velikost textu

Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Název v angličtině:
Acoustic communication of selected mammals and birds: identification of vocal categories and individuals
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Richard Policht, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D.
Oponenti:
doc. RNDr. Marek Špinka, CSc.
Ing. Jaroslav Červený
Id práce:
82724
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Zoologie (P1502)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
2. 12. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo jiné savce. Zabýval jsem se také otázkou, zda velmi jednoduchá struktura ptačího zpěvu může kódovat individuální identitu. Pro tento případ jsem navíc zvolil neteritoriálního pěvce - zvonka zeleného s omezeným hlasovým repertoárem. Po analýze jeho jednoduchých “weezy” zpěvů, se překvapivě ukázalo, že tento zpěv je vysoce individualizován. Pěnkavovití ptáci obvykle nebrání teritorium. Vokální individualita v rámci pěvců je pak známa hlavně u teritoriálních druhů. Individuálně odlišnou vokalizaci jsem také dokumentoval na příkladu hlasitých volání zoborožců, jejichž hlasy jsou klasickým případem širokospektrých zvuků. Výzkum varovných hlasů sysla obecného a sysla taurského podpořil předpoklad, že tento typ vokalizace je užitečným nástrojem pro druhovou i individuální identifikaci sciuridů. Srovnávací analýza samčích hlasitých signálů equidů pak ukázala, že nejdůležitějšími parametry pro druhovou distinkci jsou jednak délka signálu a pak frekvenční parametry korelující s velikostí těla, konkrétně prvním dominantním frekvenčním pruhem. Délka hlasu pak odděluje koně od teritoriálních equidů: kianga, osla Somálského a zebru Grévyho. Zmiňovaný frekvenční parametr pak separuje archaické plemeno (hucula) a koně Převalského od zástupců moderních koní. Reakce jednotlivých typů equidů na konspecifické a heterospecifické playbacky pak potvrdily tuto distinkci teritoriálních equidů od equidů harémových. 12
Abstract v angličtině:
Summary Identification of vocal categories (e.g. call types, individuals, species) is a key task when we want to classify animal sounds. Same calls, especially broadband acoustic signals with varying frequency and amplitude modulation present problem for classification, because their energy is spread over a wide range of frequencies. In these sounds is difficult to decide which acoustical parameter to measure. To analyse complex vocalizations I applied a multiparametric method with using both temporal and spectral parameters. The most useful variables were variables describing distribution of the spectral energy. Frequency parameters were also useful in the case of tonal calls. I described vocal repertoire of Northern white rhinoceros and Bactrian camel. Both animals have low-frequency calls in their repertoire close to infrasound range, but it is evident that these signals are not used for long-distance communication. It seems that low-frequency components of their sounds are by product of their large body size. Growling sounds of camels are also interesting by their cohesive function, in contrast to growling sounds of rhinos and other mammals where such as calls are produced during aggressive interactions. I examined whether individual identity might be also encoded in very simple song types in non-territorial songbird with a limited vocal repertoire. I analysed wheezy song of Greenfinch and surprisingly found that these signals vary greatly among individuals. Carduelid finches usually do not defend a territory and song individuality was reported mainly from territorial species. Individual distinctiveness of vocalizations I demonstrated also in loud-calls with broadband frequency range of two species of hornbills. The research of alarm calls in European ground squirrel and the Taurus ground squirrel have supported the assumption that vocalizations in sciurids are useful features for species and individual identification. Comparative acoustical analysis of equids revealed that call duration and frequency of the first dominant band contributed most to differences between species. The length of the call separated horses from kiang, Somalian ass and Grevy’s zebra. Frequency of the first dominant band that was associated with body size separated modern horses from the archaic breed (Hucul horse) and Przewalski’s horse. Both acoustic and behavioural analyses showed that loud calls of equids clearly separate territorial species from harem building species. 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Richard Policht, Ph.D. 3.93 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Richard Policht, Ph.D. 19 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Richard Policht, Ph.D. 34 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Marek Špinka, CSc. 112 kB
Stáhnout Posudek oponenta Ing. Jaroslav Červený 92 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 584 kB