velikost textu

Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Název v angličtině:
On domestication of emphyteutic law in 13th and 14th century in the Čáslav province
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. MUDr. Mgr. Zdeněk Pehal, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c.
Oponenti:
prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc., DSc.
doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc.
JUDr. Jiří Šouša, Ph.D.
Id práce:
69001
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Ústav právních dějin (22-UPD)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny, teorie práva, filozofie a sociologie práva (PDTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Emfyteutické právo, Čáslavská provincie ve středověku, středověké kláštery, vesnice a města, gründerské podnikání, středověká kolonizace, 13. století, strukturální přestavba krajiny.
Klíčová slova v angličtině:
Emphyteutic law, Čáslav province in the Middle ages, medieval monasteries, villages and towns, Grunder enterprise, medieval colonization, 13th century, structural transformation of the landscape.
Abstrakt:
SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako „stabilní a pevné“ s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků se projevily v období gründerského podnikání a budování stříbronosného dominia Lichtenburků na Čáslavsku. Dobře to můžeme vidět na listinách pro město Brod jakožto jednoho z center těžby stříbra na Vysočině. Samostatnou otázkou je uplatnění emfyteuse v oblasti německobrodského rudního okrsku, kde je doložen příliv německých horníků. Další doklady emfyteuse můžeme nalézt v diplomatářích jednotlivých klášterů, zvláště vilémovského a pak Vyšehradské kapituly. Obě tyto církevní instituce totiž rozvíjely hojné kolonizační aktivity v okrajových částech Čáslavska, v centrálních partiích Vysočiny. Sledování nástupu německého práva ve sledovaném území Čáslavského kraje ukázalo jeho již běžný výskyt v polovině 13. století, kdy je výslovně doložena jeho mladší forma, emfyteuse. Jeho existence ve starší fázi 13. století je doložena jen nepřímo. Tak například je to otázka imunizování velkých klášterů v oblasti (Vilémov, Sedlec) nebo jednotlivé dochované smlouvy dokládající vznik klášterního velkostatku (Vilémov, Sedlec a Želiv, ale i Drobovice). Nutnost hospodárněji využívat pozemkový majetek s sebou nesla potřebu scelování majetkových domén a zvyšování výnosů z nich. Protože řada pozemkových vrchností, ať světských, tak církevních, byla ve sledovaném, předhusitském období zadlužena, lze předpokládat snahu zvyšovat výnosy, čehož se dalo dosáhnout převodem naturální renty na 1 peněžní v souvislosti se zavedením emfyteuse. Přestože výslovných dokladů, emfyteutických smluv se dochovalo jen několik, ojedinělé zmínky či nepřímé doklady svědčí o převládnutí emfyteuse v oblasti nejpozději v průběhu 14. století. Ostatně je třeba vzít v úvahu, že tato oblast, byla stejně jako celé Čechy postižena ještě na konci 13. století škodami způsobenými cizími vojsky po bitvě na Moravském poli. Existence řady pustých vesnic, či celých oblastí (Bojanovský újezd) vyvolávala otázku, zdali tyto obnovit. Pokud ano, je použití emfyteuse k novému uspořádání plužiny, vzniku vesnické samosprávy, velmi pravděpodobné, v případě celého bojanovského újezdu jisté. Období pronikání německého práva do oblasti je spojeno nejenom s kolonizací venkovských oblastí a převodem již existujících vesnic na německé právo, ale také se vznikem měst, které prodělalo bouřlivý rozvoj ve 13. století. Nejstarší doklad emfyteutické smlouvy je z roku 1252, poté již rychle následují další, známá je emfyteutická smlouva o založení poddanského městečka Ronova nad Doubravou Lichtenburky v r. 1307. Lze říci, že ve sledované oblasti jsou doložené již vyspělé formy německého práva, emfyteuse, jak o tom svědčí smlouva z r. 1252. Poměry tohoto období líčí Kronika Jindřicha Řezbáře o založení žďárského kláštera, tento pramen svědčí pro běžné používání emfyteuse kolem r. 1250. To ukazuje na průnik kolonizačních aktivit do této periferní lesnaté oblasti Čáslavska. Emfyteuse, přesněji řečeno emfyteutické právo, jako mladší, vyhraněná forma německého práva představoval ve 13. století smluvní vztah mezi pozemkovou vrchností a poddanými umožňující jim dědičné a nerušené držení statku a k ní přináležející půdy – rustikálu. Pozemkovou vrchnost představovali často velcí (ovšem i drobní) feudálové, církevní instituce, ale i panovníci. Nejednalo se ovšem jenom o vznik nových vesnic na novém, německém právu, ale také o postupné převedení těch stávajících, kdy změna naturální renty na peněžní, spojená s nástupem emfyteuse, si vynutila strukturální přestavbu krajiny, změnu uspořádání polí, jehož výsledkem byl zánik některých vesnic ve prospěch sousedních, jako jeden z výsledků podivuhodných změn, které přineslo 13. století. Historické kořeny emfyteuse sahají do oblasti antického středomoří. Slovo pochází z řečtiny a znamená povinnost obdělávat, zvláště pak osazovat a zlepšovat pozemek. Její spolehlivě sledovatelné kořeny sahají minimálně do období řecké kolonizace, kdy jednotlivá řecká města na březích Středozemního moře pod vlivem námořního obchodu zakládaly druhotné osady kolonie na pobřeží v pustých místech. Samotná základní myšlenka tohoto 2 právního nástroje spočívá v osazování pusté, dosud neobdělané půdy, její rozdělení, tedy vyměření a následně dlouhodobé obdělávání, tedy zlepšování. Příchod nových osadníků byl podnícen snahou kultivovat krajinu, zvyšovat výnosy z ní. Využít možnosti skrývající se v lesních masivech, ať jejich přeměnou v pole nebo jejich rudného bohatství. Také na Čáslavsku je možné pozorovat „konec starých časů“ spočívající v postupném zanikání původní správní soustavy hradišť a nástup nové fiskální, a nejenom této formy ústřední správy. Příkladem je vznik města Čáslavi, emfyteutickou lokací, zčásti na neosídleném místě. Emfyteuse jako vhodný právní nástroj těchto změn představovala zvláště v listinné podobě vhodný substrát, který provedené změny zaznamenal, určil jak mají vypadat, jak provést v praxi, ale také stabilizoval nové právní poměry do budoucnosti. Záměr založit nové vesnice v rámci kolonizace se ne vždy podařil, jak o tom svědčí roztroušené zaniklé vesnice zarostlé lesem, rozorané v polích anebo celé oblasti pokryté v dnešní době lesem, jako je Drahanská vysočina, která byla v průběhu 13. století odlesněna nově vysazenými vesnicemi v rámci kolonizačně podnikatelských aktivit století velké změny. Po jednom nebo dvou stoletích z nich život náhle nebo postupně vyprchal a relikty jejich parcel zakonzervované lesem představují hmotný doklad nástupu emfyteuse. Stejně tak jsou známa sídliště emfyteuticky založená, které byly krátce po svém vzniku a vyměření přesunuty rozhodnutím pozemkové vrchnost na jiné, obvykle nepříliš vzdálené místo a původní lokační sídliště pokryl les nebo pole. Ukázkovým příkladem tohoto jevu, doloženým ve vzácné shodě jak listinnými prameny, tak archeologickým výzkumem je vysazení Bylan, vesnice sedleckého kláštera a trhové vsi, později městečka Žďáru stejnojmenným cisterckým klášterem. Nejednalo se ovšem jenom o vznik nových vesnic na novém, německém právu, ale také o postupné převedení těch stávajících, kdy změna naturální renty na peněžní, spojená s nástupem emfyteuse, si vynutila strukturální přestavbu krajiny, změnu uspořádání plužiny, jehož výsledkem byl zánik některých vesnic ve prospěch sousedních, jako jeden z výsledků podivuhodných změn, které přineslo 13. století. Doklady toho, že na dnešním vesnickém katastru stávaly ve středověku vesnice dvě, nejsou vůbec neobvyklé, stejně jako skutečnost, že před rokem 1400 jedna z nich zanikla ve prospěch té dnešní. Představa, že nejstarší prvky německého práva, později emfyteuse v oblasti lze spojit s imunitami panovníka pro velké církevní ústavy, se ve sledované oblasti nepotvrdila. Exempční listina pro vilémovský klášter sice obsahuje zmínku o usazování na území kláštera, ale na území žďárského kláštera je imunita z r. 1272, když při jeho založení v pomezním lese v roce 1252 jsou uvedeny postupy již pro emfyteusi obvyklé. Je tedy patrné, že emfyteuse 3 byla od poloviny 13. století obvyklá, a imunitní listiny představovaly skutečně jen vynětí církevních vrchností z pravomocí beneficiárních úředníků, proces, který se urychlil po roce 1222, po velkém privilegiu pro církev. Prvky německého práva v nich uvedené, znamenají jejich použití v běžném životě, nikoliv jejich časnou formu. Nepřekvapí objevení se prvních dokladů emfyteuse kolem poloviny století velké změny, kterou bylo 13. století, kdy do centrálních partií Vysočiny dorazili horníci z německých krajin i jiné skupiny obyvatelstva, kteří s sebou přinášeli nové právní zvyklosti. Právě pronikání raných forem německého práva, nejenom emfyteuse, představuje problém zkoumání obtížně řešitelný pro nedostatek pramenů. To je vidět na příkladu známé listiny vymezující farní obvod v Rynárci na Pelhřimovsku, kdy jde patrně o doklad přebírání jednotlivých prvků německého práva (lánů) v této oblasti. Stejně tak existence Lhot je považována za doklad lhotního zřízení, které přinesly emfyteutické smlouvy ve vyspělém 13. století, ovšem jejich nejstarší doklady ukazují na možnost přebírání právních prvků ze Západu, do prostředí českomoravského pomezí. Existence rozsáhlých kolonizačních újezdů v Čáslavské provincii ještě před rokem 1250, jako je libický újezd, dále les v zakládací listině Drobovické komendy z r. 1242, stejně tak les v místech zďárského kláštera ukazují, že kolonizační činnost a s ní spojený rozsáhlý nástup emfyteuse ještě nedoznala svého běžného rozšíření. Pokud lze srovnat časový nástup vyhraněných forem emfyteuse v písemných pramenech a s tím související zahájení reorganizace zemědělské krajiny jinde v Čechách, především v takzvané staré sídelní oblasti, na jejím samém okraji (z geografického hlediska) leželo jádro statků vilémovského kláštera, tak výzkum ji doložil jako pokročilejší formu, kdy od jeho objevení v příhraničních oblastech Moravy a krátce poté i Čech, se emfyteuse měnila, konkretizovala a šířilo se její použití i v oblastech bez vazby na přicházející etnicky německé obyvatelstvo. Jeho osídlení je spolehlivě doložené na panství vilémovského kláštera v souvislosti s exploatací stříbra jižně od Havlíčkova Brodu, ale i v okolí Vilémova a na Čáslavsku. V užším slova smyslu, nikoliv ve smyslu Čáslavska jako kraje, se německé obyvatelstvo uplatnilo až v souvislosti s rozvojem těžby stříbra v Kutné Hoře na přelomu 13/14 století. Sledovaná oblast bývalé Čáslavské provincie je značně rozsáhlá, již samo užší Čáslavsko jako oblast širšího údolí řeky Doubravy, hřeben Železných hor, směrem z Čáslavska vybíhající Bojanovský újezd představuje podnětný region ke sledování kolonizačních procesů a s ním spojených nástupů emfyteuse. Samostatný problém mimo 4 rámec vlastní zkušenosti autora představuje hornická činnost v jihlavském a německobrodském rudním okrsku spojená s masivním přílivem nových obyvatel, nejenom horníků, ale i obyvatel nově vznikajících případně obnovovaných, znovuvysazovaných vesnic, kteří představovali personální substrát emfyteutických procesů. Třinácté století proneslo řadu změn proběhnuvších v poměrně krátkém období jednoho století, nicméně jeho důsledky jsou patrné dodnes. Krajina se změnila, došlo ke stabilizaci sítě sídel v krajině do dnešní podoby, vznikla města, která jako centra přetrvala doposud. Změnami prošlo především zemědělství, převedení středověké vesnice na emfyteutické právo umožnilo přesnější a přehlednější výměru a následnou správu daní. Krajina se zalidnila, nové právo přineslo zejména dědičnou držbou prvek právní jistoty na smluvním podkladě a to v písemné podobě, což dříve vůbec nebylo běžné. Emfyteuse, jako nové právo tyto změny zajišťovalo, dávalo jim právní rámec. Středověké poměry se zpočátku pomalu, již na konci dvanáctého století, poté čím dál rychleji začaly měnit. Právo kolonistů bylo nejenom formální stránkou, nýbrž i hybatelem těchto změn. Obzor středověkých Čech, skrytý očím Západu za hradbou pohraničních lesů, se začal otevírat. 5
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The work deals with the infiltration process and the emphyteutic law evidence in the Čáslav province in the Middle ages. This area can be delimitated with the range of the Iron Mountains from the north, and then with the river Sázava from the south. Several significant territorial suzerains (authorities) acted here such as Vilémov monastery, Sedlec monastery and Želivka monastery, especially significant was the colonization activity of the Lichtenberk family which was developing in the area from the half of the 13th century. The Lichtenberks came to the area from north-western Bohemia, from the contact area of the Czech state, where their relatively early-ripening emphyteutic contracts are documented, and infiltration of early forms of the German law is presumed in general. This medieval law, sometimes designated as “stable and firm” in written sources, was brought from the area of present western Europe (also form the Netherlands) by new settlers, colonists who were bringing with them excluding new knowledge of landscape cultivation (drainage, forest transformation into fields) also juridical habits, which were used to adjust legislative relations while establishing villages. They were not only farmers, but they were also other specialists, mainly miners who brought with them technologies of mining non- ferrous metals. Since they were coming to our areas from the south-west (Rhineland, Bavaria) and the north-west (Silezia), the oldest documents speak about the German law, later the emfyteutic law. The observed area of the former Čáslav province is quite extensive, no self closer Čáslav province wider area of the river valley Doubrava Iron mountain ridge in the direction of running Čáslav province out district of Bojanov a suggestive region to monitor the processes of colonization and related emfyteuse entrances. A separate problem outside the author's own experience is a mining activities in Jihlava and Havlíčkův Brod ore district associated with the massive influx of new residents, not only miners but also the population of emerging or renewed villages, representing the substrate emphyteutic processes. The experience of these settlers and miners manifested itself in the period of Grunder enterprise and developing the argentiferous dominion of the Lichtenberks in the Čáslav region. It can be seen clearly in the documents for the town Brod as one of the silver mining centres in the Highlands. Other evidence of emphyteutic law can be found in the archives of individual monasteries, especially Vilémov monastery and then Vyšehrad canonry. Both these church institutions were developing ample colonization activities in the periphery parts of the Čáslav region, in the central parts of the Highlands. The period of the German law infiltration into the area is related not only to colonization of 1 the country areas and transformation of current villages into the German law, but also to the origin of new towns ,which was developing boisterously in the 13th century. The oldest evidence of an emphyteutic contract dates back from 1252, then others follow quickly. The emphyteutic contract on establishing a liege town Ronov upon Doubrava by the Lichtenberks in 1307 is well known. It can be stated that already advanced forms of the German law (emphyteutic law) are documented in the observed area, of which the contract from 1252 is the evidence. This period conditions are described in Jinřich Řezbář´s Chronicle about establishing Žďár monastery. This source gives evidence of current use of the emphyteutic law around 1250. This is especially significant because it shows the infiltration of colonization activities into the periphery forest area of the Čáslav region. In the 13th century, Emphyteus, or more exactly the emphyteutic law, as a younger and pronounced form of the German law presented a contracting relation between the territorial authority and the vassals enabling them hereditary and undisturbed estate possession and its belonging land. The territorial authority was often presented by great feudal lords (the minor ones as well), church institutions, and monarchs, too. It did not regard only establishing new villages on the new German law, but gradual transformation of the current ones as well. The change of the natural rent into the financial one connected with the start of the emphyteutic law necessitated a structural transformation of the landscape, change in field lay-out whose result was a decline of some villages for the benefit of the neighbouring ones – as one of the results of the admirable changes in the 13th century. Historical roots of the emphyteutic law reach to the antique Mediterranean. The word comes from Greek and it means the obligation to cultivate, especially to plant and meliorate the land. Its reliably observable roots reach at least to the period of Greek colonization when individual Greek towns on the coast of the Mediterranean Sea under the influence of marine trade were establishing secondary settlements – colonies on the coast in desolate locations. The basic thought of this juridical instrument itself consist in planting of the desolate and so far non cultivated land, its dividing – acreage and consequently its longstanding cultivation, melioration. The arrival of new settlers was encouraged with the effort to cultivate the landscape, rise the income from it, use the possibility hidden in the forests either with their transformation into fields or their ore wealth. In the Čáslav region “the end of old times” can be observed, as well, consisting in the gradual decline of the original administrative system of settlements and 2 the start of new fiscal (and not only this) form of central administration. As an example there is the origin of the town Čáslav, emfyteutic location, partly non-settled place. Emphyteus as a suitable juridical instrument of these changes presented an acceptable medium especially in the written form, which registered all executed changes, it determined their form, how to realize them, and it stabilized the new juridical conditions for the future as well. If you can compare the onset time emphyteus clear-cut forms of written records and the related reorganization of the opening of farmland elsewhere in the Czech Republic, especially in the so-called old settlement, on the very edge of the (geographically) was located at the core of the monastery property Vilémov and justify it as research into advanced form, which since its discovery in the border regions of Moravia and Bohemia, and shortly thereafter, the emfyteuse changed, materialized, and spread its use in areas with no ties to the incoming ethnic German population. Its population is reliably supported by the estate of Vilémov monastery in connection with the exploitation of silver from the south Brod, but also in the vicinity of Vilémov and Čáslav basin. In a narrower sense, not in the sense Čáslavská as counties, are applied to the German people in connection with the development of silver mining in Kutna Hora, 13/14 at the turn of the century. The intention to establish a new village in the colonization is not always successful, as evidenced by the multiple deaths village overgrown trees, plowing the fields or the entire area covered by forest today, as Drahan Highlands, which was in the 13th newly deforested centuries planted in villages colonization business century of great change. After one or two centuries of life have suddenly or gradually waned, and their relics conserved forest plots represent tangible proof emphyteus onset. Likewise, settlements are known emphyteutic based, which was shortly after its establishment and assessment of land by the gentry moved on to other, usually very remote location, and initial locational settlement forest cover or box. A prime example of this phenomenon, documented in a rare understanding of how the documentary sources and archaeological research is the introduction Bylany, the village of Sedlec monastery and market village, later town of Zdar cistercian monastery of the same name. The 13th century brought a lot of changes which passed in a relatively short time of one century, nevertheless, its results are perceptible up to the present day. The landscape changed, the seat system in the landscape was stabilized in the present form, there were established towns which survived as centres up to present. Mainly the agriculture passed through all the changes. Transformation of a medieval village into the emphyteutic law enabled more exact and more transparent acreage and the following tax administration /control. The landscape got 3 populated. Primarily with the hereditary tenure, the new law brought the element of the juridical certainty on the contracting basis in the written form, which had not been usual before at all. Emphyteuse as a new law ensured these changes, it gave them their legal framework. Medieval conditions started to change slowly in the beginning but still more and more quickly later at the end of the 12th century. The right of the colonists was not only a formal aspect, but it was an active element as well. The horizon of medieval Bohemia, hidden from the eyes of the West behind the barrier of border forests, started to open. 4
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. MUDr. Mgr. Zdeněk Pehal, Ph.D. 1.62 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. MUDr. Mgr. Zdeněk Pehal, Ph.D. 69 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. MUDr. Mgr. Zdeněk Pehal, Ph.D. 71 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c. 243 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc., DSc. 821 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc. 704 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jiří Šouša, Ph.D. 753 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 45 kB