velikost textu

Započtení v obchodních závazkových vztazích

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Započtení v obchodních závazkových vztazích
Název v angličtině:
Set off in commercial obligation relationships
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Marek Jäger, Ph.D.
Školitel:
doc. JUDr. Stanislav Plíva, CSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
JUDr. Marie Zahradníčková, CSc.
Id práce:
83306
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Obchodní právo (OBCHODNI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 6. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
zánik závazků započtením, obchodní závazkové vztahy
Klíčová slova v angličtině:
set-off, commercial obligation relationships
Abstrakt:
Abstrakt Přestože započtení představuje jeden z nejčastějších způsobů zániku závazků jinak než splněním, zabývá se jím současná odborná literatura jen v jeho dílčích projevech. Soustavné zpracování tohoto způsobu zániku závazků však chybí. Pokles pozornosti věnované zániku závazků započtením patrně přetrvává z doby, v níž započtení jako způsob zániku závazků cizí ústředně řízenému národnímu hospodářství ustoupilo do pozadí. Úvodní část se proto zabývá především podstatou započtení, dále jeho poměrem k zániku závazků splněním, jakož i místem započtení ve veřejném právu. Kapitola, která pojednává o podstatě započtení, se usiluje oprostit od jeho chápání prostřednictvím hospodářského významu tohoto způsobu zániku závazků a přiblížit se jeho právní podstatě. Tuto podstatu lze nahlížet jak pohledem dlužníka, který se započtením zprošťuje svého závazku, tak pohledem věřitele, který i bez souhlasu druhé strany závazkového právního vztahu a bez nutnosti uplatnit svou pohledávku u soudu nebo jiného orgánu dosahuje jejího náhradního uspokojení. Přitom obě strany vystupují současně jako dlužníci i věřitelé pohledávek, které mají započtením zaniknout. Právo přivodit jednostranným právním úkonem zánik závazků započtením představuje majetkovou hodnotu, jíž se má poskytovat ochrana a které strana, jíž přísluší, zásadně nemůže být zbavena, aniž by s tím projevila souhlas. Stanovení vzájemného vztahu mezi započtením a splněním dovoluje odpovědět na otázku, v jakém rozsahu jsou právní předpisy, které upravují zánik závazků splněním, použitelné i pro započtení, chybí-li zvláštní pravidlo o zániku závazků započtením. Započtení se jeví jako náhrada za splnění, a proto vykazuje podobu se splněním, neboť jde v obou případech o způsob zániku závazků s uspokojením věřitele. Na druhé straně vykazuje i odlišnosti, které nelze přehlédnout při řešení otázek, pro něž se nabízí obdobné použití pravidel stanovených pro zánik závazků splněním. Ačkoli započtení je jev, jehož původ je v soukromém právu, přesto započtením zanikají i veřejnoprávní povinnosti. Složitý a dosud nevyřešený vztah mezi soukromým a veřejným právem sotva dovoluje poskytnout jistou odpověď na všechny otázky spojené se započtením v oblasti veřejného práva. Zatímco v soukromém právu mohou strany přivodit zánik závazků započtením všude tam, kde to nezakazuje právní předpis nebo jejich dohoda, platí v oblasti veřejného práva opak a veřejnoprávní povinnosti mohou započtením zaniknout jen v případech, ve kterých to právní normy v oblasti veřejného práva dovolují. V našem prostředí je pak vyloučeno setkání veřejnoprávních a soukromoprávních pohledávek jako způsobilých k započtení. 1 Druhá část navazuje na úvodní výklady o započtení srovnávacím pohledem. První kapitola této části podává stručný přehled o vývoji pojetí započtení od římského práva a jeho odrazu ve velkých evropských kodifikacích soukromého práva. V dalších kapitolách následují výklady o právní úpravě zániku závazků započtením v zemích naší právní oblasti, a to v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Srovnání těchto právních úprav umožňuje vysledovat mnoho podobností společných nejen pro ně navzájem, ale i s právní úpravou započtení u nás. Jde především o právní důvod započtení, kterým je pravidelně právní úkon, zatímco především v románské oblasti převládá pojetí ipso iure compesatur. Tuto část uzavírá kapitola, která se zabývá akademickými návrhy, jež vznikly v souvislosti s úsilím o vyšší stupeň sblížení vnitrostátního práva členských států Evropské unie v oblasti soukromého práva. Přihlíží se i k Principům smluv uzavíraných v mezinárodním obchodě, které vydává Mezinárodní institut pro unifikaci soukromého práva. V třetí části se popisuje vývoj právní úpravy zániku závazků započtením v kodifikacích soukromého práva na našem území. První kapitola této části se věnuje převzetí obecného zákoníku občanského po vzniku československého státu a úsilí o rekodifikaci a sjednocení soukromého práva v Československu. Jeho výsledkem byl vládní návrh československého občanského zákoníku z roku 1937, k jehož přijetí však již nedošlo. Přesto má tento návrh význam i pro další vývoj soukromého práva u nás, včetně vývoje právní úpravy zániku závazků započtením. Již občanský zákoník z roku 1950 navzdory důvodům, pro které vznikl, zřetelně čerpá z návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Jak vyplývá z výkladů o právní úpravě započtení podle občanského zákoníku z roku 1950 obsažených v druhé kapitole této části, tato jejich souvislost se plně projevuje i v podobě pravidel o zániku závazků započtením. Další kapitoly třetí části podávají výklad o kodifikacích, které vznikly na místě soukromého práva počátkem šedesátých let, a to o právní úpravě započtení obsažené v občanském zákoníku, ve znění účinném před 1. 1. 1992, hospodářském zákoníku a zákoníku mezinárodního obchodu. S výjimkou zákoníku mezinárodního obchodu však v porovnání s předchozím vývojem došlo k podstatnému zjednodušení této právní úpravy, které odráželo celkový pokles významu započtení mezi způsoby zániku závazků. Systém nyní účinné právní úpravy započtení popisuje čtvrtá část. Pravidla o zániku závazků započtením vedle občanského zákoníku obsahují i obchodní zákoník a zákon o rodině. Započtení je po rekodifikaci pracovního práva přípustné i v oblasti pracovního práva. I v právní úpravě zániku závazků započtením se projevuje, nakolik obchodní zákoník vystupuje ze své úlohy zvláštního právního předpisu ve vztahu k občanskému zákoníku jako 2 společnému základu soukromého práva. Zvláštní ustanovení o započtení, která obchodní zákoník obsahuje, jen málo navazují na právní úpravu započtení podle občanského zákoníku a náležela by v mnoha ohledech právě do obecné právní úpravy, protože ve skutečnosti nevyjadřují zvláštnosti obchodních závazkových vztahů. V důsledku toho je pak třeba řešit otázku, jaká pravidla zániku závazků započtením se mají použít, jestliže se setkají pohledávky, z nichž některá se spravuje pouze občanským zákoníkem, zatímco jiná je obsahem obchodního závazkového vztahu. Pro řešení této otázky byl přijat závěr, že zvláštní ustanovení o započtení podle obchodního zákoníku se použijí jen při započtení pohledávek, z nichž všechny vyplývají z obchodních závazkových vztahů. V páté části se podává výklad o jednotlivých předpokladech zániku závazků započtením podle nyní účinné právní úpravy. Jde o vzájemnost pohledávek, stejnorodost předmětu jejich plnění, přípustnost započtení a právní důvod započtení. Jednotlivé kapitoly věnované těmto předpokladům pojednávají o jejich podstatě a významu, jakož i o výjimkách, které z nich povolují právní předpisy, popřípadě které mohou sjednat strany. Přitom usilují neztrácet ze zřetele právní podstatu započtení, zejména při řešení sporných nebo opomíjených otázek zániku závazků započtením podle současné právní úpravy. Další kapitoly této části se pak věnují vztahu mezi započtením a započítáním na plnění, který má význam v případě, že započtením má na jedné nebo obou stranách zaniknout současně několik pohledávek, a dále okamžiku účinků započtení, zejména dopadu jeho zpravidla zpětných účinků na práva a závazky stran, a povaze právní úpravy stanovení tohoto okamžiku. Šestá část pojednává o započtení některých skupin pohledávek, s nímž jsou spojeny obtíže při použití právní úpravy. Jde o nesplatné pohledávky, promlčené a další naturální pohledávky, pohledávky z bankovních obchodů, zastavené pohledávky a pohledávky směnečné a šekové. Přitom se klade důraz na jejich zánik započtením v obchodních závazkových vztazích. Následuje část, která se věnuje podmínkám započtení v procesním právu. Přitom se důsledně vychází z hmotněprávního pojetí započtení a pozornost se věnuje podmínkám jeho prosazení v jednotlivých fázích řízení před soudem. Stranou nezůstává ani eventuální námitka započtení, která se v této práci považuje za podmíněný právní úkon, a význam rozhodčí smlouvy pro možnost vznést v řízení před soudem námitku započtení pohledávky, na kterou se rozhodčí smlouva vztahuje. O právní úpravě zániku závazků započtením podle nového občanského zákoníku pojednává osmá část. Po první kapitole, která se pokouší o třídění předpokladů započtení podle této právní úpravy a o vystižení její povahy, následují kapitoly věnované jednotlivým předpokladům započtení podle takto stanoveného třídění, na které navazuje kapitola o 3 okamžiku účinků započtení podle nového občanského zákoníku. Tato část sleduje rovněž rozdíly mezi nyní účinnou právní úpravou započtení a jeho právní úpravou v novém občanském zákoníku. Přitom přihlíží i ke zvláštním pravidlům obsaženým v zákoně o obchodních korporacích. 4
Abstract v angličtině:
Abstract Although set-off represents one of the most frequent processes of the discharge of obligations unlike performance, the contemporary specialized literature deals with it only in its fragmentary exposures. However, there is no systematic elaboration of this process of the discharge of obligations. The regress of the attention paid to the discharge of obligations by set-off apparently persists from the time, when set-off as a process of the discharge of obligations, which was unfamiliar with the central directed political economy, receded into the background. Therefore the exordium deals with the essence of set-off first of all, further with its relationship to the discharge of obligations by performance as well as with the position of set- off in public law. The chapter treating of the essence of set-off aims to void of its understanding by the economic connotation of this process of the discharge of obligations and to get near to its law essence. It is possible to think of this essence both from the viewpoint of the debtor who waives an obligation and from the viewpoint of the creditor who gains a substitutionary satisfaction of his receivable without an acceptance of the other party of an obligation relationship and without the necessity to enforce this receivable by a court or other authority. At the same time the both parties act as debtors and creditors of the receivables which should become extinct by set-off. The right to set-off by a one-sided legal act represents an asset value which should be protected. In principle the party held this value cannot be relieved of it without expressing its acceptance. A formulation of the relationship between set-off and performance allows to answer the question to which extent legal enactments regulating the discharge of obligations by performance can be applied for set-off, if there is no special rule of the discharge of obligations by set-off. Set-off appears as a compensation for performance. Therefore it shows a resemblance of performance, because it concerns a process of the discharge of obligations with satisfaction of the creditor in the both cases. On the other side it shows differences too, which are not to disregard for the solutions to the questions that may be solved by an application of rules of performance with appropriate adaptations. Although set-off is a phenomenon which origins from private law, receivables governed by public law extinguish by set-off too. A complicated and so far unsolved relationship between private and public law does not allow to give a certain answer to all questions associated with set-of in the area of public law. While in private law are the parties allowed to make extinct obligations by set-off everywhere it is not prohibited by a legal 1 enactment or their agreement, in the area of public law there is applied a contraposition and obligations governed by public law can become extinct by set-off only in the cases, where it is allowed by rules of public law. In our environments there is impossible a coexistence of receivables governed by public and private law as capable to be set-off. The second section takes up the introductory explanations by a comparative view. The first chapter of this section reports back a brief overview of the development of the concept of set-off from the Roman law and its reflecting in the big European codifications of private law. Explanations about legal regulations of the discharge of obligations by set-off in countries of our law territory come after in following chapters, namely in Austria, Germany and Switzerland. The comparison of these legal regulations allows to discover a lot of similarities not only for each other but to the legal regulations of set-off in our country too. It concerns the legal ground of set off first of all, that is a legal act as a rule, while the concept of ipso iure compensatur dominates particularly in Latin countries. This section is brought to the end by a chapter which deals with academical proposals that were caused in connection with efforts on a higher level of approximation of national laws of EU member states in the area of private law. It is made provision for the Principles of International Commercial Contracts which are issued by the International Institute for the Unification of Private Law. The development of the legal regulations of the discharge of obligations by set-off in the codifications of private law in our country is described in the third section. The first chapter of this section is addressed to the reception of the General Civil Code after the constitution of the Czechoslovak state and the effort on a recodification and unification of private law in Czechoslovakia, whose result was the Government bill on the Czechoslovak Civil Code of 1937, which was not passed yet. Despite of that is the bill signified also for the further development of private law in our country, including the legal regulations the discharge of obligations by set-off. Already the Civil Code of 1950 clearly draws from the bill of the Civil Code from 1937, contrary to the reasons, which it was caused by. As shown the explanations about the legal regulations of set-off according to the Civil Code of 1950 contained in the second chapter of this section, this continuity is expressed fully in the form of rules of the discharge of obligations by set-off. Next chapters of the third section explain the codifications which originated in early sixtieth in place of private law, namely the legal regulations of set-off contained in the Civil Code as amended by subsequent acts before 1. 1. 1992, in the Economic Code and the Code of the International Trade. Except for the Code of the International Trade it came to a substantial simplification of these legal regulations in comparison to the previous 2 development. It reflected a general decrease of importance of set-off among processes of the discharge of obligations. The system of the legal regulations of set-off, which is now effective, is described in the forth section. Beside the Civil Code are the rules of the discharge of obligations by set-off contained in the Commercial Code and in the Family Act too. After a recodification of the labour law is set-off admissible in the area of the labour law. It becomes evident in the legal regulations of set-off too, to what extent the Commercial Code oversteps its task as a special legal enactment in the relationship to the Civil Code as a common basis of private law. The special regulations of set-off which are contained in the Commercial Code are only few connected to the legal regulations of set-off according to the Civil Code. They would appertain just to the common legal regulations in many aspects, because they do not express particularities of commercial obligation relationships. As a result is the question to solve, which rules of the discharge of obligations by set-off should by apply, if receivables meet each other and one of them is regulated only by the Civil Code while the other belongs to a commercial obligation relationship. For the solution of this question was accepted the conclusion, that special legal regulations of set-off according to the Commercial Code should by applied only for set-off of receivables each of which result from commercial obligation relationships. The fifth section explains individual conditions of the discharge of obligations by set- off according to the legal regulations, which is now effective. It concerns the mutuality of receivables, the same kind of their performance, the admissibility of set-off and a legal ground of set-off. Odd chapters which are addressed to these conditions of set-off deal with theirs essence and value as well as with exceptions from these conditions which are provided by statutory acts or by the parties´ agreements. In so doing it aims to look on the essence of set- off, especially by the solution of disputable or marginalized questions of the discharge of obligations by set-off according to the contemporary legal regulations. Following chapters of this section explain the relationship between set-off and imputation that is important if several receivables on the one or both sides shall become extinct by set off at the same time, and further the moment of effects of set-off, especially importance of its retroactive effects to the parties´ rights and obligations and the nature of the legal regulations of this moment. The sixth section deals with set-off of several groups of receivables to those difficulties in applying of the legal regulations are connected. It concerns receivables that are not yet due, statute-limitated and other not enforceable receivables, receivables arising from banking business, pledged receivables and receivables arising from bills of exchange and 3 cheques. The accent is put on theirs discharge by set-off within commercial obligation relationships. The following section deals with set-off within the remedial law. It is supported the concept of set-off as an institution of the material law and attention is paid to conditions of its enforcement in odd stadiums of the proceedings. An eventual objection of set-off which is considered to be a conditioned legal act in these thesis and the importance of an arbitration agreement for the admissibility of an objection of set-off of a receivable submitted this agreement with a court are not left out, too. The eighth section deals with the legal regulations of the discharge of obligations by set-off in the new Civil Code. After the first chapter that tries to classify the conditions of set- off according to these legal regulations and to describe its nature follow chapters which are addressed to odd conditions of set-off in accordance with the defined classification. To these chapters is linked a chapter about the moment of effects of set-off according to the new Civil Code. This section observes differences between the legal regulations of set off which is now effective and its legal regulations in the new Civil Code as well. So doing it has respect also to the special rules which are contained in the Business Corporation Act. 4
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Marek Jäger, Ph.D. 2.31 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Marek Jäger, Ph.D. 125 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Marek Jäger, Ph.D. 127 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Stanislav Plíva, CSc. 49 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Karel Marek, CSc. 62 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Marie Zahradníčková, CSc. 57 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 126 kB