velikost textu

Interspecific nest parasitism in diving ducks - Common Pochard Aythya ferina and Tufted Duck Aythya fuligula and its effect on reproductive performnce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Interspecific nest parasitism in diving ducks - Common Pochard Aythya ferina and Tufted Duck Aythya fuligula and its effect on reproductive performnce
Název v češtině:
Mezidruhový hnízdní parazitizmus u potápivých kachen, poláka velkého Aythya ferina a poláka chocholačky Aythya fuligula a jeho vliv na reprodukční schopnosti
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Petr Musil, Dr.
Oponenti:
doc. RNDr. Karel Weidinger, Ph.D.
RNDr. Petr Procházka, Ph.D.
Id práce:
84855
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Zoologie (P1502)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
17. 9. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Abstrakt:
ABSTRAKT Tato disertační je tvořena třemi publikacemi a jedním manuskriptem, které se zabývají studiem mezidruhového hnízdního parazitismu (dále jen MHP) u vybraných druhů čeledi kachnovitých (Anatidea). První část práce popisuje míru výskytu MHP v lokalitě CHKO Třeboňsko v letech 1999 až 2008 u třech zástupců tribu potápivých (Aythyini): poláka velkého (Aythya ferina), poláka chocholačky (Aythya fuligula) a zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a dvou zástupců tribu plovavých (Anatini): kachny divoké (Anas platyrhynchos) a kopřivky obecné (Anas strepera). V těchto letech byl MHP zjištěn u 6,6 % sledovaných hnízd, přičemž nejčastěji paraziticky snášeli zrzohlávka rudozobá a polák velký. Výsledky naší studie byly porovnány s mírou MHP z let 1975 až 1980 zaznamenaných v nedaleké lokalitě Blatná, kdy v tomto období byl MHP zjištěn u 13,9 % hnízd. Tento rozdíl v míře MHP odráží pokles ve velikostech hnízdních populací sledovaných druhů, který mezi sledovanými lety nastal. Ve druhé části práce je porovnávána velikost paraziticky snesených vajec s velikostí vajec snesených neparaziticky u poláka velkého, poláka chocholačky a zrzohlávky rudozobé. U všech sledovaných druhů byl zaznamenán signifikantní rozdíl ve velikosti parazitických a neparazitických vajec. U poláka velkého byla parazitická vejce delší a u poláka chocholačky byla parazitická vejce větší (v šířce i objemu) než vejce neparazitická, zatímco u zrzohlávky rudozobé byla parazitická vejce menší (v délce i objemu) než vejce neparazitická. Tento rozdíl byl pravděpodobně ovlivněn populačními trendy sledovaných druhů a také závislostí míry MHP na hnízdní densitě. Další část práce se věnuje studiu reakcí hostitelské samice na parazitickou událost za použití experimentálního přístupu. Pomocí atrapy bylo testováno chování hostitelské samice poláka velkého vůči parazitické samici nacházející se u jejího hnízda. Hostitelská samice reagovala na přítomnost parazitické samice většinou pasivně, a to jak na hnízdě, tak v jeho okolí, přičemž pasivní chování hostitelské samice může být do jisté míry adaptivní reakcí na hnízdní parazitismus. V poslední studii byla pomocí přidávacích experimentů testována reakce hostitelské samice poláka velkého a poláka chocholačky na přítomnost parazitického vejce v hnízdě. U obou sledovaných druhů hostitelské samice reagovaly většinou na parazitické vejce jeho přijetím za vlastní. Jedinou zjištěnou výjimkou byla větší míra opouštění parazitovaných hnízd u poláka chocholačky, která může být zřejmě způsobena rozdílnými životními strategiemi („life histories“) druhů. Tato disertační práce shrnuje základní poznatky o MHP u sledovaných druhů, jako je míra jeho výskytu a jeho vývoj ve sledované lokalitě, a zároveň sleduje jeho propojenost s vnějšími vlivy a podrobně popisuje reakce hostitelských samic na parazitické události.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT This PhD thesis is connecting three publications and one manuscript and focuses on the study of interspecific nest parasitism among particular duck species of family Anatidae. The first part describes the occurrence of interspecific nest parasitism, in the study area of Trebon between years 1999 and 2008 in three diving duck species (Aythini): the Common pochard (Aythya ferina), the Tufted duck (Aythya fuligula) and the Red-crested Pochard (Netta rufina) and two dabbling duck species the Gadwall (Anas strepera and the mallard (Anas platyrhynchos). The most of parasitic eggs was laid by Red-creasted Pochard and Common Pochard. In this period, inter-specific nest parasitism was recorded in 6.6% of nests. The values were compared with the results of studies in the same species between 1975 and 1980. when inter-specific nest parasitism was in 13.9% of nests. The difference in rate of nest parasitism is caused as a result of a decline in breeding populations of the studied species. In the second analysis, we investigate whether parasitically laid eggs are of different size than non-parasitic eggs in three diving duck species; the Common Pochards, the Tufted Ducks and the Red-Crested Pochards. Parasitic eggs of the Common Pochard were significantly longer than non-parasitic eggs of the same species and parasitic eggs of the Tufted Duck were significantly wider and had greater egg mass than non-parasitic eggs of the same species. Contraarily, the parasitic eggs of the Red-Crested Pochard were smaller, were shorter and had smaller egg mass. The differences in sizes are caused by the population trends of the studied species and the dependence of nest parasitism proportions to nest density. The next part of my study focuses on host reactions to parasitic events, which is tested in an experimental way. There, it was found that the host female of Common Pochard’s reaction to a parasitic female in the nest or in the surrounding area, is mostly passive. However, this passive behavior could be an adaptive reaction to a parasite. In the last part of my study, the major host female’s reaction to parasitic egg/s was acceptance in both studied species (Common pochard, Tufted duck). The parasitized nests of the Tufted duck were abandoned significantly more often than Common pochard nests. The abandonment of a parasitized nest by the Tufted duck’s host female could be one of a few exceptions. These exceptions are probably caused by differences in the life history of the studied species. We can conclude that particular aspects of nest parasitism, such as the size of a parasitic egg, and the rate of nest parasitism, could be influenced by external factors like population trends and nest density.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D. 448 kB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D. 441 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D. 108 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D. 93 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Šárka Neužilová, Ph.D. 510 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Karel Weidinger, Ph.D. 146 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Petr Procházka, Ph.D. 1.11 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 447 kB