velikost textu

Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Název v angličtině:
Phylogeography and genetic variation of benthic crustaceans in European inland waters
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Mgr. Pavel Pešek
Vedoucí:
doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D.
Id práce:
80025
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Biologie (B1501)
Obor studia:
Ekologická a evoluční biologie (EKOEVOBI)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
9. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Fylogeografie, genetická variabilita, genealogické linie, refugium, propojenost povodí, raci, blešivci, berušky
Klíčová slova v angličtině:
Phylogeography, genetic variability, genealogical lineages, refugia, drainage connectivity, crayfish, amphipods, isopods
Abstrakt:
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou kolonizace pevninských vod blešivcem Gammarus duebeni. Ve vrcholných zaledněních byla jižní Evropa výrazně sušší , což je možná důvodem rozpadu původního areálu raka bělonohého Austropotamobius italicus. Jedním z důsledků rychlého znovuosídlení zaledněných částí Evropy po konci posledního zalednění je snížená genetická variabilita na sever od Alp u původních račích druhů. S pleistocénními klimatickými oscilacemi souvisí i podobné rozložení genealogických linií. Populace raka bělonohého A. pallipes s. s. jsou rozděleny na atlantskou a středomořskou linii a podobné rozdělení linií má pstruh potoční Salmo trutta a velevrub malířský Unio pictorum. Rak kamenáč i rak říční kolonizovali střední Evropu z tradičního refugia na Balkáně povodím Dunaje a tomu odpovídá i jejich podobná fylogeografie. Výjimkou nesouhlasící s běžnými představami o evropské fylogeografii je beruška vodní, má primární centrum šíření v Panonské oblasti. Další netradiční refugia byla navržena například pro atlantskou linii raka bělonohého A. pallipes s. s., blešivce potočního a blešivce jezerního. V neposlední řadě bylo rozšíření bentických korýšů, a tím i jejich genetická diverzita a fylogeografie, silně ovlivněno člověkem. Raci byli přenášeni mezi povodími již od středověku, a člověkem zavlečený račí mor způsobil výrazný pokles jejich početnosti na většině území Evropy a fragmentaci jejich populací. Kanály propojující povodí umožnily šíření invazních druhů, např. přizpůsobivým pontokaspickým blešivcům rodu Dikerogammarus.
Abstract v angličtině:
This thesis summarises published information about geographic distribution of genealogical lineages and genetic variability of benthic crustaceans of European continental waters, and evaluates the historical factors that affected their distribution. it is focused mainly on species for which multiple or in-depth studies have been published. A particular attention is given to crayfish of the genus Austropotamobius. Present distribution of genealogical lineages has been affected by changes in connectedness and availability of aquatic habitats. Species lineages often split in consequence to geological and climatic processes during the Tertiary, as exemplified on species complexes of Austropotamobius crayfish, species lineages of the amphipod Gammarus fossarum species complex, and the isopod Asellus aquaticus. The distribution of intraspecific lineages has been strongly affected by Quaternary cycles of glaciation, which not only destroyed many habitats by moving glaciers but also created new colonisation routes. Such routes were peri-glacial lakes, which had been used by Gammarus lacustris, or retreat of sea level, which enabled white-clawed crayfish to colonise England, and a freshwater crab to colonise Italy. Changes in sea levels are also the likely reasons for colonisation of continental waters by the amphipod Gammarus duebeni. Southern Europe was considerably dryer during Ice Ages, which may have caused disjunction of former continuous area of white- clawed crayfish in South Europe. One of the consequences of quick recolonization of deglaciated parts of Europe is a reduced genetic variation of indigenous crayfish species north of the Alps. Pleistocene climatic oscillations has also led to similar patterns in distributions of genealogical lineages in different aquatic species. Populations of the white-clawed crayfish A. pallipes s. s. in Western Europe are divided into Mediterranean and Atlantic lineages, and such pattern is similar to distribution of lineages of the bivalve Unio pictorum and the brown trout Salmo trutta. Stone crayfish and noble crayfish both colonised Central Europe from traditional southern refugium in the Balkans through the Danube drainage, and this is matched by their similar phylogeography. Exceptions from the common pattern of European freshwater phylogeography have been observed in the isopod Asellus aquaticus, which has a primary distribution center in the Pannonian region. Other “untraditional” refugia were proposed for example for the Atlantic lineage of the white-clawed crayfish of A. pallipes s. s., and two amphipod species. Last but not least of the factors that affected distribution of benthic crustaceans, and thus their genetic variability and phylogeography, are the human activities. Crayfish were transported by men between drainages since the Middle Ages, and human-introduced crayfish plague caused drastic decrease of crayfish abundance and fragmentations of their populations in majority of Europe. Canals connecting drainages enabled dispersion of invasive species, for example of highly adaptable Ponto-Caspian amphipods of the genus Dikerogammarus.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Pavel Pešek 911 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Pavel Pešek 38 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Pavel Pešek 40 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D. 1.25 MB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D. 1.47 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 352 kB