velikost textu

Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Název v češtině:
Vulkanismus siluru a devonu pražské pánve
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Zuzana Tasáryová, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Dr. Jiří Frýda
Oponenti:
Dr. Axel D. Renno
prof. Marek Awdankiewicz
Konzultant:
doc. Mgr. Vojtěch Janoušek, Ph.D.
Id práce:
84922
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Program studia:
Geologie (P1201)
Obor studia:
Geologie se zaměřeními (XGEOLV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
7. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Tepelsko–barrandienská jednotka, Pražská pánev, Silurské vulkanity, Devonské vulkanity, Geochemie, Nd izotopy, Gondwana, Kontinentální rift
Klíčová slova v angličtině:
Teplá–Barrandian Unit, Prague Basin, Silurian volcanic rocks, Devonian volcanic rocks, Geochemistry, Nd isotopy, Gondwana, Continental rift
Abstrakt:
Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko–barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké a ludlowské bazalty byly tedy produktem souběžného míšení tavenin, které byly derivovány jak z obohacené, tak z ochuzené SCLM plášťové domény. 2. Silurské vulkanické erupce byly doprovázeny intruzemi bazaltových doleritů a meimechitů. Později zmíněné reprezentují olivínem bohaté kumuláty bazaltových magmat převážně ludlowského stáří. 3. Meimechity a dolerity byly vystaveny pozdně magmatické alteraci (rodingitizaci a serprentinizaci), která vedla k jejich obohacení o prvky s nízkým iontovým potenciálem. Výsledkem této alterace byl vznik slawsonit-hyalofán-celsianové minerální asociace v intersticiální matrix hornin. Přírodní výskyt slawsonitu byl tímto poprvé zdokumentován v Evropě. Metasomatická alterace probíhala za T ≤ 350 °C a P ≤ 0.5 GPa. 4. Příčiny propuknutí a ukončení vulkanické aktivity v odbobí wenlocku a ludlow souvisí s tahem litosférické desky, který byl pravděpodobně zapříčiněn postupujícím uzavíráním oceánu Iapetus. Hlavní kolizní stádium Baltiky a Laurentie okolo 425 Ma mělo v pražské pánvi za následek ukončení riftogeneze ve stadiu před vznikem oceánské kůry. 5. Devonské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické bazalty až foidity, které se v malých objemech vylévaly v kontinentálním prostředí, pravděpodobně post-riftu, založeného původně na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Bazalty emského stáří jsou svým složením podobné OIB a jejich geochemická charakteristika je vysoce podobná svrchnoordovickým alkalickým bazaltům. Příčina vulkanické aktivity v emsu zůstává nejasná, ačkoliv by mohla být spojena se změnami strukturního režimu v souvislosti s pokročilým stadiem kolize Baltiky s Laurentií.
Abstract v angličtině:
Abstract The principal goal of the thesis is to constrain nature of magmatic and alteration processes, character of mantle source(s), geotectonic setting and palaeogeographic implications of the Silurian and Devonian volcanism in Prague Basin (Teplá–Barrandian Unit, Bohemian Massif). The thesis is based on extensive geochemical study covering major- and trace-element geochemistry, neodymium isotope geochemistry and mineral chemistry supported by petrographic and field observations. The most important conclusions of the thesis are as follows: 1. The Silurian volcanic rocks of the Prague Basin represent within-plate, transitional alkali to tholeiitic basalts, which erupted in continental rift setting through thick Cadomian crust. The basalts originated by low degrees of partial melting of garnet peridotite mantle source. Older Wenlock basalts are similar to alkaline ocean island basalts (OIB) derived from subcontinental lithospheric mantle (SCLM), enriched most probably by frozen pods of Ordovician magmas. Younger Ludlow basalts resemble tholeiitic enriched mid-oceanic ridge basalts (EMORB) derived from subduction-modified SCLM depleted by Late Cambrian melting. The Wenlock–Ludlow melting is characterized by contemporaneous mixing of melts derived from both enriched and depleted SCLM mantle domains. 2. Silurian volcanic eruptions were accompanied by intrusion of basalt dolerites and meimechites. The latter represent olivine-rich cumulates of basaltic magmas of predominantly Ludlow age. 3. Meimechites and dolerites were exposed to late-magmatic alteration (rodingitization and serpentinization) leading to enrichment of low ionic potential elements. As a result, slawsonite- celsian-hyalophane assemblage precipitated in interstitial matrix of the rocks. Natural occurrence of slawsonite has been reported for the first time from Europe. Metasomatic alteration took place at T ≤ 350 °C and P ≤ 0.5 GPa. 4. The trigger and termination of Wenlock–Ludlow volcanism is related to slab-pull regime due to progressive closure of the Iapetus Ocean. Main stage of the Baltica–Laurentia collision caused the Prague Basin rift failure at ca. 425 Ma and hence it never reached an oceanic stage. 5. The Devonian volcanic rocks of the Prague Basin represent within-plate alkali basalts to foidites, which erupted in continental, probably post-rift setting through thick Cadomian crust. The basalts originated by low degrees of partial melting of garnet peridotite mantle source. Devonian (Emsian) basalts are similar to OIB and their geochemical characteristics is highly similar to that of Late Ordovician alkali basalts. The trigger and termination for Emsian volcanism remains unclear although could be possibly connected to changes in structural regime related to advanced stages of Baltica–Laurentia collision.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. 18.72 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. 47 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. 45 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Zuzana Tasáryová, Ph.D. 282 kB
Stáhnout Posudek oponenta Dr. Axel D. Renno 292 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Marek Awdankiewicz 205 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 693 kB