velikost textu

Autorskoprávní ochrana počítačových programů a problematika licenčních smluv

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Autorskoprávní ochrana počítačových programů a problematika licenčních smluv
Název v angličtině:
Copyright protection of computer programs and the issue of licensing agreements
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Jan Diblík
Vedoucí:
JUDr. Irena Holcová
Oponent:
JUDr. Veronika Křesťanová, Dr.
Id práce:
74727
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního (22-UPA)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
24. 11. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
9 Závěrem Tato práce je zastavením se nad některými problémy, jež souvisí s právní ochranou počítačových programů a snaží se postihnout též specifika licenčních smluv, jež s tímto předmětem souvisí. Po úvodu (1. kapitola) a vymezení základních pojmů (2. kapitola) souvisejících s technikou fungování technického a programového vybavení počítače, jsem si dovolil připomenout několik desetiletí vývoje počítačů a počítačových programů (3. kapitola). Na této mladé „historii“ počítačů a jejich programového vybavení je zřetelně vidět nebývalá dynamika, jakou tato oblast prochází a jež navíc stále narůstá. Lze očekávat, že počet lidí, kteří budou (muset) přicházet do styku s počítači, se bude nadále zvyšovat a jen těžko tomuto trendu lze čelit. Je tudíž ze strany široké veřejnosti rozumné maximálně s výpočetní technikou kooperovat. Dané nezahrnuje jen „psaní všemi deseti“, ač ani to není neužitečné, ale především efektivní práci s programovým vybavením počítače. Mezinárodní úmluvy (4. kapitola) řešící, či zmiňující právní ochranu počítačových programů, byly stimulem a inspirací úpravě komunitární. Směrnice o právní ochraně počítačových programů je dle mého názoru stěžejní legislativní autorskoprávní „dílo“ (5. kapitola), a tudíž jsem se snažil jí věnovat odpovídající prostor i vzhledem k tomu, že představuje nejvýraznější vodítko pro vnitrostátní úpravu v dané oblasti. Není bez zajímavosti, že od přijetí této Směrnice se snížilo pirátství počítačových programů v zemích Společenství na polovinu (38%), výrazně vzrostla zaměstnanost v softwarovém průmyslu, došlo k posunu směrem k vyššímu využívání volného (otevřeného) software a podařilo se plně harmonizovat ustanovení týkající se počítačových programů vytvořených v zaměstnaneckém poměru.280 Další způsoby ochrany počítačových programů (6. kapitola), vedle práva autorského, nebyly hlavním tématem této práce. Nicméně vzhledem k tomu, že představují důležitou alternativu ochraně autorskoprávní, pozornost si jistě zasluhují. Především patentová ochrana (by bývala) mohla představovat, s jistými „ale“ vhodné doplnění ochraně přirozené, tj. autorskoprávní. Následující kapitola prezentuje vhled do ochrany, kterou skýtá počítačovým programům český autorský zákon a blíže se zaobírá způsoby užití, jež jsou vhodné pro počítačové programy (7. kapitola). Lze říci, že český autorský zákon je také v oblasti práv k počítačovým programům plně harmonizován s fundamentem, jež mu poskytuje Směrnice o právní ochraně počítačových programů č. 91/250 EHS a nabízí i jisté zpřesnění daného předmětu, což se ovšem ve Směrnici předpokládá. Kapitola poslední je věnována problematice licenčních smluv. Zpočátku se jedná o pohled z perspektivy licenčních smluv obecně, postihující širokou škálu práva duševního vlastnictví, licencí s mezinárodním prvkem i licencí Creative Commons, poté následuje pohled licencování děl čistě autorskoprávní. Závěrem je zevrubně rozebrána problematika licenčních smluv ve spojitosti s dílem sui generis -počítačovým programem, a to z hlediska druhů, formy i obsahu těchto specifických licencí pohledem teoretickým i praktickým. 280 Viz čtyři body v závěrečné kapitole výše zmíněného Reportu ke Směrnici věnované působení implementace Směrnice na softwarový průmysl. 126 Bill Gates, hlavní akcionář společnosti Microsoft, údajně prohlásil, že přijde doba, kdy se hardware stane téměř bezcenným „železem“ a naopak software tím, v čem bude spočívat hodnota našich počítačů, a za co se bude skutečně platit. Klesající cenu hardware a naopak stoupající cenu software skutečně lze zaznamenat. S tím ovšem stoupá i relevance a důležitosti ochrany tohoto nehmotného statku a zároveň vyjednávání podmínek, za kterých jsou počítačové programy licencovány. Dovolím si nicméně s úsudkem pana Gatese polemizovat. Co má a do budoucna stále více bude mít hodnotu, je především informace. Hardware i software jsou pouhými prostředky k jejímu uchování, zpracování a efektivnějšímu získávání. Nelze přehlédnout, jak se první generace počítačových producentů soustředila především na hardware zpracovávající informace a zvyšování jeho výkonnosti, aby těchto informací zpracoval co nejvíce. Poté, co se alespoň v hrubých rysech tento úvodní problém vyřešil, přišla druhá generace se svým akcentem na software, který měl za úkol co nejúčinněji zpracování informací kontrolovat a usměrňovat. Dnes, věřím, jsme se posunuli od koncentrace na tyto produkty především k obchodu s informacemi. Můžeme se tedy v tomto smyslu nazvat generací třetí. Z hlediska nás všech, občanů, uživatelů, je totiž třeba jen konečný výsledek procesu zpracování informací, jako kupříkladu určitý písemný či číselný dokument. Hardware a software, jež za tímto výsledkem stojí, představují pouhý prostředek k dosažení cíle, kterým je a bude, ať už v jakékoliv podobě, pouze informace.281 Je nutné nicméně dodat, že bez těchto „pouhých“ prostředků bychom cíle – informace tak efektivně a snadno nikdy nedosáhli; alespoň ne s rychlostí a na úrovni, jíž jsme si poslední dobou tak snadno přivykli. 281 Podobně též: Reed, Ch. a Angel, J., Computer Law, Oxford University Press 2003. 127
Abstract v angličtině:
10 Resumé 10.1 Resumé - česky Předkládaná rigorózní práce nese název "Autorskoprávní ochrana počítačových programů a problematika licenčních smluv". Tato práce je psána autorem Janem Diblíkem zvláště z hlediska českého práva, nicméně zohledněny jsou zde rovněž příslušné mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy. Po úvodu (kapitola 1) jsou vysvětleny základní termíny spojené s počítačovými programy (kapitola 2) a načrtnuta je i historie počítačů a počítačových programů (kapitola 3). Na mezinárodní smlouvy související s daným tématem je odkázáno v kapitole 4 a v kapitole 5 je analyzována Směrnice rady ES o právní ochraně počítačových programů. Jiné způsoby ochrany počítačových programů, včetně známkoprávní a patentové ochrany, jsou zmíněny v kapitole 6, přičemž kapitola 7 je zaměřena na dané možnosti užití počítačových programů dle autorského zákona. Závěrečná kapitola 8 teoreticky i prakticky rozebírá téma licenčních smluv na různých úrovních – (i) obecně, (ii) dle autorského zákona a (iii) specificky pro počítačové programy. 10.2 Summary - English The title of the presented thesis is "Copyright protection of computer programs and the issue of licensing agreements". The presented work is for the most part written by its author Jan Diblík from the Czech law perspective, although applicable international treaties and European laws are also taken into consideration. After an opening (Chapter 1) basic terms connected to computer programs (Chapter 2) are explained and history of computers and computer programs (Chapter 3) is tackled. The international treaties relating to the subject matter are referred to in Chapter 4 and in Chapter 5 the European Council Directive on Legal Protection of Computer Programs is analyzed. Other means of computer programs protection including trademark and patent protection are mentioned in Chapter 6, whereas Chapter 7 focuses on available options of computer programs' use under the Czech Copyright Act. Finally, Chapter 8 seeks to analyze theoretically as well as practically the issue of licensing agreements on several levels – (i) generally, (ii) under the Czech Copyright Act and (iii) specifically for computer programs. 10.3 d e (Chinese) [c7e¬ oV{p/\*?@=3ª¬-D )K-veh*`0xZ N… Ch W~!3J«*?uxZe KYEXQUNmoVnXQ£§#Ch F ¡b¤!o*?oV>AqI5¤i&v¬ 3J«=%9XQ8ru¦©}"+l3/\oV^4S/ \oVag<]Hty6G: @K2 s9y¨$P, ¥¢{pxqjOL:~oVfx'kE1(}GT«.Rq §G8rB ;BM@= _z{pxG~$oV|w@ 128
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jan Diblík 776 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jan Diblík 57 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jan Diblík 73 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Irena Holcová 65 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Veronika Křesťanová, Dr. 62 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 21 kB