velikost textu

Distribuce predátorů, riziko predace a antipredační strategie vrubozobých

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Distribuce predátorů, riziko predace a antipredační strategie vrubozobých
Název v angličtině:
Distribution of predators, predation risk and antipredation strategies in waterfowl
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jakub Kreisinger, Ph.D.
Školitel:
doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.
Oponenti:
prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc.
prof. RNDr. Emil Tkadlec, CSc.
Id práce:
77543
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Ekologie (P1514)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
21. 10. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Jakub Kreisinger - souhrn Ph.D. these: Predace je důležitý selekční faktor ovlivňující řadu evolučních a ekologických procesů. Krajiné změny způsobené vlivem člověka mohou pozměnit tyto procesy díky kvalitativním a kvantitativním změnám v komunitě predátorů. Tato these obsahuje čtyři články které jsou zaměřené na různé askpekty hnízdní predace antipredačních strategií a distribuce predátorů v krajině. První příspěvek “Nest protection in mallards (Anas plathyrhynchos): Untangling the role of crypsis and parental behaviour” (Kreisinger & Albrecht 2008) se zaměřuje na analýzu vlivu antipredačních strategií na reprodukční úspěšnost u kachny divoké. Naše experimentální data ukazují, že hnízdní úspěšnost ovlivňuje současně řada antipredačních strategií jako je výběr umístění hnízda, antipredační vliv rodičovského chování a krypse v důsledku zakrývání hnízda hnízdním materiálem během přestávek v inkubaci. Na rozdíl od některých dřívějších studií naše data ukazují že relativní efekt krypse a rodičovského chování na přežívání hnízd není v interakci s antipredačním efektem zakrytí hnízda vegetací. V článku “Corridor versus hayfield matrix use by mammalian predators in an agricultural landscape“ (Šálek et al. in press), byla testována hypothésa že lineární pásy pokryté křovinatou vegetací vzrostlou trávou jsou preferovány savčími mesopredátory před kosenými loukami. Experiment potvrdil že pravděpodobnost detekce všech druhů šelem byla vyšší v koridorech než okolní krajiné matrix. Naše práce tudíž naznačuje že udržování těchto krajiných elementů v zemědělské krajině může být účinnou metodou pro ochranu populací drobných šelem. Fragmentovaná krajinu obecně obývá větší množství predátorů v porovnání s nefragmentovanou krajinou. Častým důsledkem toho je zvýšená míra predace, a to především v habitatových rozhraní (tzv. "edge effect"). V práci “Testing a mechanistic explanation for mammalian predator responses to habitat edges“ (Svobodová et al. submitted) jsme se zaměřili na test mechanismů které podmiňují distribuci predátorů na habitatovém rozhraní mezi lesem a obhospodařovanými loukami. V této práci jsem současně hodnotily gradient v abundancích savčích mezopredátorů a jejich hlavního typu kořisti, drobných hlodavců na přechodu mezi dvěma sledovanými biotopy. Naše výsledky ukazují značnou temporální proměnlivost v habitatových preferencích šelem. Zatímco šelmi nevykazovali výrazné habitatové preference v prvním roce studia, v druhém roce byly šelmy výrazně preferovali přechodové habitaty mezi lesem a loukou než interiory těchto habitatů. Naše výsledky však nepodporují hypotézu, že by habitatové preference predátoů byli přímo ovlivněny množstvím potravní nabídky. Naše data nejsou konzistentní ani s představou že zvýšený výskyt predátorů v habitatových rozhraních vzniká v důsledku difuze predátorů z kvalitnějšího do méně kvalitního biotopu. V článku "Factors determining pochard nest predation along a wetland gradient" (Albrecht et al. 2006) se zaměřujeme na analýzu environmentálních faktorů ovlivňujících hnízdní úspěšnost u poláka velkého (Aythya ferina). Riziko hnízdní predace bylo nejnižsí u hníd umístných na ostrovech v porovníní s litorálními a terestrickými habitaty, kde bylo naopak nejvyšší. Riziko predace bylo vyšší umělých snůšek umístěných v pobřežních habitatech než u snůšek v litorálu nebo na ostrovech. Na druhou stranu u hníz umístěných v litorálu převládala predace korvidy a motákem pochopem (Circus aeruginosus). Naše data ukazují že ostrovy a široké pásy litorální vegetace můžou představovat bezpešné hnízdní habitaty pro vrubozobé v důsledku redukce rizika pradace terestrickými predátory. V apendixu prikládám dvě práce které se zabývají mimopárovými paternitami a pohlaním výběrem u ptáků (The strength of direct selection against female promiscuity is associated with rates of extrapair fertilizations in socially monogamous songbirds; Albrecht, Kreisinger. Pialek J., 2006 and., Extrapair paternity and the opportunity for sexual selection in long-distant migratory passerines Albrecht et al 2007).
Abstract v angličtině:
Jakub Kreisinger - summary of the Ph.D. thesis: Predation is an important selective force affecting many evolutionary and ecological process. Anthropogenic landscape changes often alter these processes due to qualitative and quantitative changes in the predator comunity. This thesis contains four papers that are focused on various aspects of the nest predation, antipredation strategies and distribution of predators in the landscape modified by human activities. The first contribution “Nest protection in mallards (Anas plathyrhynchos): Untangling the role of crypsis and parental behaviour” (Kreisinger & Albrecht 2008) focus on the effect of antipredation strategies on the reproductive success in a ground nesting bird, mallard. Our data are consistent with the hypothesis that multiple antipredation strategies including nest site selection parental antipredation behavior and crypsis due to clutch concealment by the nest material during incubation recesses reduce sumultaniousely the risk of the clutch predation in birds. Contrary to some previous studies, the relative effects of crypsis and parental anti-predation behaviour on nest survival did not differ with respect to antipredation effect of the nest concealment by surrounding vegetation. The hypothesis that linear strips of shrubby vegetation and high grass (corridors) are more likely to be exploited by diverse carnivore species than surrounding hayfields is tested in the article “Corridor versus hayfield matrix use by mammalian predators in an agricultural landscape“ (Šálek et al. in press). The experiment confirmed that the probability detection was higher in corridors than in the landscape matrix for all carnivore species. Hence our study suggests that the maintenance of corridors could be an efficient management practice for the preservation of carnivore populations in agricultural landscapes. Fragmented landscapes generally maintain a higher numbers of predators compared to non-fragmented habitats. This often results in increased nest predation, mainly along edges ("edge effect") or within small fragments. In the study “Testing a mechanistic explanation for mammalian predator responses to habitat edges“,(Svobodová et al. submitted) mechanisms underlining mammalian carnivore distributions along habitat edges between forest and hayfileds were evaluated. The distribution of mammalian predators, the predators’ main prey (small mammals) and predation rates on simulated nests in four types of landscape elements corresponding to an edge gradient was simultaneously measured. We found considerable temporal variation in carnivore habitat preferences between years. Whereas carnivores did not exhibit a significant habitat preference along the forest-grassland edge in the first year of monitoring, they were more likely to be detected along habitat edges in the subsequent year. Our data do not provide straightforward evidence for an association between the habitat-specific quantity of food resources and predator distribution. In addition our data do not suggest that the increased activity of carnivores at habitat edges arises as a consequence of predator overflow from higher quality habitat through the edge into lower quality habitat, but showed that most predator species focus their activity specifically to the edge structure. Finaly in the paper "Factors determining pochard nest predation along a wetland gradient" (Albrecht et al. 2006) we focused on analyses of environmental factors affecting the nest success in pochard (Aythya ferina). Daily nest survival rates declined from island to overwater and terrestrial nests in this species. Mammalian predation of artificial nests was more likely in terrestrial habitats than in littoral habitats or on islands. By contrast, corvids and marsh harriers (Circus aeruginosus) prevailed among predators of overwater and island nests. Our data indicate that artificial islands and wide strips of littoral vegetation may represent secure breeding habitats for waterfowl because those habitats allow nests to be placed in areas that are not accessible to, or that are avoided by, mammalian predators. Two papers concerning the evolution of extrapair paternities and sexual selection in birds (The strength of direct selection against female promiscuity is associated with rates of extrapair fertilizations in socially monogamous songbirds; Albrecht, Kreisinger. Pialek J., 2006 and., Extrapair paternity and the opportunity for sexual selection in long-distant migratory passerines Albrecht et al 2007) are included in the appendix of this thesis.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jakub Kreisinger, Ph.D. 2.33 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Jakub Kreisinger, Ph.D. 497 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jakub Kreisinger, Ph.D. 23 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jakub Kreisinger, Ph.D. 13 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D. 935 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Stanislav Bureš, CSc. 257 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Emil Tkadlec, CSc. 111 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 502 kB