velikost textu

Inkubační strategie vybraných druhů kachen

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Inkubační strategie vybraných druhů kachen
Název v angličtině:
Incubation strategies of selected duck species
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Petr Klvaňa, Ph.D.
Školitel:
doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.
Oponenti:
prof. Mgr. Miroslav Šálek, Ph.D.
prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc.
Id práce:
84896
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Zoologie (P1502)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
23. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
inkubační chování, reprodukční investice, trade-offs
Klíčová slova v angličtině:
incubation behaviour, reproductive investments, trade-offs
Abstrakt:
Inkubační strategie vybraných druhů kachen Souhrn disertační práce Samice většiny druhů kachnovitých (Anatidae) investují do hnízdění velké množství energie, jelikož zajišťují tvorbu snůšky, inkubaci i následnou péči o mláďata. Situace, kdy role samce je omezena na strážení samice, případně potravního teritoria, panuje u všech druhů kachen severní polokoule. Tato skutečnost činí z řady druhů kachen vhodný model k studiu optimalizace rodičovské investice do reprodukčního pokusu. Na druhou stranu optimalizace investice je velmi komplexní proces podmíněný celou řadou faktorů, zahrnující délku hnízdní sezóny, množství potravy, věk jedince, riziko predace jedince nebo snůšky, či výsledek předchozího hnízdění. Postihnout komplexně všechny faktory ovlivňující inkubační úsilí je však v rámci terénního výzkumu věc nelehká, ne-li nemožná. Výzkumník je tudíž nucen zaměřit se na užší okruh otázek a studovat „pouze“ dílčí část reprodukční strategie daného druhu. Tato práce je věnována nejdůležitější fázi reprodukčního cyklu – období inkubace snůšky. V tomto období je samice vystavena velkým energetickým výdajům v podobě zajištění teplotního optima vyvíjejícím se zárodkům, na druhou stranu je její čas pro příjem potravy významně omezen. Strategie, jak náročné období inkubace dovést do úspěšného konce, zahrnuje celou řadu dílčích taktik, které slouží ke snížení rizika vychladnutí snůšky, predace vajec nebo samice samotné. Do výzkumu jsme zahrnuli tři druhy u nás běžně hnízdících druhů kachen – kachnu divokou (Anas platyrhynchos), poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačku (Aythya fuligula). Kachna divoká je zástupcem tzv. plovavých kachen, jejím původním hnízdním biotopem byla suchá místa v příbřežní vegetaci řek a mokřadů. Oba druhy poláků představují příklady tzv. potápivých kachen, původně hnízdících v rozsáhlých zaplavených příbřežních porostech, kde jsou jejich hnízda poměrně těžko nalezitelná. To je odlišuje od kachny divoké, která byla na suché zemi ohrožováná jak savčími, tak i ptačími predátory. I když dnes hnízdí společně na rybničních ostrůvcích, je pravděpodobné, že rizika z původních hnízdních biotopů se významně podílela na formování inkubačních strategií sledovaných druhů. V úvodní kapitole práce se zabývám faktory, které mohou ovlivnit průběh inkubačního chování z hlediska trade- off, vzniklé na základě omezených energetických zdrojů samice a investic plynoucích do inkubace snůšky. Navazující kapitoly řeší behaviorální aspekty antipredačních taktik - obranné a ostražité chování inkubujících samic kachny divoké, zejména ve vztahu k viditelnosti hnízda. Volba hnízdního prostředí má zásadní vliv na pravděpodobnost hnízdní predace. Samostatná kapitola je tudíž věnována popisu volby hnízdního prostředí samicí poláka velkého. Poslední dvě kapitoly zahrnují behaviorální poznatky související s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u poláka velkého a poláka chocholačky. Naše výsledky poskytují určitý vhled, byť omezený, na inkubační strategie u tří druhů kachen hnízdících ve středoevropských podmínkách. Z výsledků vyplývá výrazný vliv enviromentálních charakteristik, jako jsou potravní nabídka a krytí hnízda, na průběh inkubačních strategií sledovaných druhů. -1- Klvaňa, P., Hořák, D., Musil, P. & Albrecht, T. Nest attendance patterns of three European duck species. Manuscript prepared for publication. Klvaňa, P., Hořák, D., Musil, P. & Albrecht, T. Průběh inkubace tří evropských druhů kachen. Rukopis připravený k publikaci. Cílem této práce bylo porovnat inkubační chování tří evropských druhů na zemi hnízdících kachen. Vybrané druhy, kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula), se navzájem liší hmotností. Terénní práce probíhaly v biosférické rezervaci Třeboňsko v letech 2002-2006. Naše výsledky ukázaly, že nejvyšší inkubační konstantu vykazovaly samice poláka velkého (92 %), u zbývajících dvou druhů to bylo 90 %. Druhy se rovněž lišily frekvencí odchodů, kdy nejvyšší byla u poláka chocholačky a nejnižší u kachny divoké. Samice poláka velkého opouštěly hnízdo většinou během dne, zatímco kachny divoké zejména v noci. Samice poláka velkého nevykazovaly preferenci pro žádnou část dne. Neprokázali jsme žádný vliv tělesné hmotnosti na inkubační konstantu kachny divoké a poláka velkého. Nicméně tělesná hmotnost negativně ovlivnila inkubační úsilí u poláka chocholačky. Výsledky výzkumu naznačují, že vysoká inkubační konstanta může způsobit vyčerpání vnitřních rezerv, což má pravděpodobně za následek nízkou tělesnou hmotnost poláka chocholačky na konci inkubačního období. Vysoké energetické nároky pravděpodobně také dokládá načasování odchodů poláka chocholačky do denních hodin, kdy je chladnutí snůšky pomalejší. Naopak pro kachnu divokou (relativně velký druh kachny) pravděpodobně nepředstavuje inkubace natolik vyčerpávající proces, tudíž přesouvá sběr potravy do nočních hodin, kdy je riziko hnízdní predace nižší. Albrecht, T., Hořák; D., Kreisinger, J., Weidinger, K., Klvaňa, P. & Michot, T. C. 2006. Factors determining Pochard nest predation along a wetland gradient. Journal of Wildlife Management 70:784-791. Albrecht, T., Hořák, D., Kreisinger, J., Weidinger, K., Klvaňa, P. & Michot, T. C. 2006. Faktory určujícící míru predace hnízd poláka velkého v rámci mokřadního gradientu. Journal of Wildlife Management 70:784-791. Aplikovaná ochranářská opatření jsou zaměřena na na zemi hnízdící druhy kachen a mají za cíl zejména zvýšení jejich hnízdní úspěšnosti. Přesto neexistuje mnoho studií, které by srovnávaly hnízdní úspěšnost a faktory ovlivňující přežívání hnízd v rámci mokřadního gradientu a zároveň znaly hlavní hnízdní predátory. V letech 1999-2002 jsme sledovali v biosférické rezervaci Třeboňsko 195 hnízd poláka velkého (Aythya ferina). Denní míra přežívání hnízd (DSR) byla nejvyšší na ostrovech (0,985; 95 % konfidenční interval; 0,978-0,991), nižší v příbřežních porostech (0,962; 0,950-0,971) a nejnižší u hnízd umístěných na břehu (0,844; 0,759-0,904). Nejjednodušší model vysvětlující DSR zahrnoval typy hnízdního prostředí (DSR: ostrov > příbřežní porosty > břeh) a viditelnost hnízda. V příbřežní vegetaci bylo přežívání hnízda pozitivně ovlivněno jeho nižší viditelností, vyšší hloubkou vody v okolí, větší vzdáleností hnízda od kraje habitatu. Úspěšnost hnízd na ostrovech vzrůstala s datem započetí hnízdění a -2- zvětšující se vzdáleností od vodního okraje. Model konstantního přežívání hnízd vysvětlil nejlépe data o terestrických hnízdech. Vliv pozorovatele na DSR nebyl prokázán v žádném z prostředí. V roce 2003 jsme použili pro studium spektra hnízdních predátorů 180 umělých hnízd (120 obsahovalo voskem naplněná vejce). Model, který nejlépe vysvětloval variabilitu v DSR umělých hnízd, zahrnoval pouze jednu proměnnou: typ prostředí (DSR: ostrov > příbřežní porosty > břeh). Predace umělých hnízd savčími predátory (liška obecná [Vulpes vulpes] a kuny [Martes spp.]) byla pravděpodobnější na břehu něž v příbřežních porostech a na ostrovech. Hlavními predátory ostrovních hnízd a hnízd v příbřežní vegetaci byli krkavcovití ptáci a moták pochop (Circus aeruginosus). Naše data naznačují, že hnízda na ostrovech a v širokých břehových porostech podstupují nižší riziko savčí predace než hnízda na břehu. Ochranná opatření by se tudíž měla soustředit na udržení těchto habitatů. To by, společně s vytvářením nových umělých ostrovů, mohlo zvýšit hnízdní úspěšnost nejen poláků velkých, ale i dalších druhů kachen hnízdících v tomto prostředí. Albrecht, T. & Klvaňa, P. 2004. Nest crypsis, reproductive value of a clutch and escape decisions in incubating female mallards Anas platyrhynchos. Ethology 110: 603-613. Albrecht, T. & Klvaňa, P. 2004. Krytí hnízda, reprodukční hodnota snůšky a únikový úmysl inkubující samice kachny divoké (Anas platyrhynchos). Ethology 110: 603-613. Setrvání na hnízdě, i při výskytu predátora, může u krypticky zbarvených ptáků výrazně snížit pravděpodobnost prozrazení hnízda. Naopak odchod z hnízda může napomoci predátorovi detekovat umístění hnízda. Rozhodnutí jedince opustit hnízdo tudíž odráží konflikt mezi rizikem, jemuž se vystavuje v přítomnosti predátora, a skutečností, že příliš brzkým únikem prozradí své hnízdo. Rozhodnutí jedince ovlivňuje řada faktorů včetně vegetačního krytu, který pomáhá snižovat viditelnost hnízda. V naší práci jsme zkoumali vliv zakrytí hnízda a aktuální reprodukční hodnoty snůšky na únikovou vzdálenost kachny divoké (Anas platyrhynchos) při přiblížení se lidského predátora. Naše výsledky podpořily závěry teorie rodičovské investice: úniková vzdálenost byla negativně ovlivněna aktuální reprodukční hodnotou snůšky, zejména počtem vajec, stádiem inkubace a průměrným objemem vejce. Nezávisle na hodnotě snůšky vysvětlovalo vegetační krytí hnízda průkaznou část variability v únikové vzdálenosti samice, kdy jednotlivé samice měly tendenci unikat na kratší/delší vzdálenosti podle měnícího se krytí hnízda. Výsledky dále prokázaly, že krytí hnízda výrazně ovlivňuje pravděpodobnost odhalení hnízda a poskytuje tak ochranu inkubující samici. Na schopnost samice přizpůsobit únikovou vzdálenost aktuálnímu krytí hnízda lze tudíž nahlížet jako na antipredační strategii, která snižuje prozrazení hnízda vizuálně se orientujícímu predátorovi. Na druhou stranu v oblastech, kde predátor nepoužívá vizuální podněty k vyhledání hnízd, nemusí být taktika krátkých únikových vzdáleností z hustějších porostů adaptivní. -3- Javůrková, V., Hořák, D., Kreisinger, J., Klvaňa, P., & Albrecht, T. Sleep-vigilance pattern in incubating Mallards: the effect of environmental factors and sleeping postures. Manuscript prepared for publication. Javůrková, V., Hořák, D., Kreisinger, J., Klvaňa, P., & Albrecht, T. Průběh spánku a ostražitého chování u inkubujících samic kachny divoké: vliv prostředí a spánkové pozice. Rukopis připravený k publikaci. Ostražitost je chování, jež dovoluje jedincům kontrolovat své okolí a odhadnout riziko predace. Naopak spánek je stav, během něhož dochází k regeneraci a jedinec šetří energií. Zároveň však vede k poklesu pozornosti a vzrůstá riziko predace. Ptáci se pokouší tento problém řešit přerušováním spánku krátkými úseky, během nichž mají otevřené oko (scans). Ptáci rovněž využívají dvě odlišné spánkové polohy (zobák položen na hrudi nebo zobák pod křídlem), jejich vliv na ostražité chování však nebyl zatím řádně testován. Rovněž různé faktory prostředí mohou ovlvinit vnímání rizika a odpovídající úroveň ostražitosti. V naší práci zkoumáme vliv vegetačního krytu, části dne a spánkové pozice na konflikt mezi spánkem a ostražitostí u inkubujících samic kachny divoké (Anas platyrhynchos). Nepotvrdili jsme vliv vegetačního krytí hnízda na úroveň ostražitosti samice, ale samice upravovaly míru ostražitosti vzhledem k části dne a spánkové pozici. Samice redukovaly během noci míru ostražitého chování (délku bdělých úseků i jejich frekvenci), ve dne byla situace opačná. V průběhu noci samice rovněž strávily více času ve spánkové poloze se zobákem na hrudi a vykazovaly v ní vyšší míru ostražitosti než ve dne. Naše data ukazují, že u těchto krypticky zbarvených samic ovlivňují míru ostražitosti během spánku spíše viditelnostní podmínky během dne a spánková pozice než vegetační krytí hnízda. Hořák, D. & Klvaňa, P. 2008. An observation on conspecific egg adoption during a parasitic event in the Tufted Duck (Aythya fuligula). Sylvia 44:63-66. Hořák, D. & Klvaňa, P. 2008. Osvojení cizího vejce během parazitační události u poláka chocholačky (Aythya fuligula). Sylvia 44:63-66. Práce je zaměřena na popis parazitické události u samice poláka chocholačky (Aythya fuligula), kdy došlo k přímé interakci mezi parazitem a hostitelem. Parazitická samice přišla na hnízdo v brzkých ranních hodinách, kdy hostitelská samice spala na hnízdě. Inkubující samice se bránila klováním parazitické samice do hlavy a zobáku a nedovolila cizí samici zasednout na hnízdo. Ta nakonec zůstala sedět z části na okraji hnízda. Po několika minutách opustila cizí samice hnízdo a zanechala na jeho okraji své vejce. Inkubující samice zůstala po jejím odchodu v klidu na hnízdě, po chvíli zahrnula parazitické vejce do své snůšky a pokračovala dále v inkubaci. Chování hostitelské samice poskytuje prostor pro spekulace o protiparazitických taktikách u kachen. Podobné chování bylo popsáno i u dalších kachen rodu Aythia, ale nikoliv u poláka chocholačky. -4- Hořák, D. & Klvaňa, P. 2009. Alien egg retrieval in Common Pochard: Do females discriminate between conspecific and heterospecific eggs? Annales Zoologici Fennici 46:165-170. Hořák, D. & Klvaňa, P. 2009. Přidání cizího vejce u poláka velkého: Je schopna samice rozlišit mezi vejcem svého a cizího druhu? Annales Zoologici Fennici 46:165-170. Zahrnutí nepříbuzenského vejce do snůšky inkubující samicí (má jasnou adaptivní hodnotu pokud jde o její vlastní vejce) je pravděpodobně také součástí reprodukčních taktik spojených s hnízdním parazitismem. U vodních ptáků, hnízdících mimo dutiny, zůstávají po proběhnutí parazitické události parazitická vejce často mimo hnízdo. Pomocí pomaloběžného videa jsme popsali reakci samice poláka velkého (Aythya ferina) na pokusně přidané vejce vedle hnízda. Testovali jsme, zda samice rozpozná konspecifické a heterospecifické (hnědé slepičí) vejce. Ve všech 16 experimentech zahrnula samice vejce do snůšky. Nenašli jsme žádnou výraznou odlišnost v reakci samice na různé druhy vajec. Zahrnutí cizího vejce může být důsledek špatné rozlišovací schopnosti samice, obrany proti hnízdní predaci či sofistikovaná taktika související s hnízdním parazitismem. Nicméně poslední vysvětlení se jeví jako málo pravděpodobné vzhledem k špatným rozlišovacím schopnostem tohoto druhu. -5-
Abstract v angličtině:
Incubation strategies of selected duck species Summary of the PhD. thesis Avian incubation is an energetically demanding process. It holds true especially for uniparental incubators in which all incubation efforts are restricted to one individual. All ducks species breeding in northern hemisphere are representatives of birds with uniparental care. High demands of clutch formation and incubation make from ducks perfect model for testing factors influencing parent investment decisions. On the other hand parental investment to actual breeding attempt depends on many factors including breeding season duration, food supply, female’s age, risk of predation or resilt of previous nesting attempt. So investigation of this complex problematic is extremely difficult. This thesis is focused on the most important phase of breeding cycle – incubation of clutch. Clutch incubation is associated with high energy cost to maintenance optimal temperature conditions for developing embryos. Morover incubation process can has large effect on female’s body mass because of reduction of feeding time. Incubation strategy of success female include many partial tactic reducing predation risk of clutch and incubating female or eggs cooling. The incubation strategies of three ducks species were investigated in this thesis – Mallard (Anas platyrhynchos), Common Pochard (Aythya ferina) and Tufted Duck (Aythya fuligula). Mallard is primarily ground-nesting species inhabiting banks of water bodies and wetlands, and thus suffer a lot from mammalian and avian predation. Common Pochard and Tufted Duck are primarily overwater nester and thus its nests are presumably less susceptible to predation. Nowadays all three species are nesting together in fish pond islands but evolution of incubation strategy was probably influenced by level of nest predation in primary nesting habitats. The aim of the first chapter is description of factors effect trade-off between restrictive feeding time and clutch incubation cost. The nest site selection can strong influence the probability of nest predation so one chapter attend to factors determining Common Pochard nest predation along a wetland gradient. The next two chapters describe another antipredation tactics involve risk-taking behaviour and sleep-vigilance pattern in incubation females and the effect of nest visibility. The resting chapters describting behaviour of Tufted Duck females during a parasitic event and egg recognition ability of females Common Pochard during incorporation of unrelated eggs into a clutch. Our results provide some new information about incubation behaviour of three duck species breeding in central Europea and showed a important effect of food supply and nest cover on behaviour of incubation females. -9- Klvaňa, P., Hořák, D., Musil, P. & Albrecht, T. Nest attendance patterns of three European duck species. The aim of this study was to investigate incubation rythm of three European ground nesting duck species that differ in body mass – Mallard (Anas platyrhynchos), Common Pochard (Aythya ferina) and Tufted Duck (Aythya fuligula). Field work was carried out during 2002-2006 in Třebonsko Biosphere Reserve, Czech Republic. Our results show that Common Pochard females exhibited the significanly higher nest attentiveness (92%) than two other species (90%). Frequency of recesses also differed among species being highest in Tufted Ducks and lowest in Mallards. Tufted Ducks left the nest mostly during the day-time, while Mallard females took recesses mainly during night-time. Common Pochards show no significant preference for any part of the day. We found no significant effect of body mass on nest attentiveness in Mallards and Pochards. However, body mass was negatively related to nest attentiveness in Tufted Ducks. Our results imply that high incubation constancy might lead to depletion of internal body reserves which possibly caused low body mass at the end of incubation period in Tufted Duck. High incubation demand in Tufted Duck probably explains location of majority of recesses to day-time period when egg cooling rate is lower. In contrast, Mallard (relatively larger species) in which incubation demands are probably not so high can concentrate feeding activity to night-time and thus lower the risk of clutch predation. Albrecht, T., Hořák, D., Kreisinger, J., Weidinger, K., Klvaňa, P. & Michot, T. C. 2006. Factors determining Pochard nest predation along a wetland gradient. Journal of Wildlife Management 70:784-791. Waterfowl management on breeding grounds focuses on improving nest success, but few studies have compared waterfowl nest success and factors affecting nest survival along a wetland gradient and simultaneously identified nest predators. We monitored nests (n = 195) of Common Pochards (Aythya ferina) in Trebon Basin Biosphere Reserve, Czech Republic, during 1999-2002. Daily nest survival rates DSRs, logistic- exposure) declined from island (0.985, 95% confidence interval, 0.978-0.991) to overwater (0.962, 0.950-0.971) and terrestrial (0.844, 0.759-0.904) nests. The most parsimonious model for DSRs included habitat class (DSRs: island > overwater > terrestrial) and nest visibility. Nest survival was improved by reduced nest visibility, increased water depth, and increased distance from the nest to habitat edge in littoral habitats. On islands, nest success increased with advancing date and increased distance to open water. A model of constant nest survival best explained the data for terrestrial nests. There were no observer effects on DSRs in any habitat. In 2003, artificial nests (n = 180; 120 contained a wax-filled egg) were deployed on study plots. The model that best explained variation in DSRs for artificial nests included only 1 variable: habitat class (DSRs: island > overwater > terrestrial). Mammalian predation of artificial nests (by foxes [Vulpes vulpes] and martens [Martes spp.]) was more likely in terrestrial habitats than in littoral habitats or on islands. By contrast, corvids and marsh harriers (Circus aeruginosus) prevailed among predators of overwater and island nests. - 10 - Our data indicate that artificial islands and wide strips of littoral vegetation may represent secure breeding habitats for waterfowl because those habitats allow nests to be placed in areas that are not accessible to, or that are avoided by, mammalian predators. Management actions should be aimed at preserving these habitats. This, along with creation of new artificial islands, could help to enhance breeding productivity of pochards and possibly other waterfowl species inhabiting man-made ponds. Albrecht, T. & Klvaňa, P. 2004. Nest crypsis, reproductive value of a clutch and escape decisions in incubating female mallards Anas platyrhynchos. Ethology 110:603-613. In cryptically coloured birds, remaining on the nest despite predator approach (risk- taking) may decrease the likelihood that the nest will be detected and current reproductive attempt lost. By contrast, flushing may immediately reveal the nest location to the predator. Escape decisions of incubating parents should therefore be optimized based on the risk-to-parent/cost of escape equilibrium. Animal prey may assess predation risk depending on a variety of cues, including the camouflage that vegetation provides against the predator. We examined interactive effects of nest crypsis and the current reproductive value of a clutch on flushing distances in incubating mallards (Anas platyrhynchos) approached by a human. Our results were consistent with predictions of parental investment theory: flushing distances were inversely correlated with measures of the reproductive value of the current clutch, namely with clutch size, stage of incubation and mean egg volume. Independently of a reproductive value of a clutch, nest concealment explained a significant portion of the variation in flushing distance among females; individual females tended to increase/decrease flushing distances according to change in nest cover. The results further suggest that vegetation concealment greatly influenced the risk of nest detection by local predators, suggesting that vegetation may act as a protective cover for incubating female. A female’s ability to delay flushes according to the actual vegetation cover might thus be viewed as an antipredator strategy that reduces premature nest advertising to visually oriented predators. We argue, however, that shorter flying distances from densely covered sites might be maladaptive in areas where a predator’s ability to detect incubating female does not rely on visual cues of nests. Javůrková, V., Hořák, D., Kreisinger, J., Klvaňa, P., & Albrecht, T. Sleep-vigilance pattern in incubating Mallards: the effect of environmental factors and sleeping postures. Vigilance is a behavioural tactic that allows individuals to control their surroundings and to assess predation risk. In contrast, sleep is unique behavioural state with widely hypothesised restorative and energy-saving functions, but reducing attentiveness and increasing susceptibility to predation. Sleeping birds resolve this conflict by interrupting sleep with short periods of eye opening (termed „scans“) during vigilant - 11 - sleep. Although sleeping birds use different sleeping postures (the rest-sleeping and scapular positions), their effect on sleep-vigilance performance has not yet been sufficiently tested. Furthermore, miscellaneous environmental factors may affect the perception of risk and corresponding vigilance level. Here, we investigated the influence of nest vegetation concealment, time of day and sleeping postures on the sleep-vigilance trade-off in incubating Mallards (Anas platyrhynchos). We did not find any effect of nest vegetation concealment on the vigilance level of female Mallards, but incubating females adjusted their vigilance to time of day and sleeping postures. Females reduced their total vigilance along with scan frequency and scan length at night, while displaying the opposite pattern during daylight. Females also preferred the rest-sleeping position more during the night compared to the daylight period, and were more vigilant in this position at night. Our data show that visual abilities during different light conditions and sleeping posture, rather than nest vegetation concealment, play an underlying role in antipredator vigilance during sleep in this cryptic ground-nesting bird. Hořák, D. & Klvaňa, P. 2008. An observation on conspecific egg adoption during a parasitic event in the Tufted Duck (Aythya fuligula). Sylvia 44:63-66. We describe behavioural interaction between a brood parasite and a host we observed during a conspecific parasitic event in the Tufted Duck (Aythya fuligula). The parasite came to the host nest during morning hours while the host was asleep and incubating a clutch. The host female showed a slightly aggressive response to the intruder (pecking its beak and head) and did not allow the parasite to sit fully at the nest. Within a few minutes, the parasite laid an egg which, due to the inconvenient position of the parasite, dropped out of the nest. When the parasite left, the host female retrieved the egg to the nest. Such behaviour of the host female is in contradiction with her aggression towards the intruder female and provides an opportunity for speculations about the evolution of anti-parasitic responses in ducks. Although a similar pattern of behaviour has been reported in other members of the Aythyini tribe, it has not yet been described in the Tufted Duck. Hořák, D. & Klvaňa, P. 2009. Alien egg retrieval in Common Pochard: Do females discriminate between conspecific and heterospecific eggs? Annales Zoologici Fennici 46:165-170. Incorporation of unrelated eggs into a clutch by incubating females (egg retrieval), which has an obvious adaptive value when female retrieves her own egg, seems to be also a part of the reproductive tactics related to brood parasitism. In open nesting waterfowl, the parasitic egg remains frequently outside the nest bowl after the parasitic event. Using time-lapse video recorders, we described experimentally the behavioural reaction of the common pochard (Aythya ferina) females towards an egg lying beside the nest. We tested whether the females discriminate between conspecific and heterospecific eggs (brown chicken eggs). All 16 experimental females retrieved both conspecific and heterospecific eggs. We found no apparent differences in female - 12 - responses towards either egg type. The retrieval of alien eggs can be a result of an imperfect recognition ability of the female, anti-predation defence, or sophisticated tactic related to the brood parasitism. The last explanation seems to be less likely due to imperfect egg recognition abilities in the species. - 13 -
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Petr Klvaňa, Ph.D. 1.95 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Petr Klvaňa, Ph.D. 71 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Petr Klvaňa, Ph.D. 62 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Mgr. Miroslav Šálek, Ph.D. 89 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc. 84 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 714 kB