velikost textu

Právo finančních derivátů a omezení přeshraničních převodů kapitálu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právo finančních derivátů a omezení přeshraničních převodů kapitálu
Název v angličtině:
Law of financial derivatives and transnational capital transfer restrictions
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Miloš Procházka
Vedoucí:
prof. JUDr. Monika Pauknerová, DSc.
Oponent:
JUDr. Bc. Jan Brodec, LL.M., Ph.D.
Id práce:
80255
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
25. 3. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Finanční deriváty se v poslední době těší čím dál větší popularitě a dochází k jejich širokému rozmachu a využívání při řízení rizika. Přitom je těm, kteří je využívají, jako např. investiční společnosti, banky nebo další institucionální investoři málo známo o jejich právním rámci. Cílem této práce bude soustředit se na hlavní mezinárodní smlouvy vztahující se na finanční deriváty. Finanční deriváty jsou užívány investory v globálním obchodě, který se rozvíjí stále rychleji, kontinenty se přibližují a možnosti investicí se stávají ještě snadnějšími. Není jistě překvapující, že v této oblasti derivátových transakcí a smluv s nimi spjatých je v současnosti pravděpodobně největší míra přeshraničního prvku. Derivátové transakce ve své vlastní podobě mohou znamenat jak investici, tak řízení rizik, které za určitou cenu převezme protistrana. Existence přeshraničního prvku může být jak v jednoduché formě, když například investor investuje přímo ve státě emitenta, kdy tento emitent dále vykonává všechny další služby související s investicí. V praxi jsou však mnohem častější situace komplexnějšího charakteru. Jestliže kupříkladu zahraniční investor provádí svoji investici přes obchodníka s cennými papíry, který může být z dalšího třetího státu, tento obchodník s CP pak nakoupí u burzy, lokalizované ve třetím státě, akcie emitenta, který pochází opět z dalšího státu. Tedy v těchto komplexnějších transakcích je většinou zastoupeno hned několik přeshraničních prvků spolu s dalšími nastupujícími problémy, jako řešení otázky zdanění, odpovědnosti nebo ochrany investic, jež jsou pak řešeny buď mezinárodními smlouvami, nebo mohou být řešeny skrze normotvorbu, kterou si toto odvětví samo stanovuje. Nejdříve tedy vymezím pojem finančních derivátů. Podívám se stručně do jejich historie včetně praktických příkladů. Je to nutné pro lepší pochopení principů, na kterých jsou založeny. Dále se budu věnovat Vídeňské úmluvě o mezinárodní koupi a prodeji zboží a jejímu vztahu k finančním a komoditním derivátům. Poté se zaměřím na Haagskou konvenci o cenných papírech a její vztah k finančním derivátům a souvisejícím transakcím. Haagská konvence je zajímavá, protože její použití podstatně zjednodušuje výběr rozhodného práva v komplexních derivátových transakcích. Zaměřím se i na soukromoprávní normotvorbu, která vychází přímo z praxe, obyčejů a mezinárodních zvyklostí tohoto odvětví. Tuto normotvorbu zastřešuje zejména ISDA,1 ale dají se zde vypozorovat i další nastupující tendence díky nové rámcové smlouvě NAFMII z 1 ISDA (International Swaps and Derivatives Organization), mezinárodní swapová a derivátová organizace, která reguluje skrze svoje doporučení a rámcové smlouvy odvětví OTC derivátů. Číny. Nakonec se budu zabývat velice důležitou oblastí, na které stojí a s kterou padají veškeré současné derivátové transakce a investice. Jedná se o omezení přeshraničních převodů kapitálu ze strany států. Tím se zastavuje, nebo v podstatné míře omezuje přeshraniční obchod z důvodu, že si zahraniční investoři nemohou převést své výnosy zpět k sobě do země.To je klíčové zejména v případě derivátových transakcí, kdy se strany chrání proti tržním rizikům, proti nepříznivému pohybu trhu, nebo jejich prostřednictvím zajišťují a chrání svoje další investice. Uvedu zde jednoduchý příklad. Investor ve Francii prodá svoji napřesroční úrodu vína ruské protistraně. Ta převede peníze na Francouzův účet v Rusku, producent vína za ně nakoupí ruské státní dluhopisy, aby mu peníze neztrácely hodnotu. Může se ale stát, že ruská vláda zakáže přeshraniční převody kapitálu a donutí investory, aby se podíleli na restrukturalizaci ruského státního dluhu, jak se také tak stalo za ruské krize 1998.Snaha francouzského investora, který chtěl dosáhnout minimalizace rizik nepříznivých výkyvů na trhu vína, dosáhla naprosto opačného výsledku zásluhou omezení převodů kapitálu ze země. V této kapitole tedy rozeberu možnosti omezení převodů kapitálu, poukáži na možnosti obrany investorů proti takovému jednání ze strany státu a na způsob, jakým mezinárodní tribunály vyčíslují škody na investicích a probíhajících transakcích. Podívám se také na prostředky, jakými se tato omezení dějí a na jejich dopady. Výsledky takovýchto opatření předvedu na případových studií z Argentinské a Ruské krize a z případů před mezinárodními tribunály.
Abstract v angličtině:
In this work I will define the subject and the scope of the area of financial derivatives law and cover the main intenational treaties concerning transactions involving financial derivatives. I also provide a survey to the master agreements which arise from this area and are made by the very participants of the derivatives transactions. First I focus on defining the concept of financial derivatives. I take a brief look into history, which is essential for general understanding of the subject. I examine the Vienna Convention of International Sales of Goods and its connection to financial derivatives, focusing on the scope of its application, particularly with regards to commodity derivatives which are settled by physical delivery. I am going to clarify if Vienna Convention of International Sales of Goods does or does not apply to financial instruments other than physically settled commodity derivatives because it is not within the intended scope of the Vienna Convention which is implying the Article 2(d) that it should apply to financial instruments other than the physically settled commodity derivatives which can be covered by the definition of goods under the Vienna Convention. This matter is investigated thoroughly in this work. Second I examine another international treaty the Hague Securities Convention. The Hague Securities Convention is important for several reasons. It lowers the need for taking other jurisdictions into account has in fact been present all along. Far from creating any new conflict of legal issues, the Hague Securities Convention simply clarifies and resolves the conflicting issues that have been murkily and intractably present ever since the emergence of intermediated securities holdings. Moreover, all solutions, that the Hague Securities Convention brings about, tend directly toward simplifying transactions and reducing the number of implicated jurisdictions. As the list of jurisdictions ratifying the Hague Securities Convention gets under way and expands, the number of bodies of possibly applicable law will diminish. The Hague Securities Convention is particulary helpful in complex transantional derivatives transactions because the parties of the contract can be assured that the applicable law is that of a particular jurisdiction, irrespective of the forum. Then I take a look at master agreements which are recently gaining vast popularity in large international derivatives transactions. Namely, I will investigate the matter which is covered by the ISDA Master Agreements. These master agreements have some very interesting aspects. They originate directly from the international practice and customery law governing this area. I also address the vital matter which is essential for the international derivatives transactions. I explore the possibility for the state party to impose transborder capital restrictions to foreign investors. I examine whether capital transfer restrictions are permissible and the conditions under which they are. This part of my work addresses certain aspects of the state sovereignty that are usually used when a country is facing economic crisis or balance of payments difficulties, nonetheless this power is constrained by general international law and modern investment treaties in order to prevent or minimize abuse of the right and protect the interests of the foreign investors. Finally, I examine the conditions under which it is possible and permissible for states to impose such a restriction and the means of protections and compensation for foreign investors in such a case.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Miloš Procházka 672 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Miloš Procházka 32 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Miloš Procházka 17 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Monika Pauknerová, DSc. 681 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Bc. Jan Brodec, LL.M., Ph.D. 455 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 176 kB