Economic Transformation, Labour Market and Competition in European Agglomerations. Agglomeration Delimination. Dostupné na http://www.oeaw.ac.at/isr/comet/ [31.10.2009]. CONZEN, M. P. (1978): Analytical approaches to the urban landscape. In: Butzer, K. W. (ed.): Dimensions of human geography: essays on some familiar and neglected themes. University of Chicago, Department of Geography Research, Paper 186, Chicago, s. 128-165. 15
Abstract v angličtině:
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development URBANIZATION AND SUBURBANIZATION IN URBAN REGIONS OF PRAGUE AND VIENNA Summary of the PhD Thesis Mgr. Darina Posová Praha 2010 Supervisor: doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Supervisor – consultant: Ass.-Prof. Mag. Dr. Walter Matznetter, M.Sc. INTRODUCTION This PhD thesis is focused on study of urbanization and urbanization processes in urban regions of Prague and Vienna. The thesis has two major parts. In the first part, general approaches to urbanization and suburbanization research are introduced and results of an analysis of Prague and Vienna urban regions are summarized. The second part consists of six publisher or submitted papers analyzing spatial distribution of population, housing, new housing construction in Prague urban region as well as comparing urbanization in Prague and Vienna urban regions in 1980s and 1990s. In the introductory chapter, I focus of the thesis and development of my approach to research on suburbanization within the post-socialist urban development context. Chapter on general perspectives summarizes the state of art in the field and shows the application of such approaches on the case of Prague and Vienna. The last chapter focuses on comparison between Prague and Vienna, stressing different historical and political-economic causes of the development in these cities and urban regions. During my study of urbanization in urban regions of Prague and Vienna, I used four approaches on how to understand urbanization, suburbanization and other urban processes. The first approach classifies the form of urbanization according to changes in structure of the region during the process. This level of analysis was used as a basis for comparative analysis of Prague and Vienna urban regions. The second approach sees urbanization and suburbanization as processes, which are going on in the urban region simultaneously. I used the perspective mainly for the study of the spatial distribution of new housing construction, and population respectively. Similarly, to the first approach growth of the core and the hinterland is examinated. Unlike the structural assessment, which classifies to one form of urbanization, the second approach looks on absolute and relative growth of both part of the region and their share on total growth. The third approach looks on spatial patterns of metropolitan regions, based on morphology of built-up areas. This approach was used for an analysis of new housing construction. Forth approach stress migration as an explanatory factor influencing urban processes. General approaches are used in the research of urbanization and suburbanization processes in urban regions of Prague and Vienna in the period of 1980-2006. The final chapter on comparison of both urban regions in 1980-2002 summarizes the research and adds some new information, which could not be included in the published papers. Historical introduction shows the conditions of differences and similarities between 2 studied cities. After that, both cities are introduced as a part of respective national settlement system of Czechia and Austria. Selected results of comparative analysis are presented together with political-economic explanation of conditions of urbanization process. The aim of the thesis is to show several complementary levels of comparison. The thesis shows how a city is developing during its transformation from socialist to post-socialist city, compared to continual development of a capitalist city. After the first major part, the selection of six published or submitted papers follows. First two studies (Posová 2004a, 2004b) are an example of my early work on urbanization and suburbanization. They are focused on evaluation of population and housing distribution in Prague urban region. To date of origin, third and forth works (Ouředníček, Posová 2006; Sýkora, Posová 2007) exemplify my research on new housing construction as an important factor, which decides on suburban development in Prague urban region. The fifth and sixth papers originated in recent period (Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). Based on my experience, gained during my stay at the University of Vienna, these papers compare urbanization in Prague and Vienna in 1980s and 1990s. All papers analyze and assess changes in spatial distribution of housing in the urban regions. In four of them, both changes in housing and population are studied (Posová 2004a, 2004b; Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). All papers focus on Prague urban region, the last two focus on comparison between Prague and Vienna, which is the key part of the PhD thesis. Three papers are focused on the period 1980-2001 (Posová 2004b; Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010), thus comparing two decennial periods before and after the fall of the Iron Curtain respectively urbanization of communist and post-communist city. Final two papers compare urbanization in the city within market economy with the urbanization of a city under totalitarian political system and centrally planned economy. A capitalist city is confronted with a city which is in the process of adaptation to capitalist principles. Based on Hampl (2005), socialist period is a special „defect“ of societal development (and its geographical organization) and the following period is a return period towards its „natural“ trajectory. Relatively stable development of Vienna may suggest how the development of Prague could look like. Other papers are focused on the period of transformation. Both absolute and relative indicators were used to access the variety of situations and in particular to identify such case, in which absolute and relative indicators give different picture of the change in urban regions. 3 STRUCTURE OF THE PHD THESIS PART I: Urbanization and suburbanization in urban regions of Prague and Vienna: approaches to research and examples of results 1 INTRODUCTION 2 DEVELOPMENT OF URBANIZATION AND SUBURBANIZATION STUDIES 2.1 Suburbanization in context of changes in internal spatial structure of Prague 2.2 Residential suburbanization in a post-socialist city: new housing construction in Prague urban region 2.2.1 Origins and development of suburbanization in Prague 2.2.2 Suburbanization or urbanization? 2.3 Urbanization and suburbanization: comparative analysis of Prague and Vienna urban regions 2.4 Delimitation of studied area: core and hinterland of urban regions 3 GENERAL PERSPECTIVES AND EXAMPLES OF RESULTS 3.1 First approach: Structural assessment of forms of urbanization in the whole urban region 3.1.1 Model of stages of urban development 3.1.2 Classification of forms of urbanization 3.2 Second approach: Urbanization processes in urban regions 3.3 Third approach: Spatial pattern of metropolitan area 3.4 Fourth approach: Migration within, in and out of urban region 4 COMPARISON OF PRAGUE AND VIENNA 4.1 Historical background 4.2 Position of urban regions in national settlement systems 4.3 Comparative analysis of Prague and Vienna urban regions 5 SUMMARY 6 LITERATURE AND OTHER SOURCES 6.1 Literature 6.2 Other sources 7 LIST OF TABLES, PICTURES AND APPENDIX 8 APPENDIX 4 PART II: Collection of published or submitted papers A CHANGES IN SPATIAL DISTRIBUTION OF POPULATION AND HOUSING IN PRAGUE URBAN REGION POSOVÁ, D. (2004a): Změny v prostorovém rozmístění obyvatelstva a bydlení v metropolitní oblasti Prahy. In: Balej, M., Jeřábek, M. (eds): Geografický pohled na současné Česko. Acta Universitatis Purkynianae 100. Studia Geographica VI. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, pp. 61-72. ISBN 80-7044-577-7. POSOVÁ, D. (2004b): Změny v prostorovém rozmístění trvalého bydlení a obyvatelstva v Praze: období socialistického a postsocialistického města. In: Wahla, A. (ed.): Geografie a proměny poznání geografické reality. Sborník příspěvků z Mezinárodní geografické konference. Ostravská univerzita, Ostrava, pp. 238-253. ISBN 80-7042-788-4. B RESIDENTIAL SUBURBANIZATION IN POST-SOCIALIST CITY: NEW HOUSING CONSTRUCTION IN PRAGUE URBAN REGION OUŘEDNÍČEK, M., POSOVÁ, D. (2006): Suburbánní bydlení v Pražském městském regionu: etapy vývoje a prostorové rozmístění. In: Ouředníček, M. (ed.): Sociální geografie Pražského městského regionu. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, pp. 96-113. ISBN 80-86561-94- 1. SÝKORA, L., POSOVÁ, D. (2007): Specifika suburbanizace v postsocialistickém kontextu: nová bytová výstavba v metropolitní oblasti Prahy 1997-2005. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, No. 3, pp. 334-356. ISSN 1212-0014. C URBANIZATION A SUBURBANIZATION: COMPARATIVE ANALYSIS OF PRAGUE AND VIENNA URBAN REGIONS SÝKORA, L., POSOVÁ, D. (2010): Formy urbanizace: kritické zhodnocení modelu stadií vývoje měst a návrh alternativní metody klasifikace forem urbanizace. Geografie - Sborník České geografické společnosti (submitted paper). POSOVÁ, D., SÝKORA, L. (2010): Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně: strukturální rozdíly v podmínkách odlišných politicko-ekonomických režimů. Geografie - Sborník České geografické společnosti (submitted paper). DEVELOPMENT OF URBANIZATION AND SUBURBANIZATION STUDIES In my early papers (Posová 2004a, 2004b), I was inspired by work of my supervisor L. Sýkora and his colleague M. Ouředníček (e.g. Sýkora 2001b; Ouředníček, Sýkora 2002; Sýkora 2002). In particular, I was interested in studies on theoretical and methodological aspects of geographical research of urban spatial structure (Matlovič 1998, Sýkora 2001a). The results of recent population and housing census were up-to-date object of interest (Sčítání lidu, domů a bytů 2001), which led me to work on empirical analysis of Prague urban region. While the first paper showed that suburbanization is going on by analyzing changes in spatial 5 distribution of population and permanently occupied dwellings in Prague urban region (Posová 2004a), the other one identified the most significant changes in spatial distribution of population and housing in Prague under socialism and post-socialism (Posová 2004b). Also this view „the other way around“ showed the ongoing process of suburbanization. In the middle of my studies, I focused on changes of physical structures of the city in general and on new housing construction as a process of urban change in particular. I asked the question of what is the role of housing construction for geographical organization of metropolitan area. Housing construction is a partial but important factor influencing complex geographical structure of metropolitan area. Analysis of housing construction contributes to overall picture of suburbanization. The next paper, and the first one I was cooperating on with another author (Ouředníček, Posová 2006), is even more focused on suburban area. Together with M. Ouředníček we had two goals: (1) to delimitate the phases of suburban construction and explain the cause why localities of residential suburbanization appear during the period of transformation and (2) evaluate the spatial distribution of new suburban residential construction. About a year and half later, I worked on another paper, which analyzes and evaluates Prague urban region with the help of data about new housing construction, but this time with another perspective. The aim of the paper was to describe and evaluate differential growth within Prague urban region using this data and thus contribute to the study of suburbanization (Sýkora, Posová 2007). Unlike in the previous paper, together with L. Sýkora we focused on comparison between the core and the hinterland. We widened the existing knowledge on suburbanization in post-socialist cities by emphasis absolute growth in respective part of the urban region, since previous studies only worked with relative growth/decline rates (Sýkora, Posová 2007). In the final stage of my studies, I rehabilitated my original idea to compare Prague and Vienna. My foreign supervisor W. Matznetter works on comparative analysis of Vienna and Bratislava urban regions (Matznetter 2004; Matznetter, Nitsch, Wisbauer 2004). Both W. Matznetter and P. Dostál came with interesting questions in this field of comparison of Prague and Vienna urban regions. Matznetter used the model of stages of urban development (van den Berg et al. 1982) and classifies Bratislava urban region to desurbanization stage in 1991-2001. Many studies on suburbanization of Prague since 1990s appeared. The article from Sýkora and Posová (2007) showed two alternatives of growth within the urban region, showing that suburbanization is an important way of growth, but neither the only one nor the 6 largest one. For the same period of 1990s and 2000s, terms like urbanization, suburbanization, desurbanization are used in connection with Prague and Bratislava urban regions in various contexts. Original formulations presented in van den Berg et al. (1982) examine again as a theoretical methodological basis for my PhD thesis. I presented the comparison of urbanization and suburbanization in Prague and Vienna urban regions together with my supervisor L. Sýkora in two interrelated papers (Posová, Sýkora 2010; Sýkora, Posová 2010). One paper aims to show the differences of urbanization process in formerly communist (now post-communist) city and in contemporary capitalist city. Urbanization and suburbanization trends in Prague and Vienna urban regions are analyzed, compared and discussed (Posová, Sýkora 2010). Originally, inspired by my consulting supervisor W. Matznetter (Matznetter 2004; Matznetter, Nitsch, Wisbauer 2004), the model of stages of urban development (van den Berg et al. 1982) became a theoretical and methodological basis for my comparative analysis. When used for absolute and relative data in Prague and Vienna urban regions, the model gave different results. Therefore, some imperfect formulations and other shortcomings of model of stages of urban development (van den Berg et al. 1982) were showed in a paper together with comparison of Prague and Vienna (Sýkora, Posová 2010). GENERAL PERSPECTIVES AND EXAMPLES OF RESULTS The chapter „General perspectives and selected results“ attempts to explain the main issues and complexity of urbanization and suburbanization assessment. General perspectives were exemplified on selected analytical results. (1) Empirical analysis of Prague and Vienna urban regions, based on model of stages of urban development (van den Berg et al. 1982) discovered that van den Berg´s method leads in some situations to different results (fig. 1). I discussed these differences with my supervisor L. Sýkora and this discussion leads to ours common paper (Sýkora, Posová 2010). We focused on why in some cases the results are different (fig. 1; Prague 1991-2001, Vienna 1981-1991) and why in other cases it „works“. If we use relative measures in the case of Prague the result (growth of the region) does not correspond with the reality (decline of the region by 2,54 %). In Vienna 1981-1991, if we use absolute and relative values the results are urbanization as well as suburbanization (centralization as well as decentralization). These confusing results may appear if the size of the core is much different from the size of the hinterland. 7 Fig. 1: Prague and Vienna in the model of classification of urban development types Source: Sčítání lidu, domů a bytů 1981, 1991, 2001; Volkszählung 1981, 1991, 2001 [Population census]; Sýkora, Posová 2010 Detailed study of van den Berg´s et al. work (1982) and other authors (Hall a Hay 1980; Gaebe 1987; Cheshire 1995; Osada 2003) inspired us to an alternative method of classification of the forms of urbanization (tab. 1). This method distinguishes between urbanization, suburbanization, desurbanization and reurbanization according to two indicators: (1) growth/decline of the total functional urban region, (2) centralization or decentralization within the region (table 1). The results for Prague and Vienna are in table 2. 8 Table 1: Classification of forms of urbanization Centralization Decentralization (growing share of core) (growing share of ring) Growth of city region urbanization suburbanization Decline of city region reurbanization desurbanization Source: Sýkora, Posová 2010 Table 2: Forms of urbanization in Prague and Vienna urban regions Population Dwellings Form Form Centralization/ Centralization/ of urbanization of urbanization decentralization decentralization process process Prague Absolute Relative Urbanization Urbanization 1980-1991 centralization centralization Prague Absolute Absolute Desurbanization Suburbanization 1991-2001 decentralization decentralization Vienna Relative Relative Suburbanization Suburbanization 1981-1991 decentralization decentralization Vienna Relative Relative Suburbanization Suburbanization 1991-2001 decentralization decentralization Source: updated from Sýkora, Posová 2010 and Posová, Sýkora 2010 (2) The second approach is focused on understanding of all urbanization processes, which can go on simultaneously in the same urban region. Urbanization or suburbanization can happen if population or other activities (housing, retail, logistics, production) are been newly located within the core (urbanization) or in the hinterland (suburbanization) (Gaebe 1987, Friedrichs 1995, Sýkora 2003). Suburbanization includes both relocations and new creations of households or companies out of the core, if they still keep close functional relation with the core city (Gaebe 1987). The analysis showed that urbanization of the core and suburbanization of the hinterland are two faces of urban changes in Vienna during the whole period of investigation. The same is true for Prague after 1997. Within the urban regions, relative growth is higher in the hinterland, which also means that the share of hinterland is increasing. However, absolute amount of newly constructed dwelling is higher in the core than in the suburban zone. (3) Assessment of spatial pattern is based on some characteristics of morphological structure of metropolitan areas (e.g. Galster et al. 2001). Inspired by Galster at al. (2001), I and my supervisor L. Sýkora and I wrote a paper focused on if the new housing construction is stretching out from the centre towards the border of urban regions and if there are some differences between new construction according to the distance from the centre (Sýkora, Posová 2007). What is the average distance of the newly constructed dwellings from the centre of Prague urban region? According to our results, decentralization did not occur 9 Fig. 2: Urban region of Prague: 5 km concentric zones Fig. 3: Urban region of Vienna: 5 km concentric zones 10 between 1997-2006 in the case of new housing construction in urban region of Prague. Similar results were found for Vienna. Urban region of Vienna is stretched up to 55-60 km from the city (fig. 3). Similar region for Prague is stretched only up to 35 km from the city centre (fig. 2). An increasing level of decentralization has not been confirmed as the growth has not been faster in more distant zones neither in Prague nor in Vienna. (4) Urbanization processes are often discussed together with migration. Some authors define suburbanization through migration (e.g. Ouředníček 2003, 2005, 2008, Tammaru et al. 2009). Majority of suburban change is cause by migration. Despite some notes on migration between the core and the hinterland of Prague urban region in one of my early works (Posová 2004a) I do not develop this line of investigation much further. I understand migration as a supplementary characteristic but not as a way, how to define suburbanization. COMPARISON OF PRAGUE AND VIENNA Comparative analysis of two urban regions should consider the context and development of respective national settlement systems in this case we need to look at the importance of Prague in Czech and Vienna for Austrian settlement system respectively. Process of metropolization (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987; Hampl et al. 1996; Hampl 2005) as the growth of the share of metropolitan region on the national system was confirmed only in the case of Prague 1980-1991. In the period of 1991 a 2001, Prague´s share on national system was decreasing. These results are in contrast with significant growth of Prague´s importance as a mezoregional center in the same period (Hampl 2005). The other question follows: where does the largest amount of newly built dwellings concentrate? Concentration of new housing construction in particular districts of Prague and Vienna and surroundings is showed in fig. 4 and 5. 11 Fig. 4: Number of completed dwellings and the intensity of housing construction in Prague urban region in 1997-2002 Legend: color: intensity of housing construction (per 10 000 inhabitants); circle: average annual number of completed dwellings Source: Bytová výstavba 1997-2002 [Housing construction] During 1980s, new construction in Prague was concentrated in large housing estates. Urbanization was a preferred way of development according to governmental investments. Governmental regulations, e.g. so called central system of settlement, minimalized new construction in suburban area. After 1989, previously started projects of so called complex housing construction are finished within the compact city (Sýkora 2004). Mainly after 1997 when financing of housing construction by mortgages became possible, suburbanization is slowly developing at the border of compact city and hinterland in places like Jesenice, Hostivice and many others (fig. 4). In the compact city are constructed condominiums like Jinonice. 12 Fig. 5: Number of completed dwellings and the intensity of housing construction in Vienna urban region 1997-2002 Legend: color: intensity of housing construction (per 10 000 inhabitants); circle: average annual number of completed dwellings Source: Wohnen 1997-1999, Wohnbautätigkeit 2000-2002 [Housing construction] In Vienna, phases of expansion of the city were followed by period of urban regeneration and vice versa. New housing construction - mainly larger projects or residential parks - was located both in the city (e.g. Donaustadt) as well as in the hinterland (urbanization as well as suburbanization) (fig. 5). Old housing and brownfields were regenerated (e.g. Simmering). Social housing (municipal housing) - an important part of new construction - is under control of municipal government. Lichtenberger (1993a, 1993b, 1994, 1995) describes the system as municipal socialism. Comparison of urbanization in Prague and Vienna 1980-2002 showed differences in spatial structures of urban regions. Vienna is a case of a city whose spatial structure is a result 13 of long-term continual development under capitalism. Prague is a case of dynamic reorganization caused during adaptation after revolutionary changes in basic rules of societal organization (Sýkora 2008). These differences were explained mainly by political economical cause of urban process. Vienna is a model of continual development which was not influenced by principles of totalitarian societal system and centrally planned economy. Vienna represents continuous development. Vienna was developing within the context of welfare state with market orientation as a specific form of capitalism, so it cannot be understand as “all-capitalist city”. Population growth and housing construction is evident continuousness both in the core and in the hinterland. During the 20 years of investigation, approximately 50 % of population growth was located in the core and the rest in the hinterland, while two thirds of new dwellings were located in the core and one third in the hinterland. Relative changes of population are stable as well, with hinterland having approximately 10 % higher growth rates compared to the core during the whole period. Vienna urban region is experiencing a long term decentralization. Such stability is the most visible difference to Prague. As a result of previous policy, the share of the core compact city on the total urban region is usually high in post-socialist context. The same is true for Vienna due to municipal housing construction. Higher absolute growth of population and housing in the core is contrasting with higher relative growth rates in the hinterland. Urbanization and suburbanization are the trends of contemporary changes. Such results are conditioned by initial large share of the core on the total urban region. The results would be much different in urban regions with long-term suburbanization processes and high share of hinterland on the total urban region (e.g. in the USA or Canada). Prague is a model of socialist city before 1989 and of a post-socialist city after that. Prague is studied during its transformation from socialist to capitalist society, from socialist to capitalist principles. Period of socialism is often seen as an extraordinary „disturbance“ in the development of society and its geographical organization (Hampl 2005). Suburbanization during post-socialist period is thus a natural and desirable process. Transformation can be understood as a historically unique process in the sense of partial „corrective“ changes connected with the shift towards „natural“ trajectory of societal development. During socialism, the core of Prague was expanding and the hinterland was stagnating, during post- socialism the core is stagnating or even decreasing and the hinterland is growing. Unlike in Vienna, urban region of Prague is experiencing dynamic changes, which influence not only location of residential construction (Horáková 2000; Posová 2004a, 2004b; Ouředníček, 14 Posová 2006; Sýkora, Posová 2007). During socialism, dynamical changes in Prague were cause by construction of large housing estates in the core of the urban region, while in the post-socialist period dynamical changes are caused by individual new construction in the hinterland (Posová, Sýkora 2010). LITERATURE BERG, L. VAN DEN, DREWETT, R., KLAASSEN, L. H., ROSSI, A., VIJVERBERG, C. H. T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe, 1. Pergamon Press, Oxford, 162 p. BEZÁK, A. (2000): Funkčné mestské regióny na Slovensku. Geografický ústav SAV, Bratislava, 88 p. BOBEK, H., LICHTENBERGER, E. (1966): Wien: bauliche Gestalt und Entwicklung seit der Mitte des 19. Jahrhunderts. Böhlau, Graz, 394 p. BOGART, W. T. (2006): Don't call it sprawl: metropolitan structure in the 21st century. Cambridge University Press, Cambridge, New York, 218 p. BURDACK, J. (2005): Die metropolitane Peripherie zwischen suburbanen und postsuburbanen Entwicklungen. In: Burdack, J., Herfert, G., Rudolph, R. (eds): Europäische metropolitane Peripherien. Leibnitz-Institut für Länderkunde, Leipzig, pp. 8- 24. BURCHELL, R. W., DOWNS, A., MCCANN, B., MUKHERJI, S. (2005): Sprawl Costs: Economic Impacts of Unchecked Development. Island Press, Washington, 197 p. COMET (2004): Competitive Metropolises: Economic Transformation, Labour Market and Competition in European Agglomerations. Agglomeration Delimitation. Available on http://www.oeaw.ac.at/isr/comet/ [31.10.2009]. CONZEN, M. P. (1978): Analytical approaches to the urban landscape. In: Butzer, K. W. (ed.): Dimensions of human geography: essays on some familiar and neglected themes. University of Chicago, Department of Geography Research, Paper 186, Chicago, pp. 128-165. CONZEN, M. P. (2001): The study of urban form in the United States. Urban Morphology, 5, No. 1, pp. 3-14. Available on http://www.urbanform.org/pdf/Conzen512001.pdf [15.7.2008]. DASTEL, B. A. (2005): Suburbanisierungstendenzen im nördlichen Wiener Umland unter dem Aspekt der Wohnbauentwicklung und der Qualität der Wohnstandorte. Diplomarbeit. Universität Wien, Wien, 192 p. DOSTÁL, P. F. (1974): A multivariate analysis and regionalization of the social-economic suburbanization and its spatial form. In: Dostál, P. F.: Een multivariate analyse en regionalisatie der sociaal-ekonomische verstedelijking en haar ruimtelijke vorm. Girug, Groningen, pp. 108-119. DUANY, A., PLATER-ZYBERK, E., SPECK J. (2000): Suburban nation: the rise of sprawl and the decline of the American Dream. North Point Press, New York, 293 p. FASSMANN, H., HATZ, G. (2004): Wien verstehen - Wege zur Stadt. Bohmann, Wien, 312 p. 15
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Darina Posová, Ph.D. 26.53 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Darina Posová, Ph.D. 24.13 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Darina Posová, Ph.D. 1 MB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Darina Posová, Ph.D. 1004 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc. 110 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc. 110 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 226 kB