velikost textu

Vybrané otázky překonávání majetkové samostatnosti kapitálových společností ve srovnávacím pohledu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vybrané otázky překonávání majetkové samostatnosti kapitálových společností ve srovnávacím pohledu
Název v angličtině:
Piercing the Corporate Veil - Selected Issues in International Comparison
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Milan Kostohryz, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc.
Oponenti:
JUDr. Miloš Tomsa
JUDr. Daniel Patěk, Ph.D.
Id práce:
70487
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Soukromé právo I - Občanské právo, obchodní právo, civilní proces (SI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
průnik, prolomení, korporátní závoj, piercing, corporate veil, piercing the corporate veil, lifting the corporate veil, Durchgriff, Durchgriffhaftung, právní samostatnost, majetková samostatnost, legal personality, corporate personality, Trennungsprinzip, omezená odpovědnost, omezené ručení, limited liability, Haftungsbeschränkung, Autokran, Bremer Vulkan, Trihotel, Adams v Cape Industries plc, Walkovszky v Carlton,
Klíčová slova v angličtině:
piercing the corporate veil, lifting the corporate veil, piercing, corporate veil, Durchgriff, Durchgriffhaftung, legal personality, corporate personality, Trennungsprinzip, limited liability, Haftungsbeschränkung, Autokran, Bremer Vulkan, Trihotel, Adams v Cape Industries plc, Walkovszky v Carlton,
Abstrakt:
Milan Kostohryz Vybrané otázky překonávání majetkové samostatnosti kapitálových společností ve srovnávacím pohledu Abstrakt Hlavním cílem práce je poskytnou doporučení pro případnou aplikaci doktríny průniku v České republice. Dílčími cíli pak je (i) posoudit dopady prolomení zásad právní samostatnosti a omezené odpovědnosti v důsledku průniku a dále podat (ii) detailnější rozobr přístupu k průniku ve vybraných právních řádech (USA, Spojené království, Německo). Práce nejprve vysvětluje některé terminologické otázky: zabývá se hledáním českého ekvivalentu zahraničních pojmů a vysvětluje, že pojem průnik může mít v pojetí jednotlivých autorů poněkud odlišný význam. Rozdíly v jeho chápání vyplývají především z otázky, zda průnik popírá pouze zásadu omezené odpovědnosti nebo také zásadu právní samostatnosti; někteří autoři za průnik v pravém smyslu nepovažují tzv. vnitřní postih (Innenhaftung); konečně v některých případech může být nejasné, zda lze za součást doktríny průniku označit také přístupy, které nebyly vytvořeny soudy. V úvodní části práce jsou rovněž popsány některé zvláštní případy průniku (obrácený průnik, horizontální průnik a průnik ve prospěch společníka) Třetí kapitola se zabývá vztahem doktríny průniku a zásadami omezené odpovědnosti a právní samostatnosti. Konkrétně nejprve identifikuje přínosy a nevýhody uvedených zásad z celospolečenského hlediska i pro jednotlivé společníky. Následně je zkoumáno, jaké dopady má doktrína na takto vymezené přínosy a nevýhody, a tedy i na celospolečenské zájmy. V této souvislosti je také upozorněno na rozdíl mezi dobrovolnými a nedobrovolnými věřiteli a jsou formulována doporučení pro jejich ochranu skrze doktrínu průniku. Kapitoly 4 až 7 se zabývají otázkou průniku ve třech vybraných právních řádech. Práce se nejprve zabývá rozborem americké doktríny. Po stručném nastínění historického vývoje doktríny průniku se zabývá tzv. tříprvkovou doktrínou, která vychází z díla F. J. Powella, a podrobně se zabývá jejími třemi kritérii (kontrola, morálně odsouzeníhodné jednání, příčinná souvislost). Následně jsou zkoumání podrobeny tzv. jednoprvkové doktríny, které se vyznačují tím, že jsou obvykle založeny na jednom z kritérií, které používá tříprvková doktrína. V této kapitole jsou rovněž rozebrány doktríny, které vycházejí z ekonomických vztahů mezi společníkem a společností (zejména theory of enterprise entity, kterou formuloval A. Berle). V souvislosti s rozborem jednotlivých doktrín jsou zmíněny rovněž některé empirické studie (R. Thompson a jeho následovníci). Poslední část této kapitoly se zabývá některými alternativami k průniku: zastoupení, fraudulent conveyance a equitable subordination. Šestá kapitola se zabývá doktrínou průniku ve Spojeném království. Opět začíná přehledem historického vývoje od rozhodnutí ve věci Salomon v. Salomon (1897). Následně podává podrobný rozbor nejrozšířenější doktríny mere façade, která vychází z rozhodnutí Adams v. Cape Industries plc z roku 1990. V této kapitole jsou však rozebrány i další klíčové doktríny, zejména doktrína ekonomické jednotky (single economic unit) vycházející z rozhodnutí DHN Food Distributors v. Tower Hamlets a dále doktrína založená výlučně na hodnotě spravedlnosti. Je zmíněna i doktrína genuine ultimate purpose rule, kterou formuloval M. Moore. Konečně kapitola zmiňuje také některé alternativy k průniku: zákonné instituty fraudulent trading a wrongful trading. Německý přístup k otázce průniku je popsán v 7. kapitole, která jako obvykle začíná stručným přehledem historického vývoje. Kromě nejdůležitějších doktrín jsou v ní popsány také obecné teorie odůvodňující přípustnost průniku (Missbrauchlehre, Normzwecklehre), které vypracovala německá právní věda. Výklad se v dalším soustředí na tři hlavní doktríny, které formulovaly německé soudy. Nejprve je podrobně rozebrána doktrína založená na koncernovém právu a její varianty. Výklad pokračuje doktrínou zničujícího zásahu (existenzvernichtender Eingriff), která byla používána až do roku 2007, a kapitolu uzavírá současná doktrína založená na § 826 BGB. Cílem 8. kapitoly je provést syntézu dosavadních poznatků s ohledem na případnou českou doktrínu průniku. Nejprve se zabývá otázkou potřebnosti a právně-teoretické přípustnosti doktríny, a to i ve vztahu k principu právní jistoty. Následně doporučuje, aby průnik sloužil jako výjimečný a nejzazší prostředek k dosažení spravedlnosti. Rovněž upozorňuje, že žalobci by měla být poskytnuta určitá procesní zvýhodnění s ohledem na jeho obtížný přístup k rozhodujícím důkazům. V této kapitole se autor dále zabývá kritérii, která by mohla česká doktrína používat k posouzení přípustnosti průniku. V úvahu přicházejí tři možná hlavní kritéria: (i) kontrola nad společností, (ii) intenzivní ekonomické vztahy mezi společníkem a společností a (iii) kritéria odvozená z hodnoty spravedlnosti. Autor práce považuje za nejvhodnější vycházet z hodnoty spravedlnosti a rozhodující kritérium formuluje jako mimořádně nemravné jednání společníka. Takové kritérium je však z hlediska požadavku právní jistoty příliš neurčité, a proto by mělo být kombinováno s několika pomocnými kritérii. Předně věřitel, který se domáhá průniku, by měl prokázat, že jeho pohledávka za společností je nedobytná. Zadruhé, mezi újmou věřitele a jednáním společníka by měla existovat příčinná souvislost. Konečně, ve většině případů bude platit, že společník nad společností vykonával intenzivní kontrolu. V případě jakýchkoliv pochybností je vhodné vzít v úvahu motiv (pohnutku) společníka. Konečně na závěr jsou rozebrány některé právní následky průniku a možný právní základ doktríny podle českého práva.
Abstract v angličtině:
Milan Kostohryz Piercing the Corporate Veil – Selected Issues in International Comparison Abstract The main purpose of the thesis is to give recommendation for possible application of the piercing doctrine in the Czech Republic. Secondary purposes are (i) analysis of effects caused by disregarding the principles of limited liability and separate legal personality because of piercing and (ii) detailed description of approaches to the piercing issue in selected legal systems (USA, UK and Germany). The thesis starts with some terminological issues; it introduces the possible Czech equivalents of the notion “piercing the corporate veil” and explains that it can have slightly different meaning depending on the individual author. The differences stem especially from the questions whether piercing negates only the principle of limited liability or also the principle of separate personality; whether so called inner piercing (Innenhaftung) shall be part of the doctrine and whether the piercing doctrine shall be regarded as product of case-law only. Also some special forms of piercing (reverse piercing, lateral piercing and insider piercing) are introduced. The third chapter analyses the relationship between the piercing doctrine and the principles of limited liability and separate legal personality. In particular it starts with advantages and disadvantages of the two principles for individual shareholders and the entire society. Subsequently, it analyses the impacts of the piercing doctrine on such advantages and disadvantages. In connection with the said analysis, the author distinguishes voluntary and involuntary creditors and draws conclusions regarding their protection by the piercing doctrine. Chapters 4 – 7 cover the issue of piercing in three selected legal systems. First, the thesis deals with the situation in the USA. After brief overview of the historical development of the piercing jurisprudence, it starts with the so called three-factor piercing doctrine based on the work of F. J. Powell and it analyses in detail its three prongs (control, morally culpable conduct, casual relationship). Subsequently, so called single-factor piercing doctrines are examined - they are usually based on one of the prongs of the three-factor doctrine. The chapter also deals with theories based on the economic relations between the shareholder and company (especially the theory of enterprise entity introduced by A. Berle). In connection with individual doctrines, some empirical studies are mentioned (R. Thompson and his followers). The final section of the chapter deals with some substitutes for piercing: agency, fraudulent conveyance and equitable subordination. Chapter 6 introduces the piercing the corporate veil doctrine in the United Kingdom. Again it starts with brief historical overview commencing by the decision Salomon v. Salomon (1897). Then it provides detail analysis of the dominant mere façade doctrine based on the Adams v. Cape Industries plc decision of 1990. Moreover other important doctrines are mentioned, in particular the single economic unit doctrine based on decision DHN Food Distributors v. Tower Hamlets and piercing doctrine based solely on the interest of justice argument. Finally the genuine ultimate purpose rule doctrine proposed by M. Moore is considered. The chapter also describes some alternatives to piercing: the statutory provisions on fraudulent trading a wrongful trading. German approach to the piercing problematic is described in chapter 7. As usual, it contains brief historical overview. Apart the main doctrines, the chapter covers theoretical explanations of piercing formulated by German scholars (Missbrauchlehre, Normzwecklehre). After the general introduction, the chapter describes three main doctrines articulated by the German courts. It starts with doctrine based on the German group law (Konzernrecht) and describes in detail its variants. Then it moves to the existenzvernichtender Eingriff doctrine, which was used until 2007. Finally, the chapter describes the current doctrine based on section 826 of the German civil code. The aim of chapter 8 is to provide synthesis of the previous findings with due respect to possible piercing doctrine in the Czech Republic. It starts with considerations about the necessity and theoretical admissibility of piercing and deals with the interrelationship to the principle of legal certainty. It also suggests that application of the piercing doctrine shall be exceptional and ultimate mean to achieve justice and that the plaintiff shall be granted with some procedural privileges because of his limited access to internal company information. The chapter then moves to factors the Czech doctrine shall use to determine permissibility of piercing – the possible main factors identified by the thesis are (i) control over the company, (ii) existence of single economic unit and (iii) factors derived from the interests of justice. The author concludes that the appropriate factor shall be derived from the interests of justice and formulates it as extraordinarily morally culpable conduct of the shareholder. However, such criterion is too vague with respect to the need of legal certainty. Therefore it shall be combined with some auxiliary criteria. In particular, the author suggests that the creditor, who seeks piercing, shall prove that he is unable to collect payment directly from the company. Secondly, there shall be causal relationship between the conduct of the shareholder and the loss of the creditor. Finally, the shareholder will usually exercise intensive control over the company. Should there be some doubts, the motive of the shareholder shall be considered. In its final section, the chapter deals with some legal consequences of piercing and the possible legal ground for piercing according Czech law.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Milan Kostohryz, Ph.D. 1009 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Milan Kostohryz, Ph.D. 188 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Milan Kostohryz, Ph.D. 181 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. 80 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Miloš Tomsa 702 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Daniel Patěk, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 251 kB