velikost textu

Výkon práv a povinností státu ve vzdušném prostoru ve světle mezinárodního práva veřejného

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Výkon práv a povinností státu ve vzdušném prostoru ve světle mezinárodního práva veřejného
Název v angličtině:
The exercise of the state´s rights and duties in the airspace in the light of public international law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Václav Kobera
Vedoucí:
doc. JUDr. Jan Ondřej, DSc.
Oponent:
prof. JUDr. Mahulena Hofmannová, CSc.
Id práce:
69417
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
16. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
ZÁVĚR Od doby, kdy bratři Wrigthové zkonstruovali a odzkoušeli první letadlo s vlastním pohonem,221 doznal přístup států k otázkám spojeným s využíváním vzdušného prostoru výrazného vývoje. Velký vliv na rozvoj letectví a na postoj států měla paradoxně první světová válka. V jejím průběhu společnost zaznamenala do té doby nebývalý vědecký a technický rozvoj. Člověk totiž pochopil, že pomocí nových technických vynálezů a výsledků aplikovaného výzkumu dokáže zabíjet mnohem účinněji, rychleji a v nebývale větším měřítku než kdykoli předtím. Jakékoli liberální přístupy k otevřenému pojetí vzdušného prostoru nad územím státu byly po tomto prvním globálním konfliktu zcela upozaděny. Státy, jsouce si vědomy nebezpečí, které jde s rozvojem letectví ruku v ruce, poprvé výslovně uznaly, že každý stát má výlučnou a úplnou svrchovanost ve vzdušném prostoru nad svým státním územím. Státy se tak obecně shodovaly na tom, že právní status vzdušného prostoru je odvozen od právního statusu území, nad kterým se nachází (ve shodě s tímto pravidlem bylo třeba přistupovat i k vzdušnému prostor nad volným mořem). Po první světové válce státy začaly být zároveň konfrontovány se vznikem mezinárodního civilního letectví a potřebou jeho rozvoje. Rozdílné zájmy a přístupy států předznamenaly značná úskalí na cestě k hledání společného konsenzu. Některé státy z počátku uplatňovaly na rozvíjející se mezinárodní civilní letectví restriktivní pravidla, a to ať již kvůli svému geografickému postavení či z jiných důvodů. 221 Orwille a Wilbur Wrigthové v Kitty Hawk v Severní Karolíně, Spojené státy, odzkoušely dne 17. prosince 1903 první letadlo těžší než vzduch. 105 Domnívaly se totiž, že si tímto způsobem zajistí větší podíl na letecké dopravě nebo na výhodách z ní vyplývajících, než jaký by si jinak byly schopny zajistit, kdyby obecně převládal otevřený přístup k vzájemnému přiznávání práva přeletu. Neuvědomovaly si však, že tímto přístupem primárně samy sebe zbavují možnosti participovat na vytváření světové letecké sítě a získat tak výhodné postavení při dalším rozvoji letecké dopravy. Brzy i tyto státy musely přehodnotit svůj dosavadní přístup k otázkám ochrany zájmů na podpoře vlastního leteckého průmyslu a rozhodnout o zpřístupnění svého území konkurenci zahraničních leteckých společností. Pochopily totiž, že přestože obětují některé ekonomické a politické zájmy, zároveň podporují jiné, z hlediska celospolečenských přínosů pro ně výhodnější a důležitější zájmy. Státy tak postupně více či méně souhlasily s tím, že nebudou z důvodů ochrany vlastních ekonomických zájmů bránit příletu, přeletu a odletu letadel, které mají státní příslušnost jiných států (zpravidla s výjimkou kabotáže). Prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných smluv si tak začaly udělovat určitá práva, která spočívala právě například v přeletu ve vzdušném prostoru nad územím státu odlišného od státu státní příslušnosti letadla, přistávání na jeho letištích apod. Je vhodné si povšimnout, že státy, majíce stále na paměti (zkušenosti získané v rámci obou světových konfliktů), jaký strategický potenciál letectví skýtá a jaké nebezpečí je s ním spojeno, se při sjednávání mezinárodních smluv snažily striktně rozlišovat mezi civilním letectvím a státním letectvím (resp. civilním letadlem a státní letadlem) a regulovat jejich časovou působnost (platnost v době míru atd.) nebo účel (využití pro mírové účely). 106 Na počátku „kosmického věku“222 vyvstaly zcela nové problémy spojené s pojetím vzdušného prostoru. Do té doby se totiž státy nemusely zabývat například tím, do jaké výšky svrchovanost nad jejich územím sahá. Průmyslový vývoj tak opět zbořil hranice poznání a otevřel ke zkoumání další, do té doby ať po vědecké a technické, tak po právní stránce neprozkoumaný prostor, tj. prostor kosmický. Z obsahu této práce je zřejmé, že mezinárodní právo veřejné musí i dnes čelit mnohým výzvám. Autor této práce věří, že se podaří mezi státy nalézt dostatečnou míru konsenzu k tomu, aby mohly být stanoveny definice vzdušného a kosmického prostoru, popř. určena hranice mezi nimi. Jedná se totiž o předpoklad pro další využití těchto prostorů a jejich účinnou kontrolu. Rovněž by bylo účelné, kdyby se státy zaměřily na řešení sporných otázek spojených s novým horizontálním členěním moře223 a otázek vesmírného turismu224 a s tím spojených sub-orbitálních letů, které mezinárodním právem veřejným dosud regulovány nejsou. 222 První umělou družici Sputnik 1 vypustil Sovětský svaz dne 4. října 1957 z kosmodromu Bajkonur. 223 Například vznik výlučné ekonomické zóny dle Úmluvy UNCLOS III. 224 Prvním vesmírným turistou se stal Američan Dennis Tito, když v roce 2001 na ruské kosmické lodi Sojuz podnikl cestu do kosmického prostoru. 107
Abstract v angličtině:
THE EXERCISE OF THE STATE´S RIGHTS AND DUTIES IN THE AIRSPACE IN THE LIGHT OF PUBLIC INTERNATIONAL LAW The space above the Earth was the lawyer’s examination subject matter already in ancient times. The air which we breathe, as well as the water from the sea, was considered to be a thing common to all (res communis omnium). However, as far as the movement and life in the air were concerned (here we can use the term „airspace“), a different rule was used. This rule said “he who owns the land, owns it up to heaven” (cuius es solum, eius est usque ad coelum). This conception of the airspace still had not much in common with today’s conception based on its practical use. It is obvious that society then could not have assumed reasonably (because of the level of its technical development) that mankind was going to be able to use the airspace. The origins of proper use of the airspace we can only date to when the Montgolfier brothers constructed and launched the first hot air balloon (1783 in Paris). Initially such activities were considered to be rather curiosities but they gained respect very quickly especially when used during armed conflicts in the 19th century performing espionage and bombing tasks. At the beginning of the 20th century the Wright brothers successfully tested the first heavier-than-air airplane. Air industry development was multiplied by the scientific and technical boom during the First World War. States having followed newly acquired experience, especially negative one, recognized officially complete and exclusive sovereign rights in the airspace above their territory. This system has been 108 affecting the conception of the airspace and state’s status so far. New issues connected with airspace conception arose at the beginning of the “Space Age”. By that time states had not have to deal e.g. with questions of airspace and outer space boundary lines. Industrial development tore down again the boundaries of knowledge and opened the door to examining other up to that time unexamined scientific, technical and legal issues. This thesis continues in examining the questions of exercising state’s rights and duties in the airspace which result from public international law rules. Airspace is not limited here only to airspace above the state’s territory but it also includes other territorial regimes. Especially rules of international air law, international maritime law (horizontal delimitation of the sea and state’s rights and duties above its areas) and international outer space law (question of vertical delimitation) are of special importance for this thesis. Within his examination the author of this thesis does not set himself the task to deal closely with the European Communities approach to the subject matter (including their legal regulation) and also the issues of environment protection and disarmament law. 109
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Václav Kobera 1.13 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Václav Kobera 33 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Václav Kobera 8 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Jan Ondřej, DSc. 76 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Mahulena Hofmannová, CSc. 83 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 14 kB