velikost textu

Environmental and ecological determinants of urban bird community structure

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Environmental and ecological determinants of urban bird community structure
Název v češtině:
Environmentální a ekologické determinanty struktury urbánních ptačích společenstev
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Michal Ferenc, Ph.D.
Školitel:
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D.
Oponenti:
doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
prof. Piotr Tryjanowski
Id práce:
84564
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Ekologie (P1514)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 6. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
urbanization; bird community structure, traits, spatial trends
Klíčová slova v angličtině:
urbanization; bird community structure, traits, spatial trends
Abstrakt:
Abstrakt Urbánní prostředí přitahuje pozornost vědců, protože je středobodem environmentálních změn způsobených rostoucí lidskou populací. Obvzláště často je jejich pozornost věnována ptačím společenstvům a jejich odpovědím na probíhající urbanizaci. Přes intenzivní vědecké úsilí rezonuje v urbánní ekologii ptáků několik otázek: i) Jsou města běžnou součastí původního prostředí se stejnými makroekologickými diverzitními patrnostmi, které pozorujeme v okolním prostředí, nebo mají města specifický dopad na původní avifaunu? ii) Které vlastnosti jsou charakteristické pro druhy schopné respektive neschopné přežívat ve městech? iii) Jak se s prostorovou škálou mění vliv nejdůležitějších faktorů ovlivňujících urbánní ptačí společenstva - plochy, heterogenity habitatů a prostorové pozice ? S cílem zodpovědět tyto otázky byla použita následující data: složení hnízdních ptačích společenstev měst bylo získáno z 41 evropských urbánních atlasů a složení avifauny regionů, ve kterých se tato města nacházela, bylo získáno z EBCC Atlas of European Breeding Birds. Komunitní data na jemnějších škálách byla získána z atlasu Prahy a pomocí bodového sčítání v Praze. Údaje o vlastnostech ptáků byly shromážděny z publikovaných zdrojů. Další environmentální a prostorové údaje byly získány z publikovaných zdrojů nebo zaznamenány v terénu. Základní patrnosti ptačí diverzity, jakými jsou vztah počtu druhů a plochy (species-area relationship, neboli SAR) a latitudinální trend druhové diverzity, jsou ve městech a jejich okolním prostrědí do značné míry podobné. Nicméně avifauna měst je homogenní ve srovnání s avifaunou regionů, ve kterých jsou tato města zanořena (Kapitola 1). Druhy jsou systematicky filtrovány do urbánních komunit především na základě vlastností souvisejících s jejich běžností (t.j. s geografickým rozšířením a nebo s celkovou populační velikostí) nebo přímo na základě jejich běžnosti (Kapitola 2, 3). Stejný typ filtru operuje na urbánním gradientu Prahy, kde je výskyt méně běžných druhů omezen hlavně na periferii města (Kapitola 4). Rozloha měst je jednou z nejdůležitějších komponent urbánního environmentálního filtru, jelikož je hlavní determinantou ptačí druhové bohatosti měst a proporce druhů vstupujících z regionálních společenstev do měst (Kapitola 1). Plocha vhodných habitatů je i na menších škálách hlavním faktorem ovlivňujícím lokální druhovou bohatost avifauny a přítomnost vzácnějších druhů (Kapitola 4, 5). Habitatová heterogenita je další významnou složkou urbánního filtru, protože pozitivně ovlivňuje druhovou bohatost ptáků ve městech napříč prostorovými škálami. Značně heterogenní charakter měst může být v pozadí velkého sklonu jejich SAR (Kapitola 1) a pozitivní efekty habitatové heterogenity přetrvávají i na jemnějších škálach (Kapitola 4, 5). Nicméně na jisté střední prostorové škále lze očekávat, že pozitivní efekty heterogenity budou převáženy negativními dopady přidružené fragmentace a izolace habitatů. Urbánní environmentální filtr má i důležitou prostorovou složku, jelikož se jeho dopady mění podél urbanizačního gradientu Prahy (Kapitola 4) a také podél velkoškálového latitudinálního gradientu kontinentální Evropy (Kapitola 1). Ptačí druhy vyšších evropských zeměpisných šířek jsou rozšířenější, což zvyšuje jejich pravděpodobnost překonání urbánního filtru (Kapitola 2, 3). 2
Abstract v angličtině:
Abstract The urban environment has attracted much scientific attention as it stands at the core of environmental changes caused by the growing human population. The responses of bird communities to urbanization have been especially frequently studied. Despite the intensive research, there are several unresolved questions resonating in the field of urban ecology of birds: i) Are cities ordinary components of the original environment with the same macroecological bird diversity patterns as can be observed in the surrounding environment or do they have some specific impacts on native avifaunas? ii) Which traits are characteristic for species being able to persist in cities and for those avoiding urban areas? iii) How does the impact of the most important factors influencing urban bird communities - area, habitat heterogeneity and spatial position - change with spatial scale? Towards answering these questions, data on breeding bird communities were extracted from 41 European urban bird atlases, avifaunas of regions in which cities are embedded were retrieved from the EBCC Atlas of European Breeding Birds. Finer scale bird community data were obtained from the atlas of Prague and by point counts conducted in Prague. Data on bird traits were collated from published resources and additional environmental and spatial data at the appropriate spatial scales were retrieved from various published resources or recorded in the field. The basic bird diversity patterns, such as the species-area relationship (SAR) and the latitudinal trend of species richness, are to a great extent similar between cities and their surrounding environment. However, the avifauna of cities is homogenized in comparison to bird assemblages of regions in which the cities are embedded (Chapter 1). Species are systematically filtered into urban communities mainly based on traits related to their commonness (i.e. geographic distribution or total population size) or directly based on their commonness (Chapter 2, 3). The same type of filter works along the urbanization gradient of Prague as less common species are restricted to the city periphery (Chapter 4). The area of cities is among the most important components of the urban environmental filter as it is the main determinant of total bird species richness of cities and of the proportion of speceis from regional bird assemblages that enter cities (Chapter 1). At smaller scales, area of suitable habitats is the main factor influencing the local avian species richness and presence of rarer birds (Chapter 4, 5). Habitat heterogeneity is a further significant constituent of the urban filter since it is positively influencing bird species richness in cities across multiple spatial scales. The highly heterogeneous character of cities might be the underlying reason for their relatively steep SAR (Chapter 1) and positive effects of habitat heterogeneity persist at finer scales (Chapter 4, 5). However, at a certain intermediate scale its positive effects are expected to be outweighed by negative impacts caused by the associated habitat fragmentation and isolation. Finally, the urban environmental filter has an important spatial component as its impacts vary along the urbanization gradient of Prague (Chapter 4) and also along the large scale latitudinal gradient of continental Europe (Chapter 1). Bird species of higher latitudes of Europe are more widespread which makes them more likely to pass through the urban filter (Chapter 2, 3). 1
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Michal Ferenc, Ph.D. 6.25 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Michal Ferenc, Ph.D. 72 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Michal Ferenc, Ph.D. 49 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Michal Ferenc, Ph.D. 780 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. 194 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Piotr Tryjanowski 152 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 474 kB