velikost textu

The Paratactic Aggregate- Feyerabend's Pluralistic Philosophy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
The Paratactic Aggregate- Feyerabend's Pluralistic Philosophy
Název v češtině:
Parataktický agregát - Feyerabendova pluralistická filosofie
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Luděk Brouček, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Ilona Semrádová, CSc.
Karim Bschir, Dr.
Id práce:
84341
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Program studia:
Filozofie a dějiny přírodních věd (P6144)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 2. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
parataktický agregát, epistemologie, historicita
Klíčová slova v angličtině:
paratactic aggregate, epistemology, historicity
Abstrakt:
Abstrakt Předložená disertační práce se zabývá pozdním dílem Paula Feyerabenda se zaměřením na jeho epistemologické a ontologické pozice. Práce rozebírá Feyerabendovu pozdní pluralistickou filosofii a jeho pohled na historicitu poznání na příkladech interpretace přechodu z archaického pre-racionálního epistemologického rámce k řeckému a západnímu racionalismu. První část poskytuje přehled vývoje Feyerabendovy filosofie a průběhu jeho neustále se měnících filosofických pozic a dále nabízí výčet kritické odezvy filosofické komunity. Druhá část se zaměřuje na Feyerabendovu interpretaci řeckého archaického myšlení. Feyerabend předkládá pre-racionální epistemologický rámec v pojmu „parataktický agregát“. Feyerabendova představa je založena na výkladu pozdního geometrického figurativního umění a navazuje na lingvistický výzkum Bruno Snella v oblasti homérské psychologie. Feyerabend vyzdvihuje tento původní archaický pohled na svět a vysvětluje nástup racionality ve filosofii a kultuře klasického Řecka jako výsledek komplexního idiosynkratického, socio- historického procesu a ne jako postupný vývoj lidského myšlení. Cílem této části disertační práce je ukázat, jak se Snellova a Feyerabendova interpretace archaického myšlení dále rozvíjí ve Feyerabendově pozdní filosofii. Třetí část porovnává koncept historicity ve Feyerabendově pozdní filosofii s moderní japonskou filosofií Nishidy Kitarō. Nishida Kitarō, stejně jako Feyerabend, vnímá svět jako společenský a historický kreativní proces. Lidské poznávání a vědění má v takovém světě stejné rysy. Cílem této části je objevovat nápadné paralely v Nishidově a Feyerabendově ontologii a epistemologii a v jejich postojích týkajících se filosofie vědy. Jejich základní předpoklad, že náš svět a naše poznání je historický a kreativní proces, tvoří u obou myslitelů filosofickou pozicitýkající se zejména teze nesouměřitelnosti a kulturního, epistemologického a ontologického pluralismu.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT My dissertation project investigates Paul Feyerabend's later work, focusing on his epistemological and ontological positions. This thesis analyzes Feyerabend's later pluralistic philosophy and his view of historicity of knowledge from examples of the interpretation of the transition from archaic pre-rational epistemological framework to Greek and Western rationalism. The first part outlines Feyerabend's philosophical development along with his continuously changing philosophical views and offers an account of Feyerabend’s critical reception among the philosophical community. The second part focuses on Feyerabend’s interpretation of archaic Greek thought. Feyerabend presents a pre-rational epistemological framework in his concept of “paratactic aggregate.” Feyerabend’s idea is based on an analysis of late geometric figurative art and on development of Snell’s linguistic research in the scope of Homeric psychology. Feyerabend highlights this original archaic worldview and explains the rise of rationality in classical Greek philosophy and culture primarily as the result of a complex idiosyncratic socio-historical process and not as progress in the development of man’s reasoning. The purpose of this part of my thesis is to demonstrate how Snell’s and Feyerabend’s interpretation of this archaic worldview further develops within Feyerabend’s late philosophy. The third part compares historicity in Feyerabend’s late philosophy with the modern Japanese philosophy of Nishida Kitarō. Nishida Kitarō, as well as Feyerabend, perceives the world as a social and historical creative process. Human cognition and knowledge have the same features in such a world. The aim of this part is to explore these remarkable parallels between Nishida's and Feyerabend's thoughts on the field of ontology and epistemology and with their stance on the philosophy of science. Their basic assumption is that our world and our knowledge is a historical and creative process. This underlies the philosophical position of both thinkers and namely pertains to the incommensurability thesis and cultural, epistemological, and ontological pluralism.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Luděk Brouček, Ph.D. 1.04 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Luděk Brouček, Ph.D. 70 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Luděk Brouček, Ph.D. 172 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Ilona Semrádová, CSc. 897 kB
Stáhnout Posudek oponenta Karim Bschir, Dr. 143 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 699 kB