velikost textu

Sociologie vědění a její vliv na společnost.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Sociologie vědění a její vliv na společnost.
Název v angličtině:
Sociology of knowledge and its impact on a society
Typ:
Diplomová práce
Autor:
JUDr. Tomáš Havel
Vedoucí:
doc. PhDr. Ivan Mucha, CSc.
Oponent:
JUDr. Jan Kosek, Ph.D.
Id práce:
75507
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
3. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
4. Závěr Vzhledem k tomu, že daná tématika, pokud bychom se jí věnovali více podrobně, značně přesahuje rozsah i možnosti diplomové práce, snažil jsem se o určité shrnutí, které by čtenáře neodradilo spletitostí myšlenkových názorů a proudů, ale které by současně poskytlo základní orientaci v nahlížení na právo trochu jinýma očima, než je běžné. Sociologie vědění je pojmem, který méně všímavý absolvent právnické fakulty asi těžko dokáže vysvětlit. Přesto, a možná že právě proto, by širší základ znalostí, popsání souvislostí, příčin a další směřování i v oblasti sociologie vědění mohlo přispět k tomu, aby se právo v rukou našich absolventů nestávalo pouze citací práva formálního tak, jak bylo zde popsáno. V současné době jsme svědky nezřídkých situací, kdy občan, ať už v pozici běžné, politické, úřednické aj., hlásí, že se nemůže domoci práva, nebo toto právo uplatnit, neboť chybí pro danou situaci právo formální – psané. A v tom okamžiku vzniká objednávka na doplnění formálního práva, čímž ale často dochází namísto k lepší aplikaci práva k jeho deformaci. Osvícený občan a zvláště občan erudovaný v oblasti právní by měl úspěšně takovým objednávkám čelit, a to s odvoláním nejen na právo samé, ale i na jeho širší pojetí. O toto širší pojetí z pohledu sociologie vědění jsem se pokusil zpracováním této práce. Přestože předešlý text nemusí být pro mnoho mých kolegů v některých detailech příliš srozumitelný, domnívám se, že i při povrchnějším studiu této práce je možno zaznamenat určité principy a zákonitosti, které lze použít i v právní praxi. 48
Abstract v angličtině:
Sociology of Knowledge and Its Influence upon the Society SUMMARY The law, representing one of the specific systems of the society, can be viewed on different levels. These levels namely include the normative, axiological and legal- sociological level. Within the context of social sciences we examine the law as social phenomenon acting upon the society. Through mythology, and primarily through various forms of legal communication, this influence constitutes the legal awareness that is subsequently influenced by biogenic, psychogenic and social factors. In the broadest sense, the notion of knowledge denotes a set of information or concepts of certain facts. The knowledge encompasses not only theoretical knowledge but also practical techniques and skills, i.e. ways by which theoretical knowledge becomes a part of practice. The starting point of the present work is the view of the society through the eyes of the sociology of knowledge. Between the systems of knowledge, language and law, there exists a connection that develops in history, within the society differentiated into segments, as well as vertically and horizontally. In the modern (industrial) period, the field of social sciences is viewed through the systems theories that are deeply rooted in natural sciences, namely biology. At present we regard the systems of knowledge, language and law as autopoietic systems. The autopoietic systems give birth to their own elements or units and subsequently use them for further operations. In this sense these systems differ from those of the modern period that are characterized as open systems. The autopoietic systems are also supposed to include the political and moral systems. Our aim is to demonstrate how the autopoietic systems come into being in relation to the transformation of society. From the very beginning of human existence, the social evolution has been happening in close connection to the evolution of legal thinking and the semantic revolution. Up to the present day, the evolution has been proceeding in two basic cycles. The first one represents the return of totalitarian regimes to the historical experience of the so-called cosmological empires. The second cycle draws experience from the life of the ancient society in order to give birth to the modern stratified society in the Enlightenment period. These transformations are deeply affected 51 by thoughts about the state, or thoughts about law, as well as by the language development. The methodological interconnection of the sociology of knowledge and the legal science helps us to better clarify the nature of these changes. Based on today’s social transformations, we conclude that the knowledge, language and law can be defined as three internally differentiated autopoietic systems. In the post-modern situation, the law breaks away from the moral system and, along with the end of great ideas; it looses its ambition to function as a dominant regulator of the society. Also the language is undergoing transformation, becoming the language of the media age. Key words: knowledge, language, and law. Klíčová slova: vědění, jazyk a právo. 52
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Tomáš Havel 352 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Tomáš Havel 26 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Tomáš Havel 29 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Ivan Mucha, CSc. 115 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jan Kosek, Ph.D. 317 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 90 kB