velikost textu

Význam rostlin pro stanovení ekologické stopy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Význam rostlin pro stanovení ekologické stopy
Název v angličtině:
Importance of plants for determination of ecological footprint
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Tereza Vejvodová
Vedoucí:
prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Pavel Cudlín, CSc.
Konzultant:
prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc.
Id práce:
75199
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra experimentální biologie rostlin (31-130)
Program studia:
Geologie (B1201)
Obor studia:
Praktická geobiologie (PRGEOBI)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
12. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Ekologická stopa (ES) je koncept pro měření antropogenního vlivu člověka, regionu, státu a lidstva na životní prostředí, jež se udává v jednotkách globálních hektarů (gha). Globální hektary jsou pak vypočítávány z ekvivalentu, kolik hektarů biologicky produktivní plochy zajišťuje potřeby člověka, města, regionu či státu. Do kalkulace se započítávají všechny antropogenní činnosti spotřebovávající obnovitelné přírodní zdroje. Zároveň ekologická stopa zkoumá a vyčísluje likvidaci odpadů, především oxidu uhličitého. ES je vypočítávána ze šesti základních kategorií, jež vychází z typu využití půd – orná půda, pastviny, hospodářské lesy, rybářská loviště, zastavěné plochy a lesy pro ukládání oxidu uhličitého. Je evidentní, že rostliny jako účastníci řady důležitých procesů na Zemi a základ potravní pyramidy, budou podle použité hodnoty jejich produkce mít značný vliv na konečný výsledek ES. Pro převod různého využití jednotlivých ploch (les, orná půda, pastvina aj.) na gha se využívá výnosových a ekvivalentních faktorů. Cílem práce je podat souhrn o konceptu ekologické stopy a jejího výpočtu vzhledem k proměnlivosti velikosti čisté primární produkce rostlin a vliv této proměnlivosti na konečný výsledek ekologické stopy obzvláště v době probíhajících globálních klimatických změn, jež mají dalekosáhlé důsledky na produktivitu ekosystémů. Koncept ekologické stopy a vysvětlení přechodu od hektarů ke globálním hektarům je shrnut v kapitole první. Na základě obecných poznatků o fyziologii rostlin jsou v druhé kapitole popsány vlivy na tvorbu rostlinné biomasy. Třetí kapitola pak popisuje, co spadá do jednotlivých kategorií ekologické stopy. Význam rostlin pro stanovení ES je probrán v kapitole čtvrté po jednotlivých kategoriích. V poslední kapitole jsou stručně zmíněné jiné koncepty varující před neudržitelností stávajícího způsobu života lidí především ve vyspělých státech – ekosystémové služby a zelený hrubý domácí produkt. Rostliny hrají nezastupitelnou roli nejen v konceptu ekologické stopy, ale i v přírodních procesech na Zemi. Klíčová slova: biokapacita, Česká republika, čistá primární produkce rostlin, ekologická stopa, fotosyntéza, globální hektar, kategorie ekologické stopy, lesy, orná půda, pastviny, produktivita ekosystémů, tvorba biomasy
Abstract v angličtině:
Ecological footprint (EF) is a concept to measure anthropogenic influence of individuals, regions, states and society on environment, which is expressed by units of global hectares (gha). Global hectares are calculated from the equivalent number of hectares of biologically productive area, which ensure the needs of person, cities, regions or states. The calculation includes all the anthropogenic activities using renewable natural resources. EF also examines and quantifies the area needed for carbon sequestration. EF is calculated from six land use types – cropland, grazing land, forest for timber and fuelwood, fishing grounds, built-up land and forest for carbon dioxide uptake. Plants, as participants in a number of important processes on the Earth and the base of the food pyramid, can significantly modify the final EF through the value of their net primary production (NPP). Yield factors and equivalence factors are used to transfer different areas productivity (forest, cropland, grazing land, etc.) to get land use types in global hectares. The aim of the present thesis is to make a review of the concept of ecological footprint and its calculation methodology especially the effect of variability in NPP of plants in ecosystems. The influence of ongoing global climate change can affect NPP of plants and this can then affect future estimates of EF. The concept of ecological footprint and the explanation of conversion from hectares to global hectares are summarized in the first chapter. The influences on biomass production are defined in the second chapter based on general knowledge about the physiology of plants. The third chapter describes land use types in ecological footprint. The importance of plants for determination of ecological footprint is discussed in the fourth chapter based on land use types. In the last chapter, other concepts regarding sustainability are discussed – ecosystem services and green gross domestic product, also the role of remote sensing in improving the EF calculation sensitivity is mentioned. In conclusion, primary production of plants is irreplaceable in the concept of ecological footprint and in the majority of processes on Earth. Keywords: biocapacity, Czech republic, net primary production of plants, ecological footprint, photosynthesis, global hectar, land use types, forests, cropland, grazing land, ecosystem production, biomass production
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Tereza Vejvodová 1004 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Tereza Vejvodová 83 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Tereza Vejvodová 9 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. 26 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Pavel Cudlín, CSc. 36 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D. 82 kB