velikost textu

Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky
Název v angličtině:
The Podgorica Assembly 1918, its causes and consequences
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Petr Zajíc, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc., DSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Radim Seltenreich
Karel Schelle
Id práce:
69036
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Ústav právních dějin (22-UPD)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny a římské právo (DEJ-RIM)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 3. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky, Postavení Černé Hory před první světovou válkou, Příčiny Podgorické skupštiny 1918, Rezoluce Podgorické skupštiny 1918, Následky Podgorické skupštiny 1918, Legitimita a legalita Podgorické skupštiny 1918
Klíčová slova v angličtině:
The Podgorica Assembly 1918, its causes and consequences, Interior affairs and relationships in Montenegro and Montenegro’s international relations before the beginning of the First World War, Causes of Podgorica Assembly 1918, Resolution of Podgorica Assembly 1918,Consequences of Podgorica Assembly 1918, Legitimacy and legality of Podgorica Assembly 1918
Abstrakt:
Abstrakt Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky Tato disertační práce věnující se problematice Podgorické skupštiny 1918, jejím příčinám a následkům, je přirozeným pokračováním mé práce rigorózní s názvem Počátky ústavnosti a parlamentarismu v Černé Hoře 1918. Některé skutečnosti významné z hlediska příčin Podgorické skupštiny 1918 jsou uvedeny již v mé rigorózní práci. Proto na některých místech této disertační práce uvádím pomocí odkazů i citací rovněž skutečnosti zpracované v mé rigorózní práci, jejíž obsah si dovoluji v nástinu přiblížit. V rigorózní práci jsem se zabýval Ústavou pro knížectví Černou Horu z roku 1905, otázkou jejích vzorů, jakož i procesem vypracování a přijetí této Ústavy. Největší pozornost jsem v ní věnoval analýze jednotlivých ustanovení Ústavy, případné podrobnější zákonné úpravě, se kterou Ústava počítala, a srovnání jednotlivých ustanovení Ústavy s jim odpovídajícími ustanoveními vybraných evropských ústav té doby. V kapitole věnované ústavnímu a parlamentnímu životu bylo pojednáno o postupech při vytváření jednotlivých vlád, o jejich programech, vzniku politických stran a jejich profilech, volební proceduře, průběhu voleb, atd. V návaznosti na to jsem se pokusil zodpovědět otázku úrovně a typu parlamentarismu v Černé Hoře. Stranou v této rigorózní práci nezůstaly ani problémy spojené s vydáním Ústavy - politické boje, spiknutí a následné procesy, jakož i přínos ústavnosti a parlamentarismu v jednotlivých oblastech života černohorské společnosti, její politizace a obtížné směřování snad i ke společnosti občanské. Rigorózní práce pojednávala o období od roku 1905 do roku 1914, respektive od vydání první černohorské Ústavy do první světové války. Disertační práce svou stěžejní tématikou pokrývá období od vypuknutí první světové války do dvacátých let minulého století. Z hlediska hodnocení legitimity Podgorické skupštiny 1918 jsem považoval za důležité v této disertační práci uvést nástin celkové historie státních útvarů na území Černé Hory a dynastií v nich vládnoucích, který jsem zakomponoval do úvodu této práce. Kapitola věnovaná postavení Černé Hory před první světovou válkou obsahuje seznámení s charakterem vnitrostátních poměrů v Černé Hoře v předmětném období a přiblížení postavení této země v mezinárodních vztazích, 1 v rámci něhož je pojednáno o vývoji vztahů s Ruskem, Francií, Rakouskem- Uherskem, Itálií, a samozřejmě se Srbskem v období rozhodném pro Podgorickou skupštinu 1918. V pojednání o příčinách Podgorické skupštiny 1918 přibližuji fenomény černohorství a srbství, jejich stýkání resp. potýkání. Dále věnuji pozornost modelům sjednocení Černé Hory se Srbskem, resp. s jugoslávským státem, a jim odpovídajícím formám státu z hlediska vertikální dělby moci. Rovněž zde seznamuji s činností černohorské politické reprezentace v předvečer první světové války v boji proti Rakousku-Uhersku. Zvlášť pojednávám o následné kapitulaci a okupaci Černé Hory Rakouskem-Uherskem a jejich povaze z hlediska tehdejšího mezinárodního práva. Další stěžejní problematikou, která je v této kapitole o příčinách Podgorické skupštiny 1918 zpracována, je činnost černohorské politické reprezentace v exilu v době první světové války i po ní, a to právě v samotný předvečer Podgorické skupštiny 1918. Stranou nezůstává ani přiblížení průběhu osvobození Černé Hory a charakteru tohoto osvobození. Zvláštní kapitola je věnována budoucnosti Černé Hory jako mezinárodní otázce a okupaci tohoto státu jeho spojenci. Největší pozornost je pak v této disertační práci soustředěna na samotnou Podgorickou skupštinu 1918, a to na přípravy voleb do ní, na vlastní průběh a výsledek těchto voleb, na samotnou Rezoluci, kterou tato Skupština přijala a na způsob její realizace. V kapitole mé disertační práce věnující se této problematice je tedy zkoumáno jádro samotného procesu sjednocení Černé Hory se Srbskem, a to především v otázkách spojených s procesem voleb do Velké národní skupštiny a s činností této tzv. Podgorické skupštiny, která rozhodla o sjednocení Černé Hory se Srbskem v jeden unitární stát pod vládou dynastie Karadjordjevićů, který poté vstoupí do trojjmenného národa Srbů, Chorvatů a Slovinců. V této písemné práci je prezentován nejen program černohorských unionistů, tedy příznivců bezpodmínečného sjednocení, ale i požadavky odpůrců takového bezpodmínečného sjednocení, přičemž pozornost je soustředěna rovněž na přiblížení činnost obou těchto táborů v předmětné době. Tak zásadní skutečnost v existenci jednoho státu, jako je rozhodnutí občanů o jeho zániku, obvykle způsobí jak následky zamýšlené, tak reakci ve formě odporu stoupenců usilujících o zachování suverenity takového státu. Spolu s touto odezvou uvnitř Černé Hory je kapitola pojednávající o následcích 2 Podgorické skupštiny 1918 věnována jejím následkům rovněž na poli mezinárodním. Stranou mého studia, jehož výsledek je zachycen v této disertační práci, tak nezůstává ani nezbytné vylíčení vztahů jednotlivých velmocí (Francie, Velké Británie, Spojených států amerických a Itálie) k zachování státnosti Černé Hory a jejich poválečnému vývoji. V souvislosti s tím usiluji o přiblížení vývoje těchto vztahů jak pomocí přiblížení klíčových pasáží diplomatických aktů, tak příslušných dokumentů mezinárodního práva v kapitole o budoucnosti Černé Hory jako mezinárodní otázce. Následkem Podgorické skupštiny 1918 došlo po sjednocení Černé Hory se Srbskem k následnému začlenění do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tato problematika je zpracována v kapitole o postavení Černé Hory v tomto nově vzniklém jugoslávském státu. Dodnes velmi živou je otázka legitimity a legality Podgorické skupštiny 1918. Poznáním a na základě nich učiněným závěrům, ke kterým jsem ve snaze o zodpovězení těchto otázek dospěl, věnuji v této písemné práci samostatnou kapitolu, v níž je zkoumána i údajná revoluční povaha procesů v Černé Hoře vedoucích ke sjednocení se Srbskem. Vzhledem k tomu, že sjednocovací procesy vedoucí k zániku Černé Hory, resp. v konečném důsledku ke vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, probíhaly ve stejném období jako vznik Československého státu, považuji za zajímavé užít v písemné práci rovněž metodu komparatistiky, a to tam, kde srovnání je dle mého názoru možné a přínosné, a pokusit se odpovědět na otázky, na jakých základech a podle jakých zásad byly oba státy budovány a proč se při řešení obdobných problémů v obou zemích často dospělo k rozdílným výsledkům. Tato zamyšlení jsou vtělena např. do kapitoly pojednávající o černohorství a srbství, která byly doplněna o čechoslovakismus, nebo do kapitoly věnující se zformování vojska jako prostředku státní moci, okupaci či vzniku a povaze reprezentativních orgánů. 3
Abstract v angličtině:
Abstract The Podgorica Assembly 1918, its causes and consequences This dissertation deals with the causes and consequences of the Podgorica Assembly (Serbian: Подгоричка скупштина / Podgorička skupština) held in late 1918. As this work is a continuation of my doctoral thesis entitled The Origins of Constitutionalism and Parliamentarianism in Montenegro in the 1918, let me briefly outline the content of my doctoral thesis as it already analyzed some of the primary causes of the Podgorica Assembly (1918). The doctoral thesis deals with the Constitution of the Principality of Montenegro in 1905, its model rules, the process of drafting and adoption of the Constitution as well as with the analysis of the particular provisions of the Constitution and its comparison with the relevant provisions of other selected European Constitutions of that time. Also the constitutional and parliamentary procedures on the establishment of the particular government and their programs, relevant political parties and their profiles, elections, political struggles and other processes relevant to the constitutionalism and parliamentarianism in Montenegrin society in the period from 1905 to 1914, respectively, from the first edition of the Constitution of Montenegro in the First World War, were discussed. This dissertation covers the period from the outbreak of the First World War to the early twenties. The introductory part of this thesis assesses the legitimacy of Podgorica Assembly in the context of the history and the ancestor state units on the territory of Montenegro and its ruling dynasties. The chapter on Montenegro's status before the First World War includes introduction to the interior affairs and relationships in Montenegro during the relevant period and also approximation of Montenegro’s international relations, inter alia relations with Russia, France, Austria-Hungary, Italy and Serbia. Subsequently the causes of Podgorica Assembly 1918 is explained. Specifically phenomena of Montenegrin and Serbian patriotism. The attention is drawn also to the unification of Montenegro with Serbia, respectively with the Yugoslav state, and their corresponding forms of the state in terms of vertical 1 separation of powers. The focus is made on the activities of the Montenegrin political representation just before the beginning of the First World War and subsequent occupation of Montenegro by Austria-Hungary in terms of the set of rules of the International Law. This chapter also deals with the activities of Montenegrin politicians in exile during the First World War and after and to the liberation of Montenegro. A special chapter is devoted to the future of Montenegro within the terms of international law and the occupation of country's allies. The primary attention is aimed to the Podgorica Assembly 1918 itself. Specifically to the preparation for elections and outcome of these elections, the Resolution adopted by this Assembly and its realization. In this chapter, the core of the process of unification of Montenegro with Serbia is examined, especially in matters related to the process of elections to the Grand National Assembly and activities of the Podgorica Assembly that ruled on the unification of Montenegro with Serbia and in a unitary state under the rule of Karađorđević dynasty which then forms the nation of Serbs, Croats and Slovenes. This work presents the views of Montenegrin unionists, that the unconditional supporters of unification, as well as the requirements of the opponents of such unconditional unification, while attention is focused also on both of these approaches. Such a crucial step as the decision of the citizens to dissolve the state, usually causes both intended effects as well as uninteded such as responses in the form of opposition supporters seeking to preserve the sovereignty of that State. Along with the internal response to the dissolution of the Montenegro the disseration in this chapter deals with the consequences of Podgorica Assembly 1918 also on the international field. The efforts of the France, Great Britain, the United States and Italy to preserve the independence of Montenegro and its postwar development is also presented. As a result of the Podgorica Assembly 1918, unification of Montenegro with Serbia and subsequent incorporation into the Kingdom of Serbs, Croats and Slovenes took place. This issue is elaborated in the chapter on Montenegro's status in the newly established Yugoslav state. The legitimacy and legality of Podgorica Assembly 1918 is the issue analyzed in the 2 following chapter. Followed by the conclusions the alleged nature of the revolutionary processes in Montenegro, leading to unification with Serbia is investigated. Since the unification processes leading to the demise of Montenegro, respectively to the formation of Yugoslavia took place in the same period as the formation of the Czechoslovak state, the comparative method was aplied, and where comparison is possible and useful, rised the questions to answer in this dissertation such as: on what foundations and principles both states were built and why similar problems in both countries often arrive at different results. These comparisons permeates throughout the whole dissertation that is supplemented by idea of Czechoslovakism. 3
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Petr Zajíc, Ph.D. 1.29 MB
Stáhnout Příloha k práci JUDr. Petr Zajíc, Ph.D. 155 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Petr Zajíc, Ph.D. 136 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Petr Zajíc, Ph.D. 178 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc., DSc. 72 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Radim Seltenreich 61 kB
Stáhnout Posudek oponenta Karel Schelle 470 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 126 kB