velikost textu

Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků
Název v angličtině:
Factors determining distribution of species in dry grasslands
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Dana Průchová
Vedoucí:
doc. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Věroslava Hadincová, CSc.
Id práce:
71668
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra botaniky (31-120)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Botanika (NBOTA)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
20. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
polopřirozené trávníky, vlastnosti rostlin, šíření, historie managementu, pole
Klíčová slova v angličtině:
semi-natural grasslands, plant traits, seed dispersal, land-use history, field
Abstrakt:
Abstrakt Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků Přežívání a rekolonizace druhů rostlin ve fragmentované krajině jsou v současné době náplní velkého množství prací. Většina z nich se zabývá celkovou druhovou diverzitou nebo pouze jedním či několika málo druhy. Také existuje mnoho prací věnujících se abiotickým faktorům fragmentovaných stanovišť. Studie, které by umožnily zhodnotit chování většího množství jednotlivých druhů, jsou stále poměrně vzácné, zvláště v případě suchých trávníků. Porovnání vlastností druhů ve spojení se znalostmi způsobu využití půdy v minulosti a abiotických nároků druhů může být klíčem k pochopení současného rozšíření druhů a jejich regionální dynamiky ve fragmentované krajině. Cílem mé práce je určit druhové vlastnosti, které mají vliv na odpověď druhů na management v minulosti. Za tím účelem jsem od vlivu hospodaření v minulosti odečetla vliv abiotických faktorů stanoviště a vliv managementu jsem pak vztáhla na druhové složení ve fytocenologických snímcích. To jsem se pak pokusila vysvětlit vlastnostmi jednotlivých druhů. Vlastnosti druhů, na které jsem se soustředila, souvisely s šířením (hmotnost semen, prezence chmýru, terminal velocity, přilnavost semen, míra endozoochorie) a s perzistencí druhu (klíčení, nároky druhů na prostředí v podobě Ellenbergových čísel) nebo s obojím (počátek, doba a konec kvetení, výška rostliny). Měla jsem navíc příležitost porovnat výsledky ze snímků s výsledky z celých lokalit. Také jsem se pokusila zjistit, které druhy mají vliv na frekvenci výskytu druhů. Práce potvrdila, že změny ve způsobu managementu v historii (především té nedávné) hrají v druhovém složení prokazatelnou roli. Druhy vázané na bývalé lesy jsou oproti druhům vázaným na bývalá pole suchomilnější, produkují spíš těžší semena bez chmýru adaptované hlavně na přenos exozoochorií a vykazují menší potenciál pro šíření větrem a vzdušnými proudy. Druhy vázané na bývalá pole jsou oproti těm vázaným na ostatní typy managementu (les, pastvina, mez, cesta) vyšší, méně kontinentální, vlhkomilnější, mají vyšší nároky na živiny a jejich diaspory jsou adaptovány především na šíření za pomoci anemochorie, díky prezenci chmýru a nižší terminal velocity. Častěji se ve snímcích vyskytovaly nižší, časně kvetoucí, světlomilné, subkontinentální druhy s menšími nároky na živiny a se semeny dobře přizpůsobenými pro endozoochorii, méně však k anemochorii či exozoochorii. Rozdíly ve výsledcích mezi úrovněmi ploch nebyly příliš výrazné, ve snímcích ale bylo většinou více průkazných vlastností týkajících se perzistence druhů, zřejmě díky větší homogenitě snímků oproti lokalitám. Klíčová slova: polopřirozené trávníky, vlastnosti rostlin, šíření, historie managementu, pole.
Abstract v angličtině:
Abstract Factors determining distribution of species in semi-natural grasslands Survival and colonization of plant species in fragmented landscapes are topic of many recent studies. Most of them deal with one or just a few species or with overall species diversity. There are also a lot of studies devoted to the effect of abiotic characteristics and other parameters of fragmented habitat patches. Studies that would enable to evaluate behaviour of a large number of individual species are still relatively rare, especially in case of grassland species. Comparison of species traits in conjunction with the knowledge of type of historical land use and abiotic requirements of species can be a key to understanding of current species dispersal and their regional dynamic in fragmented landscape. This method of prediction of species dispersal can be a good implement for landscape planning and conservation of species and also their habitats. Goal of my thesis was to determine which traits of species influence response of species on land-use history in fragmented habitat of dry grasslands. I tried to use effect of land-use history without effect of environmental factors on species composition in phytosociological relevés. Then I tried to explain the reaction of species through their traits. I focused partially on traits connected with long-distance dispersal (seed mass, presence of pappus, terminal velocity, coherence of seeds, endozoochory rate), partially on traits connected with survival (germination, demands on habitat in form of Ellenbergs values) and on trait connected with both (onset, duration and end of flowering, height of plant). I also compared the results of my work with species composition in whole localities. Supplementary question was to determine which species traits are responsible for the occurrence frequency of species. Results of the thesis confirm that land-use history, particularly the more recent, has significant effect on species composition. Species bound to lands that used to be forest are more xerophilous and have heavier seeds without pappus that are best adapted to exozoochory in contrast with species from former fields. Species from former fields are in contrast with all other types of managements (forest, path, pasture and balk) higher, less continental, more hydrophilic with higher claims on soil nutrients and their seeds are adapted on anemochory through presence of pappus and lower terminal velocity. Species that are in relevés more often are lower, more xerophilic, subcontinental, with early onset of flowering, have lower demands on nutrients and their seeds are adapted on exozoochory but worse on anemochory. Results differ a bit among levels of relevés and whole localities, in relevés come out more traits connected with persistence. Key-words: semi-natural grasslands, plant traits, seed dispersal, land-use history, field.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Dana Průchová 1018 kB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Dana Průchová 577 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Dana Průchová 234 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Dana Průchová 185 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D. 91 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Věroslava Hadincová, CSc. 47 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby RNDr. Alena Kubátová, CSc. 80 kB