velikost textu

Vznešenost přírody Miloty Zdirada Poláka

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vznešenost přírody Miloty Zdirada Poláka
Název v angličtině:
Milota Zdirad Polak's Sublime of Nature
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Robert Ibrahim
Školitel:
doc. PhDr. Hana Šmahelová, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Tomáš Hlobil, CSc.
prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc.
Id práce:
75006
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Dějiny české literatury a teorie literatury (XCL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
21. 5. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Vznešenost přírody (1819), lyrická báseň o šesti zpěvech a s více než 1800 verši českého básníka a rakouského důstojníka Miloty Zdirada Poláka (1788-1856), byla v době svého vzniku oslavována jako nejvýznamnější česká báseň, její autor byl označen za génia a přirovnáván k nejlepším evropským básníkům 18. století. V následujících desetiletích ovšem Polákovo jméno postupně upadlo do zapomnění, literární historikové přelomu 19. a 20. století dokonce Vznešenost přírody považovali za dílo, které se nedá číst, a jejího autora za ne-básníka. Takový stav vydržel po celé 20. století, v posledních letech se však nezávisle na sobě objevily pokusy vrátit Vznešenost přírody do širšího čtenářského a odborného povědomí. Následující práce se k těmto snahám připojuje. Cíl této práce nespočívá v hodnocení autora a jeho díla, je pokusem o interpretaci textu vycházející jednak ze srovnání obou verzí skladby (časopisecké a knižní) a jednak z literárněhistorického zařazení analyzovaného textu. Vznešenost přírody se sice objevuje v přechodové době vyznačující se synkretismem, tato práce se ale přesto snaží Polákovu skladbu vztáhnout ke kontextu (klasicistní) poetiky a estetiky 18. století a v případě nejasných jevů vždy hledat takové vysvětlení, které by Vznešenost přírody zařazovalo do kontextu, který jí předcházel, než do kontextu, který jí následoval. Vzhledem k žánru skladby a jejímu titulu je pozornost soustředěna k evropské deskriptivní poezii a estetice vznešena. Srovnání s vybranými díly evropské deskriptivní poezie ukazuje, že Polákova závislost na těchto dílech je velmi malá, přiblížení kontextu evropské estetiky vznešena zase dokládá, že Polák nepřejímá jen tradiční seznamy tzv. vznešených předmětů v přírodě, ale že kategorie vznešenosti se do textu promítá hlouběji, na různých rovinách a stává se tak Polákovým sémantickým gestem. Práce neukazuje jen to, že text, který byl dlouho považován za mrtvý, skýtá bohaté interpretační možnosti, ale také znovu ověřuje životnost již klasických nástrojů pražského strukturalismu: poetiky variant, konceptu sémantického gesta, versologického rozboru, a v neposlední řadě také víry v to, že daný jev není definován substanciálně, ale v závislosti na kontextu, do kterého je zasazen.
Abstract v angličtině:
Sublime of Nature (1819), a lyrical poem in six cantos and with more than 1800 lines, written by a Czech poet and Austrian officer Milota Zdirad Polák (1788-1856), was at the time of its birth celebrated as the greatest Czech poem, its author labelled a genius and compared to the greatest European poets of the 18th Century. However, in the following decades Polák was gradually falling into oblivion, with literary historians of the end of the 19th and the beginning of 20th Century viewing Sublime of Nature as an unreadable work and its author as a non-poet. This attitude was also true for the 20th Century. However, in recent years some independent attempts have been made to bring Sublime of Nature back to both wider public and scholarly attention. The following dissertation joins these efforts. The aim of this dissertation is not an evaluation of Polák and his work; it is an attempt at interpretation of the text based on comparison of two versions of the poem (book and periodical) and on literary-historical setting of the work. Although Sublime of Nature appeared during a transient era of Czech literature characterized by its syncretism, this dissertation tries to relate Sublime of Nature to the context of (classicist) poetics and aesthetics of the 18th Century and in case of any borderline phenomena always attempts to look for an explanation, which would relate Sublime of Nature to the context prior to it rather than a subsequent one. With respect to the genre of the work and its title, the focus is on European descriptive poetry and on the aesthetics of sublime. Comparison with selected works of the European descriptive poetry shows that Polák’s dependence on the latter is rather small; proximity to European aesthetics of sublime shows that Polák accepts not only conventional lists of so-called sublime objects in nature but that the category of sublime penetrates deeper, appearing at various text-levels and becoming Polák’s semantic gesture. This dissertation not only shows that a text, which was for a long time regarded as dead, enables abundant interpretative possibilities, but also verifies the life of classical tools of Prague Structuralism: poetics of variants, concept of semantic gesture, metrical analysis, and last but not least the belief that a phenomenon is not defined substantially but in relation to its context.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Robert Ibrahim 5.77 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Robert Ibrahim 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Robert Ibrahim 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Hana Šmahelová, CSc. 50 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Tomáš Hlobil, CSc. 88 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc. 92 kB