velikost textu

Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Název v angličtině:
Reader-response aspects and motives by Jan Mukařovský
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Jakub Flanderka
Oponenti:
prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.
Id práce:
82642
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Program studia:
Filologie (N7310)
Obor studia:
Český jazyk a literatura (CJL)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
18. 2. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem „konkretizace“, z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 – 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl zkoumán v úzké souvislosti s hodnotovými a hodnotícími aspekty uměleckého díla: hodnoty vznikají prostřednictvím recipientova zaujetí aktivního postoje ke skutečnosti a estetická funkce je modem, který tento postoj může různorodě modifikovat a ozvláštňovat. Ve své vrcholné studii „Záměrnost a nezáměrnost v umění“ (1943) Mukařovský – prostřednictvím nezáměrnosti – dává čtenáři ještě větší prostor pro jeho realizaci, uvádějíc do své koncepce aspekt hry, umožňující vždy zažívat umělecké dílo v jeho jedinečnosti a jakoby poprvé.
Abstract v angličtině:
This work tries to illustrate the way Jan Mukařovský reflected the aspect of reader in his papers of literature, both in terms of a reader as one of the participants of literary communication, and in terms of (potentional) Mukařovský’s own reader-response experience. First chapter summarizes main theses of Ingarden’s phenomenological concept of literary work, in particular in connection with a term „concretization“ which Felix Vodička further developed in the context of Czech Structuralism, and also presents the main reader-response theses of Constance school, which, in fact, represented the first methodology in literary theory, that put the emphasis on the reader as its central theme, and whose representatives were inspired by Felix Vodička’s and Jan Mukařovský’s ideas as well. The second, the third and the fourth chapters follow the development of Jan Mukařovský’s thinking in three phases between 1923 and 1948. Every chapter includes an overview, offering the key ideas and papers of the period, and an analytical part, focusing on the (chosen) passages of Mukařovský’sworks and at the same time providing appearance of readerresponse aspects (i. a. on the basis of lexical level used by Mukařovský in his reasoning). Detailed monitoring of the given periods proves that not even in the early phase of Structuralism was the aspect of reader completely neglected and during the 1930s and 1940s this aspect was researched in close connection with aspects of value and of evaluation of literary work: values are created through the recipient’s active attitude towards reality and the aesthetic function is a mode which can variously modify this attitude and make it unique. In his masterpiece study ”Intentionality and Unintentionality in Art“ (1943), Mukařovský – through the unintentionality – gives reader even more possibility to fulfil himself and he adds the aspect of game to his concept, which always enables to enjoy a work of art in its uniqueness and as if it were for the first time.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jakub Flanderka 640 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jakub Flanderka 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jakub Flanderka 81 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A. 51 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. 71 kB