velikost textu

Biogeography and phenotypic plasticity in silica-scaled chrysophytes (Synurophyceae)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Biogeography and phenotypic plasticity in silica-scaled chrysophytes (Synurophyceae)
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Magda Škaloudová, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph.D.
Oponenti:
RNDr. Jaroslava Komárková, CSc.
Christian Kamenik
Id práce:
82702
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra botaniky (31-120)
Program studia:
Botanika (P1507)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 11. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Závěr Výsledky Článků 1 a 2 zabývající se rozšířením zástupců rodu Mallomonas spíše podporují Foissnerův umírněný model endemického rozšíření. Většina druhů rodu Mallomonas je sice kosmopolitně či široce rozšířena, avšak našli jsme i několik druhů s geograficky omezeným výskytem, které nepodporují ubikvitní model. Vedle dvou asijských endemitů jsou to tři druhy (M. multiunca, M. oviformis, and M. punctifera var. punctifera), které neodpovídají ubikvitnímu modelu díky jejich vysoce nenáhodnému rozšíření od subtropické do arktické zóny pouze severní polokoule. Několik dalších příkladů druhů Mallomonas s omezeným rozšířením lze najít v dalších publikacích. Mallomonas kalinae byl izolován a popsán z rašelinné tůně v severních Čechách (Článek 3). Tento kmen byl společně s jedním kmenem Synura curtispina použit pro studium plasticity šupina a ostnů za různé teploty (Článek 4). Změny v morfologii křemičitých struktur ve vztahu k teplotě byly signifikantní, ačkoliv velká část variability je způsobena rozdílnou pozicí šupin na buňce. Ostny se signifikantně zkracovaly se stoupající teplotou. Mezi velikostí šupin a teplotou byl nalezen inverzní vztah odpovídající teplotně-velikostnímu pravidlu. Hlavní znaky na šupinách se v jednotlivých teplotách neměnily. Kombinace morfologického a molekulárního přístupu k vyjasnění druhového konceptu Synura petersenii byla použita v Článku 5. Tři studované markery (ITS rDNA fylogeneze, CBC, a morfologie šupin) ukázaly kongurentní výsledky a demonstrovaly skrytou diverzitu komplexu S. petersenii. Nyní se zdá zřejmé, že mnohé dříve popsané formy a variety jsou dány geneticky, a přestože určitá část variability může být ovlivněna podmínkami prostředí, hlavní charakteristické znaky na šupinách zůstávají stabilní. Klony S. petersenii byly rozděleny do šesti skupin, představující oddělené druhy – S. petersenii s.str., S. glabra, S. americana spec. nov., S. macropora spec. nov., S. reticulata spec. nov. a S. oculea spec. nov. Ostatní popsané formy S. petersenii rozšířené po celém světě budou pravděpodobně reprezentovat také samostatné druhy, nicméně pro vyjasnění jejich taxonomického postavení je nutné získat další genové sekvence a prozkoumat morfologii šupin.
Abstract v angličtině:
CONLUSIONS Results of the Papers 1 and 2 summarizing Mallomonas distribution rather support the“moderate endemicity model” of Foissner. The most of Mallomonas species were cosmopolitan or widely distributed, but we also found several species with geographically restricted occurrence contradicting the “ubiquity model”. Besides two Asian endemics there are three Mallomonas species (M. multiunca, M. oviformis, and M. punctifera var. punctifera) not conforming to ubiquity model due to their highly nonrandom distribution in subtropic to subarctic zones of the Northern Hemisphere. Several others examples of Mallomonas species with restricted distribution are given in literature. Mallomonas kalinae was isolated and described from a peaty pool in North Bohemia (Paper 3). This strain together with the Synura curtispina strain was used for investigation of scale and bristle plasticity under different temperatures (Paper 4). Changes in morphology of silicate structures in relation to temperature were significant, although the large part of variability was caused by different position on the cell. Bristles become significantly shorter with increasing temperature. An inverse relationship between size of scales and temperature corresponding to the temperature-size rule was found. The main scale characters were stable under all temperatures. A combination of morphological and molecular approaches for clarification of the Synura petersenii species concept was used in Paper 5. Three investigated characteristics (ITS rDNA phylogeny, compensatory base changes occurring in the secondary structure transcript of ITS rRNA (CBCs), and scale morphology) shown congruent results, and the hidden diversity in the S. petersenii species concept was demonstrated. It is now obvious, that there are genetic pattern behind the many forms and varieties previously described in S. petersenii. Although some scale variability may be caused by ecological parameters, the main scale characters are stable. S. petersenii clones were divided into six groups, representing separate species – S. petersenii s.str., S. glabra, S. americana spec. nov., S. macropora spec. nov., S. reticulata spec. nov. and S. oculea spec. nov. Many other described forms in S. petersenii distributed all over the world will probably represent separate species, but further gene sequences and morphological studies are necessary for understanding their status.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Magda Škaloudová, Ph.D. 4.38 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Magda Škaloudová, Ph.D. 90 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Magda Škaloudová, Ph.D. 41 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Jaroslava Komárková, CSc. 77 kB
Stáhnout Posudek oponenta Christian Kamenik 83 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.14 MB