velikost textu

Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Název v češtině:
Sladkovodní tůně bez ryb: od metaspolečenstev po systematiku
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.
Oponenti:
Alexey Kotov, Dr.
Mgr. Marie Zhai, Ph.D.
Id práce:
82880
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Ekologie (P1514)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
3. 6. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Abstrakt:
Freshwaterfishlesspools:fromthemetacommunitiestothesystematics PetrJanJuračka,Ph.D.Thesis,2016-04-08 ABSTRAKT(inCzech) Sladkovodnítůněbezrybmohouvýznamněpřispívatkezvyšováníregionálníhodruhovéhobohatství bezobratlýchživočichůicévnatýchrostlin,neboťmnohdyipřesjejichspíšedrobnouvelikostobsahují značněsložitáspolečenstva.Podstatnáčásttétodizertačnípráceprameníprávěztakovýchtůní,které bylyproúčelyochranypřírodynověvytvořenyvrámciChráněnékrajinnéoblastiKokořínsko,známé svýmihlubokýmiúdolímiapískovcovýmiskalami.Vkrajijerovněžvelmimálotekoucíchvodčivětších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných42tůnízoblastizhruba220km2.Pomocídekompozicevariabilitydruhovéhosložení,analýzy druhovéhobohatstvíakolonizačníhopokusupřímovestudovanéoblastijsmezjistili,žeprostorové uspořádáníamnožstvíokolníchdalšíchvodníchhabitatůhrajíhlavnírolivuspořádáváníjednotlivých společenstevkorýšů.Tonásvedlokzávěru,žezdejšíkrajinnározmanitostfungujejakoomezenípro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými živočichysrozličnýmischopnostmišíření,odpasivněsešířícíchvířníkůavodníchměkkýšů,pomístně hojnéskupinyvodníhohmyzy(ploštice,broukyavážky).Uvšechpasivníchskupinavodníchbrouků jsme vysvětlili výrazně více variability druhového složení pomocí prostorových charakteristik, než pomocímístníchpodmínekprostředí.Nicméně,velkoučástvariabilitydruhovéhosloženíplošticivážek jsmevysvětliliskrzepodmínkyprostředí,kterébylysamyprostorověuspořádány.Nazákladětěchto výsledkůusuzujeme,žestrmésrázyzpomalujíšířenínejenpasivněsešířícíchbezobratlých(kterémezi tůněmipřenášízejménavodníptactvoavelcísavci),aletaképroaktivnělétajícíhmyz,kterýzaletu pravděpodobněkopírujetvarterénu.Drobnéaodlehlétůnězvyšujídruhovourozmanitosttakéjako refugia pro vzácné druhy, které by jinak mohly být vytlačeny z větších či více dostupných lokalit konkurenčněúspěšnějšímidruhy.TakovýmpřípademjemožnáiperloočkaDaphniahrbacekiJuračka, Kořínek&Petrusek,2010,kteroujsmepřímozesledovanýchtůnípopsalijakonovýdruhprovědu. Tyto hrotnatky byly snadno rozpoznatelné díky specifickému prohnutí karapaxu („hrbu“) a zachovanému týlnímu zoubku u dospělců. Takto charakteristické morfotypy však známe pouze zpřírodyajenzvelmilimitovanéhomnožstvívzorků.VlaboratorníchchovechD.hrbacekitytorysy ztrácíajevzhledovětakřkatotožnásnejblížepříbuznýmdruhemD.curvirostris.Pokusilijsmesetedy navodit tvorbu hrbatého fenotypu v rámci experimentu s kairomony, látkami signalizujícími přítomnostpredátoravevodě.Přestožetentopokusnevyšel,podařilosenámzdokumentovatznačnou meziklonální variabilitu v tvorbě týlních zoubků u obou druhů v pokusu, jak D. hrbaceki, tak i D. curvirostris. Spolehlivé odlišení těchto dvou druhů vyžadovalo rozsáhlou morfologickou analýzu bohatého materiálu pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM). V průběhu nejen této prácejsmetakpostupnězjednodušilipracovnípostuppřípravyvzorkůperloočekproSEM,zejména jejich filtračních končetin a schránek trvalých vajíček, efipií. Námi optimalizovaný postup umožňuje velmirychlouahlavněspolehlivoupřípravutěchtostruktur,kterénesoutaxonomickyhodnotnéznaky. Doufáme, že proto bude přínosný v dalších projektech (jak našich, tak zahraničních kolegů) zaměřenýchnafunkčnímorfologiiasystematikuperlooček.
Abstract v angličtině:
Freshwaterfishlesspools:fromthemetacommunitiestothesystematics PetrJanJuračka,Ph.D.Thesis,2016-04-08 ABSTRACT Despitetheirsmallsize,freshwaterfishlesspoolsoftencontaincomplexcommunitiesandsubstantially increase regional invertebrate and macrophyte biodiversity. The main core of this thesis originates from such habitats, which were newly created for the conservation purposes in the Protected LandscapeAreaKokořínsko,CzechRepublic.Thislandscapeconsistsofdeepvalleysseparatedbysteep sandstoneridgesandischaracteristicforverysparsestreamnetworkandlownumberoflargewater habitats,whichconsequentsingenerallylowabundanceofwaterfowl.Westudiedmicrocrustacean metacommunities of 42 selected pools scattered over the area of approximately 220 km2. Using variation partitioning of the species composition, analyses of the species richness and colonization experiment in the study area, we identified that spatial distribution of the habitats and number of neighbouringaquatichabitatsplayamajorroleinassemblyoflocalcommunities.Thisledustothe conclusion that the landscape heterogeneity served as a partial barrier to dispersal of microcrustaceans.Subsequently,wecomparedthispatternofthemicrocrustaceanmetacommunity with other invertebrates of various dispersal modes, from passively dispersing rotifers and aquatic molluscs,tolocallycommonandactivelyflyinginsects(truebugs,aquaticbeetlesanddragonflies). Substantiallymorevariationinspeciescompositionvariabilitywasexplainedbythespatialstructure than by local conditions in all passively dispersing groups and in aquatic beetles. However, shared fraction of spatial and local variables explained a major part of variation of species composition in dragonfliesandtruebugs.Therefore,wehypothesizethatsteepridgesserveasdispersalbarriersnot onlyforpassivedispersers(whosevectorsarewaterfowlandlargemammals),butalsoforactively flying insects, which probably follow the local topography in flight. Small and remote habitats may increasearegionaldiversityalsoasrefugiaofrarespecies,whichcouldbeoutcompetedinlargeror moreconnectedhabitats.ThismightbethecaseforDaphniahrbacekiJuračka,Kořínek&Petrusek, 2010,aspecieswhichwedescribedfromourstudyarea.Itwasveryconspicuousbythehumpedshape of dorsal margin of the carapace, and by retaining neckteeth in adults. However, these specific morphotypes are known only from very limited number of field-collected samples. In laboratory cultures, D. hrbaceki loses its specific shape and resemble its closest relative, D. curvirostris. We attemptedtoinducethehumpedmorphotypesexperimentallybyexposuretopredatorkairomones. Thiswasnotsuccessfulbutweobservedhighinterclonalvariabilityinformationofneckteethinboth D.hrbacekiandD.curvirostris. When looking for stable morphological characteristics allowing reliabledifferentiationofthesetwospecies,alargenumberofspecimenswereanalysedindetailby the Scanning Electron Microscopy (SEM). During this work (and in other projects), we simplified methodsforpreparationcladocerans,particularlytheirephippiaandtrunklimbs,forSEManalyses. Our workflow allows safe and quick preparation of these body parts that may carry taxonomically valuable structures, and we hope it will be useful also in future projects on cladoceran functional morphologyorsystematics.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D. 20.43 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D. 27 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D. 26 kB
Stáhnout Posudek oponenta Alexey Kotov, Dr. 214 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Marie Zhai, Ph.D. 284 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 397 kB