velikost textu

Sokolovský zámek a jeho historie

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Sokolovský zámek a jeho historie
Název v angličtině:
The Castle of Sokolov and its History
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Jitka Beranová
Vedoucí:
PhDr. Bohdan Zilynskyj, Ph. D.
Oponent:
prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Id práce:
82083
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Katedra dějin a didaktiky dějepisu (41-KDDD)
Program studia:
Učitelství pro střední školy (M7504)
Obor studia:
učitelství VVP pro ZŠ a SŠ dějepis - německý jazyk (D-NJ)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
12. 1. 2010
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl zámek rekonstruován. Od této doby se Nosticové v Sokolově zdržovali více, na konci 19. stol. zde krátce sídlili i příslušníci vedlejší rodové linie. Objekt sloužil částečně i jako letní sídlo. Dá se tedy říci, že zejména 2. pol. 19. stol. znamenala pro zámek dobu rozkvětu. V 1. třetině 20. stol. se budova stala památkově chráněnou, majitel zde sice nesídlil trvale, počítalo se však s tím, že Bedřich Leopold bude mít v budoucnu na zámku své sídlo. Snad i z toho důvodu došlo k modernizaci budovy v podobě její elektrifikace či vylepšení zařízení.
Abstract v angličtině:
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl zámek rekonstruován. Od této doby se Nosticové v Sokolově zdržovali více, na konci 19. stol. zde krátce sídlili i příslušníci vedlejší rodové linie. Objekt sloužil částečně i jako letní sídlo. Dá se tedy říci, že zejména 2. pol. 19. stol. znamenala pro zámek dobu rozkvětu. V 1. třetině 20. stol. se budova stala památkově chráněnou, majitel zde sice nesídlil trvale, počítalo se však s tím, že Bedřich Leopold bude mít v budoucnu na zámku své sídlo. Snad i z toho důvodu došlo k modernizaci budovy v podobě její elektrifikace či vylepšení zařízení.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Jitka Beranová 6.06 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Jitka Beranová 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Jitka Beranová 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Bohdan Zilynskyj, Ph. D. 1.35 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. 1.19 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Anna Huliciusová 81 kB