velikost textu

Právní úprava informační povinnosti obce jako složky veřejných rozpočtů

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní úprava informační povinnosti obce jako složky veřejných rozpočtů
Název v angličtině:
Legal regulations for information responsibilities of municipalities as a part of a public budgetary system
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Ing. David Zimandl
Oponenti:
prof. JUDr. Hana Marková, CSc.
doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Id práce:
71995
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra finančního práva a finanční vědy (22-KFP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
30. 11. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
6 Závr Cílem této práce bylo popsání právní úpravy vývoje vykazování údaj a informací o hospodaření obcí a jejich předchdc místních a městských národních výbor, a kontroly tohoto hospodaření. Za počátek popisu tohoto vývoje byl zvolen začátek 70. let a tento výběr je také v úvodu zdvodněn. Proč je výkaznictví pro obce, nadřazené rozpočty, vládu a její hospodářskou politiku dležité, je detailně popsáno ve druhé kapitole zabývající se teoretickými aspekty výkaznictví a jeho významem pro plánování, řízení a hodnocení hospodaření dle rozpočtu. Rovněž jsou zde uvedeny cíle, kam by měl správný systém efektivního výkaznictví směřovat, jaké údaje by měl poskytovat a které funkce by měl zaštiovat. Podobné charakteristiky i když ve stručnější formě, jsou v základním přehledu uvedeny i pro kontrolu hospodaření obcí. Informační povinnost obcí a na ni navazující kontrola je podrobněji popsána ve třetí části, která je rozdělena z hlediska vývoje do třech období. Na počátku každé této etapy stála významná politická a společenská změna, která měla dopad na celkové fungování státního aparátu a ekonomiky, a už se jednalo o změnu státního uspořádání na konci 60. let či změnu politického systému v roce 1989 nebo o reformu veřejné správy v roce 2000. Z pohledu, kterému se věnuji ve své práci, se jedná o změny v oblasti: • právních předpis upravující pravidla rozpočtového hospodaření, • legislativy, na níž jsou postaveny poklady vytváření a předkládání výkaz a dalších informací, a to včetně účetnictví vedeného národními výbory a obcemi, • právních předpis upravujících rozsah a obsah vnitřních i vnějších kontrol hospodaření národních výbor a obcí, • a samozřejmě aplikace těchto právních norem ve vyvíjejících se, následně opouštěných a poté nazpět zvažovaných informačních systémech. 83 V jednotlivých vývojových fázích lze pozorovat projev určitých tendencí a odlišností. Hospodaření národních výbor v první etapě bylo velmi ovlivněno politickou situací a také faktem, že tyto subjekty byly státními orgány a pouhými správci majetku. Téměř veškerá jejich činnost byla svázána přesnými pokyny bu ve formě právních předpis nebo požadavky nadřízených orgán, počínaje ministerstvy až po národní výbory vyššího stupně. Rozpočet byl velmi úzce navázán na hospodářské a jiné plány stanovené státními nebo stranickými orgány. Na základě pětiletých plán se vytvářely rozpočtové výhledy a jednoroční rozpočty, dle kterých národní výbory hospodařily. Národní výbory byly pvodně přímou součástí státního rozpočtu, v prběhu období se však projevovala určitá, by omezená, možnost nakládat se svěřenými peněžními prostředky. Zpsoby i formy nakládání s rozpočtovými prostředky byly pomocí právních předpis, pokyn a opatření precizovány do podrobností a detail. Podobně dkladně byla stanovena jednotná pravidla a kontrolní mechanismy pro provádění kontroly, a to jak vnitřní kontroly národních výbor, tak i kontroly prováděné externími subjekty. Pravidla výkaznictví a povinného sběru dat o hospodaření do centrálních informačních systém, které byly provázány s platebním systémem Státní banky československé, umožovaly Ministerstvu financí na základě poměrně přesného a na tu dobu včasného pohledu na veřejné prostředky v jejich plné šíři zachycovat a analyzovat trendy ve vývoji státních financí. Omezením se však ukázala nedostatečná technická a odborná vybavenost národních výbor. Těžkopádnost celého systému nebyla do budoucna udržitelná. Druhou etapu charakterizovalo zrušení národních výbor a vznik samosprávných obcí. Rozpočtová pravidla byla benevolentní a obcím tak umožovala nakládat se svými prostředky a majetkem značně nezávisle. Plánování (převážně střednědobé pětileté) je považováno za přežitek. Rozpočty obcí mohou být schvalovány jako přebytkové nebo schodkové s možností obcí financovat rozdíly i z externích zdroj. Lze pozorovat výrazné oddálení od přesných postup stanovených pro vedení a zpracování účetnictví a s ním souvisejících agend. Jednotná informační soustava přestala být legislativně řízena a centrální informační systémy nejsou až na sběr výkaz prostřednictvím ARISu dále vyvíjeny a používány. Rovněž zaniklo automatické propojení 84 na bankovní systém ABO. Ministerstvo financí tak ztratilo operativní přehled o využití státních prostředk, které přerozdělovalo a poskytovalo do rozpočtu obcí, a bylo odkázáno jen na údaje, které získávalo prostřednictvím účetních a finančních výkaz. Každá obec má jako samostatný právní subjekt od této doby právo volby, jakým zpsobem zajistí evidenci svého majetku a peněžních prostředk, včetně cizích zdroj, standardizace zstává zachována pouze na úrovni výkaz. Většina vytvářených kontrolních mechanism a metodik jejich provádění není dále využívána. Rozbory hospodaření, finanční kontrola, periodické revize nejsou dále prováděny, řada těchto činností nebyla řešena bu vbec, nebo okrajově s tím, že bylo na rozhodnutí každé obce, zda převezme dříve zažité postupy, nebo si je upraví dle vlastního uvážení, či se jimi nebude zabývat vbec. asté byly jen proklamace bez určení konkrétních postup, případně byly zaváděny povinnosti, jejichž plnění bylo v praxi nevymahatelné. Právní úprava v oblasti informačních povinností, rozpočtu a kontroly v oblasti místních rozpočt je poměrně strohá. Třetí etapa je ovlivněna reformou veřejné správy, především zrušením okresních úřad a vznikem vyšších územních samosprávných celk – kraj. Také pohled na hospodaření obcí se mění. Rozpočtová pravidla pro státní orgány a samosprávu jsou oddělena. I sebemenší porušení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočt je považováno za porušení rozpočtové kázně, které mže být sankcionováno, zpět se do hospodaření obcí prosazují střednědobé výhledy. Rozpočtové organizace jsou zrušeny a nahrazeny subjekty bez vlastní právní subjektivity a svého rozpočtu. Jsou vydávány ve formě vyhlášek a jednotných standard nové postupy účtování a účtová osnova. Všechny obce přejdou povinně na systém plného rozsahu podvojného účetnictví, nebo novelou zákona o účetnictví je od 1. 1. 2010 zrušena možnost vést u obcí účetnictví jen ve zjednodušeném rozsahu. Tato změna souvisí s vytvářením účetnictví státu, jehož cílem je vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu. Efektivní zajišování informací je nutně spojeno s požadavky na elektronizaci a digitalizaci dat, která umožní jejich rychlý přenos s nemožností nežádoucích úprav a zásah. Zárove by elektronizace měla přispět k dslednější inventarizaci majetku, kdy je na základě uvedené novely zákona o účetnictví připravováno ze strany Ministerstva financí sjednocení postupu pomocí samostatné vyhlášky. Počítá se i s rozšiřováním okruhu skutečností, které budou sledovat tzv. vybrané účetní jednotky, 85 mezi které jsou zahrnuty i obce. Jedná se např. o sledování podmíněných pohledávek a závazk, oceování majetku určeného k prodeji reálnými cenami nebo budoucího přírstku a úbytku majetku či jiného aktiva nebo pasiva. Všechny tyto úpravy nepochybně zvýší požadavky na odbornost, technické vybavení a časovou náročnost. Je otázkou, zda se malé obce budou schopny vypořádat s novými požadavky na odpovídající úrovni, či tyto změny spíše nepřispějí k jejich dobrovolnému slučování a tím snižování jejich počtu. Vyšší míra právní regulace při nakládání s veřejnými prostředky je jistě potřebná, ale vždy je nutné přihlížet i k místním podmínkám a okolnostem. Přijetím nového zákona o obcích přechází odpovědnost za vnitřní kontrolu na zastupitelstvo obce a jimi zřizovaných komisí. Zavádí se opět systém finančních kontrol, povinné každoroční přezkoumávání hospodaření obcí nezávislým auditorem nebo krajským úřadem, za jehož provedení zodpovídá starosta obce. Ministerstvo financí zkoumá zadluženost obcí a později i další ukazatele a kritéria hospodaření obcí. Z celého přístupu je zřejmé zpřísování vztah mezi státními financemi, které zastupuje Ministerstvo financí, a obecními rozpočty, jejichž objem má díky zákonnému přerozdělování veřejných zdroj neustále vzrstající trend. Přestože je proklamována samostatnost územních samosprávných celk, jejich právo na vlastnictví, je viditelná i snaha poznat dkladněji nejen strukturu majetku, s nímž územní samosprávné celky disponují, ale i jeho reálnou hodnotu. Informačním systémem, který je dále používán pro předkládání povinných účetních a finančních výkaz, zstává ARIS. Vznikají však další agendové systémy, mezi které patří informační systém finanční kontroly ve veřejné správě, ze kterého jsou čerpány informace a výsledky pro potřebu vlády R. Stále častěji se začíná hovořit o nutnosti budovat integrovaný systém Státní pokladny k zajištění efektivnějšího řízení státních financí, do kterého budou zahrnuty i obce a územní rozpočty obecně. Pro detailní závěry ke každé etapě odkazuji na kapitoly 3.1.4, 3.2.4 a 3.3.4., které shrnují tato období. V samostatné kapitole této práce je nabídnut stručný pohled na srovnatelnou právní úpravu výkaznictví obcí na Slovensku, kde je již systém Státní pokladny zaveden zákonem z roku 2002. V eské republice se počítá se spuštěním systému Státní pokladny do 86 rutinního provozu od 1. 1. 2010. V současné chvíli však stále neexistuje legislativní podklad. Vzhledem k tomu, že systém představuje citelný zásah do dosud používaných postup a počet jeho uživatel je odhadován na desetitisíce, lze jen stěží předpokládat, že přechod na tento systém bude proveden včas a bez problém. I z obecného pohledu, který je uveden v šesté kapitole, je však zřejmé, že při budování některých funkcí nově vytvářeného systému, zejména v oblasti rozpočetnictví, účetnictví a platebního styku, se lze inspirovat a poučit v minulosti, která však samozřejmě byla omezena úrovní technického a technologického vybavení a možnostmi. I v této oblasti je tedy potvrzena teorie neustálého vývoje ve spirále, nebo se postupně vracíme k dříve používaným metodám, ovšem z úrovně vyššího poznání. 87
Abstract v angličtině:
Resumé Legal regulations for information responsibilities of municipalities as a part of a public budgetary system Budgets of local governments are very important parts of public budgetary system. In the Czech Republic through that municipalities’ budgets large amount of taxes income and subsidies are distributed not only from state budget, but also from other providers of financial support (districts’ budgets, European Union funds etc.). For this reason, it is essential that the government, Ministry of Finance and other providers check how the municipalities manage these resources. Basic information about the process of managing budgets, and their particular parts, supply statements with suitable data, in suitable form and created at the right time. Reports are the first step in the process of ensuring effective management of public finance. From their data governing bodies can gain a view of future development of financial management or evaluate the history of not only financial management and payments made, among other criteria To check this, analysis of variances are used. This information helps to support effective management of public finance, to prevent infliction of damages and also to provide information to the general public about the kinds and amount of costs of local authorities. The formal result of financial reporting is not the aim and is not sufficient. The second step that follows that formal financial reporting is control of the processes and reported financial data. The relationship between reporting and control is very tight. Without this second step, it is not possible to govern and manage the economy of public authority. Checks give the relevance to the reported data and of course a real view on the management of public finance. Generally two kinds of controls are distinguished – internal and external. Both are needed key factors and give feedback to responsible people. The aim of this paper is to describe and summarize the history of legal regulation of two parts of the budgetary process - reporting and control. History is divided into three phases. First phase started, according to me, at the beginning of 1970ies because modern 93 reporting of municipalities started with computer technology and new legal regulation inflicted by new federation system of Czechoslovakia, until the Velvet revolution that brought huge economic and social changes into the public administration system. The second phase lasted 10 years and finished at the end of the millennium. Last phase, I described in the text, included the temporary state and outlook on the future of the State treasury system. Similarity between the IT system running before the Velvet revolution and functions of the developing new State treasury system is noteworthy. The same situation we can observe in the legal requirements for control and reporting. 94
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Ing. David Zimandl 543 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Ing. David Zimandl 98 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Ing. David Zimandl 60 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Hana Marková, CSc. 59 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 14 kB