velikost textu

Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Název v angličtině:
Instrumentality of knowledge: instrumentalism in philosophy of scienc
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Boris Cvek, Ph.D.
Školitel:
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.
Id práce:
84799
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Program studia:
Filozofie a dějiny přírodních věd (P6144)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 5. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
pragmatizmus, instrumentalizmus, Rorty, Feyerabend, Polanyi, konvencionalizmus, dějiny přírodních věd, filozofie přírodních věd, otevřená autorita, vědění jak, vědění že
Klíčová slova v angličtině:
pragmatism, instrumentalism, Rorty, Feyerabend, Polanyi, conventionalism, history of science, philosophy of science, open authority, knowing how, knowing that
Abstrakt:
ABSTRAKT Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept „otevřené autority“ a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Richard Rorty's main thesis in his work Philosphy and the Mirror of Nature centers on a critique of representationalism in a fundamentally relativistic way. The aim of this disseration is to grasp Rorty's ideas in broader sense as a critique of inadequate interpretation of knowing- that and shift the attention to knowing-how as a key to new understanding the success of natural sciences. The fact that something is reproducibly possible for us to make in the surrounding world is not relative, and it is precisely in this way that technology (knowing- how) spreads so successfully even at multi-cultural level. In contrast, the explanatory function (knowing-that) of the natural sciences is relative, making sense only in the context of what is already known and accepted. Natural sciences are so successful because their experiments and only then take agreement of hypothesis with experimental practice (knowing-how) as the criterion of its acceptability. This dissertation offers, as a way out of Rortian relativism, the concept of “open authority” and proposes a new development in philosophic pragmatism based on it.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Boris Cvek, Ph.D. 1.3 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Boris Cvek, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Boris Cvek, Ph.D. 13 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Boris Cvek, Ph.D. 291 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. 438 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. 294 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 387 kB