velikost textu

Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Název v angličtině:
The role of perception in knowing and description of living nature in renaissance
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Lucie Čermáková, Ph.D.
Školitel:
Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.
Oponenti:
Doc. Jan Janko, CSc.
doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Id práce:
84769
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Program studia:
Filozofie a dějiny přírodních věd (P6144)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 11. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období „The Science of Describig“. Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách – tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů – Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k rozlišování stále většího počtu nových druhů. Koncem šestnáctého století tak vzniká také potřeba rostliny nějakým způsobem utřídit. Objevují se první pokusy o tvorbu větších rostlinných skupin, přírodopisci se zabývají otázkou na základě jakých znaků rostliny spojovat a určovat jejich příbuznosti. Ve všech zmiňovaných případech práce sleduje užití jednotlivých smyslů při popisu rostlin a ukazuje, že posupné zaměření se na vizuální stránku a morfologii během šestnáctého století, jak jej popisuje Brian Ogilvie, není zcela jednoznačné a neproblematické.
Abstract v angličtině:
Abstract This work focuses on the use of senses and sense perceptible qualities in cognition and description of nature in the Renaissance. The development of natural history as a discipline started in that time. Brian Ogilvie even defined this period as a period of "The Science of Describing". The core of Renaissance natural history is the study of plants – Res herbaria. There were various motivations for studying plants during the sixteenth century - from the philological interest in plant descriptions of ancient texts, across their use as medical remedies, up to the study and observation of living plants in nature. This transformation of goals and interests in natural history brings different use of senses and different appreciation of sensory perceptible qualities of plants. First, it is necessary to determine the therapeutic effects of plants. Medicinal properties are based on the primary composition and are closely linked to sensory perceptible qualities. Another motivation for the study and description is the determination of the plant itself. First, it is mainly the identification of plants of the texts of ancient authors - Dioscorides, Galen, Pliny and Theophrastus. Descriptions of these texts then naturalists compared with their knowledge and experience with living plants. Observing and describing living plants leads to the differentiation of an increasing number of new species. At the end of the sixteenth century a need to somehow classify and organize plants arose. First attempts to create larger plant groups emerged. Naturalists were dealing with the question which features are essential for plant groupings and how to determine their relatedness. In all the aforementioned cases, the work follows the use of the senses for plant description. It shows that the gradual focus on the visual aspects and morphology during the sixteenth century, as described by Brian Ogilvie, is not entirely unambiguous and unproblematic.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lucie Čermáková, Ph.D. 7.4 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lucie Čermáková, Ph.D. 56 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lucie Čermáková, Ph.D. 11 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. Jan Janko, CSc. 116 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D. 67 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 649 kB