velikost textu

Aktéři a mechanismy regionálního rozvoje na příkladu Ústeckého kraje

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Aktéři a mechanismy regionálního rozvoje na příkladu Ústeckého kraje
Název v angličtině:
Actors and Mechanisms of Regional Development on Example of the Ústí Region
Typ:
Disertační práce
Autor:
Ing. Petr Hlaváček, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D.
Oponenti:
RNDr. Josef Novotný, Ph.D.
RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
Id práce:
85201
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra sociální geografie a region. rozvoje (31-340)
Program studia:
Sociální geografie a regionální rozvoj (P1309)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
1. 11. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
mechanismy, regionální rozvoj, aktéři, instituce, investice, trh práce
Klíčová slova v angličtině:
mechanisms, regional development, actors, institutions, labour market
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje AKTÉŘI A MECHANISMY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU ÚSTECKÉHO KRAJE Shrnutí disertační práce Ing. Petr Hlaváček Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Jiří Blažek, PhD. Ústí nad Labem 2010 1 Obsah Shrnutí disertační práce 1. Úvod a teoretická východiska 2. Hypotézy a struktura práce 3. Závěr 4. Vybraná literatura 2 1. Úvod a teoretická východiska V současném výzkumu regionálního rozvoje se dostávají do popředí témata, zaměřená na institucionální kontext regionálního rozvoje *Rutten, Boekema 2007], jsou hodnoceny regionální mechanismy, vyhledávány klíčové kategorie a seskupení aktérů pro zajištění dlouhodobého posilování konkurenceschopnosti regionu *Breschi, Malerba 2007+. Teorie regionálního rozvoje pracují s různými pojetími aktérů. Tradiční neoklasické přístupy, které vychází z individualizovaného pojetí aktéra v tržním prostředí, jsou dnes často doplňovány institucionálními přístupy, zdůrazňující pojetí aktéra jako subjektu, provázaného v tržních a společenských strukturách řadou specifických mechanismů – produkčních řetězců, subdodavatelských vztahů a dalšími formálními i neformálními vazbami, které vymezují jeho tržní potenciál. Tento aktér je z pohledu institucionální ekonomie silně provázaný prostřednictvím smluvních vztahů a tržních mechanismů s ostatními subjekty (Mlčoch 2005) a organizuje síť vztahů, které optimalizují jeho tržní pozici. Institucionální přístup ve studiu regionálního rozvoje lze považovat z hlediska rozvoje české ekonomiky za aktuální, neboť vymezuje i nové pohledy na problematiku socioekonomického rozvoje státu, jednotlivých regionů a fungování regionálních aktérů v rámci národních i nadnárodních tržních mechanismů. Pohledy na klasifikaci aktérů lze podle rozsahu rozdělit na užší a širší. V širším pojetí je cílem vymezit rozsáhlé spektrum aktérů pokrývající všechny základní sektory *např. Rumpel 2002; Pestoff (v Rektořík 2004)], zatímco užší pojetí se více zaměřuje na určitý segment subjektů, které specifikuje detailněji oproti ostatním (např. Smejkal 2008a). Mechanismy a aktéři regionálního rozvoje jsou formovány značně složitými societálními systémy na různých řádovostních úrovních, které lze v rovině výzkumu jen obtížně pojmout v celé šíři. Rozhodnutí specifikovat výzkum tak, aby postihl chování konkrétních typů aktérů, proto vedlo k zaměření práce na vybraný region, v tomto případě Ústecký kraj, který představuje značně specifické území v rámci České republiky s řadou strukturálních, sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Cílem práce bude provést analýzu aktérů a mechanismů regionálního rozvoje v Ústeckém kraji, což je vzhledem ke značně složité konstrukci socioekonomického systému i na úrovni regionu velmi složité. Práce proto nemá za cíl formovat komplexní výsledek, 3 zachycující všechny mechanismy a aktéry regionálního rozvoje v kraji, ale chce na příkladě vybraných oblastí, subjektů a mechanismů ukázat, jak aktéři a jejich struktury mohou ovlivňovat vnitroregionální rozdíly, rozvíjet vzájemné interakce a spoluvytvářet podmínky pro socioekonomický rozvoj na lokální i regionální úrovni. 2. Hypotézy a struktura práce Pro disertační práci jsou definovány následující základní hypotézy: V rámci Ústeckého kraje se projevují divergenční trendy, které jsou odrazem regionálních rozdílů v institucionální struktuře a její kvalitě a vnitřní asymetrii v rozvinutosti Ústeckého kraje. Institucionální hustota a regionální rozdíly ve strukturách subjektů jsou indikátorem transformační úspěšnosti a rozvojového potenciálu měst v Ústeckém kraji. Různí aktéři rozdílně vnímají přínos networkingu v závislosti na jejich sektorové příslušnosti a velikosti. Aktéři, kteří mají podobnou pozici v hierarchii socioekonomického systému, vykazují podobné vlastnosti interakcí v networkingu. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Po úvodním uvedení do problematiky, vymezení cílů a hypotéz, následuje druhá kapitola, která hodnotí aktéry a mechanismy z hlediska hlavních přístupů v teoriích regionálního rozvoje. Významnou kategorii aktérů pro rozvoj Ústeckého kraje tvoří zahraniční investoři a jejich přímé zahraniční investice, které do kraje přicházejí. Analýza přímých zahraničních investic a investorů v Ústeckém kraji je obsahem třetí kapitoly a má za cíl zjistit, zda se projevují regionální rozdíly v přílivu přímých zahraničních investic do Ústeckého kraje na úrovni okresů, a dochází tak k divergenčním vývojovým procesům, popisovaných např. Hamplem [2005]. Čtvrtá kapitola je zaměřená na trh práce a kvalitativní šetření aktérů, kteří na něm působí. Regionální trh práce byl vybrán jako specifická dimenze regionálního rozvoje, kde fungují různé mechanismy a sítě propojující aktéry z různých sektorů, např. firmy, poradenské a rekvalifikační organizace, neziskové organizace, instituce státní správy a samosprávy. Výzkumným cílem kapitoly bylo vyhodnotit význam vybraných aktérů pro 4 zvýšení flexibility regionálního trhu práce a jejich ochotu participovat na rozvoji networkingu, což bylo hodnocené prostřednictvím dotazníkového šetření vybraných skupin regionálních aktérů. Pátá kapitola se zabývá hodnocením a komparací vybraných měst v Ústeckém kraji, kde se regionální rozdíly mohou projevovat také v rozdílných strukturách místních aktérů, což může mít dopad na rozvinutost jednotlivých měst. Cílem kapitoly je zjistit, zda existuje souvislost mezi rozvojem měst a institucionální hustotou, hodnocenou na bázi sledování rozdílů v koncentraci místních aktérů v sociální a ekonomické sféře. Přínos jednotlivých skupin aktérů nebo konkrétních subjektů pro rozvoj města je poměrně obtížné exaktně vymezit, což konstatuje např. Kostelecký, Patočková *2006] ve výzkumu fungování krajské samosprávy, neboť vlivy aktivit různých aktérů na rozvoj města nebo regionu jsou často vzájemně provázané. Proto je součástí kapitoly také pokus o výpočet agregátního ukazatele institucionální rozvinutosti měst v Ústeckém kraji (se statusem obce s rozšířenou působností), sledující vybrané kategorie místních aktérů z ekonomické a sociální sféry a objemy finančních prostředků ze státního rozpočtu, které aktéři z jednotlivých měst získali. Agregátní ukazatelé sledují i míru koncentrace aktérů a zjišťují, zda existují regionální rozdíly v jejich strukturách a dále, zda existují i rozdíly v hospodaření územních samospráv, zejména v oblasti investičních aktivit. Šestá kapitola se zabývá hodnocením mechanismů v oblasti nevládního neziskového sektoru, který se formuje oproti ziskovému sektoru odlišným způsobem, v závislosti na povaze zapojených aktérů regionálního rozvoje. Výzkumným cílem je klasifikovat sítě vazeb, které rozvíjí konkrétní subjekt z neziskového sektoru v Ústeckém kraji (z geografického, institucionálního a ekonomického hlediska), a sledovat jejich vlastnosti a strukturaci. V kapitole je zpracována diferenciace využitých finančních zdrojů pro sociální služby v okrese za účelem posouzení vývojových procesů a změn v prostorovém rozložení finančních zdrojů. 3. Závěr Verifikace první a druhé hypotézy je spojena s výzkumnými cíli třetí a páté kapitoly. Ve třetí kapitole byl hodnocen příliv zahraničních investic a zahraničních investorů do Ústeckého kraje. Regionální divergenční procesy jsou v případě lokalizace zahraničních investorů zřejmé, na úrovni okresů Ústeckého kraje se projevuje určitá prostorová asymetrie 5 v rozložení zahraničních investorů. V západní části kraje jsou zakládány pobočky s průměrně vyšším počtem pracovních míst a nižší investiční náročnosti jednoho pracovního místa, než ve východní části kraje. Hlubší dopad transformace v západní části kraje a nadprůměrný růst míry nezaměstnanosti zřejmě vedl k priorizaci tvorby pracovních míst i za cenu nižší investiční náročnosti nově vytvářených pracovních míst v průmyslových zónách. Tento přístup vyplývá i z řady faktorů, ve kterých východní část Ústeckého kraje zaostává za západní částí, např. v kvalitě lidských zdrojů, dopravní dostupnosti, přítomnosti vysokého školství. Vnitroregionální vývojová diferenciace v rozmístění a struktuře zahraničních investorů je proto do určité míry ovlivněna předcházejícím socioekonomickým vývojem území, který následně vytváří regionálně diferencované podmínky pro lokalizaci investic v Ústeckém kraji. V páté kapitole byla sledována míra rozvinutosti měst Ústeckého kraje a to, zda existuje souvislost mezi rozvojem měst a institucionální hustotou, hodnocenou na bázi sledování rozdílů v koncentraci místních aktérů v sociální a ekonomické sféře. Ukazatele z uvedených oblastí byly využity pro výpočet agregátního hodnocení rozvinutosti měst a místních aktérů, podle kterého lze města rozdělit do tří kategorií. Nejvyšší hodnoty souhrnného ukazatele byly zjištěny u měst Litoměřice, Roudnice nad Labem a Ústí nad Labem. Do skupiny měst s průměrnou úrovní agregátního ukazatele patří Děčín, Chomutov, Kadaň, Louny, Lovosice, Most, Rumburk, Varnsdorf, Žatec, Teplice a Podbořany a podprůměrnou úroveň agregátního indexu vykázala města Litvínov a Bílina. Tato města zaostávají v řadě socioekonomických parametrů a vykazují i nižší koncentraci aktérů. Lze proto konstatovat, že v rámci měst Ústeckého kraje vyšší hustota místních aktérů souvisí s rozvinutostí měst a vytváří prostředí s lepšími rozvojovými předpoklady. Třetí hypotéza byla verifikována prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřeného na analýzu aktérů na regionálním trhu práce v Ústeckém kraji. Dotazované subjekty byly rozděleny podle právní subjektivity nebo počtu zaměstnanců. Představitelé dotazovaných subjektů za nejvýznamnějšího aktéra pro fungování trhu práce považují úřady práce, následované územními samosprávami, podnikatelskými subjekty a poradenskými a vzdělávacími organizacemi. Velmi nízký význam mají podle dotazovaných subjektů zájmová sdružení obcí na úrovni euroregionů a svazků obcí, což poukazuje na jejich nevyužitý potenciál v rozvoji měst a obcí. 6 Zájem subjektů o vznik podpůrných sítí je poměrně vysoký, ale potvrzuje hypotézu o značné diferenciaci v zájmu mezi jednotlivými skupinami aktérů. Nejvyšší zájem o spolupráci projevují organizace do 20-ti zaměstnanců, naopak velké firmy nad 500 zaměstnanců vykazují v odpovědích výrazně nižší zájem. Z hlediska sektorové příslušnosti výrazně vyšší zájem o networking projevují subjekty z neziskového sektoru, což lze zdůvodnit spíše jejich participačním než konkurenčním pojetím v prostředí, ve kterém působí. Také finanční mechanismy na podporu neziskového sektoru často podmiňují financování rozvíjením sektorové spolupráce a partnerství. Odlišný je také zájem o vstup do podpůrných sítí z důvodů překážek spolupráce. Lze říci, že překážky jsou v Ústeckém kraji považovány za silnější (oproti České republice). Dotazované subjekty v Ústeckém kraji považují za nejzávažnější překážku pro rozvoj networkingu nedostatek vhodných partnerů, což je intenzivnější, než u dotazovaných subjektů z ČR. Také vyšší míra neochoty organizací veřejné správy v Ústeckém kraji, kterou uvedli představitelé dotazovaných subjektů, se spolupodílí na horší institucionální kvalitě prostředí a tím méně podporuje rozvoj podnikání. Výsledky šetření lze považovat za potvrzení nedostatečně rozvinutého rámce regionálních podpůrných institucí, a proto subjekty z Ústeckého projevují oproti souboru subjektů z České republiky vyšší zájem rozvíjet mezifiremní a mezisektorové interakce mezi aktéry. V hodnocení dotazovaných aktérů je patrná souvislost mezi regionální institucionální hustotou a předpoklady pro regionální rozvoj území, v případě trhu práce tedy relevantních aktérů, zvyšujících flexibilitu trhu práce. Například Best (1990) zmiňuje nezbytnost podpůrných institucí soukromého a veřejného sektoru jako významného znaku úspěchu tzv. třetí Itálie. Dalším východiskem pro analýzu subjektů a mechanismů regionálního rozvoje a verifikaci čtvrté hypotézy bylo provedení analýzy sítí a interakcí, které zároveň vytváří regionální mechanismy rozvoje konkrétního šetřeného subjektu – nevládní organizace z Ústeckého kraje. Systém interakcí a networkingu mezi aktéry byl hodnocen v geografickém, ekonomickém a institucionálním kontextu. Pro analýzu sítí výzkum vycházel ze tří měřítkových úrovní (mikroregionální, regionální a národní) a z klasifikace sítí mezi aktéry podle Cooka [2002]. V sítích, které aktér v prostředí vytváří nebo do kterých vstupuje, byly vysledovány určité hierarchické pravidelnosti v závislosti na prostorových a institucionálních 7 charakteristikách ostatních aktérů. Na mikroregionální úrovni převládají interakce s fyzickými osobami (členové organizace, klienti, dobrovolníci, zaměstnanci), na regionální úrovni vytváří organizace interakce zejména na bázi partnerství a subdodavatelských vztahů. Interakce k subjektům na národní úrovni (reprezentované institucemi z oblasti veřejné správy) jsou zpravidla formalizované. Realizovaný networking a navazování nových interakcí vykazuje větší podobnost mezi aktéry v oblasti interakcí převážně finanční povahy, kde převládají formální a tvrdé sítě. V oblasti rozvíjení interakcí převážně nefinanční povahy jsou klíčové zejména měkké a neformalizované kontakty. Vertikalita v sítích (resp. nadřízenost a podřízenost) je patrná zejména na formálních interakcích smluvní povahy, kdy je nezisková organizace kontraktována zejména institucemi veřejné správy pro zajištění smluvně vymezené sítě služeb v místním prostředí. Na základě poznatků z výzkumu lze formulovat názor, že rozvoj místních aktérů a mechanismů v Ústeckém kraji není primárně determinovaný velikostí daných obcí, ale úrovní koncentrace aktérů a jejich strukturami. Interpretace zjištěných výsledků v kontextu hypotéz poukazuje na určité souvislosti s institucionálními teoriemi regionálního rozvoje (zejména teorie učících se regionů), které byly použity jako teoretická východiska disertační práce. Výzkum networkingu mezi aktéry na trzích práce vykazuje větší poptávku ze strany regionálních aktérů po dalších institucích a kooperujících subjektech v Ústeckém kraji, jako regionu se strukturálními problémy, než u aktérů z České republiky. Pro rozvoj networkingu, který integruje místní a mimoregionální aktéry do rozvoje kraje, je totiž nezbytná existence zprostředkujících a podpůrných institucí [Glaser, Yeager, Parker 2006], na což vedle teorie učících se regionů (Rutten, Boekema 2007; Simmie 1997) poukazuje i teorie výrobních okrsků [Best 1990; Asheim 1996]. Podle konceptu institucionální hustoty *Amin, Thrift 1995+ vede nadprůměrná koncentrace aktérů ze ziskového sektoru v městech z východní části kraje (Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Teplice) k intezifikaci kontaktů, rozvojových příležitostí, posílení rozvojových předpokladů. Analýza lokalizace zahraničních investorů na úrovni okresů kraje poukazuje na koncept závislosti na zvolené cestě (path dependence), kdy do okresů s většími strukturálními problémy (Most, Chomutov) přichází zahraniční investoři s nižší investiční náročností nově zřizovaných pracovních míst. Z hlediska investiční náročnosti lze hovořit o západovýchodním gradientu okresů Ústeckého kraje, kdy se v důsledku předcházejícícho socioekonomického vývoje a hlubších strukturálních a sociálních problémů jeho západní části 8 (zejména nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v transformačním období) priorizovala tvorba pracovních míst s nižším důrazem na jejich kvalitu. Na druhou stranu v případě Ústeckého kraje můžeme hovořit o částečném „uzamčení“ (lock-inu) jeho socioekonomického rozvoje. Většina tradičních firem v regionu měla v novém tržním prostředí velmi slabou konkurenční pozici, potýkaly se s dlouhodobou platební neschopností, a proto ztrácely význam pro rozvoj kraje. Z hlediska strategického rozvoje bylo pro Ústecký kraj klíčové získat co nejvíce nových vnějších (zvláště zahraničních) impulsů a investorů, kteří jsou konkurenceschopní, nesou nové inovace, tržní a rozvojové příležitosti i pro místní aktéry. Institucionální teorie regionálního rozvoje zdůrazňují význam interregionálních vazeb pro proces učení místních aktérů *Boekema, Morgan, Bakkers, Rutten 2000+, pro regionální struktury aktérů proto bude důležité další posilování mezisektorových vazeb a efektivnější využívání veřejné podpory pro iniciaci rozvojových procesů při budování znalostní a otevřené ekonomiky. Dlouhodobě bude nezbytné klást důraz na sledování kvalitativních charakteristik regionálních vývojových procesů. Například příliv přímých zahraničních investic lze považovat za relevantní ukazatel regionální konkurenceschopnosti tehdy, jestliže jsou sledovány a z veřejné podpory subvencovány investice podle jejich kvalitativní charakteristiky, protože spíše přispějí k dlouhodobému růstu regionální ekonomiky a regionální konkurenceschopnosti. Na základě poznatků z výzkumu v rámci jednotlivých kapitol lze formulovat názor, že rozvoj místních aktérů a mechanismů v Ústeckém kraji není primárně determinovaný velikostí daných obcí, ale úrovní koncentrace aktérů a jejich strukturami. Závěrem je možné konstatovat, že růst hustoty relevantních aktérů lze považovat za indikátor transformační a posttransformační úspěšnosti regionů ČR měnící institucionální prostředí a sítě regionálních aktérů, do kterých vstupují i zahraniční investoři, propojující českou ekonomiku s evropským a globálním tržním prostředím. Přínosy v restrukturalizaci institucionálního prostředí a ekonomiky se promítají i do vyšších aglomeračních a lokalizačních úspor v regionu, v efektivnějším transferu kodifikovaných a zejména nekodifikovaných znalostí, což má pozitivní vliv na flexibilitu aktérů a dynamiku rozvoje regionálního prostředí. 9 Pro města Ústeckého kraje má také význam geografická poloha měst a vazby na regionální, národní a nadnárodní centra osídlení. K posílení regionální konkurenceschopnosti významně v posledních letech přispěl rozvoj interakcí k německému prostředí jako hlavnímu zahraničnímu odběrateli tuzemské produkce a k pražskému metropolitnímu areálu, kde je v současnosti koncentrována řada firem a ústředí s pobočkami v Ústeckém kraji. Nové tendence regionálního rozvoje kraje by měly vycházet ze sítí aktérů integrujících místní prostředí do komplexní sítě mezisektorových interakcí v Ústeckém kraji a v meziregionálních vztazích, kde bude pro regionální aktéry i v budoucnosti stále strategicky významná na národní úrovni vazba ke středočeskému prostoru a v souvislosti s nadnárodními integračními procesy i vazba k rozvinutým trhům v Evropské unii. 10 4. Vybraná literatura AMIN, A., THRIFT, N. (1995): Globalization, Institution and Regional Development in Europe. Oxford University Press, New York, 268 str. ASHEIM, B., T. (1996): Industrial districts as ‘learning regions’: a condition for prosperity? European Planning Studies, 4, str. 379-400. BEST, M., H. (1990): The new competition: institutions of industrial restructuring. Polity Press, Cambridge. BLAŽEK, J., CSANK, P. (2007): Nová fáze regionálního vývoje?, Sociologický časopis, ročník 43, č. 5, str. 945-965. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2009): Can development axes be identified by socio-economic variables? The case of Czechia. Geografie Sborník ČGS, ročník 114, č. 4, str. 245-262. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D (2002).: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha. BOEKEMA, F., MORGAN, K., BAKKERS, S. & RUTTEN, R. (2000): Introduction to learning regions: A new issue for analysis. V: F. BOEKEMA, F., MORGAN, K., BAKKERS, S., RUTTEN, R.: Knowledge, Innovation and Economic Growth: The Theory and Practice of Learning Regions, Edward Elgar, Cheltenham/Northampton, str. 3–16. BRESCHI, S., MALERBA, F. (eds), (2007): Clusters, network, and innovation. Oxford University Press, Oxford, 499 str. COOKE, P. (2002) : Knowledge Economies: clusters, learning and cooperative advantage. Routledge, Tailor and Francis Group, London, 218 str. GLASER, M., YEAGER, S., PARKER, L. (2006): Involving Citizens in the Decisions of Government and Community: Neighborhood-Based vs. Government-Based Citizen Engagement. Public Administration Quarterly, Vol. 30 No. 2, str. 177-217. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Praha. HAMPL, M., BLAŽEK, J., ŽÍŽALOVÁ, P. (2008): Faktory-mechanismy-procesy v regionálním vývoji: aplikace konceptu kritického realismu. Ekonomický časopis, 56, č. 7, Bratislava, str. 696-711. KOSTELECKÝ, T., PATOČKOVÁ, V. (2006): Fungování národních, regionálních a lokálních vlád – problém měření výkonu vlád („government performance“). Sociologický časopis/Czech Sociological Review 42(5), Praha, str. 913-936. MLČOCH, L. (2005): Institucionální ekonomie. Karolinum, Praha, 2005. REKTOŘÍK, J. (2004): Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Ekopress, Praha. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostravská univerzita. RUTTEN, R., BOEKEMA, F. (2007): The Learning Region: Foundations, State of the Art, Future. Edward Elgar Publishing Limited, Cheltenham. SIMMIE, J. (1997): Innovation, Networks and Learning Regions ? Regional Policy and Development Series 18, Regionam Studies Association and Jessica Kingsley Publishers, London. SMEJKAL, M. (2008a): Aktéři, stimulační a regulační mechanismy regionálního rozvoje - příklad Pardubického kraje. Disertační práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. 11
Abstract v angličtině:
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development ACTORS AND MECHANISMS OF REGIONAL DEVELOPMENT ON EXAMPLE OF THE ÚSTÍ REGION Dissertation thesis summary Petr Hlaváček Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Blažek, PhD. Ústí nad Labem 2010 1 CONTENT Introduction and theoretical framework Hypotheses and structure of the dissertation Conclusion Selected literature 2 Introduction and theoretical framework Current research of regional development sees themes focused on the institutional context of regional development in the foreground [Rutten, Boekema 2007], regional mechanisms are evaluated, key categories and groups of actos for the long-term improvement of the competitiveness of the region are sought [Breschi, Malerba 2007]. The theory is that regional development operates with various actors concepts. Traditional neo-classic approaches stemming from the individualized concept of a actor in the market environment are often completed with institutional approaches that highlight the understanding of the actor as an entity interwoven by many specific market mechanisms and social structures - production chains, subcontractor relationships and further formal and informal boundaries that define market potential. From the institutional economy point of view, the actor strongly interwoven through contractual relationships and market mechanisms with other entities (Mlčoch 2005) and organizes networking that optimizes its market position. From the Czech economy development point of view, the institutional approach in the study of regional development can be regarded as topical because it specifies, among others, new insights into the issues of the social-economic development of the state, the regions and the operation of regional actors within national and international market mechanisms. Depending on the scope, the insight into the classification of the actors can be divided into narrower and wider. To a wider extent, the goal is determining an extensive spectrum of actors covering all elementary sectors [e.g. Rumpel 2002; Pestoff (in Rektořík 2004)], whereas the narrower extent concentrates more on a particular segment of entities specified in more detail compared to others (e.g. Smejkal 2008). The mechanisms and actors of regional development are formed by rather complex societal systems at different order levels that are difficult to encompass in their wider extent at research. The decision to specify the research so that it encompasses the behaviour of specific actor types resulted in the paper focussing on a selected region, the Ústí Region in this case, which represents quite a specific territory of the Czech Republic with a wide range of structural, social, economic, and environmental issues. The goal of the paper is an analysis of the actors and the mechanisms of regional development in the Ústí region, which is rather complex with respect to the complex 3 structure of the social-economic system as well as on a regional level. Therefore, the paper does not aspire to form a comprehensive output covering all mechanisms and actors of regional development in the region but to demonstrate on a sample of selected areas, entities and mechanisms how the actors and their structures can impact the intra-regional differences, develop mutual interactions and co-create conditions for social-economic development at local and regional level. Hypotheses and structure of the dissertation The following underlying hypotheses are defined for the thesis: * There are divergence trends in the Ústí Region that reflect regional differences in the institutional structure and the quality as well as the internal asymmetry of the development level of the Ústí Region. * The institutional density and regional differences in the structures of the entities are indicators of transformation success and the development potential of towns in the Ústí Region. * Different actors feel that networking benefits differently depending on the sector citizenship and size. * The actors with a similar position in the hierarchy of the social-economic system exhibit similar interaction properties in networking. The thesis is divided into six chapters. Following an introduction to the problems, the definition of the goals and hypotheses, the second chapter assesses the actors and mechanisms from the view of the main approaches in regional development theories. An important category of the actors for the Ústí Region includes foreign investors and their direct foreign investment accessing in the region. The analysis of direct foreign investment and investors in the Ústí Region is included in the third chapter and focuses on investigating whether there are regional differences in the inflow of direct foreign investment in the Ústí Region at district level and whether divergence development processes, described for example by Hampl [2005], occur. The fourth chapter concentrates on the labour market and a quality examination of the actors operating on it. The regional labour market was selected as a specific dimension of regional development with various mechanisms where actor networks from various 4 sectors are operating, e.g. companies, consulting and re-qualification organizations, non- profit making organizations, state institutions and local government institutions. The research goal of the chapter was to evaluate the importance of selected actors for increased flexibility of the regional labour market and their willingness to participate in the development of networking and these issues were evaluated in the form of a questionnaire-based examination of selected groups of local actors. The fifth chapter deals with the evaluation and comparison of selected towns in the Ústí Region where regional differences can also be reflected in the different structures of local actors impacting on the development level of the towns. The chapter focuses on discovering if there is an association between town development and institutional density evaluated by monitoring the differences in the concentration of local actors in the social and economic sphere. The benefits of each group of actors or specific entities for town development cannot really be exactly measured as stated by Kostelecký, Patočková *2006+ in the research of the operation of regional government because the impacts of the activities of different actors in the town or regional development are often interwoven. Therefore, the chapter also attempts to measure the aggregate indicator of the institutional development level of the towns in the Ústí Region (the municipalities with extended competencies), monitoring selected categories of local actors from the economic and social sphere and amounts of funds from the state budget obtained by the actors from the towns. The aggregate indicators also monitor the concentration of actors and find the regional differences in their structures and the differences in the economies of territorial local government, especially in the field of investment. The sixth chapter deals with the assessment of the mechanisms employed in the non-governmental non-profit making sector, which is formed differently from the profit- making sector, depending on the nature of the regional development actors involved. The research goal is the classification of the network of links developed by a specific entity from the non-profit making sector in the Ústí Region (from the geographical and institutional point of view) and the monitoring of their properties and structuring. The chapter also processes the differentiation of the financial resources used for social services in the district to review the development processes and changes to the spatial distribution of the financial resources. 5 3. Conclusion Verification of the first and second hypotheses is associated with the research goals of chapters 3 and 5. Chapter 3 reviews the inflow of foreign investment and foreign investors in the Ústí Region. Regional divergence processes are obvious in the case of localization of foreign investors; there is a certain asymmetry in the deployment of foreign investors at the district level of the Ústí Region. The western part of the region contains branches with a higher headcount than average and lower investment per job compared to the eastern part of the region. A stronger impact of the transformation in the western part of the region and above-average growth in the unemployment rate probably resulted in a priority setting for the creation of new jobs at the expense of lower investment for the creation of new jobs in the industrial zones. This approach is the result of many factors in which the eastern part of the region falls behind the western part, e.g. in the quality of human resources, traffic accessibility, presence of universities. Therefore and to a certain extent, the intra-regional development differentiation in the distribution and structure of foreign investors is influenced by the previous social-economic development of the territory with subsequent region-based differentiated conditions for locating investments in the Ústí Region. Chapter 5 reviews the development level of the towns in the Ústí Region as to whether there is an association between the development of the towns and the institutional density reviewed based on differences in the concentration of local actors from the social and economic sphere. The indicators from these areas were used to calculate the aggregate development indicator for the towns and local actors based on dividing the towns into three groups. Above-average aggregate values were determined for Litoměřice, Roudnice nad Labem and Ústí nad Labem. The group with an average aggregate indicator level includes Děčín, Chomutov, Kadaň, Louny, Lovosice, Most, Rumburk, Varnsdorf, Žatec, Teplice, and Podbořany and a lower than average aggregate index level was indicated for Litvínov and Bílina. These towns fall behind in many social- economic parameters and report a lower concentration of actors. It can therefore be said that for the towns in the Ústí Region, a higher density of local actors is related to the development level of the towns and produces an environment with better development assumptions. 6 The third hypothesis was verified in the form of a questionnaire-based investigation focused on analysing the actors in the regional labour market in the Ústí Region. The respondent entities were divided by their legal personality or headcount. According to the representatives of the respondent entities, the most important actor for operating in the labour market is the labour offices followed by territorial local governments, businesses, and then consultancy and education organizations. Associations of municipalities at Euro- region level and groups of municipalities have low importance according to the actors, which reflects their neglected potential in the development of towns and municipalities. The interest of the entities in creating support networks is quite high although the hypothesis on significant differentiation in the interest between the actor groups is thereby confirmed. Organizations with up to 20 employees are most interested in cooperation and on the other hand, organizations with over 500 employees report substantially lower interest in their responses. From the citizenship sector point of view, networking is in the interest of non-profit making entities, which can be justified by their participation and non competitive concept within the environment in which they operate. Also, the financial mechanisms for supporting the non-profit making sector often condition the funding with the development of sector cooperation and partnership. Interest in joining support networks also differs due to cooperation barriers. Generally, the barriers in the Ústí Region are seen as stronger (compared to the Czech Republic). The respondent entities in the Ústí Region suggest that an insufficiency of suitable partners is the most serious barrier to the networking development, which is more intensive compared to the respondent entities from the Czech Republic. Also, a higher level of the unwillingness of public administration organizations in the Ústí Region reported by the respondent entities co-contributes to worse institutional environmental quality and supports business development to a lesser extent. The results of the investigation can be regarded as a symbol of an insufficiently developed framework of regional supporting institutions potentially complemented by the lower efficiency of current institutional mechanisms in the regional labour market. The evaluation of the respondents shows the apparent association between regional institutional density and the assumptions for regional development of the territory, thus the relevant actors increasing labour market flexibility in the case of the labour market. For 7 example Best [1990] refers to the necessity of the supporting institutions for the private and public sector as an important attribute for the success of the so-called Third Italy. Another background for the analysis of the entities and mechanisms of regional development and verification of the fourth hypothesis was the analysis of the networks and interactions that also create regional development mechanisms for a specific reviewed entity - NGO from the Ústí Region. The system of interaction and networking between the actors was reviewed in a geographical, economic and institutional context. For the network analysis, the research stemmed from three metric levels (micro-region, region and nation) and from the classification of the networks between the actors by Cook [2002]. Certain hierarchical regularities depending on the spatial and institutional characteristics of other actors were observed in the networks created or entered by the actor. At micro-regional level, there is interaction with natural persons (members of the organization, clients, volunteers, employees) and the organizations create interaction primarily based on partnership and supplier relationships at regional level. The interactions at national level are represented by institutions from the field of public administration; the networks are usually formalized and generally, the relationships of the actors with the entities from higher scale levels are formalized to a greater extent. Formal and hard networks prevail in networking and establishing new interactions between actors in the field of interaction of an economic nature. Particularly soft and non-formalized contacts are the key to the development of non-financial interaction. Networking between actors is characterised by the horizontal nature of the associations and the equipollent position of the actors. Verticality in the networks (or superiority and inferiority) is especially apparent at the level of formal interaction of a contractual nature, where a non-profit making organization is contacted, especially by public administration institutions, to provide a contractually defined network of services in the local environment. Based on learning from the research in each chapter, an opinion can be formed that the development of the local actors and mechanisms in the Ústí Region is not primarily determined by the size of the municipalities involved but by the concentration of actors and their structures. The interpretation of the results in the context of the hypotheses show certain associations with the theories of regional development of the institutional period 8 (particularly the theory of learning regions) used as a theoretical background to the thesis. The research of the networking between the actors on the labour markets shows increased demand by the regional actors for other institutions and cooperating entities in the Ústí Region as the region with structural issues compared to the actors from the Czech Republic. For developing quality processes that integrate local and extra-regional actors in regional development, the existence of intermediating and supporting institutions is required [Glaser, Yeager, Parker 2006], to which the theory of producing districts [Best 1990; Asheim 1996] points toward, in addition to the theory of learning regions [Rutten, Boekema 2007; Simmie 1997]. According to the other concept of institutional density [Amin, Thrift 1995], above-average concentration of actors from the profit sectors in the towns of the eastern part of the region (Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Teplice) results in an intensified level of contacts, development opportunities, strengthening of development assumptions. An analysis of the location of foreign investors at the district level of the region refers to the path dependence concept where foreign investors with a lower investment complexity of newly created jobs enter the districts with higher structural issues (Most, Chomutov). From the investment complexity point of view, the west-east gradient of the districts of the Ústí Region can be assumed, where - due to previous social-economic development and deeper structural and social issues of the western part (particularly the above-average unemployment level during the transformation period) – the creation of new jobs with a lower emphasis on quality became the priority. On the other hand, in the case of the Ústí Region, we can refer to the temporary lock- in of its social-economic development because many traditional companies in the region vanished or substantially reduced the number of jobs. These companies had a poor competitive position in the region, suffered from long-term payment insolvency and therefore it was a key role for the region to win as much as possible new (particularly foreign) development impulses (investors) with a competitive edge, with new innovations, market and development opportunities for local actors as well. The institutional theories of regional development emphasise the importance of inter-regional links for the learning process of local actors [Boekema, Morgan, Bakkers, Rutten 2000] and therefore, further strengthening of inter-sector relations and more effective use of public support to initiate development processes during the development 9 of knowledge and an open economy will be important for the regional structures of the actors. In the long-term, it will be necessary to place the emphasis on monitoring the quality characteristics of the regional development processes. For example, an inflow of foreign investment can be regarded as a relevant indicator of regional competitiveness if investments are monitored and subsidized from public support by their quality characteristics, because in this way they will contribute more to the long-term growth of the regional economy and competitiveness. Based on learning from the research within the chapters the opinion can be formed that the development of local actors and mechanisms in the Ústí Region is not primarily determined by the size of municipalities but the concentration of actors and their structures. Finally, it can be said that growth in the density of relevant actors can be regarded as an indicator of transformation and post-transformation success of the regions of the Czech Republic, which changes the institutional environment and regional actor network accessed by foreign investors as well, who establish connections between the Czech economy and the European and global market environment. The benefits of restructuring the institutional environment and economy are reflected in the higher agglomeration and location savings in the region, the more effective transfer of codified and especially non- codified knowledge with a positive impact on the flexibility of actors and the development dynamics of the regional environment. The geographical position of the towns in the Ústí Region and their links to regional, national and international settlement centres are also important. Development of intra- regional interactions in a wider spatial context has recently reinforced regional competitiveness - to the German environment as the main foreign customer of domestic production and the Prague metropolitan area with many companies and centres with branches already concentrated in the Ústí Region. New regional development tendencies should be based on actor networks that integrate local environments into a complex network of inter-sector interactions in the Ústí Region and at international level have a strategically important link to the Central Bohemia area which at national level will serve for local entities in the future, as well as links to the developed markets of the European Union in relation to international integration processes. 10 4. Selected literature AMIN, A., THRIFT, N. (1995): Globalization, Institution and Regional Development in Europe. Oxford University Press, New York, 268 str. ASHEIM, B., T. (1996): Industrial districts as ‘learning regions’: a condition for prosperity? European Planning Studies, 4, str. 379-400. BEST, M., H. (1990): The new competition: institutions of industrial restructuring. Polity Press, Cambridge. BLAŽEK, J., CSANK, P. (2007): Nová fáze regionálního vývoje?, Sociologický časopis, ročník 43, č. 5, str. 945-965. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2009): Can development axes be identified by socio-economic variables? The case of Czechia. Geografie Sborník ČGS, ročník 114, č. 4, str. 245-262. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D (2002).: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha. BOEKEMA, F., MORGAN, K., BAKKERS, S. & RUTTEN, R. (2000): Introduction to learning regions: A new issue for analysis. V: F. BOEKEMA, F., MORGAN, K., BAKKERS, S., RUTTEN, R.: Knowledge, Innovation and Economic Growth: The Theory and Practice of Learning Regions, Edward Elgar, Cheltenham/Northampton, str. 3–16. BRESCHI, S., MALERBA, F. (eds), (2007): Clusters, network, and innovation. Oxford University Press, Oxford, 499 str. COOKE, P. (2002) : Knowledge Economies: clusters, learning and cooperative advantage. Routledge, Tailor and Francis Group, London, 218 str. GLASER, M., YEAGER, S., PARKER, L. (2006): Involving Citizens in the Decisions of Government and Community: Neighborhood-Based vs. Government-Based Citizen Engagement. Public Administration Quarterly, Vol. 30 No. 2, str. 177-217. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Praha. HAMPL, M., BLAŽEK, J., ŽÍŽALOVÁ, P. (2008): Faktory-mechanismy-procesy v regionálním vývoji: aplikace konceptu kritického realismu. Ekonomický časopis, 56, č. 7, Bratislava, str. 696-711. KOSTELECKÝ, T., PATOČKOVÁ, V. (2006): Fungování národních, regionálních a lokálních vlád – problém měření výkonu vlád („government performance“). Sociologický časopis/Czech Sociological Review 42(5), Praha, str. 913-936. MLČOCH, L. (2005): Institucionální ekonomie. Karolinum, Praha, 2005. REKTOŘÍK, J. (2004): Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Ekopress, Praha. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostravská univerzita. RUTTEN, R., BOEKEMA, F. (2007): The Learning Region: Foundations, State of the Art, Future. Edward Elgar Publishing Limited, Cheltenham. SIMMIE, J. (1997): Innovation, Networks and Learning Regions ? Regional Policy and Development Series 18, Regionam Studies Association and Jessica Kingsley Publishers, London. SMEJKAL, M. (2008a): Aktéři, stimulační a regulační mechanismy regionálního rozvoje - příklad Pardubického kraje. Disertační práce, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. 11
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. 2.54 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. 492 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. 480 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D. 604 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Josef Novotný, Ph.D. 104 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. 428 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 415 kB