velikost textu

Lokalizační data mobilních telefonů: možnosti využití v geografickém výzkumu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Lokalizační data mobilních telefonů: možnosti využití v geografickém výzkumu
Název v angličtině:
Mobile phone location data: Possibilities of use in geographical research
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Jakub Novák, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc.
Oponenti:
RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.
prof. RNDr. Vladimír Ira, CSc.
Id práce:
85130
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra sociální geografie a region. rozvoje (31-340)
Program studia:
Sociální geografie a regionální rozvoj (P1309)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
31. 5. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
mobilní telefon, časoprostorová mobilita, rytmus místa
Klíčová slova v angličtině:
mobile phone, timespace mobility, rhythm of place
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Jakub Novák LOKALIZAČNÍ DATA MOBILNÍCH TELEFONŮ: MOŽNOSTI VYUŽITÍ V GEOGRAFICKÉM VÝZKUMU Souhrn disertační práce Praha 2010 Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. Jakub Novák Souhrn disertační práce 1 Jakub Novák Souhrn disertační práce ÚVOD Prostorová mobilita obyvatel planety se v uplynulých desetiletích neuvěřitelným způsobem proměňuje. Obyvatelé chudých států se vydávají na tisíce kilometrů dlouhou cestu do vyspělých zemí s vidinou materiálního zajištění. Letadla v řádech hodin denně přepraví tisíce lidí do míst, kam by ještě nedávno cestovali mnohonásobně delší dobu. Podobně i běžný všední den velké části populace je spojen s relativně dlouhými přesuny mezi různými místy realizace denních aktivit. Cestování mezi domovem, zaměstnáním, školkami a školami, nákupy a místy trávení volného času zabírá významnou část dne každého z nás. Zachytit nezměrné množství jednotlivých lidských bytostí při jejich každodenní cestě časem a prostorem se zdá téměř nemožné. Ve skutečnosti se však nejedná o tak nereálný úkol. V současné době jsme obklopeni velkým množstvím elektronických zařízení, která disponují informacemi o své poloze nebo zachycují pohyb objektů ve svém okolí. Jedním z takových zařízení je i mobilní telefon. Disertační práce vychází z jednoduchého nápadu využit informací mobilního telefonu ke studiu prostorové mobility obyvatel a zaměřuje se na praktické ověření jeho proveditelnosti. Zaměření práce lze shrnout do dvou hlavních cílů: 1. Představit možnosti zachycení prostorové mobility obyvatel pomocí informací o lokalizaci mobilních telefonů. Diskutovat možnosti, omezení a kritické body tohoto nového zdroje dat ve výzkumu a aplikované sféře. 2. Ve dvou případových studiích ukázat možnosti využití lokalizačních dat v sociálně geografickém výzkumu a přinést nové poznatky o prostorové mobilitě a každodenním životě obyvatel. Základní obsahovou kostru disertační práce a její dílčí cíle řešené v jednotlivých kapitolách představuje tabulka 1.1. Úplný obsah disertační práce je uveden v příloze 1. Vstupní teoretická část stručně diskutuje definici pojmu mobilita a zasazuje prostorovou mobilitu do kontextu ostatních forem a pojetí mobility (kapitola 2 disertační práce). V metodické části jsou diskutovány možnosti zachycení prostorové mobility obyvatel pomocí nových komunikačních technologií (kapitola 3 disertační práce). Hlavní pozornost je věnována možnostem lokalizace mobilního telefonu, a to jak z hlediska technických možností, tak i z hlediska etiky a legislativního rámce nakládání se získanými informacemi a využitelnosti získaných lokalizačních údajů v akademické i aplikované sféře. Na praktickou otázku využití lokalizačních dat mobilních telefonů při řešení konkrétních výzkumných otázek se zaměřují dvě případové studie. První případová studie se 2 Jakub Novák Souhrn disertační práce soustředí na otázku využitelnosti lokalizačních dat při hodnocení funkční prostorové organizace území (kapitola 4 disertační práce). Na příkladu Estonska jsou studovány denní dojížďkové vztahy a způsob, jakým formují sídelní struktury. Jako zdroj empirického materiálu jsou využita pasivní lokalizační data mobilních telefonů, ze kterých byly extrahovány informace o denních a nočních místech obvyklého pobytu obyvatel. Druhá případová studie se zaměřuje na problematiku prostorové mobility a každodenních vzorců aktivit na individuální úrovni (kapitola 5 disertační práce). Pozornost se v tomto případě soustředí zejména na hlubší poznání organizace denních aktivit a prostorových pohybů jednotlivých účastníků studie. Jako zdroj empirického materiálu jsou použity aktivní lokalizační data zachycující prostorovou mobilitu skupiny mladých obyvatel a uživatelů Prahy. Získané trajektorie pohybů jsou dále kombinovány s řízenými rozhovory. Tabulka 1.1: Vymezení základní struktury, cílů a obsahu jednotlivých částí práce Základní rámec Hlavní cíl Obsah / témata Zasadit prostorovou mobilitu do obecného kontextu mobility, Formy a režim mobility; Teoretický diskutovat vztah mezi mobilitou a Denní mobilita v čase a prostoru. rozvojem společnosti. Lokalizační data mobilního Představit možnosti zachycení telefonu; Metodický prostorové mobility obyvatel pomocí Principy a přesnost lokalizace; lokalizačních dat mobilních telefonů. Právní a etické otázky; Využití v praxi. Prostorové vzorce dojížďkových Ukázat možnosti využití lokalizačních proudů, regionalizace denních Empirický dat v sociálně geografickém výzkumu. prostorových pohybů obyvatel (případové Přinést nové poznatky o prostorové Estonska. studie) mobilitě a každodenním životě Každodenní život a styl mobility obyvatel. mladých urbánních profesionálů v Praze. MOBILNÍ TELEFON A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE Nová elektronická zařízení jako zdroj lokalizačních údajů Nová elektronická zařízení oproti tradičním metodickým postupům nabízejí řadu výhod, a to zejména nesrovnatelně větší objem digitalizovaných lokalizačních údajů a nižší finanční a časovou náročnost pořízení a zpracování informací. Na druhou stranu existuje i řada nevýhod, které jsou více méně společné pro všechny typy výše zmíněných elektronických zařízení: 3 Jakub Novák Souhrn disertační práce (1) lokalizační data s sebou nesou nebezpečí narušení soukromí a omezení základních lidských práv a svobod. Doposud nejsou zcela vyřešeny etické a právní otázky spojené s využitím těchto informací a také nejsou doposud ustáleny postupy, jak by měla být data v souladu s etickými a právními principy zpracována a využita; (2) mimo GPS lokalizační údaje často představují vedlejší produkt fungování zařízení, proto mají netradiční podobu a proměnlivý územní detail (město versus venkov); (3) doposud nebyly dostatečně rozvinuty technické prostředky, jak s daty zacházet; (4) oproti tradičním postupům zpravidla zachycují prostorovou mobilitu pouze dílčím způsobem, evidují pouze určité události či prostorové chování specifické skupiny obyvatel; (5) využití nových lokalizačních údajů vyžaduje spolupráci mezi akademickým, popř. obecně veřejným sektorem a soukromými provozovateli telekomunikačních sítí, kteří zatím zpravidla nemají příliš velký zájem se v této formě spolupráce angažovat. Lokalizace mobilního telefonu Signál mobilního telefonu je přenášen pomocí sítě pozemních přenosových antén (základnových stanic – basic transmitter stations BTS). Identifikační údaje základnových stanic (CGI – Cell global identity) představují nejjednodušší a nejsnadněji využitelný způsob získání a využití lokalizačních údajů mobilních telefonů. Z geografického hlediska je totiž možné území rozdělit do oblastí (buněk), které obsluhují jednotlivé antény. Zjednodušený způsob územního členění představují tzv. Voronoiovy (Thiessenovy) polygony reprezentující jednotlivé buňky přenosové sítě (Ahas a Laineste, 2006; obrázek 3.3). Voronoiův polygon příslušné antény vymezuje území, pro něž je nejbližší anténou právě tato anténa (Boots 1986). Obrázek 3.3: Obrys cca 15tisícového českého města s buňkami jednotlivých antén. Zdroj: Vlastní obrázek. 4 Jakub Novák Souhrn disertační práce Relativní snadnost získání identifikačních údajů základnových stanic je vykoupena nižší přesností lokalizace, která je závislá na architektuře sítě a s ní související hustotě antén. Zejména v málo osídlených oblastech jednotlivé antény obsluhují poměrně rozsáhlá území, a tím snižují přesnost lokalizace. V případě České republiky je rozpětí přesnosti v rozmezí 200 m pro centrální časti Prahy a téměř 6 500 m v případě malých obcí ve venkovských oblastech (tabulka 3.4). Dosažitelná přesnost se však výrazně snižuje směrem z centra k okrajovým částem města. Při srovnání Prahy s ostatními městy a obcemi České republiky je patrný pokles přesnosti lokalizace v souvislosti s klesající populační velikostí. Tabulka 3.4: Přesnost lokalizace pomocí CGI na území České republiky Průměrná Průměrná Hustota vzdálenost mezi velikost buňky Hrana čtverce zalidnění Území BTS (m)* (km2)** (km)*** (obyv./km2) Praha - centrum 190 0,092 0,304 8 079 - vnitřní město 386 0,479 0,692 4 109 - vnější město 632 1,316 1,147 2 886 - okraj 1 113 3,830 1,957 500 Praha 458 0,858 0,926 2 395 Regionální centra 597 1,782 1,335 1 558 Zázemí Prahy a regionálních center 2 726 19,285 4,392 107 Velká města 1 163 12,176 3,489 643 Střední města 2 895 33,553 5,793 237 Malá města 3 795 36,578 6,048 115 Vesnice 4 310 42,188 6,495 44 Celá ČR 2 324 21,144 4,598 139 * Průměrná vzdálenost k nejbližší BTS. ** Průměrná velikost buňky BTS ležící na území obce. *** Hrana čtverce, jehož velikost odpovídá dané velikosti buňky. Zdroj: Vlastní výpočet. Druhy lokalizačních údajů mobilního telefonu Principiálně existují dvě základní formy lokalizačních údajů mobilního telefonu a jim odpovídající postupy jejich pořízení (Ahas a Laineste, 2006; Ahas a kol., 2007a; Dufková a kol., 2008). V prvé řadě se jedná o pasivní lokalizaci (passive tracking), kdy jsou využity již existující lokalizační údaje, které jsou součástí tzv. platebních záznamů (billing data) určených k vyúčtování poskytnutých služeb. Ze skupiny dat založených na pasivní lokalizaci je možné ještě vyčlenit tzv. statistiku antén, která je založena na agregátních údajích o počtu a času uskutečněných volání za jednotlivé antény. Druhou možností je aktivní lokalizace (active tracking), jejíž podstatou je pravidelně opakované aktivně prováděné zjišťování polohy mobilního telefonu pomocí speciálního softwaru (obrázek 3.10). 5 Jakub Novák Souhrn disertační práce Pro vytěžení potřebných informací z pasivních lokalizačních dat představuje klíčový analytický nástroj koncept tzv. kotevních bodů (anchor-points; obrázek 3.9). Kotevní body jsou chápány jako hlavní nody každodenních aktivit člověka, které vytvářejí základní kostru jeho každodenních pohybů (Golledge a Stimson, 1997). Algoritmus identifikace kotevních bodů založený na denní době a frekvenci návštěv v jednotlivých lokalitách představují práce autorů Nurmi a Koolwaaij (2006) a Laasonen (2009). Obrázek 3.9: Pasivní lokalizační data a koncept kotevních bodů. Zdroj: Vlastní obrázek. Obrázek 3.10: Aktivní lokalizační data - ukázka záznamu týdenního pohybu. Zdroj: Vlastní šetření. 6 Jakub Novák Souhrn disertační práce Možnosti využití Miller (2004) považuje lokalizační data mobilních telefonů za základ zcela nové metodologie, jak studovat a pochopit mobilitu obyvatel v soudobé společnosti. Ratti a kol. (2006) mluví o nové „pohyblivé krajině“ (mobile landscape), kterou jsme schopni pomocí mobilního telefonu zachytit a analyzovat. Konkrétní možnosti využití lokalizačních dat ve výzkumu a aplikované i komerční sféře zachycuje tabulka 3.7. Výhody a nevýhody lokalizačních dat mobilního telefonu stručně zachycuje tabulka 3.3. Tabulka 3.7: Možnosti využití lokalizačních dat ve výzkumu a aplikované sféře Analýzy měst a Celoplošné zachycení dynamiky městského prostoru, časoprostorové regionů charakteristiky fungování města Denní pohyby obyvatel uvnitř měst a metropolitních regionů Alternativa, doplněk údajů o dojížďce shromažďovaných v rámci censů Přítomné obyvatelstvo vybraných lokalit a jeho fluktuace během 24 hodin (týdne, roku) Funkční charakteristiky vybraných lokalit, vztah mezi městskou formou a způsobem využití Identifikace slabých míst městské infrastruktury Doprava Monitoring přepravních proudů mezi různými částmi města (regionu, (na městské i státu) během 24 hodin (týdne, roku), O-D (origin-destination) modely, celostátní úrovni) monitoring dopravní situace v reálném čase Možnost přesného odhadu vytížení vybraných dopravních komunikací - alternativa pro řadu dopravních výzkumů Regionální a územní Dopravní inženýrství (projekty nových komunikací, linek metra, plánování tramvajových tratí) Optimalizace veřejné dopravy (síť linek, jízdní řády) Administrativní členění státu, územní pokrytí veřejnými službami (dostupnost lékaře, pošty, školy...) Turistický ruch Prostorový pohyb turistů, délka pobytu, návštěvnost památek, místa přenocování Podklady pro formulaci strategie podpory a rozvoje turistického ruchu Služby založené na Navigace, lokalizace osob, geograficky filtrované informace, zpoplatnění lokalizaci (LBS) vstupu, sociálně interaktivní služby, jízdní řády s aktuální polohou jednotlivých dopravních prostředků a dobou příjezdu na stanici Zdroj: Vlastní přehled. Tabulka 3.3: Výhody a nevýhody lokalizačních dat mobilního telefonu Výhody Nevýhody a omezení + Nízká cena pořízení lokalizačních údajů - Nová, doposud nedostatečně vyzkušená + Malá časová náročnost zpracování vstupních metoda dat - Nedořešené právní a etické otázky (ochrana + Časová flexibilita šetření (délka výzkumu, osobních údajů, zajištění anonymity osob) opakovatelnost) - V této oblasti zatím omezená spolupráce mezi + Rozsah cílové populace mobilními operátory a veřejným sektorem Zdroj: Vlastní přehled. 7 Jakub Novák Souhrn disertační práce 4. REGIONÁLNÍ PROCESY A PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V ESTONSKU „Vyhodnocení stavu a vývojových tendencí dojížďkových vazeb je možno označit za nejdůležitější složku studia vztahové organizace sociogeografických systémů a za základ pro vypracování sociogeografické regionalizace“ Hampl (2004, s. 210). Teoretická východiska Empirická studie čerpá v první řadě z teorie sociogeografických (funkčních) regionů, teorie prostorové organizace systému osídlení a vnitřní struktury sídelních celků (Hampl 1966; Brown a Holmes, 1971; Hampl 2005). V návaznosti na obecná teoretická východiska jsou podrobněji diskutovány současné tendence ve vývoji prostorových struktur a jejich vztahových relací (Garreau 1991; Clark a Kuijpers-Linde, 1994; Cervero a Wu, 1997; Anas a kol., 1998; Dieleman a Faludi, 1998; van der Laan, 1998; Hampl 2005). Pozornost byla dále věnovaná otázkám definice a způsobu vymezení funkčních regionů (Brown a Holmes, 1971; Hampl a kol., 1978; Coombes a kol., 1986; van der Laan 1998; Casado-Díaz 2000; Nielsen a Hovgesen, 2005). Hlavní cíle 1. Vymezení sociálně geografických regionů (regionalizace) s využitím pasivních lokalizačních dat mobilních telefonů. Dojížďka do zaměstnání a škol je v tomto případě nahrazena pohyby obyvatel mezi místy obvyklého pobytu v denní a noční době, které byly identifikovány v lokalizačních datech. 2. Hodnocení základních charakteristik denní prostorové mobility obyvatelstva založené na pasivních lokalizačních datech mobilních telefonů. Obvyklá místa denního a nočního pobytu jsou zde využita pro analýzu dojížďkového chování obyvatelstva. Metodika Jako základní datový soubor pro regionalizaci a analýzu prostorové mobility byly využity pasivní lokalizační údaje za leden 2008 zahrnující soubor 90 000 osob. Velikost souboru reprezentuje přibližně 6,7 % celkové populace Estonska. Unikátní vstupní data pro potřeby disertační práce byla shromážděna firmou Positium a laskavě poskytnuta katedrou humánní geografie na universitě v Tartu, jmenovitě prof. Reinem Ahasem. Pro konstrukci dojížďkových proudů byly použity identifikované denní a noční kotevní body (tj. místa převažujícího pobytu v noční a denní době). Hlavní výsledky Dosud nerealizovanou transformaci pasivních lokalizačních dat do dojížďkových proudů (obrázek 4.8) umožnil přechod od rastru buněk (obrázek 4.4) do sítě sídel 8 Jakub Novák Souhrn disertační práce (obrázek 4.7). Dojížďkové proudy byly následně využity jako základ pro regionalizaci denních pohybů obyvatel Estonska (obrázek 4.9). Analýza dojížďkových vazeb a provedená regionalizace denních pohybů na území Estonska prokázala, že pasivní lokalizační data v kombinaci s metodou identifikace hlavních kotevních bodů jsou vhodnou alternativou pro šetření dojížďky a pro obdobná rozsáhlá výběrová šetření prostorové mobility obyvatelstva. Analýza dojížďkového chování na individuální úrovni poukázala na: (1) výrazné rozdíly mezi pohlavími v míře vyjížďkovosti i vzdálenosti dojížďky, (2) specifický charakter prostorové mobility mladých lidí ve věku 20 až 24 let, (3) souvislost mezi snižující se velikostí sídla a rostoucí mírou vyjížďkovosti s výrazným předělem mezi sídly nad a pod 5 000 obyvatel, který souvisí se ztrátou střediskových funkcí, a (4) odlišné prostorové chování obyvatel zázemí Tallinnu. Provedená regionalizace denních pohybů na území Estonska je velkým příslibem pro využití lokalizačních dat při studiu prostorové organizace osídlení, vnitřní struktury metropolitních regionů a proměny vztahových relací uvnitř sídelních systémů. Obrázek 4.4: Rozmístění základnových stanic, Voronoiovy polygony a administrativní členění Estonska. Zdroj: Lokalizační data (2008). 9 Jakub Novák Souhrn disertační práce Obrázek 4.7: Regionální význam středisek. Zdroj: Lokalizační data (2008). Pozn.: Hranice územních jednotek odpovídají Voronoiovým polygonům, které přísluší jednotlivým základnovým stanicím (viz obrázek 4.4). Obrázek 4.8: Hlavní dojížďkové proudy. Zdroj: Lokalizační data (2008). 10 Jakub Novák Souhrn disertační práce Obrázek 4.9: Vymezení mikroregionů prvního stupně. Zdroj: Lokalizační data (2008). 5. KAŽDODENNÍ ŽIVOT A STYL MOBILITY MLADÝCH LIDÍ V PRAZE Teoretický vstup Případová studie čerpá ze tří teoretických oblastí. V první řadě se jedná o Hägerstrandovu geografii času (Hägerstrand 1970; Pred 1977; Thrift 1977; Parkes a Thrift, 1980; Pred 1981; Hägerstrand 1982; Halin 1991; Ellegård 1999; Ira 2001; Novák a Sýkora, 2007). Často zmiňovaným nedostatkem geografie času je její slabost při vysvětlování způsobů rozhodování jedinců a strategií, které lidé uplatňují při realizaci každodenních povinností a dalších aktivit (Halin 1991). Právě na tuto problematiku se zaměřuje soubor studií, který je možné shrnout pod pracovním názvem „geografie každodenního života“ (např. Pratt 1996; Jarvis 2005). Poslední důležitou oblast představují teoretické otázky zaměřené na vzájemnou propojenost mezi každodenním životem, prostorovou mobilitou a životním stylem (Lanzendorf 2002; Scheiner a Kasper, 2003). Hypotetická konstrukce stylu každodenní mobility Zaznamenané dráhy (cesty) pohybu každého člověka představují určitou formu písma, kterým se lidé zapisují do časoprostoru. Každý z nás tak vytváří svůj unikátní osobní časoprostorový podpis (Mateos 2005). Nejdůležitějšími prvky osobního písma jsou 11 Jakub Novák Souhrn disertační práce navštívená místa a jejich chronologické uspořádání zachycené formou sekvence přesunů mezi nimi. Každodenní aktivity pro velkou většinu obyvatel nabývají formy různě často opakovaných přesunů, vykonávaných aktivit a navštívených míst. Propojení kostry pravidelně realizovaných činností, navštívených míst a způsobů pohybu s individuálními pohnutkami, které jednotlivce vedou k jejich realizaci, vytváří určitý styl denní prostorové mobility. Ve spojitosti s vymezením stylů obecně Velký sociologický slovník (1996, s. 1245) zmiňuje jejich dílčí fragmenty, tzv. „stylotvorné prvky“, používané zejména v případě velkých činnostních komplexů a složitých vzorců chování. V případě stylu denní prostorové mobility je možné uvažovat o následujících klíčových stylotvorných prvcích: (1) počet stanic – tj. počet unikátně navštívených lokalit, ve kterých jsou realizovány denní aktivity, (2) rozsah prostorových pohybů (z hlediska vzdálenosti a času), (3) rutinnost, či naopak variabilita prostorových vzorců pohybů a konečně (4) charakter navštívených stanic (městské centrum, venkov) a povaha zde realizovaných aktivit (zaměstnání versus volný čas). Jednotlivé styly denní prostorové mobility jsou pak určeny specifickou kombinací těchto stylotvorných prvků. Mladí vzdělaní obyvatelé a uživatelé Prahy představují specifický segment městské populace. Hlavním cílem případové studie je prověřit hypotézu, zda existují ve skupině mladých vzdělaných obyvatel a uživatelů Prahy specifické styly denní prostorové mobility definované na základě výše uvedených stylotvorných prvků. Pokud ano, jaké jsou tyto styly, čím jsou charakteristické a jak velká je jejich různorodost? Metodika Celý výzkum byl realizován díky spolupráci s výzkumným centrem RDC (Research and Development Centre for Mobile Applications) při ČVUT v Praze, které umožnilo využít nově vyvíjenou softwarovou aplikaci SS7tracker (Dufková a kol., 2008). Záznamy denních trajektorií účastníků výzkumu v období od 29.9.2008 do 10.10.2008 byly získány metodou aktivní lokalizace mobilního telefonu (příklad zaznamenané týdenní trajektorie pohybu ukazuje obrázek 3.10 v metodické sekci). Za účelem hlubšího poznání individuálních strategií, bariér, způsobů rozhodování a vnímání byly záznamy denních trajektorií doplněny řízenými rozhovory. Záznamy denních trajektorií byly pořízeny pro 61 osob. Do počáteční kvantitativní analýzy vstoupilo 47 respondentů a s 20ti z nich byly provedeny řízené rozhovory. S ohledem na rozsah vzorku nebylo cílem studie získat reprezentativní obraz každodenního života, ale spíše představit idealizované styly denní prostorové mobility a podrobněji prozkoumat jejich vnitřní zákonitosti. Hlavní výstupy Na první pohled je patrná variabilita vztahu mezi počtem stanic a celkovou délkou realizovaných přesunů, jež ukazuje na existenci rozdílných forem prostorové mobility, charakterizovaných jak velkým počtem stanic na relativně malém 12 Jakub Novák Souhrn disertační práce prostoru, tak naopak malým počtem prostorově velmi vzdálených stanic (obrázek 5.6). Přibližně polovina respondentů (51 %) nepřekonala v průběhu pracovního týdne vzdálenost větší než 150 km (tj. v průměru 30 km denně). Na druhou stranu se však v grafu rýsuje skupina hypermobilních respondentů, kteří za týden urazili více než 450 km (tj. v průměru 90 km denně). Z celkového počtu účastníků výzkumu se jedná přibližně o 23 %. Z hlediska věku a pohlaví nejsou zřetelné výraznější rozdíly. Výjimku představuje skupina nejmobilnějších respondentů, kterou v převážné většině tvoří muži. Obdobně prostor denních aktivit reprezentovaný maximální vzdáleností stanice od domova je pro dvě třetiny respondentů poměrně malý a nepřesahuje 13 km (obrázek 5.7). Mezi hlavní stavební kameny formující styl každodenní mobility patří: (1) počet stanic (unikátně navštívených lokalit), (2) rozsah denních pohybů (z hlediska vzdálenosti a času), (3) rutinnost, či naopak variabilita prostorových vzorců pohybu a (4) lokalizace stanic a povaha zde realizovaných aktivit. Jako vstupní diferenciační rovina byl zvolen počet unikátně navštívených stanic a míra variability (rutinnosti) aktivit během týdne (obrázek 5.10). S pomocí kombinace „stylotvorných“ prvků byly nalezeny čtyři specifické styly denní prostorové mobility: (1) pracovně orientovaný aktivní styl, (2) aktivní styl sycený volným časem, (3) rutinní styl spojený s duálním režimem péče o dítě a (4) rutinní styl spjatý s nedenní dojížďkou do zaměstnání. Aktivní styl denní prostorové mobility charakterizuje poměrně vysoký počet navštívených stanic a zde realizovaných aktivit a jejich velká variabilita. Podle stylotvorných aspektů lze odlišit dvě kategorie aktivního stylu denní prostorové mobility. V prvním případě je zdrojem většiny aktivit zaměstnání a pracovní mobilita (pracovně orientovaným aktivním styl). Ve druhém případě jsou různé stanice a aktivity vázány na volný čas po skončení pracovní doby (aktivní styl sycený volným časem). Jako typického zástupce pracovně orientovaného aktivního stylu prostorové mobility lze uvést příklad týdenního režimu mladého architekta a designéra. Vzhledem k povaze zaměstnání se pracovní činnost nesoustřeďuje na jednom místě, ale respondent realizuje v průběhu dne velké množství cest a zastávek, jejichž účelem jsou aktivity spojené s profesí (např. pracovní schůzky, kontrolní dny, výstavy, obstarávání materiálu). Typickým zástupcem aktivního volnočasového stylu, a též klasickým vzorem městského profesionála, je zde mladá svobodná manažerka, která pracuje i bydlí v širším pražském centru. Práce se zpravidla odehrává na jednom místě ve stabilní pracovní době, zatímco většina unikátních stanic je vázána na rozmanité činnosti provozované ve volném čase (sport, kultura, vzdělávání, setkávání s přáteli). Rutinní styl denní prostorové mobility je typický malým počtem navštívených stanic a zároveň vysokou mírou rutinnosti denních aktivit. Dominantní roli v denní 13 Jakub Novák Souhrn disertační práce mobilitě pasivních rutinérů hrají primární místa aktivit, tedy pohyb mezi prací a domovem. Vzorce prostorového chování jsou proto silně určovány polohou zaměstnání a bydliště. Významným rysem každodennosti rutinního způsobu života identifikovaného mezi respondenty je jeho duální povaha, kdy dochází ke střídání dvou typově rozdílných podob běžného dne. Podobně jako u aktivního stylu lze i uvnitř rutinního stylu identifikovat dvě odlišné kategorie v závislosti na zdroji duální povahy týdenního režimu. Pro představitele první kategorie je charakteristické střídání pracovních dnů a domácích dnů věnovaných péči o dítě (duální režim spjatý s péčí o dítě). Druhá kategorie duálního režimu vzniká nedenní dojížďkou do zaměstnání a střídáním dnů strávených na pracovišti se dny naplněnými prací z domova (duální režim spjatý s nedenní dojížďkou). Vedle tradičních dimenzí časoprostorového chování (délka přesunů, územní rozsah denních pohybů, struktura využití času) studie potvrdila důležitost zohlednění dalších aspektů prostorové mobility, především počtu stanic a rutinnosti činností a přesunů. Případová studie každodenního života a stylu denní mobility mladých obyvatel a uživatelů Prahy prokázala metodický přínos kombinace aktivních lokalizačních dat a řízených rozhovorů. Spojení dlouhodobého záznamu prostorových pohybů, deníkových poznámek a interpretativního rozhovoru se jeví jako vhodná metoda pro studium každodenního chování obyvatel. Pozitivní odezva účastníků výzkumu je zároveň příslibem pro budoucnost a potvrzením kladných stránek tohoto metodického postupu (malá náročnost, „zábavnost“). Obrázek 5.6: Rozložení respondentů podle vztahu mezi počtem unikátních stanic a celkovou vzdáleností realizovaných přesunů. 1000 Celková délka realizovaných přesunů [km] 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Počet unikátních stanic Pozn.:Trojúhelníkem jsou označeni respondenti vybraní pro následující řízené rozhovory, modrým čtvercem ostatní účastníci výzkumu. Ohraničeny jsou skupiny respondentů, kteří za týden urazili vzdálenost méně než 150 km, respektive více než 450 km. Zdroj: Vlastní šetření. Počet respondentů = 47. 14 Jakub Novák Souhrn disertační práce Obrázek 5.7: Rozložení respondentů podle maximální vzdálenosti od primární stanice. Pozn.: světlejší barvou jsou označeni respondenti vybraní pro následující řízené rozhovory, modře ostatní účastníci výzkumu. Zdroj: Vlastní šetření. Počet respondentů = 47. Obrázek 5.10: Rozložení respondentů podle aktivity a pravidelnosti režimů. Zdroj: Vlastní šetření. Počet respondentů = 20. 15
Abstract v angličtině:
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development Jakub Novák MOBILE PHONE LOCATION DATA: POSSIBILITIES OF USE IN GEOGRAPHICAL RESEARCH Synopsis of PhD Thesis Prague 2010 Supervisor: Assoc. Prof. Zdeněk Čermák Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis 1 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis INTRODUCTION Spatial mobility of world population has been unbelievably changing during the last decades. People from poor countries are moving thousands of kilometers to developed countries with the vision of material prosperity. Airplanes transport thousands of people in hours to places, where people had travelled much longer recently. Similarly, also an ordinary weekday is for the majority of population connected with relatively long moves between different places of daily activities. Traveling between home, work, kindergartens and schools, shops and leisure activities takes the significant part of our daytime. To capture the measureless amount of particular human creatures in their day-to-day moves through time and space seems to be almost impossible. In fact, it is not so unrealistic. Currently, we are surrounded by a number of electronic devices, which dispose with information about its location or record moving objects in their vicinity. Mobile phone is one of such devices. This dissertation is based on a simple idea of the use of information from mobile phones in geographical research to study spatial mobility of population. The practical verification of this idea is the main focus of the dissertation. This dissertation follows two main aims: 1. To introduce the possibilities of mobile phone location data to capture the spatial mobility of inhabitants. To discuss possibilities, limits and critical points of this new data source in research and practice. 2. To test mobile phone location data in two empirical case studies. To bring new evidence about spatial mobility and everyday life of inhabitants and to show the potential of mobile phone location data in sociogeographical research. Table 1.1 introduces the basic skeleton of the dissertation and the partial aims of its particular chapters. The whole content of the dissertation is in annex 1. Opening theoretical section of the dissertation discusses the concept of mobility and places spatial mobility within the context of its other forms and concepts (for ex. social, virtual) (chapter 2 of the dissertation). Methodical part discusses possibilities of capturing spatial mobility using the new communication technologies (chapter 3 of the dissertation). The main attention is paid to the possibilities of localization of mobile phones from the technical point of view as well as from the ethical and legislative perspective and to the usability of location data in academic research and practice. Following two empirical case studies are focused on practical question of mobile phone data utilization in solving concrete research questions. The first empirical case study is concerned with evaluation of the spatial organization of the settlement systems 2 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis (chapter 4 of the dissertation). The commuting patterns and the ways how they form regional structures are studied on the example of Estonia. Information about day and night places of people´s ordinary stay are extracted from the passive mobile phone location data and used as empirical source for the case study. The second case study is dealing with the question of spatial mobility and activity patterns on individual level (chapter 5 of the dissertation). The attention is concentrated on a deeper understanding of the organization and the shape of daily patterns of activities and spatial movements. Spatial mobility of young people from Prague is analyzed using active localization of mobile phones. The recorded daily trajectories are complemented by direct interviews. Table 1.1: Overview of basic structure, aims and content of dissertation. Basic framework Main aim Content / topic To fit spatial mobility into the general Forms of mobility and mobility context of mobility, to discuss Theoretical regimes. Daily mobility in time and relation between spatial mobility and space. development of society. Mobile phone location data; To introduce the possibilities of the Principles and accuracy of analyses of spatial mobility by mobile Methodical localization. Law and ethical phone location data. questions; Usage in practice. To show the potential of mobile Spatial patterns of commuting phone location data in flows, regionalization of daily Empirical sociogeographical research. moves of inhabitants in Estonia. (case studies) To bring new knowledge about spatial Everyday life and mobility style of mobility and everyday life of young urban professionals in inhabitants. Prague. MOBILE PHONE AND LOCATION DATA New electronic devices as a source of location data New electronic devices offer a couple of advantages compared to traditional sources of information. The main advantage is the volume of digitalized location data and the lower financial and time demand of their gathering and processing. On the other side, a set of disadvantages is common for all types of new location devices: (1) location data are connected with the danger of privacy disturbance and human right restriction. The ethical and legal questions are not solved yet and also procedures of data processing are not stabilized; 3 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis (2) except of GPS location data, they often represent only the by-products of device functioning. Therefore they have a nontraditional form and a variable spatial accuracy (e.g. urban vs. rural environment); (3) technical instruments how to deal with the new location data are not adequately developed; (4) besides traditional methods the new devices record spatial mobility in partial ways, they gather only specific events or specific spatial behavior; (5) the usage of new location data requires cooperation of academic sphere with private providers of mobile phone services, who do not have too much interest in it so far. Localization of mobile phone The signal of mobile phone is transmitted by a network of terrestrial antennas (basic transmitter stations BTS). The identification of basic transmitter stations (CGI – Cell global identity) represents the easiest and the simplest way of mobile phone location data gathering. From the geographical perspective the space could be divided into areas (cells), which are serviced by a particular antenna. Voronoi (Thiessen) polygons represent a simplified regional division of BTS cells (Ahas and Laineste, 2006; figure 3.3). Voronoi polygon of a particular BTS covers the area from where the nearest BTS is just this one (Boots 1986). Figure 3.3: Outlines of approx. 15thousand Czech city with the borders of particular BTS cells (Voronoi polygons). Source: Own figure. A relative simplicity of information gathering through basic transmitter stations is counterbalanced by a lower spatial accuracy, which depends on the network architecture and the density of basic transmitter stations. BTS are covering large areas especially in sparsely populated places and therefore the location accuracy is low here. 4 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis The p location accuracy in the Czech Republic is ranging from 200 m in central parts of Prague to almost 6500 m in small villages in rural areas (table 3.4). The accuracy is gradually worsening in direction from the urban centre to the city outskirts. Similarly, a gradual decrease of spatial accuracy with the decrease of population size is notable in comparison of Prague with other cities and settlements. Table 3.4: CGI location accuracy in the Czech Republic. Average size Edge of Population Average distance of cell square density Area between BTS (m)* (km2)** (km)*** (inhab./km2) Prague - center 190 0,092 0,304 8 079 - inner city 386 0,479 0,692 4 109 - outer city 632 1,316 1,147 2 886 - outskirt 1 113 3,830 1,957 500 Prague -total 458 0,858 0,926 2 395 Regional centers 597 1,782 1,335 1 558 Hinterland of Prague and other regional centers 2 726 19,285 4,392 107 Big cities 1 163 12,176 3,489 643 Medium cities 2 895 33,553 5,793 237 Small cities 3 795 36,578 6,048 115 Villages 4 310 42,188 6,495 44 Czech Republic 2 324 21,144 4,598 139 * Average distance to the nearest BTS. ** Average size of BTS cells covering area of municipality. *** Edge of square, which extent is same as average cell size. Source: Own calculation. Types of location data Two basic types of location data and specific methods of their gathering principally exist (Ahas and Laineste, 2006; Ahas et al., 2007a; Dufková et al., 2008). The first type represents the passive location data, where locations are extracted from the information on calls and sent SMS saved in billing data. The antennas´ statistics represent a specific kind of passive location data covering the aggregated information on the intensity of antennas´ use and its variation in time. Information from active tracking of mobile phones are the second type of location data. Active tracking is based on periodic questioning of mobile phone location done by a special software (figure 3.10). The concept of anchor points is the key analytical instrument for data mining to collect useful information from passive location data (figure 3.9). The anchor points are understood as the main locations of everyday human activities, which form a skeleton of daily moves (Golledge and Stimson, 1997). The algorithm of anchor point identification in passive location data is based on the evaluation of frequency and timing of location points in particular places (Nurmi and Koolwaaij, 2006; Laasonen 2009). 5 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Figure 3.9: Passive location data and anchor points concept. Source: Own picture. Figure 3.10: Active location data – example of workweek record. Source: Own research. 6 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Potential usage Miller (2004) considers mobile phone location data as the base for an entirely new methodology to study and understand human mobility in contemporary society. Ratti and col. (2006) talk about a new mobile landscape, which can be captured and analyzed with mobile phones. The potential areas of mobile phone location data usage in research, practice and commercial sphere are outlined in table 3.7. The advantages and disadvantages of mobile phone location data are briefly summarized in table 3.3. Table 3.7: Possible use of mobile phone location data in research and practice. Urban and Capturing of urban space dynamics, time-space characteristics of city regional functioning. analyses Daily spatial mobility of inhabitants in urban and metropolitan regions. Alternative, complementary to commuting data from censuses. Present population in selected localities and its fluctuation during 24hours (week, year). Functional characteristics of particular localities, relation between urban form and function. Identification of week points in city infrastructure. Transportation Monitoring of transportation flows between various parts of city (region, state) (urban, during 24 hours (week, year), O-D (origin-destination) models, real-time national level) monitoring of actual traffic. Possibility of precise estimation of traffic loads on particular roads – alternative to traffic surveys. Regional and Traffic engineering (project of new communications, metro lines and trams). spatial Optimalization of public transport (public transport network, time schedules). planning Administrative division of states and regions, public service areas (accessibility of doctor, school...). Tourism Spatial mobility of tourists, duration of stay, visit rates, places of overnight stay. Information for formulation of regional strategies for improvements and development of tourism. Location base Navigation, localization of persons, geographically filtered information, services charging of entrance, social interactive services, public transports systems with actual position of vehicles and estimated times of arrival. Source: Own overview. Table 3.3: Advantages and disadvantages of mobile phone location data. Advantages Disadvantages and limits + Low price of location data; - New and not adequately tested method; + Low time demand of data processing; - Not solved legal and ethic questions (security + Time flexibility of research (duration of of personal information, anonymity research, repetitiveness); provision); + Size of population. - Limited cooperation with private sector. Source: Own overview. 7 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis 4. REGIONAL PROCESS AND SPATIAL MOBILITY OF INHABITANTS IN ESTONIA “Evaluation of the status and development tendencies of commuting patterns can be marked as the most important tool to study relational organization of sociogeographical systems and as a base for sociogeographical regionalization” Hampl (2004, p. 210). Theoretical bases The theoretical background of the empirical study is based mainly on the theory of sociogeographical (functional) regions and the theory of development of spatial structures of settlements and regions (Hampl 1966; Brown and Holmes, 1971; Hampl 2005). Afterwards, current development tendencies of spatial structures and the mutual relations are discussed in detail (Garreau 1991; Clark and Kuijpers-Linde, 1994; Cervero and Wu, 1997; Anas et al., 1998; Dieleman and Faludi, 1998; van der Laan, 1998; Hampl 2005). The attention was paid also to the questions of definition and delimitation of functional regions (Brown and Holmes, 1971; Hampl et al., 1978; Coombes et al., 1986; van der Laan 1998; Casado-Díaz 2000; Nielsen and Hovgesen, 2005). Main aim 1. Delimitation of sociogeographical regions (regionalization) with the utilization of mobile phone location data. The commuting to work and to schools is substituted by relations between the places of ordinary daytime and nighttime stay, which were identified in location data. 2. Evaluation of basic characteristics of daily spatial behavior of population. The ordinary places of daytime and nighttime stay are used for the analyses of commuting. Methods The unique data source for the study was gathered by the company Positium and kindly afforded by the department of human geography at the University of Tartu, namely by prof. Rein Ahas. Passive location data recorded during January 2008 for 90 000 persons were used as a basic data set. The size of sample represents almost 6,7 % of population in Estonia. The identified nighttime and daytime anchor points were used for the construction of commuting flows. Main outcomes The construction of commuting flows (figure 4.8) from passive location data was allowed by a unique transformation of cell raster (figure 4.4) into network of 8 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis settlements (figure 4.7). The commuting flows were consequently used for regionalization of daily moves of population in Estonia. The analyses of commuting flows and the regionalization of daily moves of population in Estonia confirm, that passive location data in combination with anchor points identification represent a suitable alternative for the surveys of daily spatial behavior of population. The analyses of commuting behavior at individual level notify: (1) marked differences in commuting rate and distance according to gender, (2) specific character of spatial mobility of young people in age group 20-24, (3) relation between decrease of settlement size and increasing commuting rates with marked division line among settlements bigger and smaller than 5000 inhabitants, which corresponds to the loss of central functions of settlements, (4) distinct spatial behavior of people living in hinterland of Tallinn. Regionalization of daily moves of population in Estonia is a big promise for th utilization of mobile phone location data in the study of settlement spatial organization, inner functional structures of metropolitan regions and transformation of mutual relations within settlement systems. Figure 4.4: Distribution of BTS, Voronoi polygons and administrative borders in Estonia.. Source: Location data (2008). Note: Borders of spatial units represent Voronoi polygons, which belong to particular BTS. 9 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Figure 4.7: Regional importance of settlements. Source: Location data (2008). Note: Borders of spatial units represent Voronoi polygons, which belong to particular BTS. Figure 4.8: The main commuting flows. Source: Location data (2008). 10 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Figure 4.9: Delimitation of microregions of the 1st level. Source: Location data (2008). 5. EVERYDAY LIFE AND MOBILITY STYLE OF YOUNG PEOPLE IN PRAGUE Theoretical input In theoretical background the case study combines three theoretical sources. iHägerstrand’s time geography is in the first place (Hägerstrand 1970; Thrifta 1977; Pred 1977; Parkes and Thrift, 1980; Pred 1981; Hägerstrand 1982; Halin 1991; Ellegård 1999; Ira 2001; Novák and Sýkora, 2007). The weaknesses in the explanation of the human decision making and the strategies of behavior in everyday life are often mentioned as deficiencies of time geography (Halin 1991). A set of studies, which can be summarized under a common working title “geography of everyday life”, is concentrated just on this issue (Pratt 1996; Jarvis 2005) and serve as the second theoretical source. The last and important input is provided by the theoretical question connected with the relation between everyday life, daily spatial mobility and life style (Lanzendorf 2002; Scheiner and Kasper, 2003). 11 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Hypothetical construction of everyday mobility style The recorded trajectories of movements represent a particular form of personal time- space signature (Mateos 2005). The stations (visited places) and their chronological sequences are the most important elements of the signature. For the majority of people, everyday activities take a form of differently frequented routines of movements, realized activities and visited places. The interconnection of the skeleton of regularly repeated activities, visited places and ways of moving among them conditioned by individual motivations, decisions and strategies is forming a specific style of everyday mobility. Related to the concept of styles, Velký sociologický slovník (1996, p. 1245)mentions partial fragments of style called “style-forming aspects”, which are used especially in the case of large behavioral complexes and complicated patterns of behavior. For the construction of everyday mobility styles we can think of these “style-forming aspects”: (1) number of stations (uniquely visited places of daily activities), (2) spatial extent of daily moves, (3) routines and variability of spatial and activity patterns and finally (4) character of visited places and type of realized activities (workplace vs. free time activities). A particular style is defined as specific combination of the above mentioned “style-forming aspects”. The young and educated inhabitants and users of Prague represent a specific group of city population. The main aim of the study is to examine the hypotheses on the existence of various everyday mobility styles within this population group. Methods The whole research was realized in cooperation with Research and Development Centre for Mobile Applications (RDC) at ČVUT in Prague. A new software application SS7tracker developed by RDC was used for active localization of respondents’ mobile phones (Dufková et al., 2008). Time-space trajectories of respondents were recorded from 29.9.2008 to 10.10.2008 (the example of movement trajectories during one week is presented in figure 3.10 in methodical section). Afterwards, the spatial trajectories were complemented by directed interviews for deeper understanding of individual strategies, barriers, decision making and subjective perceptions of respondents. The records of daily trajectories were acquired for 61 respondents and 47 of them were suitable for initial quantitative analyses. Finally, directed interviews were realized with 20 selected respondents. With the respect to a small sample the aim of study was not to provide representative picture of everyday life and mobility, but rather to introduce the idealized types of mobility styles and to deeper explore their nature. Main outcomes A marked variability of relation between the number of visited stations and the total length of realized moves is visible in figure 5.6. It confirms the existence of 12 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis different styles of spatial mobility ranging from a large number of stations on a small space to a small number of stations on a large area. Approximately a half of respondents (51 %) did not overcome a distance longer than 150 km during a workweek (i.e. 30 km per day in average). On the other side, a group of hyper mobile respondents is markedly visible in figure 5.6. They travel more than 450 km in a workweek (i.e. 90 km per day in average) and represent 23 % of the respondents. There are no significant differences by age and gender among the respondents. The exception is the above mentioned group of hyper mobile people, which is dominated by men. Similarly, the daily activity space represented by the maximum distance of station (place of activity) from home is for the two thirds of respondents smaller than 13 km (figure 5.7). The main building blocks forming a style of everyday mobility are: (1) number of stations (uniquely visited locations), (2) extent of daily moves, (3) routines / variability of spatial patterns of activities and (4) localization of stations and a kind of realized activities. The number of stations and the variability / routines of activities were selected as the primary differentiation dimensions (figure 5.10). Four specific styles of daily mobility were identified: (1) work driven active style, (2) free time driven active style, (3) routine dual regime connected with child care (4) routine dual regime connected with long distance commuting. Active style of daily mobility is characterized by a high number of visited places and a variability of activities. Two categories can be distinguished according to the style forming aspects. In the first case, work and work related mobility is the source of the majority of activities (work driven active style). In the second case, activities and stations are connected with free time after or before work (free time driven active style). Daily mobility and activity regime of a young architect and designer is a typical example of work driven active style. His daily activities are not concentrated at one place and he realizes several work related trips during the day (e.g. work meetings, control days, exhibitions, purchase of material). An young independent manager living and working in the wider city centre is a typical example of free time driven active style (also a typical representative of young urban professional). Generally work is concentrated at one place in stable working hours, while the majority of other stations is connected with diverse activities realized in leisure time (sport, culture, education and meeting with friends). The routine style is typical by a small number of visited locations and a high share of routines of daily activities. The primary places of activities (home, work) play the dominant role in daily mobility and activity patterns of routine persons. Therefore the spatial mobility is highly influenced by spatial relation between the home and the work. A dual nature is an important aspect of routine style. Two types of days are changing – day at home and day at work. Two categories of routine style can be distinguished by the reasons of duality within days. A regular changing of 13 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis working days and days spent by child care is characteristic for the representatives of the first category (routine dual regime connected with child care). In the second category duality is generated by long distance between home and work (routine dual regime connected with long distance commuting). The study pointed out the importance of other aspects of spatial mobility such as number of visited stations and routines of activities aside traditional dimensions of time-space behavior (length of moves, time use structure, extent of activity space). The empirical case study of everyday activities and mobility of young inhabitants in Prague demonstrate the methodical contribution of active location data of mobile phones in combination with directed interviews. Combination of longer term records of spatial movements (by active localization of mobile phones) with brief dairy notes and interpretative interviews seem to be a very promising research method. The positive responses from the respondents confirm the advantages of the method (low time burden for respondents and “enjoyableness”). Figure 5.6: Distribution of respondents by the number of unique stations and total length of realized moves. 1000 900 Total length of realized moves [km] 800 700 600 500 400 300 200 100 0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Number of unique stations Note: Triangles show respondents selected for interview. Respondents who travelled less than 150 km, resp. 450 km per workweek, are marked by dot lines. Source: Own survey. Number of respondent = 47. 14 Jakub Novák Synopsis of PhD Thesis Figure 5.7: Distribution of respondents by the maximum distance from home. Note: Light color show respondents selected for interview. Source: Own survey. Number of respondent = 47. Figure 5.10: Distribution of respondents by the number of stations and routines of activities. Source: Own survey. Number of respondent = 20. 15
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Jakub Novák, Ph.D. 8.28 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Jakub Novák, Ph.D. 1.23 MB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Jakub Novák, Ph.D. 1.35 MB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc. 54 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Vladimír Ira, CSc. 209 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 230 kB