velikost textu

Efektivní strategie formování právního vědomí u studentů středních škol

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Efektivní strategie formování právního vědomí u studentů středních škol
Název v angličtině:
Effective Strategies of Forming Legal Consciousness of Upper-Secondary School Students
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
Oponenti:
doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.
Miloš Večeřa
Id práce:
69033
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny, teorie práva, filozofie a sociologie práva (PDTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
právní vědomí, právní znalosti, právní postoje, vyučovací strategie
Klíčová slova v angličtině:
legal consciousness, knowledge of law, legal attitudes, teaching strategies
Abstrakt:
ABSTRAKT Předložená disertační práce zkoumá právní vědomí studentů středních škol, zejména gymnazistů, a způsoby, jakými je možné ho kultivovat. Jedná se o téma, které se nachází ve stínu pozornosti právních vědců, byť mnozí právní odborníci opakovaně upozorňují na jeho význam i na skutečnost, že přesnější znalost právního vědomí občanů a způsobů, jak jej ovlivňovat, nám pomáhá lépe rozumět fungování práva ve společnosti. Práce se skládá z teoretické části, ve které vymezujeme pojem právního vědomí, mapujeme s pomocí empirických výzkumů jeho úroveň a popisujeme efektivní strategie, kterými je možné ho kultivovat. V praktické části potom na základě studentských dotazníků, rozhovorů s učiteli a pozorování jejich výuky ověřujeme, se kterými výukovými strategiemi lze účinněji právní vědomí formovat. V teoretické části je nejprve představen základní právně-teoretický pojem celé práce, tj. pojem právního vědomí. Práce v první kapitole představuje právní vědomí jako jeden ze stěžejních pojmů každého právního řádu, protože spojuje svět objektivního práva se světem práva, které ve společnosti skutečně působí a se kterým se lidé každodenně potkávají. Právní vědomí obsahuje jak znalosti platného práva (právní vědomí de lege lata) tak mínění o právu, tj. naše subjektivní hodnocení pozitivního práva (právní vědomí de lege ferenda), přičemž hodnotící složku práce považuje ve výsledku za významnější než složku znalostní. Práce dále ukazuje, že právní vědomí zahrnuje racionální i emocionální složku a že by mělo být zkoumáno nejen teoreticky, ale též v co nejtěsnější návaznosti na skutečné lidské jednání. Práce dále upozorňuje na úzký vztah mezi vyspělostí právního vědomí a výchovou, které je dnes podle autora chybně věnována jen malá pozornost. Má-li být fungování našeho stát založeno na hodnotách demokratického právního státu, jak to požaduje např. česká Ústava, je podle autora úkolem státu aktivně usilovat o to, aby jeho občané byli demokraty, kteří mají ke svému státu autenticky kladný vztah a jsou ochotni se na jeho chodu aktivně podílet. Ve druhé kapitole práce vymezuje efektivní strategie, tj. komplexní vyučovací metody, pomocí kterých je možné právní vědomí studentů formovat. Analýzou kurikulárních dokumentů platných v českém školství práce ukazuje, že kultivace právního vědomí je součástí cílů českého vzdělávacího systému, a to zejména v podobě tzv. klíčových kompetencí, tj. souborů vědomostí, dovedností, zkušeností, postojů a hodnot. Konkrétní efektivní výukové strategie hledá práce s pomocí poznatků didaktiky a psychologie. Představuje základní myšlenky pedagogického konstruktivismu, Kolbova zážitkového cyklu učení, pyramidy učení, Gardnerových rozmanitých inteligencí a Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Dospívá k závěru, že existuje několik různých učebních stylů, tj. specifických způsobů, kterými se studenti učí a které musí účinné vyučovací strategie respektovat. Shromážděné psychologické poznatky autor aplikuje na středoškolské strategie výuky, a to i s využitím bohatých amerických zkušeností s výukou práva na středních školách, které nashromáždily tzv. Law-related education programy, v rámci kterých se američtí středoškoláci učí základní právní minimum. Kapitola je zakončena seznamem konkrétních osvědčených efektivních strategií výuky práva, mezi které autor zařazuje např. práci s právními případy (case study), brainstorming, skupinové vyučování nebo simulované soudní jednání (moot court). Vedle teoretického právního vědomí, kterému se věnovala první kapitola, mapuje práce i právní vědomí praktické, jak ho zachycují dostupná empirická šetření. Zejména na základě unikátní Mezinárodní studie občanské výchovy, do které se během školního roku 2008/2009 zapojilo více než 140 tisíc mladých lidí z 38 zemí světa včetně České republiky, porovnává třetí kapitola výsledky právních znalostí a postojů čtrnáctiletých studentů z jednotlivých zemí. I když v mezinárodním srovnání vykazují čeští studenti průměrné znalosti, studie odhaluje, že za posledních deset let u nich došlo k velkému zhoršení. Co se postojů týče, v celé řadě ukazatelů vykazovali čeští studenti oproti svým zahraničním vrstevníkům méně demokraticky aktivní smýšlení, menší zapojení do činnosti školy, menší mimoškolní činnost, menší ochotu být v budoucnu politicky aktivní i jen přijít k volbám. Studie dále ukazuje, že občanské znalosti působí na postoje studentů, tj. že větší povědomí o fungování demokratického systému (tj. vyspělejší právní vědomí de lege lata) vede také k vyšší míře občanské a politické participace (tj. např. účasti ve volbách) a má tedy vliv na právní vědomí de lege ferenda. Autor proto dospívá k závěru, že by se občanské výchově, resp. základům společenských věd mělo dostávat v kurikulu českých škol výsadnějšího postavení a větší časové dotace, podobně jako by měl být tento předmět vyučován dostatečně vzdělanými učiteli, což v současnosti není pravidlem. Příčiny výše uvedeného neradostného stavu právního vědomí mladých lidí hledala předložená práce také pomocí analýzy projektů, které se v České republice věnují záměrné kultivaci studentského právního vědomí a kterých existuje nakonec relativně velký počet. Jak autor dokládá ve čtvrté kapitole, řada těchto projektů nemá náležitý dopad na úroveň právního vědomí mladých lidí, a to ze dvou hlavních skupin příčin. Předně český školní systém nedostatečně pracuje s učiteli, ať už formou dalšího vzdělávání, školení v používání nových materiálů a sdílení příkladů dobrých praxí, nebo prostřednictvím oceňování kvality jejich výuky. Druhá skupina důvodů leží na straně samotných projektů. I když vzniká velké množství zajímavých materiálů, učitelé se v nich jen těžko orientují a používané materiály si vybírají víceméně náhodně. Materiály je tedy třeba v současnosti zejména utřídit, podrobit kvalitativní analýze, nadále zlepšovat a školit učitele v jejich správném používání. Jinak ani dobře vymyšlené projekty, mezi které patří například blíže představené Street Law, nemají dostatečný dopad na úroveň právního vědomí mladých lidí. V páté kapitole, poslední z teoretické části, autor analyzuje vybrané středoškolské učebnice základů práva a hodnotí jejich vhodnost pro formování studentského právního vědomí. Jelikož základy práva v naprosté většině případů vyučují učitelé bez právního vzdělání, je dobrá učebnice práva podle autora pro kvalitní výuku takřka nezbytná. Autor dále hledá náležitosti kvalitní učebnice práva. Nejprve představuje pět různých sad kritérií, které sestavili jednotliví odborníci na hodnocení učebnic, aby na jejich základě navrhl vlastní sadu devíti kritérií, která předchozí sady doplňuje a upravuje pro potřeby hodnocení učebnic základů práva. Následně autor vytvořená kritéria aplikuje na tři vybrané učebnice a ukazuje, která učebnice si podle jeho názoru zaslouží být vzorem pro budoucí učebnice základů práva. V praktické části práce autor představil výsledky vlastního pilotního empirického šetření právního vědomí středoškolských studentů, které provedl ve třech paralelních maturitních třídách pražského Gymnázia Jana Keplera. Na základě studentských dotazníků, rozhovorů s učiteli a pozorování jejich výuky autor vyhodnocuje třináct hypotéz, které se týkají právních znalostí i postojů a zejména pak jejich změn v průběhu roku, protože dotazníky studenti vyplňovali na začátku i na konci školního roku 2011/2012. Shromážděné výsledky autor porovnává s odpověďmi z podobných výzkumů, které se uskutečnily v minulých dvaceti letech. Celkově autor dospívá ke zjištění, že do jeho výzkumu zapojení studenti prokázali poměrně velkou tendenci respektovat ve společnosti nastavené právní mechanismy a chovat se konformně s právním systémem, ve kterém žijí. Ve svých odpovědích většinově respektovali práva druhých, jedinou znatelnější výjimku tvořily odpovědi týkající se Romů. Ochota testovaných studentů k politické nebo občanské participaci se ukázala poměrně malá. Až na celostátní volby, kterých se chtějí zúčastnit prakticky všichni, nemají studenti v plánu vést příliš aktivní občanský život, jen čtvrtina z nich například přemýšlí o tom, že někdy bude sbírat podpisy pod petici. Naproti tomu jistá skupina studentů nepochybně aktivní bude, např. o kandidatuře do zastupitelstva obce uvažuje 11 % studentů a 14 % zvažuje členství v politické straně. Celkově se postoje studentů během roku vyvinuly spíš méně, byť některé změny se zdají být nesporné. Ochota studentů využívat zákonná řešení sporů vzrostla, v oblasti politické participace signifikantně větší množství studentů kladně odpovědělo na možnost zapojení se do sbírání podpisů pod petice a účast na pokojném shromáždění. Jednoznačně pozitivní změnu autor zaznamenal v oblasti právních znalostí, kde se procento správných odpovědí zlepšilo ve všech třídách prakticky ve všech otázkách, v některých se dokonce zdvojnásobilo. Jedním z cílů autora bylo sledovat vazbu mezi změnou studentských postojů a znalostí a vyučovacími strategiemi, pomocí kterých vyučují učitelé testovaných tříd. V průběhu roku se ovšem ukázalo, že všichni učitelé, jejichž třídy byly zapojeny do výzkumu, ve značné míře používali ve výuce efektivní strategie, tak jak byly popsány v druhé kapitole. To autorovi značně znemožnilo sledovat dopad používání těchto strategií na znalosti a postoje studentů, protože ve výzkumu tím pádem chyběl kontrolní vzorek studentů, jejichž učitelé by efektivní strategie téměř vůbec nepoužívali. I když tedy sledovaní studenti vykázali značný pokrok v oblasti právních znalostí a relativně malé, ale přece jen jisté zlepšení ve sféře právních postojů, a i když do výzkumu zapojení učitelé používali efektivní vyučovací strategie, nebylo z pohledu autora možné učinit závěr, že zjištěné pozitivní změny byly nepochybně způsobeny používanými vyučovacími strategiemi.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The presented PhD. thesis deals with effective strategies of forming legal consciousness of upper-secondary school students, and with methods that can be used for developing it. So far, legal scholars have paid only insufficient attention to this topic, even though many law experts have repeatedly pointed out its importance. Moreover, they stress the fact that a more detailed understanding of legal consciousness of citizens and of ways of influencing it can help us better understand how law works within the society. The thesis opens with the theoretical part, which defines the concept of legal consciousness, describes its level captured by the available empirical research and identifies effective strategies, which possess the potential to cultivate legal consciousness of the youth. In the following practical part, the author seeks to verify effectiveness of these strategies by means of student questionnaires, interviews with teachers and observations of their lessons. The theoretical part firstly introduces legal consciousness as the basic concept of the whole thesis. The first chapter presents the understanding of legal consciousness as one of the key terms of every law because it connects the world of law in books with the world of law actually experienced by people on day to day basis. Legal consciousness includes both the knowledge of law (legal consciousness de lege lata) and the opinions about law, i.e. a subjective evaluation of the valid law (legal consciousness de lege ferenda). The thesis regards the opinion aspect of legal consciousness as more important than the knowledge one. Moreover, the thesis draws attention to the fact that legal consciousness includes both rational and emotional elements. The author also argues that when legal consciousness is studied, theoretical research needs to be combined with practical one, connecting theory with people’s actual behaviour. Furthermore, the thesis points out the fact that there is a close relationship between education and the maturity of legal consciousness. According to the author, education towards values of democratic, law-abiding state as defined by the Czech constitution tends to be rather neglected. However, every truly democratic state needs to actively seek to educate its people into democrats, who genuinely honour their state, are willing to participate on it and even defend it against all possible dangers. The second chapter characterises effective strategies, i.e. complex teaching methods, which can be used to influence student legal consciousness. The analysis of Czech curricular documents, especially the Framework Education Programme for Secondary General Education, proves that the formation of law consciousness constitutes one of the goals of education. In particular, it is included in the development of key competencies, which represent sets of knowledge, skills, abilities, attitudes and values. Concrete effective teaching strategies sought by the thesis are based on findings of both psychology and of methodology of teaching law. The thesis provides an overview of the basic concepts of constructivism, Kolb’s experiential learning cycle, the Learning Pyramid, Gardner’s multiple intelligence theory, and Bloom’s taxonomy of educational objectives. The author reaches the conclusion that there exist many learning styles, i.e. specific ways of learning, which should be respected by teaching strategies in order for them to be effective. Furthermore, the author applies these findings to teaching strategies at upper-secondary schools and also draws on American experience with high school Law-related education programmes, through which American high school students learn about law. The chapter concludes with a list of specific time-proven law teaching strategies, such as case study, role plays, brainstorming, group work or moot court simulation. Apart from the theoretical legal consciousness, which is dealt with in the first chapter, the thesis focuses also on practical legal consciousness, as captured in available researches. The third chapter mainly analyses individual differences in knowledge and attitudes between Czech young people and those from other countries. The primary source for the comparison was the unique International Civic and Citizenship Study conducted in the school year 2008/2009 among 140 thousand students from 38 countries including the Czech Republic. As the study in connection with previous researches revealed, even though Czech students have average knowledge of law in comparison with other countries, we have witnessed a rapid decline in their knowledge over the last 10 years. Moreover, when it comes to attitudes, the research proves that Czech students are much less democratic in their thinking, less involved in the life of their school (including afterschool activities), less willing to be politically active in the future, or to cast a vote at the elections. The study also shows that the more informed students are about the way the democratic system works, the more engaged they are both in civic and political life. The author therefore concludes with stating that more time and prominence should be given to civic education. What is more, the subject should be taught by qualified teachers only, which is unfortunately not always the case at Czech schools. The forth chapter presents an overview of various projects which aim at the cultivation of students’ legal consciousness and which drew on the aforementioned poor results from the cited research. Unfortunately, many of these projects fail to have the expected effect. There are two main reasons for that. Firstly, the Czech education system does not sufficiently focus on teachers’ preparation, both in terms of follow-up courses, seminars about new resources, sharing examples of good practice and adequately evaluating teachers’ work. Secondly, there are difficulties associated with the projects themselves, such as failing to reach the teachers and teach them to use new materials appropriately. It is therefore currently necessary to properly systematise, analyse, and further develop the existing materials. Furthermore, teachers should be trained to use them properly. If that does not happen, even the otherwise promising projects, such as in more details described Street Law, fail to have desired effect on the legal consciousness of young people. In the last chapter of the theoretical part, chapter number five, the author analyses selected law textbooks for upper-secondary school students, and evaluates how suitable they are in terms of the cultivation of student legal consciousness. As upper-secondary law is predominantly taught by teachers without proper legal education, a good law textbook seems to be crucial for a good-quality legal education. The author also searches for the properties of such a good-quality textbook. Firstly, he presents five different taxonomies for textbook evaluation, and later on, based on the presented taxonomies, he provides his own nine criteria for a good legal textbook. These are further applied to three selected textbooks, showing which of the textbooks deserves to be considered the ideal example. The practical part presents the result of a small research study of legal consciousness of upper-secondary students conducted by the author in three parallel civic education classes at Gymnázium Jana Keplera in Prague. The research included student questionnaires (administrated both at the beginning and at the end of the school year 2011/2012), interviews with teachers and observations of their lessons. The author both compares the results with the similar studies conducted over the last 20 years, and uses the data to verify 13 hypotheses about legal consciousness of the students. The research shows that the participants of the research tend to respect law set by the society, and to behave in a conformist way towards the law system they live in. In their answers, they predominantly respected the rights of others, with the exception of the Romany. The willingness to be politically active proved rather small. With the exception of voting in the parliamentary elections, students do not have strong intentions of being involved in the life of the community; only a quarter of respondents would e.g. gather signatures for a petition. There is, however, a group of students who do consider standing as a candidate in local elections (11%) or becoming members of a political group (14%). Throughout the year, there has been a change in the attitudes of students, even though a rather small one. What has indeed risen was the number of students willing to solve their disputes using existing legal mechanisms. Moreover, students showed more interest in taking part in a peaceful demonstration or organising a petition. By all means, legal knowledge of almost all students has improved significantly – sometimes the number of correct answers to identical questions doubled. One of the aims of the thesis was to verify a correlation between the change of attitudes and knowledge of students on the one hand, and teaching strategies used by the teachers on the other. Nevertheless, in the course of the research it has appeared that the teachers taking part in it all made use of effective strategies, as they were defined in chapter two. This unfortunately resulted in the failure of having a control group of students being taught predominantly by other strategies. Therefore, despite the improvement in student attitudes and especially their knowledge and despite the fact that their teachers were using effective teaching strategies, the author cannot conclude that the positive findings of the research are necessarily the results of the effective teaching strategies employed.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. 8.06 MB
Stáhnout Příloha k práci JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. 4.35 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. 103 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. 106 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. 170 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D. 631 kB
Stáhnout Posudek oponenta Miloš Večeřa 790 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 458 kB