velikost textu

Stanovení optimálního vyšetřovacího algoritmu pro efektivní vyhledávání nemalobuněčných karcinomů plic s přestavbou genu ALK

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Stanovení optimálního vyšetřovacího algoritmu pro efektivní vyhledávání nemalobuněčných karcinomů plic s přestavbou genu ALK
Název v angličtině:
Setting of Optimal Algorithm for Effective Diagnostics of Non-Small Cell Lung Carcinoma with ALK Gene Rearrangement
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Tomáš Rozkoš, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.
Oponenti:
Doc. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.
doc. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D.
Konzultant:
doc. MUDr. Jan Laco, Ph.D.
Id práce:
81268
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Fingerlandův ústav patologie (15-490)
Program studia:
Patologie (P5145)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 4. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
SOUHRN ÚVOD: Malou podskupinu nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC) představují tumory, jejichž karcinogeneze je navozena fúzí genu ALK s některým z dalších partnerů (nejčastěji EML4). Pacienti s přestavbou genu ALK, kteří jsou léčeni ALK inhibitory, mají výrazně delší dobu přežití. Vzhledem k tomu, že přestavba genu ALK je popisována dle současně platné WHO klasifikace u 4 – 5 % NSCLC, je nezbytně nutné najít optimální způsob identifikace pacientů vhodných pro tuto cílenou léčbu v rutinní diagnostické praxi. CÍL: V retrospektivní části studie bylo cílem a) nalezení imunohistochemického (IHC) postupu detekce proteinu ALK , který bude mít dostatečnou senzitivitu a specificitu, aby jej bylo možné použít jako screeningové metody při vybírání případů NSCLC pro následné testování přestavby genu ALK metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a b) zjištění diagnostické výtěžnosti „malých“ biopsií, tj. endobronchiálních, transbronchiálních a transtorakálních biopsií a cytobloků, pro vyšetření přestavby genu ALK. V prospektivní části studie bylo cílem a) ověření zvolené IHC metodiky detekce exprese ALK proteinu v rutinním vyšetřování pacientů s NSCLC a b) korelace ALK statusu s morfologickým vzhledem tumorů a s vybranými klinickými údaji. METODIKA: V retrospektivní části studie bylo metodami IHC (tři varianty) a FISH vyšetřeno 170 případů EGFR-nemutovaných NSCLC. Tyto případy byly zpracovány technikou složených tkáňových bloků (tissue microarray, TMA). V prospektivní části studie bylo zvolenou variantou IHC vyšetřeno 557 případů a FISH 76 případů NSCLC. VÝSLEDKY: V retrospektivní části studie bylo pomocí FISH nalezeno 8/154 (5,2 %) případů s přestavbou genu ALK. Po srovnání výsledků FISH a IHC vyšetření byla vybrána nejvhodnější metoda IHC detekce proteinu ALK (klon 5A4 (Novocastra, Newcastle, UK)), s jejíž pomocí bylo v prospektivní části studie zachyceno 24/557 (4,3 %) případů s přestavbou genu ALK. Senzitivita a specificita zvolené IHC screeningové metody byly v retrospektivní části 100 % a 99 %, v prospektivní části pak 100 % a 80 %. Diagnostická výtěžnost „malých“ biopsií se v retrospektivní části pohybovala v závislosti na zvolené IHC variantě v rozmezí 74 – 80 %, v prospektivní části pak činila 88 %. U žádného prospektivně vyšetřovaného případu s pozitivní přestavbou genu ALK nebyla detekována mutace EGFR. ZÁVĚRY: Vysoká diagnostická výtěžnost vypovídá o možnosti testování ALK statusu i u “malých“ biopsií. Prevalence ALK pozitivních nádorů 5,2 % v retrospektivní části (EGFR nemutovaných případů) a 4,3 % v prospektivní části (bez znalosti EGFR mutace), morfologický vzhled tumorů (solidní a acinární typ, mucinózní či alespoň parciální hlenotvorba (extra- a/nebo intracelulární)), stejně tak jako i nižší průměrný věk a zastoupení pohlaví u pacientů s ALK pozitivními nádory v našem prospektivním souboru (57,5 let vs. 65,2 let; 8 mužů a 16 žen vs. 336 mužů a 197 žen) jsou v souladu s celosvětovými údaji.
Abstract v angličtině:
SUMMARY (Identification of optimal algorithm for effective diagnostics of non-small cell lung carcinoma with ALK gene rearrangement – implementation of the method and practical experience with routine diagnostics) INTRODUCTION: Smaller subgroup of non-small cell lung carcinoma (NSCLC) is represented by tumours with carcinogenesis iniciated by fusion of ALK gene with another partner (usually EML4). Patients with ALK gene rearrangement treated with ALK inhibitors have significantly prolonged survival. Since ALK gene rearrangement is described according to the current WHO classification in 4-5% of NSCLC, it is necessary to find the optimal way of identifying patients eligible for this targeted therapy in routine diagnostic practice. AIM: In the retrospective part of the study a) to find an immunohistochemical (IHC) detection procedure of ALK protein with specificity and sensitivity high enough to use this antibody as screening method for selecting NSCLC cases for fluorescence in situ hybridization (FISH) testing of ALK gene rearrangement and b) to determine diagnostic yield of “small“ biopsies, i.e. endobronchial, transbronchial and transthoracic biopsies and cytoblocks, for ALK gene rearrangement testing. In the prospective part of the study a) verification of the selected IHC method of ALK protein detection in routine testing of patients with NSCLC and b) correlation of ALK status with tumor morphology and selected clinical data. METHODS: In the retrospective part of the study, 170 EGFR-non-mutated cases of NSCLC were IHC (three variants) and FISH tested. Tissue microarray (TMA) technique for samples processing was used. In the prospective part of the study, 557 cases of NSCLC were tested by selected IHC variant and 76 cases by FISH. RESULTS: There were 8/154 (5,2 %) found by FISH in the retrospective part of the study. The optimal IHC method of ALK protein detection (clone 5A4 (Novocastra, Newcastle, UK)) was selected after correlation of FISH and IHC examination results. With this method there were 24/557(4.3 %) cases with ALK gene rearrangement detected in the prospective part of the study. Sensitivity and specificity of the best IHC method were 100 % and 99 % in the retrospective part and 100 % and 80 % in the prospective part, respectively. Depending on IHC variant, diagnostic yield of “small“ biopsies was between 74 – 80 % retrospectively, and 88 % prospectively. No case with ALK gene rearrangement detected prospectively had EGFR mutation. CONCLUSIONS: High diagnostic yield of “small“ biopsies confirms that ALK status testing can be used in this type of specimen. Prevalence of 5.2 % in the retrospective part (EGFR- nonmutated cases) and 4.3 % in the prospective part (without known EGFR mutation status), tumor morphology (solid and acinar type, mucinous type or at least partial mucin production (extra- and/or intracellular) as well as lower average age and male/female ratio of patients with ALK positive tumors in the prospective part (57.5 yrs vs. 65.2 yrs; 8 men and 16 women vs. 336 men and 197 women) are consistent with global data.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Tomáš Rozkoš, Ph.D. 4.88 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Tomáš Rozkoš, Ph.D. 130 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Tomáš Rozkoš, Ph.D. 134 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Tomáš Rozkoš, Ph.D. 1.06 MB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D. 141 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D. 277 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 146 kB