velikost textu

Vliv sociálních faktorů na reprodukci a stres u myši bodlinaté (Acomys cahirinus)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vliv sociálních faktorů na reprodukci a stres u myši bodlinaté (Acomys cahirinus)
Název v angličtině:
The effect of social factors on reproduction and stress in spiny mouse (Acomys cahirinus)
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Marcela Fraňková
Školitel:
doc. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D.
Oponenti:
RNDr. Věra Pavelková Ricanková, Ph.D.
RNDr. Karel Valeš, Ph.D.
Id práce:
84322
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Zoologie (P1502)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 3. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn Předložená dizertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi sociálními faktory, fyziologií a reprodukcí u myši bodlinaté (Acomys cahirinus). Myš bodlinatá patří mezi sociálně žijící hlodavce, samci jsou vzájemně agresivní a samice jsou schopny kooperace. V laboratorních podmínkách bývá chována v rodinných skupinách, které tvoří dominantní samec, více samic a jejich mláďata. Samice rodí po dlouhé době gravidity malý vrh prekociálních mláďat, což je v rámci myšovitých hlodavců neobvyklé. V první části práce jsem se zaměřila na vzájemné vztahy mezi jedinci ve skupině, které byly zkoumány pomocí hladin stresových hormonů. Pro stanovení hormonálního statutu zvířat ve skupině byla použita neinvazivní metoda měření hladin metabolitů glukokortikoidů (GCM) z trusu imunochemickými metodami. Pro tyto účely byly pomocí ACTH challenge testu nejprve validovány dvě specifické protilátky. Dále bylo zkonstruováno speciální testovací zařízení na odběr vzorků trusu od sociálně žijících hlodavců. Toto testovací akvárium umožňuje opakovaný odběr vzorků trusu od jedince žijícího v sociální skupině, během odběru vzorků dochází k minimální disturbanci ostatních členů a pokusný jedinec se stále vyskytuje ve svém domácím prostředí. Následně byly změřeny hladiny GCM u samců a samic různého stáří/sociálního postavení v rodinné skupině u komenzální a nekomenzální populace myši bodlinaté, které se liší nejen svým vzhledem, ale i chováním. Bylo zjištěno, že bazální hladiny GCM se u různě starých zvířat (adultní vs. subadultní) neliší a mezi pohlavími byl zjištěn rozdíl pouze u komenzální populace - zde měli samci mírně nižší hladiny GCM než samice. Další výsledky ukázaly, že testované populace se mezi sebou liší – komenzálně žijící myši mají vyšší hladiny GCM. Zajímavým výsledkem bylo zjištění variability na úrovni rodinné skupiny. Druhá část disertační práce se zabývá vlivem sociálních faktorů na vybrané reprodukční charakteristiky u rodu Acomys. Testovali jsme, jak se mění sekundární poměr pohlaví ve vrhu a velikost vrhu v závislosti na vybraných life-history znacích samice-matky a struktuře sociální skupiny. Použili jsme rozsáhlý datový materiál získaný od čtyř druhů/populací rodu Acomys, který umožnil ověřit širší platnost dosažených výsledků. Zjistili jsme, že celkový poměr pohlaví je u zkoumaných druhů vyrovnaný, pouze u jednoho druhu/populace byla nalezena odchylka od poměru 1:1. Testované parametry charakterizující samici-matku se ukázaly jako bezvýznamné, pouze několik proměnných popisující sociální strukturu skupiny způsobilo odchylky od vyrovnaného poměru pohlaví. Směr působení těchto faktorů byl však v rámci jednotlivých druhů nekonzistentní. Zdá se tedy, že sekundární poměr pohlaví je u myší bodlinatých překvapivě stabilní. Analýza velikosti vrhu ukázala, že průměrná velikost vrhu je u všech studovaných populací/druhů dvě mláďata. Poté jsme použili ještě dostupná data z literatury a navrhli možný fylogenetický pattern velikosti vrhu u rodu Acomys. Zajímavý výsledek jsme zjistili u laboratorní kolonie A. dimidiatus, u které došlo v průběhu několika desetiletí chovu v zajetí (domestikace) ke zvýšení průměrné velikosti vrhu. Analýza našich dat dále ukázala, že velikost vrhu závisí pouze na hmotnosti samice-matky a pozitivně koreluje s počtem juvenilních samic ve skupině, ostatní proměnné se ukázaly jako nevýznamné. Výsledky jsme interpretovali jako pozitivní efekt sociálního nastavení skupiny, kdy probíhá kontinuální reprodukce a mladé samice se zapojují do rozmnožování. 9
Abstract v angličtině:
Summary This thesis deals with relationships among social factors, behaviour, physiology and reproduction in spiny mouse (Acomys cahirinus). Spiny mice are social rodents with that should be kept in families consisting of an adult male, multiple females and their descendants which mimic their wild social system. In contrast to many other muroid rodents, spiny mice produce after an extended gestation period only small litters consisting of relatively large and well developed (precocoial) newborns. The first part of the thesis is focused on effects of selected social parameters on glucocorticoid levels, which are widely used as a marker of stress. We focused on non-invasive monitoring of glucocorticoid metabolites (GCM) in faeces via enzyme immunoassay. For this purpose two specific antibodies were validated via an ACTH challenge test. Further, we constructed a special experimental apparatus which allowed us routine repeated collection of faecal samples in socially living rodents without noticeable disturbance to studied animals. Next, we monitored baseline concentrations of faecal GCM levels of individuals in family groups of commensal and non-commensal population. We found no effect of age (i.e., social dominance) and only a small effect of sex (in the commensal population only, with males exhibiting lower values than females) on faecal GCM levels, but considerable variations in faecal GCM between family groups were revealed. Second part of my thesis is devoted to reproductive characteristics and their association with social parameters in spiny mice. We studied secondary sex ratio in four populations/species of spiny mice and found the overall sex ratio was close to one to one. We found significant effects of three factors concerning group composition, but these effects were not consistent across the studied species. The large dataset and comparative approach allowed us to evaluate a wider validity of the results and thus, we conclude that secondary sex ratio in spiny mice is surprisingly stable. The same dataset was analysed to evaluate litter size in four populations/species of Acomys. The typical reproductive mode in most of the studied species/populations is twinning. We compared our data with those from other species obtained from the literature and we suggested a possible phylogenetic pattern of litter sizes in Acomys. Moreover, we detected the effect of domestication in laboratory colony of A. dimidiatus. Litter size in our original dataset increased with maternal body weight and number of immature females in the family group; other studied factors remained non-significant. It seems that previous reproductive success as a result of hospitable family settings enhances further reproduction in this social rodent. 1
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Marcela Fraňková 19.76 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Marcela Fraňková 56 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Marcela Fraňková 6 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Věra Pavelková Ricanková, Ph.D. 90 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Karel Valeš, Ph.D. 94 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 660 kB