velikost textu

Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Název v angličtině:
Myocardial beta-adrenergic signaling during adaptation of rats to chronic hypoxia
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Klára Hahnová
Vedoucí:
doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc.
Oponent:
Mgr. Pavel Ostašov, Ph.D.
Id práce:
85134
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra buněčné biologie (31-151)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Buněčná a vývojová biologie (NBUNVYB)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
15. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
β-adrenergní receptory, ischemické/reperfúzní poškození, chronická hypoxie, kardioprotekce
Klíčová slova v angličtině:
β-adrenergic receptors, ischemia/reperfusion injury, chronic hypoxia, cardioprotection
Abstrakt:
Abstrakt Endogenní odolnost myokardu vůči akutnímu ischemickému/reperfúznímu poškození lze zvýšit adaptací srdce na různé formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává širokou škálu adaptivních změn v myokardu, které by mohly být považovány za kardioprotektivní, ale přesný mechanismus zvýšené ischemické tolerance je zatím neznámý. Různé studie naznačují, že právě uvolnění katecholaminu a jejich ovlivnění β-adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii přispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zaměřili na charakterizaci β-adrenergních receptorů (β-ARs) v myokardech potkanů po jejich adaptaci na tří různé typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovlivňuji především celkové množství β-adrenergních receptorů a procentuální zastoupení jednotlivých podtypů (β1- a β2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkanům. Ukázalo se, že INH model neměl žádný vliv na β-ARs ani v jedné komoře. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém množství β- adrenergních receptorů v pravých komorách, a to o více než ¼ oproti kontrole. Naše výsledky ukázaly, že různé modely adaptace mohou být spojeny především s poklesem β1-ARs v pravých komorách, což by mohl být jeden z mechanismů, kterým by se účastnily navození kardioprotektivního fenotypu. Vzhledem k nepříliš významným rozdílům v naměřených hodnotách není však možné určit, který z těchto dvou modelů by byl prospěšnější. Klíčová slova: β-adrenergní receptory, ischemické/reperfúzní poškození, chronická hypoxie, kardioprotekce
Abstract v angličtině:
Abstract Endogenous cardiac protection against acute ischemia/reperfusion injury can by increased by cardiac adaptation to various forms of chronic hypoxia. Chronic hypoxia induces a large variety of adaptive changes in the myocardium that could be considered as protective, but the exact mechanism of increased ischemic tolerance is unknown. Different studies suggest that catecholamine release and their effect on β-adrenergic signaling after adaptation to chronic hypoxia contributes to cardioprotection. In this study we focused on characterization of β-adrenergic receptors (β-ARs) in the myocardium of rats after adaptation to three different hypoxic conditions: 1. intermittent normobaric hypoxia - INH/R (23 h hypoxia, 1 h reoxygenation), 2. intermittent normobaric hypoxia - INH (8 h hypoxia, 16 h normoxia), 3. continuous normobaric hypoxia - CNH (24 h hypoxia). We compared how each hypoxic model affects the total number of β-adrenergic receptors and proportion of individual subtypes (β1-and β2-ARs) in the left and right ventricles compared control normoxic rats. The INH model had apparently no effect on β-ARs in either ventricles. On the other hand, adaptation to INH/R and CNH was accompanied by a significant decrease (by about 25%) in the total number of β-adrenergic receptors in the right ventricles. Our present result demonstrated that these models could lead to downregulation of β1-ARs in right ventricles, which may represent one of the mechanisms involved in the development of a cardioprotective phenotype. However, due to not very significant differences in the determined values it is not possible to decide which of these two models would be more beneficial. Key words: β-adrenergic receptors, ischemia/reperfusion injury, chronic hypoxia, cardioprotection
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Klára Hahnová 1.35 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Klára Hahnová 112 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Klára Hahnová 88 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc. 54 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Pavel Ostašov, Ph.D. 188 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 40 kB