text size

Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii

Notice: I hereby declare that I am aware that the information acquired from theses published by Charles University may not be used for commercial purposes or may not be published for educational, scientific or other creative activities as activities of person other than the author.
Title:
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Titile (in english):
Myocardial beta-adrenergic signaling during adaptation of rats to chronic hypoxia
Type:
Diploma thesis
Author:
Mgr. Klára Hahnová
Supervisor:
doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc.
Opponent:
Mgr. Pavel Ostašov, Ph.D.
Thesis Id:
85134
Faculty:
Faculty of Science (PřF)
Department:
Department of Cell Biology (31-151)
Study programm:
Biology (N1501)
Study branch:
Cellular and Developmental Biology (NBUNVYB)
Degree granted:
Mgr.
Defence date:
15/09/2011
Defence result:
Very good
Language:
Czech
Keywords (in czech):
β-adrenergní receptory, ischemické/reperfúzní poškození, chronická hypoxie, kardioprotekce
Keywords:
β-adrenergic receptors, ischemia/reperfusion injury, chronic hypoxia, cardioprotection
Abstract (in czech):
Abstrakt Endogenní odolnost myokardu vůči akutnímu ischemickému/reperfúznímu poškození lze zvýšit adaptací srdce na různé formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává širokou škálu adaptivních změn v myokardu, které by mohly být považovány za kardioprotektivní, ale přesný mechanismus zvýšené ischemické tolerance je zatím neznámý. Různé studie naznačují, že právě uvolnění katecholaminu a jejich ovlivnění β-adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii přispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zaměřili na charakterizaci β-adrenergních receptorů (β-ARs) v myokardech potkanů po jejich adaptaci na tří různé typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovlivňuji především celkové množství β-adrenergních receptorů a procentuální zastoupení jednotlivých podtypů (β1- a β2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkanům. Ukázalo se, že INH model neměl žádný vliv na β-ARs ani v jedné komoře. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém množství β- adrenergních receptorů v pravých komorách, a to o více než ¼ oproti kontrole. Naše výsledky ukázaly, že různé modely adaptace mohou být spojeny především s poklesem β1-ARs v pravých komorách, což by mohl být jeden z mechanismů, kterým by se účastnily navození kardioprotektivního fenotypu. Vzhledem k nepříliš významným rozdílům v naměřených hodnotách není však možné určit, který z těchto dvou modelů by byl prospěšnější. Klíčová slova: β-adrenergní receptory, ischemické/reperfúzní poškození, chronická hypoxie, kardioprotekce
Abstract:
Abstract Endogenous cardiac protection against acute ischemia/reperfusion injury can by increased by cardiac adaptation to various forms of chronic hypoxia. Chronic hypoxia induces a large variety of adaptive changes in the myocardium that could be considered as protective, but the exact mechanism of increased ischemic tolerance is unknown. Different studies suggest that catecholamine release and their effect on β-adrenergic signaling after adaptation to chronic hypoxia contributes to cardioprotection. In this study we focused on characterization of β-adrenergic receptors (β-ARs) in the myocardium of rats after adaptation to three different hypoxic conditions: 1. intermittent normobaric hypoxia - INH/R (23 h hypoxia, 1 h reoxygenation), 2. intermittent normobaric hypoxia - INH (8 h hypoxia, 16 h normoxia), 3. continuous normobaric hypoxia - CNH (24 h hypoxia). We compared how each hypoxic model affects the total number of β-adrenergic receptors and proportion of individual subtypes (β1-and β2-ARs) in the left and right ventricles compared control normoxic rats. The INH model had apparently no effect on β-ARs in either ventricles. On the other hand, adaptation to INH/R and CNH was accompanied by a significant decrease (by about 25%) in the total number of β-adrenergic receptors in the right ventricles. Our present result demonstrated that these models could lead to downregulation of β1-ARs in right ventricles, which may represent one of the mechanisms involved in the development of a cardioprotective phenotype. However, due to not very significant differences in the determined values it is not possible to decide which of these two models would be more beneficial. Key words: β-adrenergic receptors, ischemia/reperfusion injury, chronic hypoxia, cardioprotection
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis Mgr. Klára Hahnová 1.35 MB
Download Abstract in czech Mgr. Klára Hahnová 112 kB
Download Abstract in english Mgr. Klára Hahnová 88 kB
Download Supervisor's review doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc. 54 kB
Download Opponent's review Mgr. Pavel Ostašov, Ph.D. 188 kB
Download Defence's report 40 kB