velikost textu

Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60
Název v angličtině:
Interaction of Borrelia sp. with HL-60 cells and monocytes and cultivation of Anaplasma phagocytophilum in HL-60 cell culture
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Lucie Marková
Vedoucí:
RNDr. Dagmar Hulínská, CSc.
Oponent:
RNDr. Jana Beranová, Ph.D.
Id práce:
79578
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Mikrobiologie (NMIKRO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
30. 5. 2011
Výsledek obhajoby:
Dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Borrelia sp., Anaplasma phagocytophilum, fagocytóza, shlukování, syncytium, perzistence, kultivace, morula
Klíčová slova v angličtině:
Borrelia sp., Anaplasma phagocytophilum, phagocytosis, clustering, syncytium, persistence, cultivation, morula
Abstrakt:
Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum jsou mikroorganismy způsobující onemocnění lymeskou borreliózu a lidskou granulomatózní anaplasmózu. Jejich společným vektorem v Evropě jsou klíšťata rodu Ixodes. V naší práci jsme se zaměřili na interakce buněk nespecifické imunitní odpovědi s původci lymeské borreliózy, které jsou svou funkcí v časné fázi onemocnění nezastupitelné. Anaplasma phagocytophilum je obtížně kultivovatelný mikroorganizmus, který je možno kultivovat pouze na buněčných kulturách. Úspěšná kultivace Anaplasma phagocytophilum z pacientů z naší geografické oblasti je klíčová pro další experimenty a také důležitá z diagnostického hlediska. V našich experimentech jsme používali ověřené tkáňové kultury buněk HL-60, psích monocytů DH82 a myších monocytů P388D1. Při studiu interakcí původců lymeské borreliózy s buňkami jsme používali dva kmeny odlišných druhů Borrelia. Borrelia garinii M192 a Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. Tyto dva kmeny se liší virulencí. Kmen M192 je virulentní, kdežto kmen B31 již pasážováním svou virulenci ztratil. Zaměřili jsme se na studium morfologických změn pomocí světelné mikroskopie (pozorování barevných fixovaných preparátů a pozorování v temném poli), případně transmisní elektronové mikroskopie. Během našich experimentů jsme došli k závěru, že buňky HL-60 nejsou vhodné k účinné eradikaci Borrelia a k jejich intracelulárnímu přežívání. Na základě pozorování v temném poli jsme usoudili, že nevirulentní kmen více aktivuje buňky než virulentní. Ze snímků z elektronové mikroskopie jsme vypozorovali, že Borrelia zřejmě proniká do cytoplazmy buňky endocytózou po enzymatickém narušení cytoplazmatické membrány, a že jsou Borrelia schopny použít výběžky buněk a buněčné zbytky jako vnější obal připomnající ''komůrku''. Je možné, že je Borrelia schopná v buňkách HL- 60 i v monocytech indukovat apoptózu a způsobovat shlukování monocytů s následnou tvorbou syncytií. K ověření možnosti izolace Anaplasma phagocytophilum kultivací v buněčné kultuře HL- 60 jsme použil plazmu psa s již potvrzenou lidskou granulomatózní anaplasmózou. Tato kultivace byla úspěšná, již čtvrtý den kultivace byly pozorovatelné moruly v cytoplazmě buněk.
Abstract v angličtině:
Borrelia burgdorferi sensu lato and Anaplasma phagocytophilum are causative agents of Lyme disease and human granulocytic anaplasmosis. Their common vector in Europe are the ticks from the genus Ixodes. In our work, we focused on interaction of innate immune cells with the causative agent of Lyme diseases, that are insubstitutable in their function in the early phase of the disease. Anaplasma phagocytophilum is hard to cultivate, the only possibility is to cultivate it in cell cultures. Successful cultivation of Anaplasma phagocytophilum acquired from patients in our geographic area is crucial for following experiments and for diagnostics too. In our experiments, we used validated cell cultures of HL-60 cells, canine monocytes DH82 and murine monocytes P388D1. During our studies of interaction of the causative agent of Lyme diseases with cells, we used two strains of different species Borrelia. Borrelia garinii M192 and Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. These strains vary in virulence. The strain M192 is virulent, but the strain B31 lost its virulence by passages. We specialised in study of morphological changes using light microscopy (observation of dyed and fixed preparates and observation in dark field), eventually by transmision electron microscopy. During our experiments, we concluded that HL-60 cells are not suitable for effective eradication and intracelular survival of Borrelia. On the basis of dark field observation, we came to a conclusion, that the non-virulent strain activates cells more than virulent one. Using transmission electron microscopy, we found that Borrelia obviously gets trough cell membrane into cytoplasm via endocytosis after enzymatic disrupting of plasma membrane and it is able to use cellular tips and remains as an envelop, which reminds a ''chamber''. It is possible, that Borrelia is able to induce apoptosis in both types of cells and cause clustering of monocytes with consequential formation of syncytia. We used canine plasma with confirmed presence of the agent of HGA for checking up the possibility of isolation of Anaplasma phagocytophilum by cultivation in the cell culture of HL-60 cells. This cultivation was successful, we observed morulae in the cytoplasm of HL-60 cells the fourth day after inoculation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lucie Marková 18.79 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lucie Marková 55 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lucie Marková 54 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Dagmar Hulínská, CSc. 116 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Jana Beranová, Ph.D. 180 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Ivo Konopásek, CSc. 81 kB