velikost textu

Tvorba a využití didaktických prezentací ve výuce obecné chemie

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Tvorba a využití didaktických prezentací ve výuce obecné chemie
Název v angličtině:
Creation and a Use of Didactic Presentations in Teaching General Chemistry
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Klára Urbanová, Ph.D.
Školitel:
prof. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc.
Oponenti:
Doc. RNDr. Mária Ganajová, CSc.
Doc. Mgr. Hana Cídlová, Dr.
Id práce:
84996
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra učitelství a didaktiky chemie (31-280)
Program studia:
Vzdělávání v chemii (P1414)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 6. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
obecná chemie, efektivita výuky, PowerPointové prezentace, dotazníkové šetření, didaktický test
Klíčová slova v angličtině:
general chemistry, effectiveness of teaching, PowerPoint presentation, questionnaire investigation, didactic test
Abstrakt:
Cíle Hlavním cílem této disertační práce je nalézt vhodnou formu prezentací určených pro výuku tak, aby žáci při výuce doplněné prezentacemi byli aktivně zapojeni do výuky a spolupodíleli se na tvorbě znalostí, vědomostí a dovedností z oblasti obecné chemie. Součástí hlavního cíle práce je dále vytvořit soubor prezentací zahrnujících učivo obecné chemie pro střední školy tak, aby žáci byli schopni získané znalosti, vědomosti a dovednosti využívat ve studiu dalších oblastí chemie. Metody Při tvorbě prezentací jsme vycházely především ze zásady maximálního využití grafických a názorných prvků, tedy obrázků, schémat, fotografií, animací, grafů a tabulek. Dále jsme se snažily o dodržení zásad týkajících se barevnosti a typů písma (např. velikost písma minimálně 20 bodů, používání bezpatkového písma atd.) Dalším podkladem při tvorbě prezentací byla podrobná rešeršní práce. Vycházely jsme jednak z výzkumů, které se zabývají přímo ověřováním efektivity a dopadů prezentací na edukační proces [1, 2, 3, 4] , ale také z prací, které se věnují vlivu grafiky na proces učení a porozumění [4, 5]. V další fázi byli vyzváni učitelé, kteří měli zájem začlenit prezentace do výuky, aby se zúčastnili semináře, ve kterém jim byly tyto prezentace představeny a byly jim zodpovězeny dotazy, které se týkaly práce s prezentacemi ve výuce. Učitelům středních škol bylo předloženo 10 prezentací, z nichž každá byla určena pro jednu vyučovací hodinu, trvající 45 minut. Ke každé prezentaci dostali krátký text, který byl věnován obsahu a cílům prezentací a dále otázkám a úlohám, které jsou součástí prezentací. Ke svým zkušenostem s těmito prezentacemi se pak učitelé vyjadřovali formou dotazníku. Dotazník se soustředil na otázky grafiky předložených prezentací, systém začleněných otázek a úloh a hodnocení efektivity výuky doplněné prezentacemi. Dále se učitelé v dotazníku vyjadřovali k efektivitě práce s předem připravenou prezentací, například z časového hlediska. Navíc dotazník obsahoval jednu otázku týkající se technické vybavenosti škol, aby bylo možno dát získané informace do souvislosti s technickými možnostmi ve třídách, kde byl výzkum prováděn. V poslední fázi výzkumu byla zhodnocena efektivita výuky s použitými prezentacemi pomocí didaktických testů. Tyto testy byly zadávány ve skupinách žáků, jejichž učitelé s prezentacemi, které jsme jim poskytly, již dlouhodobě pracují a dále v kontrolních skupinách. Výsledky pak byly srovnány. Výsledky a závěry Získané výsledky přinesly několik zajímavých informací. Ve všech školách, kde bylo šetření prováděno, je technické vybavení potřebné k výuce s prezentacemi, nebo jinými podobnými prostředky k dispozici. Odpovědi na otázky, zda výuka doplněná prezentací přispívá ke zvýšení zájmu žáků o učivo, zvýšení míry pozornosti a přispívá k lepšímu porozumění učivu, jsou složitější. Z výsledků uzavřených položek dotazníku i z reakcí učitelů v otevřených položkách plyne, že velká část z nich se domnívá, že zájem a pozornost žáků se zvyšuje. Je ovšem třeba říci, že zároveň často právě tito učitelé uvádějí pozitivní vliv prezentací v souvislosti se změnou činnosti žáků. Z toho lze soudit, že vyšší zájem může být často ovlivněn právě „novinkovým“ efektem, což znamená, že při dlouhodobější aplikaci výukového prostředku může docházet k opadnutí zájmu žáků. Z výsledků otevřených položek dotazníku je vidět další zajímavý fakt. Od různých učitelů zde získáváme zcela opačné názory například co se týká kontaktu mezi učitelem a žáky. Z toho lze usuzovat, že výuka se stejnou prezentací vedená různými učiteli bude vypadat zcela jinak. Toto zjištění odpovídá obdobným výsledkům výzkumu prováděného na vysokých školách .
Abstract v angličtině:
Cíle Hlavním cílem této disertační práce je nalézt vhodnou formu prezentací určených pro výuku tak, aby žáci při výuce doplněné prezentacemi byli aktivně zapojeni do výuky a spolupodíleli se na tvorbě znalostí, vědomostí a dovedností z oblasti obecné chemie. Součástí hlavního cíle práce je dále vytvořit soubor prezentací zahrnujících učivo obecné chemie pro střední školy tak, aby žáci byli schopni získané znalosti, vědomosti a dovednosti využívat ve studiu dalších oblastí chemie. Metody Při tvorbě prezentací jsme vycházely především ze zásady maximálního využití grafických a názorných prvků, tedy obrázků, schémat, fotografií, animací, grafů a tabulek. Dále jsme se snažily o dodržení zásad týkajících se barevnosti a typů písma (např. velikost písma minimálně 20 bodů, používání bezpatkového písma atd.) Dalším podkladem při tvorbě prezentací byla podrobná rešeršní práce. Vycházely jsme jednak z výzkumů, které se zabývají přímo ověřováním efektivity a dopadů prezentací na edukační proces [1, 2, 3, 4] , ale také z prací, které se věnují vlivu grafiky na proces učení a porozumění [4, 5]. V další fázi byli vyzváni učitelé, kteří měli zájem začlenit prezentace do výuky, aby se zúčastnili semináře, ve kterém jim byly tyto prezentace představeny a byly jim zodpovězeny dotazy, které se týkaly práce s prezentacemi ve výuce. Učitelům středních škol bylo předloženo 10 prezentací, z nichž každá byla určena pro jednu vyučovací hodinu, trvající 45 minut. Ke každé prezentaci dostali krátký text, který byl věnován obsahu a cílům prezentací a dále otázkám a úlohám, které jsou součástí prezentací. Ke svým zkušenostem s těmito prezentacemi se pak učitelé vyjadřovali formou dotazníku. Dotazník se soustředil na otázky grafiky předložených prezentací, systém začleněných otázek a úloh a hodnocení efektivity výuky doplněné prezentacemi. Dále se učitelé v dotazníku vyjadřovali k efektivitě práce s předem připravenou prezentací, například z časového hlediska. Navíc dotazník obsahoval jednu otázku týkající se technické vybavenosti škol, aby bylo možno dát získané informace do souvislosti s technickými možnostmi ve třídách, kde byl výzkum prováděn. V poslední fázi výzkumu byla zhodnocena efektivita výuky s použitými prezentacemi pomocí didaktických testů. Tyto testy byly zadávány ve skupinách žáků, jejichž učitelé s prezentacemi, které jsme jim poskytly, již dlouhodobě pracují a dále v kontrolních skupinách. Výsledky pak byly srovnány. Výsledky a závěry Získané výsledky přinesly několik zajímavých informací. Ve všech školách, kde bylo šetření prováděno, je technické vybavení potřebné k výuce s prezentacemi, nebo jinými podobnými prostředky k dispozici. Odpovědi na otázky, zda výuka doplněná prezentací přispívá ke zvýšení zájmu žáků o učivo, zvýšení míry pozornosti a přispívá k lepšímu porozumění učivu, jsou složitější. Z výsledků uzavřených položek dotazníku i z reakcí učitelů v otevřených položkách plyne, že velká část z nich se domnívá, že zájem a pozornost žáků se zvyšuje. Je ovšem třeba říci, že zároveň často právě tito učitelé uvádějí pozitivní vliv prezentací v souvislosti se změnou činnosti žáků. Z toho lze soudit, že vyšší zájem může být často ovlivněn právě „novinkovým“ efektem, což znamená, že při dlouhodobější aplikaci výukového prostředku může docházet k opadnutí zájmu žáků. Z výsledků otevřených položek dotazníku je vidět další zajímavý fakt. Od různých učitelů zde získáváme zcela opačné názory například co se týká kontaktu mezi učitelem a žáky. Z toho lze usuzovat, že výuka se stejnou prezentací vedená různými učiteli bude vypadat zcela jinak. Toto zjištění odpovídá obdobným výsledkům výzkumu prováděného na vysokých školách .
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Klára Urbanová, Ph.D. 8.01 MB
Stáhnout Příloha k práci RNDr. Klára Urbanová, Ph.D. 17.56 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Klára Urbanová, Ph.D. 28 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Klára Urbanová, Ph.D. 28 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce RNDr. Klára Urbanová, Ph.D. 175 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc. 25 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. RNDr. Mária Ganajová, CSc. 60 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. Mgr. Hana Cídlová, Dr. 38 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. RNDr. Pavel Beneš, CSc. 82 kB