velikost textu

Diskriminace a její projevy v českém pracovním právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Diskriminace a její projevy v českém pracovním právu
Název v angličtině:
Disctrimination and its Incidence in Czech Labour Law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Brigita Vernerová
Vedoucí:
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Oponent:
doc. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D.
Id práce:
72014
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
23. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
6. Záv r – zhodnocení úsp šnosti transpozice acquis communautaire V letech p ed rokem 1989 v eském právním ádu nebyla v právních p edpisech zakotvena žádná úprava ochrany proti diskrimina nímu jednání. Byla zde teoretická možnost zam stnance napadnout porušení lidských práv nap íklad jako zneužití funkce nad ízeného, ale zam stnavatelé ani soudy nebyly takovým spor m naklon ny, a domoci se tak svých práv bylo bez valné šance na úsp ch a v zásad nemožné. A to navzdory závazk m, které pro eskou republiku vyplývaly z mezinárodních úmluv. Jedná se zejména o ratifikované úmluvy Mezinárodní organizace práce. Úmluva MOP . 111 o diskriminaci (v zam stnání a povolání) ze dne 4. ervna 1958, ratifikovaná dne 21. ledna 1964, „s odvoláním na Filadelfskou deklaraci, prohlašující, že všechny lidské bytosti, bez ohledu na rasu, vyznání nebo pohlaví, mají právo pe ovat o své hmotné blaho a o sv j duchovní rozvoj v podmínkách svobody a d stojnosti, hospodá ského zajišt ní a rovných p íležitostí a majíc také dále na z eteli, že diskriminace zakládá porušení práv vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv“, vymezovala v lánku prvním pojem diskriminace, v lánku druhém zavazovala smluvní státy k odstran ní jakékoliv diskriminace a v lánku t etím zavazovala lenské státy zejména k vydávání a zm n zákon na podporu této politiky a zrušit jakákoliv ustanovení s touto politikou neslu itelná. Úmluva MOP . 122 o politice zam stnanosti ze dne 17. ervna 1964, ratifikovaná dne 15. ervence 1975 v lánku prvním zavazovala státy k zajiš ování svobodné volby zam stnání, aby každý zam stnanec mohl získat kvalifikaci pro zam stnání, v n mž bude moci využít svých schopností a nadání bez ohledu na rasu, 98 barvu pleti, pohlaví, náboženství, politická p esv d ení, národní nebo spole enský p vod. Úmluva MOP . 87 o svobod sdružování a ochran práva odborov se organizovat ze dne 17. ervna 1948 a Úmluva . 98 o provád ní zásad práva organizovat se a kolektivn vyjednávat ze dne 1. ervence 1949, ob ratifikované dne 21. ledna 1964, pak zakládaly právo na svobodu vyjad ování, ustavování organizací dle vlastní volby a bez p edchozího schválení bez jakéhokoliv zásahu ve ejných orgán , jakož i zákaz vázat zam stnání na podmínku, že se nestane lenem takové organizace, že svoje lenství zruší, p ípadn zam stnance propustí nebo jinak poškodí. P es tyto závazky docházelo k porušování ratifikovaných smluv. Vzhledem k tehdejšímu politickému uspo ádání a politické situaci, kdy existovala jen jedna odborová organizace a jedna vládnoucí politická strana, se v nejv tší mí e objevovala p edevším diskriminace na základ víry a náboženství spojená s potla ováním práva na vytvá ení organizací sdružujících v ící i sdružení jiného zam ení, diskriminace na základ politického p esv d ení a na základ spole enského p vodu. D sledkem porušování úmluv bylo zapsání eské republiky na ernou listinu Mezinárodní organizace práce i následné hospodá ské sankce. V d sledku zm n po roce 1989 a otev ení hranic, spojených s v tší spole enskou rozmanitostí a dalších spole enských zm n, se za aly objevovat nové formy diskriminace, které se do té doby nevyskytovaly a nebylo pot ebné je ešit. Další posun nastal se vstupem eské republiky do Evropské unie, což vyžadovalo postupné sla ování právní úpravy s právem EU a úpravu eského právního ádu i vlivem p ijímání nových sm rnic, což významnou m rou ovlivnilo eskou legislativu. Vý et diskrimina ních znak se 99 tak rozší il nap íklad o pojmy p ímá a nep ímá diskriminace, obt žování a sexuální obt žování, navád ní k diskriminaci apod. Postupné zm ny zákoníku práce tak zahrnovaly podrobnou úpravu rovného zacházení a zákazu diskriminace v etn zp sob , jak se domoci nápravy. Povinnost zam stnavatele zajistit rovné zacházení se zam stnanci obsahovaly jednak základní zásady, a dále pak, jak uvádím v p edchozích kapitolách, povinnosti uvedené v § 16 a § 17. Pro konkrétn jší vymezení, jako je nap íklad p ímá a nep ímá diskriminace, obt žování, pronásledování a jiné, odkazuje novelizovaný zákoník práce na zvláštní p edpis, kterým byl v té dob neexistující antidiskrimina ní zákon. Jeho cesta zrození v d sledku neschválení zákona Parlamentem eské republiky a následným vetem prezidenta republiky, jak podrobn ji popisuji ve tvrté kapitole, nebyla snadná. Paradoxn tak p edchozí právní úprava byla ú eln jší a kompletn jší. Nedávným p ijetím tohoto antidiskrimina ního zákona tak došlo k dovršení úpravy o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací. Otázkou ovšem z stává, zda je tento stav dostate ný, pot ebný a vyhovující. D sledky nep ijetí antidiskrimina ního zákona m la p vodn vy ešit legislativn technická novela zákoníku práce, která m la nap íklad mimo jiné všechna ustanovení, vztahující se na manžela i manželku zam stnance rozší it i o osoby, které uzavírají partnerství na základ zákona o registrovaném partnerství, p ijatým v roce 2006 a doplnit n které definice a další zásady upravující zákaz diskriminace. Na páry, které cht jí uzav ít registrované partnerství, nepamatuje ani na ízení vlády . 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných d ležitých osobních p ekážek v práci, nebo nap íklad v bodu pátém upravuje vznik práva na pracovní volno výhradn na vlastní svatbu, za kterou zam stnavatel uzav ení 100 registrovaného partnerství považovat nemusí. Domnívám se, že doslovné p ejímání obsahu sm rnic a obecn práva Evropských spole enství jen za ú elem spln ní povinnosti, bez ohledu na pot eby národního práva, nep ináší kýžený výsledek. V jednotlivých lenských státech existují významné rozdíly jak v konkrétním typu daného právního p edpisu, tak i v jeho v cné oblasti p sobení. Liší se i národní zvyklosti a tradice jednotlivých zemí, a pravidla a normy, které fungují v jedné zemi, nemusí p inést stejný efekt v zemi sousední. Proto by, dle mého soudu, p i dopl ování existujícího legislativního rámce v jakékoliv oblasti m ly lenské státy posuzovat, nakolik je nová úprava konzistentní s existující úpravou, zda nep edstavuje neúm rné b emeno pro povinné subjekty a zejména nakolik bude pro eskou republiku skute ným p ínosem. P ijímání nových norem by se nem lo stávat politikem, jako tomu bylo práv v p ípad antidiskrimina ního zákona, kdy nap íklad jedna z politických stran vázala p ijetí zákona na zrušení lustra ního zákona, ale m lo by odrážet skute nou pot ebu zm ny legislativního rámce. Evropská integrace p inesla adu pozitivních zm n, po ínaje uznávání kvalifikací a odborností v mnoha zemích EU, širokou škálu pracovních p íležitostí ve v tšin zemí Evropských spole enství, p iblížení systém sociálního zabezpe ení a další. eská republika se tak stala v i ostatním zemím rovnocenným partnerem a má tak možnost se aktivn podílet na tvorb evropské legislativy. Je proto d ležité si uv domit, že celkový výsledek práce Evropských spole enství je do jisté míry i výsledkem práce eských zástupc v institucích EU, a této skute nosti je do budoucna pot eba v maximální mí e využít ve prosp ch R. Diskriminace je komplexní celospole enský proces. A koli zapustila své ko eny hluboko, lze konstatovat, že k pokroku 101 dochází. Je d ležitou a trvalou sou ástí evropské politiky. P esto do dnešního dne se nepoda ilo vymýtit diskriminaci na základ rasy, pohlaví a dalších diskrimina ních d vod . Zvolení ur itého pojetí rovnosti nem že za žádných okolností vyplývat z legislativy, ale ze spole n zvolených hodnot a politických zájm , jejichž výsledkem bude eliminace jakékoli znevýhodn ní, a již jednotlivce nebo skupiny p íslušník spole nosti, smluvní rovnost a úcta ke všem len m pluralitní spole nosti. Zvýšená pé e je v eské republice v nována fyzickým osobám za ú elem zvýšení možnosti uplatn ní na trhu práce. Je však pot eba zvážit, nakolik jsou tato pozitivní opat ení vítána a zda nejdou proti p irozenosti lov ka, v i n muž jsou sm ována. P íkladem mohou být kurzy pro ženy na mate ské dovolené. A koli jsou realizovány v jejich prosp ch a mají odstranit nevýhody související s mate stvím, jakými je nap íklad do asná izolovanost od spole nosti, mnohdy se kurz neú astní a poskytované možnosti tak v bec nevyužijí. První p ijaté zákony pomohly odstranit nejhorší diskrimina ní praktiky, nicmén slabší bariéry a nez ídka i nev domé postoje v i n kterým skupinám p etrvávají. Proces sekularizace, jakožto sou ásti sociálních zm n, je p echodem od tradi ní k moderní spole nosti. Sou ástí t chto zm n je i vytvá ení nových forem sjednocování spole nosti, které jednotlivc m umožní uv domit si svoji sounáležitost s ostatními leny spole nosti. Tyto zm ny i v oblasti diskriminace vyžadují nová ešení a nové p ístupy, a to nejen na úrovni legislativní, ale i vládní a ob anské za sou asného propojení koncepce lidských práv, legislativy a ve ejné politiky. Domnívám se tedy, že p ílišná sekularizace a rozt íšt nost v novaná jednotlivým formám 102 znevýhodn ní není ideální. Mnohem prosp šn jší by bylo pohlížet na problematiku diskriminace komplexn ji. Vzhledem k výše uvedenému mohu konstatovat, že akty Evropského spole enství problematiku diskriminace pokrývají komplexním a vcelku pom rn rozsáhlým zp sobem. Nicmén z vý tu diskrimina ních d vod obsažených v mezinárodních úmluvách, v právu Evropských spole enství nebo v národním právu je z ejmé, že se v žádném p ípad nejedná o vý et uzav ený. Vyskytují se i názory, že v d sledku vývoje spole nosti v rozvinutém demokratickém sv t tento problém již dávno není aktuální. Nakolik se p ijetí nového antidiskrimina ního zákona ukáže efektivní a ú inné v potírání diskriminace bude možné íci až s odstupem asu. 103
Abstract v angličtině:
Resumé T h is rigo ro u s t he sis co n ce nt ra t es on re le va n t qu e st io n s of ju d icia l in st it u te o f d iscrim in a t ion a n d it s in c id en ce in t h e Cze ch L a bo u r L a ws in i t s st a n ce t o th e E u ro p ea n Un io n co m mu n it y le gisla t io n . T he th e sis b rin gs a ge ne ra l vie w o n t h e m e n t io ne d th em e in t e rm s of h ist o rica l a n d in te rn at ion a l p o int of vie w, a s we ll a s in t h e ligh t of gra d ual sign if ica n t de ve lo p me n t in t he Cze ch co u nt rie s t o co n tem p o ra ry le ga l re gu la t io n s of na t ion a l la w u n de r in f lue n ce of a cqu is comm u na u t a ire ru le s in re la t io n t o d iscri m in at io n . T he t he sis d et erm in e s con cep t d ef in it ion s of a ll f o rm s of d iscrim in at ion ch a ra cte rist ics and t he ir in clu si o n in in t e rna t ion a l co n ve n t io n s, EU la w, and Cze ch le gisla t io n , a s we ll a s list in g e xce p t io n s f rom in te rd ict io n of d iscrim in a t io n . B e sid e s t he a b o ve st a t e d, t h e wo rk list s in f o llo wi n g p a rt s a re cit a l of d ire ctive s im p le m en t ed in t o t he Cze ch n a t io na l la w, in clu d in g a rea of le ga l re gu la t io n s an d e va lu a t e s a d van t a ge s a n d d isa d va n t a ge s d eri vin g f ro m a ccep t a n ce of ru le s and la ws of t he Eu ro pe a n Un io n . T he t h e sis a lso f ocu se s o n in t e rna t io n a l, E u rop ea n a nd Cze ch m e an s of p ro ce d u ra l le ga l p ro t e ct ion a ga in st b re a ch in g of d iscrim in a t ion al ru le s and p a ys a t t e n t ion to co n t em po ra ry p ra ct ice s wit h in t he f ie ld of th e af o rem e nt io ne d su b je ct m at t e r. I n it s co n clu sio n , t h e t h e sis e va lu a t e s t h e su cce ss a n d re su lt s a ch ie ve d wit h re sp e ct to t he E u ro pe a n L a w t ra n sp o sit io n in to t he Cze ch Ju d icia l Cod e .
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Brigita Vernerová 596 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Brigita Vernerová 131 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Brigita Vernerová 34 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. 274 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. 552 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 168 kB