velikost textu

Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činnosti v okolí Stráže pod Ralskem

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činnosti v okolí Stráže pod Ralskem
Název v angličtině:
Long-term groundwater regime in multilayered water-bearing systems on the example of uranium mining impact on groundwater conditions of the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Tomáš Lipanský, Ph.D.
Školitel:
RNDr. Josef Datel, Ph.D.
Oponenti:
doc. Ing. Naďa Rapantová, CSc.
Zlatica Ženišová
Id práce:
83678
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav hydrogeologie, inž. geologie a užité geofyziky (31-450)
Program studia:
Aplikovaná geologie (P1202)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
12. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
podzemní voda, pánevní struktura, režim
Klíčová slova v angličtině:
groundwater, basin structure, regime
Abstrakt:
Lipanský T. (2016): Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činností v okolí Stráže pod Ralskem. Doktorská disertační práce. - Univerzita Karlova v Praze Abstrakt: Práce předkládá hodnocení vývoje režimu podzemních vod zvrstveného vícekolektorového zvodněného systému české křídové pánve v oblasti předpokládaného maximálního dosahu ovlivnění podzemních vod těžbou radioaktivních surovin v okolí Stráže pod Ralskem. Hlavním směrem práce bylo zpracování mapových interpolací dat z monitoringu úrovní hladin podzemní vody v jednotlivých zvodních zkoumané oblasti a popis režimu podzemních vod na základě změřených dat. Sestavené mapy piezometrických povrchů jednotlivých zvodní umožňují představu dlouhodobého vývoje režimu podzemních vod. Toho bylo dosaženo i přesto, že tato práce není založena na hydraulickém modelu, ale interpolaci dat z terénního monitoringu. Mapy a gridové soubory piezometrických povrchů je tedy vhodné použit pro kalibraci hydraulických modelů v zájmovém území. Hladina cenomanské zvodně byla v letech 1970 až 2001 v prostoru hlubinné těžby uranu snížena až o 170 metrů, s dosahem ovlivnění více než 50 km, od infiltrační oblasti při lužické poruše k oblasti drenáže v údolí Labe. Rozsah ovlivnění piezometrického povrchu bazální křídové zvodně je výrazně větší (600-700 km2) než rozsah ovlivnění chemismu podzemních vod kyselým loužením radioaktivních surovin in situ (24-27 km2). Pozitivem však je, že takto rozsáhlý zásah bazální zvodně ve vícevrstevném zvodněném systému nezpůsobil výrazné ovlivnění ostatních zvodní v zájmové oblasti. Při současné rychlosti zatápění zbytkové piezometrické deprese v jednotkách metrů ročně lze předpokládat přiblížení přírodním podmínkám během několika desetiletí. Možnost návratu k přírodnímu režimu podzemních vod v prostoru DCHT a jeho jižním a jihojihozápadním předpolí však závisí především na provozu sanačních technologií v budoucnosti. Na takto rozsáhlý zásah do režimu podzemních vod v bazálním křídovém kolektoru je nutné nahlížet v kontextu jeho dlouhodobého vývoje. Na základě zjištěného dalekosáhlého vlivu odvodnění a zatápění prostoru těžby radioaktivních surovin na piezometrický povrch bazální cenomanské zvodně směrem k jihozápadu, tedy ve směru přirozeného proudění podzemních vod, je vhodné nazývat celé území boleslavsko-mělnického zvodněného systému přiléhající ke středohorskému zlomovému pásmu (od infiltrační oblasti při lužické poruše oblasti drenáže v údolí řeky Labe) jako strážský blok v širším smyslu.
Abstract v angličtině:
Lipanský T. (2016): Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činností v okolí Stráže pod Ralskem. Doktorská disertační práce. - Univerzita Karlova v Praze Abstract: This thesis sumerises the development of groundwater regime in a multilayered water-bearing system of the Bohemian Cretaceous Basin in maximal proposed extent of area where the groundwater regime had been affected by mining of radioactive materials near Strář pod Ralskem. The aim of the work was to describe the groundwater regime on the basis of measured monitoring data and map interpolations. The former Uranium mining from Cenomanian sandstone sediments represents the largest human impact on the natural groundwater flow of a multilayered water-bearing system within both the Bohemian Cretaceous Basin and the Czech Republic. Newly created graphs and maps of piezometric surfaces bring an insight into the dynamics of the Bohemian Cretaceous Basin water-bearing system and give an idea of long- term groundwater heads and flow directions development in the studied area. This was achieved despite the fact that this study does not present a hydraulic model, but an interpolation of monitoring data. Maps and grids of piezometric surfaces can be used for calibration of hydraulic models in the area of interest. Piezometric surface of the Cenomanian aquifer in the Stráž block was lowered by 170 m due to an underground uranium mining, with an affected area of more than 50 km along the regional flow direction, from infiltration to drainage area. The extent of the piezometric surface affected is several times larger (600-700 km2) than the area directly affected by chemicals used in acid in situ leaching (24-27 km2). Other aquifers, especially the Turonian aquifer widely used as a water supply, have not been seriously affected. At the current rate of flooding of residual depression, the piezometric surface may reach the pre-mining state within several decades. Possibility of returning to the natural groundwater regime in the in-situ leaching area and its forefield depends on the regime of remediation technology used at those sites in the future. Such an extensive intervention into the groundwater regime has to be seen in the context of its long-term development. Based on the recorded far-reaching influence of mining drainage and flooding on the piezometric surface of the Cenomanian aquifer towards southwest, ie. in the natural direction of groundwater flow, it is appropriate to refer to the entire area of the Boleslav-Mělník water- bearing system adjacent to Středohoří Fault Zone (from the infiltration area at Lužice fault to the drainage area in the Labe river valley) as the Stráž block in the wider sense.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Tomáš Lipanský, Ph.D. 12.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Tomáš Lipanský, Ph.D. 87 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Tomáš Lipanský, Ph.D. 85 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Tomáš Lipanský, Ph.D. 1.75 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Ing. Naďa Rapantová, CSc. 275 kB
Stáhnout Posudek oponenta Zlatica Ženišová 249 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 616 kB